To je UV světlo? Mám ho v plánu, tak jen jak silné používáš.. ať vím do budoucna.. u mě teda půjde jen o podporu sluníčka, protože to bude venku. Ale líbí se mi celý ten nápad Hlavně pěstění na koleji. Uvažujete pokrokovo

No, mnoho je relativní pojem. Záleží jak budou plodit.. kdyby byly venku v záhoně, tak z těchto rostlinek bude tak metrák rajčat.. v domě/bytě/koleji/vyhýbce/tunelu by to naopak mohlo při zaštipování být optimálně těch 20-30 kg.

No, papriky rostou i nám jak si usmyslí.. nám také trvalo hodně dlouho, než vůbec začaly růst, pak se do toho daly, ale nakonec skončily na asi 30 cm (a to jim trvalo hrozně dlouho), zato rajčata asi na 2,5 metrech.


Mrkev, co se nám letos urodila, jsme uskladňovat nemuseli, tak moc jí bylo Na příští rok jí vymezíme asi prostor v garáži. U venkovní zdi bývá tak 3-8 stupňů.

Ad plány na příští rok.. mi povídej.. už z toho mám popsaných několik lejster.. a investičně počítám, že asi půjdu přes desítku.

Pozdní výsev je i náš problém, nicméně my jsme růžičkovou zaseli ještě sice pozdě, ale ne asi až tak moc pozdě.. do metru sice nevyrostla, ale pár týdnů polévek to dá..

(06.12.2016, 17:05)Martin Napsal(a): To je UV světlo? Mám ho v plánu, tak jen jak silné používáš.. ať vím do budoucna.. u mě teda půjde jen o podporu sluníčka, protože to bude venku. Ale líbí se mi celý ten nápad Hlavně pěstění na koleji. Uvažujete pokrokovo

No, mnoho je relativní pojem. Záleží jak budou plodit.. kdyby byly venku v záhoně, tak z těchto rostlinek bude tak metrák rajčat.. v domě/bytě/koleji/vyhýbce/tunelu by to naopak mohlo při zaštipování být optimálně těch 20-30 kg.

No, papriky rostou i nám jak si usmyslí.. nám také trvalo hodně dlouho, než vůbec začaly růst, pak se do toho daly, ale nakonec skončily na asi 30 cm (a to jim trvalo hrozně dlouho), zato rajčata asi na 2,5 metrech.

Používám 100w LED, ale jestli svítí moc nebo málo zatím neumím poznat. Časem s tím začnu experimentovat tak mohu dát vědět. LED světlo se skládá převážně z červené a modré. Květiny nepotřebují celé spektrum, ale část popsanou zde na wiki:  https://en.wikipedia.org/wiki/Photosynth..._radiation.

Tady je obrázek který dodává výrobce:
   

Na koleji mám jen velmi omezené místo k pěstování. Bydlím v pokoji, který má 12m^2 a to se spolubydlícím. Nakonec mám asi 6m^2 a 2.5m na výšku prostoru k životu a k pěstování dohromady.

Když budou papriky nízké, tak skončí pod stolem.

Je možné prosím poslat odkaz, kde se ta žárovka nebo co to je dá sehnat? Předpokládám že jde o 100W příkon (ne o 100W ekvivalent), což jsem v té nižší cenové kategorii našel jen jako bílé světlo (ergo je tam zelená, kterou rostliny stejně budou odrážet do pryč, a na té fotce mi to nepřišlo jako "bílé" světlo) Greenlux GXDS110 LED reflektor DAISY MCOB 100W. Možná by mi ani tak nevadila ta cena 1100 Kč, ale spíš spotřeba. Na druhou stranu, mám svítit 10 hodin přes 20W žárovky nebo 2-4 hodiny přes 100W, vyjde to na stejno. Spíš pak otázka, co je efektivnější (zda 100W bude na růst v zimě stačit a pokud ne, zda nebude lepší spíš delší dobu menší výkon čistě jen pro udržení aktivity - nezmrznutí).

V tom odkazu na wiki se nicméně píše, že zelené světlo proniká hlouběji do listu, takže může být efektivnější než červené.

(09.12.2016, 10:46)Martin Napsal(a): Je možné prosím poslat odkaz, kde se ta žárovka nebo co to je dá sehnat? Předpokládám že jde o 100W příkon (ne o 100W ekvivalent), což jsem v té nižší cenové kategorii našel jen jako bílé světlo (ergo je tam zelená, kterou rostliny stejně budou odrážet do pryč, a na té fotce mi to nepřišlo jako "bílé" světlo) Greenlux GXDS110 LED reflektor DAISY MCOB 100W. Možná by mi ani tak nevadila ta cena 1100 Kč, ale spíš spotřeba. Na druhou stranu, mám svítit 10 hodin přes 20W žárovky nebo 2-4 hodiny přes 100W, vyjde to na stejno. Spíš pak otázka, co je efektivnější (zda 100W bude na růst v zimě stačit a pokud ne, zda nebude lepší spíš delší dobu menší výkon čistě jen pro udržení aktivity - nezmrznutí).

