29.07.2019, 15:56
Fotky - zahradničení:
https://drive.google.com/open?id=1WcmSfQ...4DBblNThap
Zajímavé články z 5plus2:
Report DUBEN 2019:
(to jsem byl ještě optimista)
- dokončil jsem posílení konstrukce hlavního skleníku (dřevěné jádro). To víte, ty častější vichřice mi na klidu zrovna nepřidali. A i když to třeba nebylo nutné, jistota je jistota.
- dokončení přístaveb skleníku č2 (okna + izolace oken a dveří). Zjištění: ne všechny pásky pro venkovní prostředí s odolností proti UV záření a označením "drží fest" vydrží na slunci víc jak měsíc
Papír snese všechno, ať "žije" trh. Ale asi to hodně lidí kupuje, jinak by to nikdo nenabízel..
- byli jsme se podívat ve vedlejším městě v zahradnictví a zaujaly nás některé okrasné rostliny obalené včelami. Samotné včely nám sice neprodali
, ale pár květin jsme si taky pořídili. Kdo ví, třeba pomohou přilákat hmyz k nám (a ne k sousedům). Zatím se u nás pohybuje pár čmeláků a tak dva tucty včel, což je dost málo.
- rozkvetla meruňka. Oproti minulému roku si připadáme jako na japonských oslavách sakury. Hlavně ale se hned vyrojilo dost včel (pár tuctů) a daly se do práce. Takhle to má vypadat, hlavně se neflákat. Tak doufejme, že se hodně nažerou a bude jich dost pro léto.
- venku začínají pomalu kvést zimolezy, zatímco borůvky ve skleníku už mají otevřených květů jak nastláno, takže hmyz potřebujeme akutně (byť by to měly být mouchy). Nedávno jsme viděli malý roj vos, chvíli se přetahovaly o svůh bývalý domeček z min. roku, a pak se zase ztratily. O pár dnů později se ale vrátily, a už se čile věnovaly mj. i květům rostlin. Společně s pár motýli. Inu, v nouzi si nemůžete moc vybírat.
- připravujeme satbu na ven (až pomine riziko mrazů), a snad opět překonáme výkony z min. roku (doufám, že tak 5x hlavně u květáku). Mimo jiné budeme mít možná do konce dubna první kedlubny (to jsou ty, které rostly doma pod růstovými světly). Jen pro zajímavost, vegetační doba kedlubny je 80-100 dnů i v létě, takže není divu, že nám za zimu nestihly dorůst (byly pod světly tak možná 2-3 měsíce?) https://www.jaktak.cz/jak-pestovat-kedluben.html
- z venkovních oprav jsem jen musel zalepit dvě malé dírky ve fólii jezírka, ale to je zatím vše (maminka prohlásila, že neví, který blbec vymyslel, že se zahradničením je práce, protože naše příprava satby trvala dohromady zatím asi 2-4 hodiny a pak se na to v podstatě už nemusí moc ani sahat, a případné opravy jsou záležitostí spíše minut než dnů).
- vypěstovaný salát a špenát pod LED světly jsme snědli, a chutnal naprosto normálně. Příští rok dostanou lehčí zeminu a větší květináč, a uvidíme, jestli bude rozdíl v jejich velikosti.
- zužitkováváme už i kopřivy (buď do čajů a nebo jako výluh proti mšicím), které tu a tam na pozemku vyrostou:
https://www.lidovky.cz/relax/dobra-chut/...a-chut_glu
- podařilo se nám ve skleníku zabít jeden meloun, takže nejspíš hádám, že ten, co nám umřel doma přes zimu, neumřel kvůli nedostatku světla, ale na přelití. Ach jo, neustálý problém
- úspěšně vyzkoušeno, že přístavba s jednou vrstvou polykarbonátu ochrání i sadbu před jarními mrazíky. Venku bylo -3C, uvnitř +2C. Pravda, vedle je vytápěný skleník, ale kromě dveří má dvojitou izolaci a dveře jsou navíc zavřené. Jeho teplota se udržuje na +5C, takže zase až tak výrazným zdrojem tepla pro prostor 2x2x2 metry rozhodně není. Mimochodem, i blbá pergola ochrání vodu před zamrznutím, a to nemá ani stěny. Tzn. že velký (nyní budovaný) skleník bude možné využívat pro pěstování už min. od začátku března, u některých plodin možná ještě dříve (případně se předpěstují doma a nebo ve skleníku č2).
Report KVĚTEN 2019:
(mrazy a sucho)
- jak jsem se přesvědčil, papír snese opravdu všechno. Pokud si přečtete, že kiwi je mrazuvzdorné do -20, tak rychle zapomeňte. Možná tak bez listů. A nebo s hodně vyzrálým dřevem. Jakmile ale na jaře udělá listy, stačí, aby přišel mrazík -1 po dobu pár hodin ráno, a listy jsou v háji. Sice do týdne začnou rašit nové, ale pokud zblblé klima bude dělat podobné mrazíky až do června, tak to prostě rostliny nevydrží, a uhynou.
- přišly jsme o bohatou úrodu meruněk Na jaře bylo plno květů, plodů se udělalo asi 50, a z ničeho nic - změkly a změnily barvu na tmavě hnědou. Jestli to je suchem, mrazem nebo nějakou infekcí, to těžko říct (přitom min. rok s tím problémy nebyly, ale tehdy strom začal kvést až o měsíc později - to až letos je tak zblbý tím počasím, že kvete v době, kdy ještě nemá. Uvidíme, jestli začne kvést znovu podobně jako třeba loni hruška a jabloň a nebo jestli to je v háji).