V tom odkazu na wiki se nicméně píše, že zelené světlo proniká hlouběji do listu, takže může být efektivnější než červené.

To co teď používám se v číně jmenuje: "full spectrum 380-840nm". Pořídit ho můžeš třeba na aliexpress.com, kde stojí okolo 10$. Příkon je kousíček pod 100w. Mám v plánu intenzitu regulovat podle okolního světla. Používám ještě zdroj AC 220V -> DC 36V který mám za oknem.

S tím zeleným světlem je to složitější, ale efektivnější určitě není.

Díky za info. Našel jsem ho i na Ebayi od 7 dolarů.

Nejlevnější zdroj na 36V jsem našel v ČR za 500 kč: Mean Well LRS-100-36

No, nechám si to projít hlavou.. vzhledem k tomu, že by v mém případě šlo o doplnění IR panelu (tedy teplo by bylo) a Slunce (prosklený skleník vs. uzavřená místnost), možná by nemusely být specializované LEDky + nutnost trafa až tak nutné.. Některé klasické 230V LED žárovky také nemají zrovna mizerné spektrum




Ad zelené světlo: neber mě nutně za slovo , jak jsem "koupil" tak "prodávám", nejsem odborník na fotosyntézu..


Co se týče topení, zatím se poohlížím po tomto: http://www.primotopy.eu/ecosun-200k-hned...-200w-p277 mám s tím zkušenosti z domu, nic to nežere, hezky to topí, a až na pár dírek je to hermeticky uzavřené (a kde není, tam pomůže silikon a IP44 je zaručeno). Hnědá barva je v tomto případě lepší než bílá kvůli Slunci.

(09.12.2016, 18:35)Martin Napsal(a): No, nechám si to projít hlavou.. vzhledem k tomu, že by v mém případě šlo o doplnění IR panelu (tedy teplo by bylo) a Slunce (prosklený skleník vs. uzavřená místnost), možná by nemusely být specializované LEDky + nutnost trafa až tak nutné.. Některé klasické 230V LED žárovky také nemají zrovna mizerné spektrum

Pokud budeš i vytápět, tak potom asi nemá cenu vybírat úsporné svítidla. Záleží na tom jestli budeš svítit i když už nebude potřeba topit. To píšu jen aby jsi to nedělal zbytečně složité

(09.12.2016, 18:35)Martin Napsal(a): Co se týče topení, zatím se poohlížím po tomto: http://www.primotopy.eu/ecosun-200k-hned...-200w-p277 mám s tím zkušenosti z domu, nic to nežere, hezky to topí, a až na pár dírek je to hermeticky uzavřené (a kde není, tam pomůže silikon a IP44 je zaručeno). Hnědá barva je v tomto případě lepší než bílá kvůli Slunci.

Kdyby to nic nežralo tak to nic nevytopí. Myslím, že většina přímotopů má efektivitu 100%. S vytápěním sice nemám žádné zkušenosti, ale do skleníku bych asi koupil něco jednoduchého. Proč nevzít jen něco jako termostat a odporový drát?

Těším se, až budu také vytápět skleníky a těžit přitom kryptoměny 

Vytápění klasickou žárovkou je samozřejmě možné (a co se týče pořizovacích nákladů i levnější), ale jde spíš o to, že svítit by bylo vhodné tak 8-10 hodin denně přes poledne, ale teplotu stačí udržovat nad nulou, takže třeba v posledních dnech by ve skleníku např. zbytečně jely půl dne 100W žárovky, když by tam mohly jet jen 20W LEDky. A topit je třeba hlavně v noci (kdy mrzne a nesvítí přitom slunce), a i rostliny potřebují občas spát takže nevím, na kolik by bylo vhodné jim ještě svítit.

S tím "žraním" to bylo myšleno tak, že IR panel má 5x až 10x menší spotřebu než přímotop (byť je dražší, ale zase konstrukčně jednodušší - nemám moc důvěru k něčemu, co má odhalené topné kabely v prostředí, kde se na kovových konstrukcích dělají půl centimetrové kapice vody), ale na rozdíl od přímotopu topí přímo do půdy a kytek, a ne do vzduchu, který okamžitě stoupá vzhůru, kde se vyzařuje do okolí skleníku.

Termostat bude nutný určitě (IR panely ho většinou nemají), ale odporový drát (půdní) je zakázáno dávat přímo do půdy. Navíc cenově taky není zrovna nejlevnější.. To jsem měl v plánu původně (kvůli nízkému příkonu řádově 100W). Odporový drát jako takový je sice jednoduchý, ale zase bych se bál že by se mohl přehřívat, když by nebyl v nějakém pevnějším médiu, kam by lépe předával teplo. A hlavně aby neměl teplotu vyšší než 80 st. kvůli požáru.


Mám zatím plán mít co nejjednodušší a dlouhodobě nejlevnější systém, takže by šlo nejspíš o dvě větve:

TERMOSTAT - IR PANEL 200W
ČASOVAČ - LED osvětlení

Update: UV lampa maximálně slabá (nemají jí rády škůdci), ale na pěstování rostlin nemá UV žádný vliv (myšleno kladný) nebo jen slabý. Navíc nejsou zrovna levné. Jsou rovněž speciální Grow/květové zářivky, ale stojí za zvážení zda mají o tolik lepší charakteristiku, než ty klasické, protože nejsou zrovna laciné (ale své dělá i jejich výkon, 100W zářivku do bytu byste taky nesehnali za padesátku). Zajímavá alternativa jsou halogenové žárovky (některé 100W seženete za dvacku), ale proti LED horší účinost, o mizerném spektru ani nemluvě.



Standardní zářivky to spektrum také nic moc:




Prozatím zkusím systém s klasickými silnými LED a IR panelem (přeci jen, pro zrak je lepší bílá a těch pár W ze zelené se nejspíš částečně přemění na teplo v hlíně nebo na konstrukci), bez UV, a uvidím. Samozřejmě bych bral raději i nějakou červeno modrou, ale ideálně do 230V patice E27/E14, aby nebylo nutné trafo, a aby nestála tolik, co půlka zasklení skleníku

Pořád jsem ale, pravda, trochu jinde než ty. Ty potřebuješ, aby ti rostliny v daném prostředí rostly, mě bude úplně stačit, když přes zimu nechcípnou (protože na Slunce alespoň u nás v nížině není teď žádný spoleh) - jedna věc je venkovní broskvoň, druhá věc je skleníkové kiwi nebo pomeranč (údajně přezimuje i v nevytápěném skleníku, a má limit -18 po určitou dobu, a letos by to bylo naprosto v pohodě, ale nerad bych to riskoval, navíc některé rostliny jsou stálezelené a takovým tma nesvědčí).

Postřehy z pasivního vytápění skleníků v zimě, a nějaké teorie, jak ho vylepšit (pokud vás někdy napadlo pěstovat v zimě, ať víte, do čeho jdete, já to rád odzkouším na sobě):


- slušná hromádka (tak 7 kg) ještě ani ne zcela rozloženého organického kompostu (zbytky z kuchyně - pozor, zabydlují se v tom myši) a už starších slepičinců i při mrazech (skla pokrytá ledem) topí dost na to, aby se nad ní udělalo čisté průhledné odpocené sklo (zděný skleník, plexisklo pevné 3-4mm pouze na vrchu, větraný škvírami, ne moc dobře utěsněný). Takže nebude možná marné spojit hnojení skleníku rovnou s jeho vytápěním.

- led je jak známo dobrý izolant, takže třeba voda v sudech, které jsme obsypali hlínou, by je neměla roztrhat (neudělala to ani minulý rok, kde byly obnažené), a zatím udělala jen tenkou vrstvičku ledu na vrchu. To se ostatně týká i jezírka, kde pod ledem vesele plavou nymfy vážek a jiný vodní hmyz. Zmiňuji se o tom jen proto, že při mrazech mají oba skleníky skla promrzlá, ale uvnitř je voda někdy ještě krásně tekutá. Z toho vyplývá, že je dobrá velká vlhkost ve skleníku? Každopádně se nejspíš bude skleník chovat trochu jinak (lépe), až bude zaplněný (prázdný mrazák také funguje hůř než plný). Rovněž také za pár let bude více chráněn proti větru vzrostlými stromky.

- půda, která je relativně promočená, zůstala ve skleníku kyprá a vůbec nezamrzala, a to byly noční mrazy i -6. Skla sice zamrzla, a to už i testovací kbelíky s vodou uvnitř na zemi, ale led tvořil jen tenkou vrstvičku nahoře a na bocích uvnitř nádoby, zbytek zůstal tekutý (voda měla při vložení do skleníku asi jen +4). Z toho vyplývá, že je (voda nejlépe uchovává z médií teplo) lepší mít spíše rostliny v hlíně v zemi, a nebo ve větším květináči, aby co nejméně promrzly, a že ze země přeci jen stoupá dost tepla, aby do určitých mrazů zůstaly kořeny rostlin chráněné. Asi až někdy v polovině prosince, kdy jsme Slunce neviděli už hezky dlouho, jsem našel jednu část mokré hlíny na povrchu mírně pokrytou krystalky (zajímavé ovšem je, že kousek vedle jiný typ hlíny, také mokrý, byl stále kyprý). Co si z toho vydedukujete, nechám na vás