Proti mrazíkům stačí i krytá pergola z vrchu (ověřeno na kiwi, okurkách i dýních, kterých je mrazy jakoby v daném prostoru netýkaly), jenže co budeme teda dělat u stromů? Dáme celý pozemek pod kopuli? Budeme přes X metrové stromy věšet textílie (které jsou často na nic)?
https://www.zahrada.cz/forum/merunky/plo...em-396345/
Až budeme celý den den a ne v práci, tak budu mít snad čas se tomu v případě mrazů věnovat a případně "zapalovat ohně" pod stromy.
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/poc...081032_tec
https://www.asz.cz/cs/zpravy-z-tisku/ros...mrazy.html
Copak o to, -8 bych pochopil, ale u nás bylo fakt jen těsně pod nulou. A už ani to hodně rostlin nevydrželo. Možná je to dané jejich oslabením kvůli suchu (přeci jen i listů má meruňka tak polovinu toho, co minulý rok a jsou viditelně menší). Třeba zase hrušeň ani jabloň se nezdají, že by je to nějak zasáhlo (byť jablek máme jen co by na prstech jedné ruky spočítal).
Přitom poškozené jsou i další rostliny, jako třeba moruše (údajně místní strom) či dokonce i náletové keře. Kdybych byl konspirátor, prohlásil bych, že se k nám dostal nějaký škodlivý postřih z blízkýkh polí..
https://www.ahaonline.cz/clanek/musite-v...-loni.html
Nezůstaly ani ty plody, co byly ještě malé, zelené. Doufat, že by znovu vykvetla, jako to udělala právě hrušeň a jabloň minulý rok na podzim, je asi bláhové.
https://www.poradte.cz/zahrada-a-rostlin...-mraz.html
https://www.idnes.cz/hobby/zahrada/pocas...ahrada_bma
- bohužel, i počet včel a čmeláků zase klesl téměř na minimum (1 kus hmyzu na pár metrů čtverečních - vzpomínám si ještě na dobu před 5 lety, kdy jste byl na zahradě uprostřed roje, ať jste šlápl kamkoliv, natož na dobu svého mládí u prarodičů, kdy bylo na jednom květu 10 včel). Zatím využíváme služby jiných opilovačů: vos.
Necháváme tedy jejich malá hnízda s kuklami na pokoji (většinou to jsou vosy samotářky, jen jedno má dvě matky). Jsou rozvěšená různě po pozemku, a dokonce i v přístavbě skleníku. Tam sice občas zalétnou i čmeláci, nicméně ať už to opyluje kdokoliv, funguje to, a tak máme již téměř před sklizní borůvek, a rovněž i papriky a jahody jsou v plném vývinu, chybí jen dozrát. Brzy budeme sklízet první velké jahody (ze zadní nevytápěné přístavby skleníku).
Výjimku jsme udělali u jednoho hnízda, co se zabydlelo v zahradním domku, protože by nám zničily izolaci a takové soužití by moc přínosné nebylo..
- konečně dorazila objednaná hlína-kompost (10 tun), tak jsme jí během asi týdne po práci a ve volných dnech rozvozili k rostlinám a po trávě. Následně jsme posekali trávu, čímž se rozmělní a srovná. Účelem je, aby se okolo rostlin vytvořila zdravá tráva, která nebude během roku usychat, a tím se pod ní bude držet vláha. Zbylo nám dost i na naplnění části kompostérů, doplnění přístavby a stávajících skleníků, a vytvoření záložních hromad, takže na příštích cca. 10 let máme s hlínou pro výsadbu a doplňování vystaráno. Stejně tak doufám, že tím snížíme vliv suchých období (podle toho, co jsme zkoušeli, tak to saje vodu jako houba), a tím možná i vliv mrazíků.
- kedlubny jsme už sklidili a byly OK
- matka si nechávala obnovovat zdravotní průkaz (do potravinářství), kdyby náhodou ještě něco bylo třeba v budoucnu, a podle všech testů je naprosto zdravá. Jak vidno, práce s ČOV ani konzumace takto hnojených potravin alespoň v této oblasti nijak škodlivá není (jako že bychom v sobě měli nebezpečné viry nebo bakterie).
- slepice zatím odkládám na příští rok (myšlena stavba kurníku), než dořeším všechny věci, které se mi zatím nakupily. Když o tom tak přemýšlím, budeme se vůči nim chovat asi jako stát vůči nám. My jim budeme vnucovat různé služby, o které se nás vůbec neprosily, jako třeba stravu a ubytování, a na oplátku po nich budeme vyžadovat platbu za ně v naturáliích. Rozhodně to není tržní, protože tu chybí dobrovolnost.
sucho:
Konec dubna a začátek května u nás alespoň pár dnů pořádně sprchlo. Otázka je, jestli už zde nejsou nevratné škody. V dobách sucha se ze zemědělců stávají věřící a jen se modlí, aby jim úrodu nezničil třeba jarní mrazík (nedávno bylo ve zprávách), zatímco z nás se stávají zemědělci a sklízíme úrodu navzdory počasí, a nebo hledáme metody, jak svou zahrádku efektivně ochránit.
Je to smůla, být závislý na molochu, který si ani nemůže v dobách sucha dovolit zalévat (protože by ho to ekonomicky položilo - jen jeden pěstitel ovocných stromů prý vysolil statisíce za "svíčky" o velikosti sudu, aby udržel sad nad bodem mrazu během noci a nezmrzly mu květy).
U nás zapršelo teprve až 29.4. po asi měsíci sucha (nepočítám ten asi půlhodinový mlžný opar týden před tím, který do 2 dnů zase úplně vyschnul), ale přesto od té doby hospodaříme (byť nám zbývala jen voda z ČOV, což je tak cca. 700 litrů týdně, v květnu už máme zase plné sudy a navíc pořádně nasáklou navezenou zeminu, do které se dost kubíků také vejde a nám to sníží míru práce).
Jak jsme ale zjistil později, tato kvalitní zemina má výhodu jen tehdy, když se pořádně "napije". Což zatím neměla možnost. V určitém objemu totiž dokáže snadno zadržet až 500 litrů (tedy mm srážek) na m2. Ale od začátku roku napršelo asi tak 50-100 dohromady. Z toho vyplývá, že když v ní máte rostliny, tak vám reálně hrozí, že uschnou (a nebo se uvaří, protože černá barva ve slunečném dni spolehlivě vytvoří těsně nad povrchem 50-60C, což malé sazeničky nepřežijí)! Doufejme, že se nacucá přes zimu, aby vyrovnávala výkyvy příští rok. Budu tentokrát směřovat výstupy z ČOV nikoliv na kopec k okrasným rostlinám, ale ke stromkům a do záhonů (cca. 500-700 litrů za týden v zimě).
Letošní cena za kompost byla dohromady 740 Kč za tunu, což není tak moc, když si vezmete, že kolikrát vysolíte přes 120 Kč za 60 litrový pytel substrátu, ale podle slov majitele se zájem zvyšuje, a dodavatelé váznou (lidé si začínají organický materiál nechávat pro sebe), tedy příští rok asi opět zdraží
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/zemede...je/1748207
Kamarád mi řekl, že než si to pěstovat, to si to raději půjde koupit. OK, když pomineme cenu jako takovou, jak se to do těch obchodů dostane? Pokud se neurodí u nás, dovezeme. Ale když se neurodí nikde? Doveze se to tam, kdo víc zaplatí (a uvidíme, jak budeme soupeřit s kupní silou Číny nebo USA).
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/cesku...odne-73524
Ke konci května se pak přihnal celkem slušný plavák, byť netrval dost dlouho. Po Evropě se sčítaly škody, my se radovali, protože máme alespoň trochu zalito, půda je alespoň tak nějak nasáklá a jsou plné sudy a nádrže.
Ono říci, že spadne až 100 mm srážek během 24 hodin, to není žádná katastrofa. Je to 5 litrů na 1 metr čtvereční za hodinu. To je jako kdybychom tam vyklopili 1 malý kbelíček. To se u nás vsákne do 10 vteřin. Na celý pozemek to je 3 kubíky vody za hodinu. To přeci žádnou alespoň o něco lepší půdu (včetně jílu) nemůže rozházet. Jo, jiná věc je, jestli máte nad sebou rozbahněné pole bez trávy a nebo všude beton a asfalt, ale to je už váš problém.
https://zpravy.aktualne.cz/pocasi/na-sev...47ab5f122/
Co je to za nesmysl? My bojujeme se suchem a oni napíší, že nám "hrozí déšť"? To už je asi nějaká degenerace či co. Nehrozí. Je to požehnání. Kdybychom neměli stupidně postavenou a zastaralou infrastrukturu, těžko by nám voda mohla zabahňovat domy nebo brát mosty.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/desit...&source=hp
mrazy:
Uvidíme, jaká bude úroda. V květnu dokonce byla na rostlinách námraza (mírně to poškodilo listy slunečnic a patizonu), a to i když teploměr ve výšce 1 metr ukazoval +2. Jak vidno, už ani na techniku se v tomto počasí nedá spolehnout.
https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/mr...nomika_mah
Citace: Bejt zemědělec je na p*d. Když je počasí špatný, tak brečím, protože není úroda. Když je počasí dobrý, brečím, protože je s tím práce a musí se to sklidit. A když je úroda velká, je to vůbec nejhorší, protože pak jde cena dolů.
Citace2: No jo to jsou posměšky typu "nepřátelé zemědělců : jaro, léto, podzim a zima", rady jako "Jestli je to nebaví, ať jsou jezdit z autobusama" a pak se to rozčiluje v supermarketu proč se všechno dováží, proč se to nepěstuje tady a jak je to neekologické.
Na jedné straně je pravda, že my zemědělství potřebujeme. Určitě víc než třeba politiky nebo šperky. Na straně druhé to jen ukazuje naši zastaralost, primitivnost, závislost na počasí (přitom technologie na to už dávno jsou), a ještě naši hloupost, když místo toho, abychom (byť za peníze) postavili něco lepšího, neustále sypeme peníze jako dotace do této černé díry..
- máme první jahody a borůvky (z přístavby skleníku)
- protože na kupovaná kiwi se už nedá pomalu spolehnout (často přijde místo rostliny jen uschlý klacek, který do týdne zajde), začneme množit ty stávající řízkováním. Vyjde to myslím mnohem levněji. Podobně namnožíme jahodníky mezi tůje (aby měly v budoucnu slepice co zobat).
Report ČERVEN/ČERVENEC 2019:
- i navzdory suchu nám vyrostlo pár tuřínů, které se dají celkem dobře používat místo brambor nebo mrkve, ale co jsme zjistili, tak i bez brambor lze například jen z mouky udělat halušky a k nim místo zelí, které roste až později, nastrouhat kedlubny. Rozdíl téměř k nepoznání.
Alespoň nejíme pořád dokola to samé. Pokud totiž nemusíme, z obchodů nekupujeme nic kromě základních surovin (například mouku nebo rýži - pesticidů se úplně nezbavíte ani když budete jíst své vlastní potraviny, protože na vás nejspíš padají spolu s dešti, tak alespoň dodržujeme pravidlo, že dávka dělá jed a snažíme se minimalizovat používání neznámých zdrojů).
- trochu jsem měl spoždění, protože když už jsem se ve všem hrabal, tak jsem i vymaloval garáž, a tvaroval živý plot. Na podzim budeme muset prořezat meruňku a další ovocné stromy. Nehledě na vinnou révu, která alespoň letos teda plodí dost.
https://abecedazahrady.dama.cz/clanek/re...-mit-urodu
Broskvoň jsme zdá se zachránili od kadeřavosti (která se i navzdory postřiku objevila na jaře znovu), a vyžadovalo to kromě lepší zeminy také prolití asi 1000 litry vody (z ČOVky, jak jinak), a doplnění minerálů (draslík, síra, hořčík, vápník), ale bude nutné ji pak radikálně zmladit, aby nevypadala jako paskvil s pařáty.
- spotřeba na vytápění+svícení skleníku č2 za celou zimu (část jara/podzimu) byla 562 kWh, tedy asi 1200 Kč. Pokud bychom to chtěli vykrýt například nějakým malým systémem FVE+mikroinvertor (který by zároveň mohl v létě dělat stínění, aby se skleník tak nepřehříval), 300Wp systém by za zimu při cca. 3 hodinách sluníčka za den mohl vyprodukovat elektřinu 100 kWh (za 100 dnů). Nemá cenu vykrývat celou spotřebu, protože část z ní je v noci (ve dne totiž samo slunce vyhřívá skleník zadarmo). Takový panel by samozřejmě mohl vyrábět elektřinu po celý rok, a má většinou vyšší životnost než samotné měniče. Jeho cena je 9000 Kč s DPH. Životnost je 25 let a víc (záleží na mikroinvertoru), tedy by měl vyrobit ročně elektřinu min. za 360 Kč, aby se zaplatil (pokud zvládnete udělat zbytek instalace za pár stovek, což není takový problém). 300Wp dává ročně asi 300 kWh, tedy 500-900 Kč.
- musíme "bojovat" už i proti ptákům, kteří nám začali ozobávat hrozny (a to i když jsou pod "sklem") nebo vyhrabávat semena/sazeničky ředkviček. Takže na vchod dáváme maskovací sítě, na zeminu pletivo.
- vosy se úspěšně namnožily, a proti včelám nebo čmelákům, kterých napočítáme za den obvykle tak 10 kusů na celý pozemek celkem (a to většinou dávají přednost jetelu), zřejmě asi odvádějí dost slušnou práci, protože třeba borůvek, malin a jahod máme relativně dost (sice ne nadbytek, ale zatím nejlepší úroda, co jsme tady). Rovněž jsme také nenarazili na jedinou housenku. Všechno stíhají sežrat, takže naše rostliny spíš trpí jen suchem než čím jiným. Vosy nejsou ani agresivní. Mají k dispozici dostatek vody (kromě kbelíčků po pozemku i samotné jezírko), takže se neperou ani mezi sebou, ani s námi. Jen když k nim strčíte xicht tak na 10 cm, tak se některé nervózně už staví do pozoru
- zkoušíme pěstovat banány. Rostlinu jsem dostal zdarma od táty, a byť zatím nemáme ani jeden trs, daří se nám je rozmnožovat výhonky. V zadní přístavbě skleníku je obvykle při velkých vedrech asi před 40C (ve výšce očí), což kupodivu nejen moc nevadí vosám, co jsou úplně u stropu, ale ani paprikám, které plodí jako nikdy.
- prozatím se ještě drží hrušeň, mirabelka a dřín, což jsou jediné ovocné stromky, které letos mají nějaké plody.
- z veganských produktů jsem zkusil ovesné mléko a skutečně nechutná nijak zle (lepší jak kokos). Na druhou stranu, s hlívou ústřičnou a nebo čerstvými výhonky tedy skutečně kamarád nebudu
- námi vyrobený domek pro hmyz získal pár obyvatel (jedno je parazitická vosička a zbytek si zabrala divoká včela - udělala 4 otvory a pak uhynula).
- z našich kompostérů nám vyrostla neplánovaně rajčata. Chvíli rostla doma pod LED světly, a teď jsou venku. Bohužel jde o samé masáky (kromě asi dvou normálních), ale když se sklidí včas, tak nejsou tak měkké a chutnají jako obyčejná. A to navzory svým mutacím a deformacím.
- maliníky dosahují už výšky dvou metrů (a plodí, nejde tedy o "plané" výhony). Beru si je místo svačiny do práce.
- sklízíme i plody rakytníku. Jsou teda fakt dost kyselé, ale když k nim dáte cukr (třtinový, jak jinak), případně je jemně svaříte a rozmixujete, je z nich dobrý džus (ale silný asi jako kořalka si myslím; ne že bych jí teda někdy pil). Třtinový cukr je sice dražší, ale za to o něco kvalitnější a alespoň máte motivaci ho jíst méně.
TÉMA ROKU: SUCHO
Planeta písku 4 - Austrálie,pouštní kontinent
https://www.youtube.com/watch?v=tUgoFKAB-zo
OK, máme tu jeden příklad typické lidského chování: hlouposti. Nevědět, využívat, zničit, přehlížet, divit se.
Ale na straně druhé tu vidíme, jak snadno se dá s pomocí technologie (a vzdělávání) zajistit pitnou vodu pro rostoucí město (zvyšující se počet lidí = paradoxně menší spotřeba vody). Ten pokles přítoků do přehrad je alarmující, ale ptám se: když už i Austrálie (v podstatě poušť) dokáže zajistit dost vody pro určité věci, proč to nejde u nás?
https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/26523...ust-v-oazu
https://plus.rozhlas.cz/v-izraeli-vyrabe...nu-7781919
https://www.elektrina.cz/vyroba-vody-ze-vzduchu
https://drive.google.com/open?id=1WcmSfQ...4DBblNThap
Zajímavé články z 5plus2:
Report DUBEN 2019:
(to jsem byl ještě optimista)
- dokončil jsem posílení konstrukce hlavního skleníku (dřevěné jádro). To víte, ty častější vichřice mi na klidu zrovna nepřidali. A i když to třeba nebylo nutné, jistota je jistota.
- dokončení přístaveb skleníku č2 (okna + izolace oken a dveří). Zjištění: ne všechny pásky pro venkovní prostředí s odolností proti UV záření a označením "drží fest" vydrží na slunci víc jak měsíc
Papír snese všechno, ať "žije" trh. Ale asi to hodně lidí kupuje, jinak by to nikdo nenabízel..- byli jsme se podívat ve vedlejším městě v zahradnictví a zaujaly nás některé okrasné rostliny obalené včelami. Samotné včely nám sice neprodali
, ale pár květin jsme si taky pořídili. Kdo ví, třeba pomohou přilákat hmyz k nám (a ne k sousedům). Zatím se u nás pohybuje pár čmeláků a tak dva tucty včel, což je dost málo.- rozkvetla meruňka. Oproti minulému roku si připadáme jako na japonských oslavách sakury. Hlavně ale se hned vyrojilo dost včel (pár tuctů) a daly se do práce. Takhle to má vypadat, hlavně se neflákat. Tak doufejme, že se hodně nažerou a bude jich dost pro léto.
- venku začínají pomalu kvést zimolezy, zatímco borůvky ve skleníku už mají otevřených květů jak nastláno, takže hmyz potřebujeme akutně (byť by to měly být mouchy). Nedávno jsme viděli malý roj vos, chvíli se přetahovaly o svůh bývalý domeček z min. roku, a pak se zase ztratily. O pár dnů později se ale vrátily, a už se čile věnovaly mj. i květům rostlin. Společně s pár motýli. Inu, v nouzi si nemůžete moc vybírat.
- připravujeme satbu na ven (až pomine riziko mrazů), a snad opět překonáme výkony z min. roku (doufám, že tak 5x hlavně u květáku). Mimo jiné budeme mít možná do konce dubna první kedlubny (to jsou ty, které rostly doma pod růstovými světly). Jen pro zajímavost, vegetační doba kedlubny je 80-100 dnů i v létě, takže není divu, že nám za zimu nestihly dorůst (byly pod světly tak možná 2-3 měsíce?) https://www.jaktak.cz/jak-pestovat-kedluben.html
- z venkovních oprav jsem jen musel zalepit dvě malé dírky ve fólii jezírka, ale to je zatím vše (maminka prohlásila, že neví, který blbec vymyslel, že se zahradničením je práce, protože naše příprava satby trvala dohromady zatím asi 2-4 hodiny a pak se na to v podstatě už nemusí moc ani sahat, a případné opravy jsou záležitostí spíše minut než dnů).
- vypěstovaný salát a špenát pod LED světly jsme snědli, a chutnal naprosto normálně. Příští rok dostanou lehčí zeminu a větší květináč, a uvidíme, jestli bude rozdíl v jejich velikosti.
- zužitkováváme už i kopřivy (buď do čajů a nebo jako výluh proti mšicím), které tu a tam na pozemku vyrostou:
https://www.lidovky.cz/relax/dobra-chut/...a-chut_glu
- podařilo se nám ve skleníku zabít jeden meloun, takže nejspíš hádám, že ten, co nám umřel doma přes zimu, neumřel kvůli nedostatku světla, ale na přelití. Ach jo, neustálý problém
- úspěšně vyzkoušeno, že přístavba s jednou vrstvou polykarbonátu ochrání i sadbu před jarními mrazíky. Venku bylo -3C, uvnitř +2C. Pravda, vedle je vytápěný skleník, ale kromě dveří má dvojitou izolaci a dveře jsou navíc zavřené. Jeho teplota se udržuje na +5C, takže zase až tak výrazným zdrojem tepla pro prostor 2x2x2 metry rozhodně není. Mimochodem, i blbá pergola ochrání vodu před zamrznutím, a to nemá ani stěny. Tzn. že velký (nyní budovaný) skleník bude možné využívat pro pěstování už min. od začátku března, u některých plodin možná ještě dříve (případně se předpěstují doma a nebo ve skleníku č2).
Report KVĚTEN 2019:
(mrazy a sucho)
- jak jsem se přesvědčil, papír snese opravdu všechno. Pokud si přečtete, že kiwi je mrazuvzdorné do -20, tak rychle zapomeňte. Možná tak bez listů. A nebo s hodně vyzrálým dřevem. Jakmile ale na jaře udělá listy, stačí, aby přišel mrazík -1 po dobu pár hodin ráno, a listy jsou v háji. Sice do týdne začnou rašit nové, ale pokud zblblé klima bude dělat podobné mrazíky až do června, tak to prostě rostliny nevydrží, a uhynou.
- přišly jsme o bohatou úrodu meruněk
Na jaře bylo plno květů, plodů se udělalo asi 50, a z ničeho nic - změkly a změnily barvu na tmavě hnědou. Jestli to je suchem, mrazem nebo nějakou infekcí, to těžko říct (přitom min. rok s tím problémy nebyly, ale tehdy strom začal kvést až o měsíc později - to až letos je tak zblbý tím počasím, že kvete v době, kdy ještě nemá. Uvidíme, jestli začne kvést znovu podobně jako třeba loni hruška a jabloň a nebo jestli to je v háji).Proti mrazíkům stačí i krytá pergola z vrchu (ověřeno na kiwi, okurkách i dýních, kterých je mrazy jakoby v daném prostoru netýkaly), jenže co budeme teda dělat u stromů? Dáme celý pozemek pod kopuli? Budeme přes X metrové stromy věšet textílie (které jsou často na nic)?
https://www.zahrada.cz/forum/merunky/plo...em-396345/
Až budeme celý den den a ne v práci, tak budu mít snad čas se tomu v případě mrazů věnovat a případně "zapalovat ohně" pod stromy.
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/poc...081032_tec
https://www.asz.cz/cs/zpravy-z-tisku/ros...mrazy.html
Copak o to, -8 bych pochopil, ale u nás bylo fakt jen těsně pod nulou. A už ani to hodně rostlin nevydrželo. Možná je to dané jejich oslabením kvůli suchu (přeci jen i listů má meruňka tak polovinu toho, co minulý rok a jsou viditelně menší). Třeba zase hrušeň ani jabloň se nezdají, že by je to nějak zasáhlo (byť jablek máme jen co by na prstech jedné ruky spočítal).
Přitom poškozené jsou i další rostliny, jako třeba moruše (údajně místní strom) či dokonce i náletové keře. Kdybych byl konspirátor, prohlásil bych, že se k nám dostal nějaký škodlivý postřih z blízkýkh polí..
https://www.ahaonline.cz/clanek/musite-v...-loni.html
Nezůstaly ani ty plody, co byly ještě malé, zelené. Doufat, že by znovu vykvetla, jako to udělala právě hrušeň a jabloň minulý rok na podzim, je asi bláhové.
https://www.poradte.cz/zahrada-a-rostlin...-mraz.html
https://www.idnes.cz/hobby/zahrada/pocas...ahrada_bma
- bohužel, i počet včel a čmeláků zase klesl téměř na minimum (1 kus hmyzu na pár metrů čtverečních - vzpomínám si ještě na dobu před 5 lety, kdy jste byl na zahradě uprostřed roje, ať jste šlápl kamkoliv, natož na dobu svého mládí u prarodičů, kdy bylo na jednom květu 10 včel). Zatím využíváme služby jiných opilovačů: vos.
Necháváme tedy jejich malá hnízda s kuklami na pokoji (většinou to jsou vosy samotářky, jen jedno má dvě matky). Jsou rozvěšená různě po pozemku, a dokonce i v přístavbě skleníku. Tam sice občas zalétnou i čmeláci, nicméně ať už to opyluje kdokoliv, funguje to, a tak máme již téměř před sklizní borůvek, a rovněž i papriky a jahody jsou v plném vývinu, chybí jen dozrát. Brzy budeme sklízet první velké jahody (ze zadní nevytápěné přístavby skleníku).
Výjimku jsme udělali u jednoho hnízda, co se zabydlelo v zahradním domku, protože by nám zničily izolaci a takové soužití by moc přínosné nebylo..
- konečně dorazila objednaná hlína-kompost (10 tun), tak jsme jí během asi týdne po práci a ve volných dnech rozvozili k rostlinám a po trávě. Následně jsme posekali trávu, čímž se rozmělní a srovná. Účelem je, aby se okolo rostlin vytvořila zdravá tráva, která nebude během roku usychat, a tím se pod ní bude držet vláha. Zbylo nám dost i na naplnění části kompostérů, doplnění přístavby a stávajících skleníků, a vytvoření záložních hromad, takže na příštích cca. 10 let máme s hlínou pro výsadbu a doplňování vystaráno. Stejně tak doufám, že tím snížíme vliv suchých období (podle toho, co jsme zkoušeli, tak to saje vodu jako houba), a tím možná i vliv mrazíků.
- kedlubny jsme už sklidili a byly OK
- matka si nechávala obnovovat zdravotní průkaz (do potravinářství), kdyby náhodou ještě něco bylo třeba v budoucnu, a podle všech testů je naprosto zdravá. Jak vidno, práce s ČOV ani konzumace takto hnojených potravin alespoň v této oblasti nijak škodlivá není (jako že bychom v sobě měli nebezpečné viry nebo bakterie).
- slepice zatím odkládám na příští rok (myšlena stavba kurníku), než dořeším všechny věci, které se mi zatím nakupily. Když o tom tak přemýšlím, budeme se vůči nim chovat asi jako stát vůči nám. My jim budeme vnucovat různé služby, o které se nás vůbec neprosily, jako třeba stravu a ubytování, a na oplátku po nich budeme vyžadovat platbu za ně v naturáliích. Rozhodně to není tržní, protože tu chybí dobrovolnost.
sucho:
Konec dubna a začátek května u nás alespoň pár dnů pořádně sprchlo. Otázka je, jestli už zde nejsou nevratné škody. V dobách sucha se ze zemědělců stávají věřící a jen se modlí, aby jim úrodu nezničil třeba jarní mrazík (nedávno bylo ve zprávách), zatímco z nás se stávají zemědělci a sklízíme úrodu navzdory počasí, a nebo hledáme metody, jak svou zahrádku efektivně ochránit.
Je to smůla, být závislý na molochu, který si ani nemůže v dobách sucha dovolit zalévat (protože by ho to ekonomicky položilo - jen jeden pěstitel ovocných stromů prý vysolil statisíce za "svíčky" o velikosti sudu, aby udržel sad nad bodem mrazu během noci a nezmrzly mu květy).
U nás zapršelo teprve až 29.4. po asi měsíci sucha (nepočítám ten asi půlhodinový mlžný opar týden před tím, který do 2 dnů zase úplně vyschnul), ale přesto od té doby hospodaříme (byť nám zbývala jen voda z ČOV, což je tak cca. 700 litrů týdně, v květnu už máme zase plné sudy a navíc pořádně nasáklou navezenou zeminu, do které se dost kubíků také vejde a nám to sníží míru práce).
Jak jsme ale zjistil později, tato kvalitní zemina má výhodu jen tehdy, když se pořádně "napije". Což zatím neměla možnost. V určitém objemu totiž dokáže snadno zadržet až 500 litrů (tedy mm srážek) na m2. Ale od začátku roku napršelo asi tak 50-100 dohromady. Z toho vyplývá, že když v ní máte rostliny, tak vám reálně hrozí, že uschnou (a nebo se uvaří, protože černá barva ve slunečném dni spolehlivě vytvoří těsně nad povrchem 50-60C, což malé sazeničky nepřežijí)! Doufejme, že se nacucá přes zimu, aby vyrovnávala výkyvy příští rok. Budu tentokrát směřovat výstupy z ČOV nikoliv na kopec k okrasným rostlinám, ale ke stromkům a do záhonů (cca. 500-700 litrů za týden v zimě).
Letošní cena za kompost byla dohromady 740 Kč za tunu, což není tak moc, když si vezmete, že kolikrát vysolíte přes 120 Kč za 60 litrový pytel substrátu, ale podle slov majitele se zájem zvyšuje, a dodavatelé váznou (lidé si začínají organický materiál nechávat pro sebe), tedy příští rok asi opět zdraží
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/zemede...je/1748207
Kamarád mi řekl, že než si to pěstovat, to si to raději půjde koupit. OK, když pomineme cenu jako takovou, jak se to do těch obchodů dostane? Pokud se neurodí u nás, dovezeme. Ale když se neurodí nikde? Doveze se to tam, kdo víc zaplatí (a uvidíme, jak budeme soupeřit s kupní silou Číny nebo USA).
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/cesku...odne-73524
Ke konci května se pak přihnal celkem slušný plavák, byť netrval dost dlouho. Po Evropě se sčítaly škody, my se radovali, protože máme alespoň trochu zalito, půda je alespoň tak nějak nasáklá a jsou plné sudy a nádrže.
Ono říci, že spadne až 100 mm srážek během 24 hodin, to není žádná katastrofa. Je to 5 litrů na 1 metr čtvereční za hodinu. To je jako kdybychom tam vyklopili 1 malý kbelíček. To se u nás vsákne do 10 vteřin. Na celý pozemek to je 3 kubíky vody za hodinu. To přeci žádnou alespoň o něco lepší půdu (včetně jílu) nemůže rozházet. Jo, jiná věc je, jestli máte nad sebou rozbahněné pole bez trávy a nebo všude beton a asfalt, ale to je už váš problém.
https://zpravy.aktualne.cz/pocasi/na-sev...47ab5f122/
Co je to za nesmysl? My bojujeme se suchem a oni napíší, že nám "hrozí déšť"? To už je asi nějaká degenerace či co. Nehrozí. Je to požehnání. Kdybychom neměli stupidně postavenou a zastaralou infrastrukturu, těžko by nám voda mohla zabahňovat domy nebo brát mosty.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/desit...&source=hp
mrazy:
Uvidíme, jaká bude úroda. V květnu dokonce byla na rostlinách námraza (mírně to poškodilo listy slunečnic a patizonu), a to i když teploměr ve výšce 1 metr ukazoval +2. Jak vidno, už ani na techniku se v tomto počasí nedá spolehnout.
https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/mr...nomika_mah
Citace: Bejt zemědělec je na p*d. Když je počasí špatný, tak brečím, protože není úroda. Když je počasí dobrý, brečím, protože je s tím práce a musí se to sklidit. A když je úroda velká, je to vůbec nejhorší, protože pak jde cena dolů.
Citace2: No jo to jsou posměšky typu "nepřátelé zemědělců : jaro, léto, podzim a zima", rady jako "Jestli je to nebaví, ať jsou jezdit z autobusama" a pak se to rozčiluje v supermarketu proč se všechno dováží, proč se to nepěstuje tady a jak je to neekologické.
Na jedné straně je pravda, že my zemědělství potřebujeme. Určitě víc než třeba politiky nebo šperky. Na straně druhé to jen ukazuje naši zastaralost, primitivnost, závislost na počasí (přitom technologie na to už dávno jsou), a ještě naši hloupost, když místo toho, abychom (byť za peníze) postavili něco lepšího, neustále sypeme peníze jako dotace do této černé díry..
- máme první jahody a borůvky (z přístavby skleníku)
- protože na kupovaná kiwi se už nedá pomalu spolehnout (často přijde místo rostliny jen uschlý klacek, který do týdne zajde), začneme množit ty stávající řízkováním. Vyjde to myslím mnohem levněji. Podobně namnožíme jahodníky mezi tůje (aby měly v budoucnu slepice co zobat).
Report ČERVEN/ČERVENEC 2019:
- i navzdory suchu nám vyrostlo pár tuřínů, které se dají celkem dobře používat místo brambor nebo mrkve, ale co jsme zjistili, tak i bez brambor lze například jen z mouky udělat halušky a k nim místo zelí, které roste až později, nastrouhat kedlubny. Rozdíl téměř k nepoznání.
Alespoň nejíme pořád dokola to samé. Pokud totiž nemusíme, z obchodů nekupujeme nic kromě základních surovin (například mouku nebo rýži - pesticidů se úplně nezbavíte ani když budete jíst své vlastní potraviny, protože na vás nejspíš padají spolu s dešti, tak alespoň dodržujeme pravidlo, že dávka dělá jed a snažíme se minimalizovat používání neznámých zdrojů).
- trochu jsem měl spoždění, protože když už jsem se ve všem hrabal, tak jsem i vymaloval garáž, a tvaroval živý plot. Na podzim budeme muset prořezat meruňku a další ovocné stromy. Nehledě na vinnou révu, která alespoň letos teda plodí dost.
https://abecedazahrady.dama.cz/clanek/re...-mit-urodu
Broskvoň jsme zdá se zachránili od kadeřavosti (která se i navzdory postřiku objevila na jaře znovu), a vyžadovalo to kromě lepší zeminy také prolití asi 1000 litry vody (z ČOVky, jak jinak), a doplnění minerálů (draslík, síra, hořčík, vápník), ale bude nutné ji pak radikálně zmladit, aby nevypadala jako paskvil s pařáty.
- spotřeba na vytápění+svícení skleníku č2 za celou zimu (část jara/podzimu) byla 562 kWh, tedy asi 1200 Kč. Pokud bychom to chtěli vykrýt například nějakým malým systémem FVE+mikroinvertor (který by zároveň mohl v létě dělat stínění, aby se skleník tak nepřehříval), 300Wp systém by za zimu při cca. 3 hodinách sluníčka za den mohl vyprodukovat elektřinu 100 kWh (za 100 dnů). Nemá cenu vykrývat celou spotřebu, protože část z ní je v noci (ve dne totiž samo slunce vyhřívá skleník zadarmo). Takový panel by samozřejmě mohl vyrábět elektřinu po celý rok, a má většinou vyšší životnost než samotné měniče. Jeho cena je 9000 Kč s DPH. Životnost je 25 let a víc (záleží na mikroinvertoru), tedy by měl vyrobit ročně elektřinu min. za 360 Kč, aby se zaplatil (pokud zvládnete udělat zbytek instalace za pár stovek, což není takový problém). 300Wp dává ročně asi 300 kWh, tedy 500-900 Kč.
- musíme "bojovat" už i proti ptákům, kteří nám začali ozobávat hrozny (a to i když jsou pod "sklem") nebo vyhrabávat semena/sazeničky ředkviček. Takže na vchod dáváme maskovací sítě, na zeminu pletivo.
- vosy se úspěšně namnožily, a proti včelám nebo čmelákům, kterých napočítáme za den obvykle tak 10 kusů na celý pozemek celkem (a to většinou dávají přednost jetelu), zřejmě asi odvádějí dost slušnou práci, protože třeba borůvek, malin a jahod máme relativně dost (sice ne nadbytek, ale zatím nejlepší úroda, co jsme tady). Rovněž jsme také nenarazili na jedinou housenku. Všechno stíhají sežrat, takže naše rostliny spíš trpí jen suchem než čím jiným. Vosy nejsou ani agresivní. Mají k dispozici dostatek vody (kromě kbelíčků po pozemku i samotné jezírko), takže se neperou ani mezi sebou, ani s námi. Jen když k nim strčíte xicht tak na 10 cm, tak se některé nervózně už staví do pozoru
- zkoušíme pěstovat banány. Rostlinu jsem dostal zdarma od táty, a byť zatím nemáme ani jeden trs, daří se nám je rozmnožovat výhonky. V zadní přístavbě skleníku je obvykle při velkých vedrech asi před 40C (ve výšce očí), což kupodivu nejen moc nevadí vosám, co jsou úplně u stropu, ale ani paprikám, které plodí jako nikdy.
- prozatím se ještě drží hrušeň, mirabelka a dřín, což jsou jediné ovocné stromky, které letos mají nějaké plody.
- z veganských produktů jsem zkusil ovesné mléko a skutečně nechutná nijak zle (lepší jak kokos). Na druhou stranu, s hlívou ústřičnou a nebo čerstvými výhonky tedy skutečně kamarád nebudu
- námi vyrobený domek pro hmyz získal pár obyvatel (jedno je parazitická vosička a zbytek si zabrala divoká včela - udělala 4 otvory a pak uhynula).
- z našich kompostérů nám vyrostla neplánovaně rajčata. Chvíli rostla doma pod LED světly, a teď jsou venku. Bohužel jde o samé masáky (kromě asi dvou normálních), ale když se sklidí včas, tak nejsou tak měkké a chutnají jako obyčejná. A to navzory svým mutacím a deformacím.
- maliníky dosahují už výšky dvou metrů (a plodí, nejde tedy o "plané" výhony). Beru si je místo svačiny do práce.
- sklízíme i plody rakytníku. Jsou teda fakt dost kyselé, ale když k nim dáte cukr (třtinový, jak jinak), případně je jemně svaříte a rozmixujete, je z nich dobrý džus (ale silný asi jako kořalka si myslím; ne že bych jí teda někdy pil). Třtinový cukr je sice dražší, ale za to o něco kvalitnější a alespoň máte motivaci ho jíst méně.
TÉMA ROKU: SUCHO
- nezoufejte, "planeta si přeci poradí" - ale třeba i brambory, a údajně až o 85% (hlavně, že se na podzim vykřikovalo, že zapršelo a tím je sucho vyřešeno).Planeta písku 4 - Austrálie,pouštní kontinent
https://www.youtube.com/watch?v=tUgoFKAB-zo
OK, máme tu jeden příklad typické lidského chování: hlouposti. Nevědět, využívat, zničit, přehlížet, divit se.
Ale na straně druhé tu vidíme, jak snadno se dá s pomocí technologie (a vzdělávání) zajistit pitnou vodu pro rostoucí město (zvyšující se počet lidí = paradoxně menší spotřeba vody). Ten pokles přítoků do přehrad je alarmující, ale ptám se: když už i Austrálie (v podstatě poušť) dokáže zajistit dost vody pro určité věci, proč to nejde u nás?
https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/26523...ust-v-oazu
https://plus.rozhlas.cz/v-izraeli-vyrabe...nu-7781919
https://www.elektrina.cz/vyroba-vody-ze-vzduchu