- jeden prosincový den bylo venku -1, ale svítilo slunce několik hodin, a ve skleníku bylo +19 stupňů (večer už jen +6). Tedy problém je jen o tom, jak uchovat toto teplo co nejdéle (asi na místa, kde to nebude překážet, zkusíme dát co nejvíce 2l PET flašek s vodou - máme vyzkoušené, že tyto neprasknou na rozdíl od kbelíků, ani když kompletně zmrznou). Je pravda, že se pak voda+vzduch bude déle ohřívat Sluncem, ale u skleníku je nutné teplo ukládat všude kromě vzduchu, protože samotný vzduch teplo ihned ztratí při poklesu venkovní teploty, takže to, že bude mít o pár stupňů v poledne méně nevadí (kromě toho +15 je pro některé rostliny stejně +/- nejefektivnější teplota).

- zatím jde stejně jen o snahu co nejvíce vylepšit pasivní schopnosti objektu. Třeba voda má dost velkou tepelnou kapacitu na to, aby předala stejnou teplotu min. 4x tolik vzduchu než je její objem. Což by na můj skleník o objemu cca. 11 kubíků znamenalo mít tam tak 3 kubíky vody (čili nesmysl) - včetně ovšem vlhkosti ve vzduchu, té v hlíně a v rostlinách nebo sražené na sklech, ale i tak je to dost; nebo se spokojit s nižší teplotou - čistě teoreticky bez výpočtů by 1 litr vody ohřátý na 20 stupňů měl třeba ohřát 4 litry vzduchu na 20 stupňů (resp. předat mu tolik tepla, protože logicky čím teplejší vzduch bude, tím studenější bude voda, a čím menší rozdíl obou teplot, tím pomalejší předávání tepla, a teplý vzduch nebude čekat na místě, až se dohřeje na takovou teplotu) nebo třeba 20 litrů vzduchu na 4 stupně. A 3/5 kubíku je 600 litrů - přeci jen už trochu reálnější hodnota. Přibližně 12 litrů mám v trubkách, dalších přibližně 30 litrů se dá připravit v PET lahvích u Al profilů, kde nebudou překážet, a možná dalších 50-100 litrů se dá v PETkách hodit do rohů (nejlépe na sebe). A mám vyzkoušeno, že se do půdy ve skleníku dá během necelého měsíce vypustit 2.5 kubíku vody, která se "ztratí", resp. pokud bude teplota nad nulou, tak se prakticky odpařuje neustále (jenom na sklech je určitě pár dalších litrů). Samozřejmě, nejlepší by byl IBC kontejner nebo alespoň 200l sud uprostřed skleníku (i na zalévání), ale to zabere hrozně místa (zkusím, až budu mít zásobník na vodu, který ale bude venku, ho propojit hadicí do skleníku, a tam třeba u každého profilu udělat kanalizační PVC trubku, které jsou relativně levné, a mají přitom velký průměr (45-50 mm proti vodovodní PVC trubce s 15-20 mm, což by dalo dalších 5x2x1 metru jen u svislých profilů + spojky po zemi dalších 4+1+4 metrů, čili máme dalších asi 40-50 litrů vody (při plné nádrži 1000l), která se navíc může využít předehřátá i na zalévání (rostliny mají rády teplejší vodu)).

- i když zatím není skleník dostatečně utěsněn (u dveří jsou velké fuky, dodělám na jaře, silikonoval jsem zatím jen desky jako takové), zkusili jsme, když bylo venku opět mírně pod nulou (-0.3), chvíli ve skleníku pobýt. Bylo totálně pod mrakem, přesto na začátku testu bylo ve skleníku +3 (dopoledne). Po pouhých 5-10 minutách naší přítomnosti stoupla teplota na +4. Zkusil jsem to včera znovu. Venku na nule, ve skleníku by voko asi +0.2, tak jsem tam asi 10-15 minut běhal jako debil, a hle: teplota se zvedla na +1. Tentokrát s jistotou mohu vyloučit i zbytkové světlo ze Slunce, protože byla mlha a ještě k tomu sedm večer tedy tma (člověk může vyzařovat do okolí cca. 60-80W tepla (při pohybu i přes 200W), což ovšem asi neplatí, pokud jste zabalení v bundách. Na druhou stranu to jsou prý údaje pro pokojovou teplotu. A fakt jsem neměl zrovna náladu tam běhat jen v košili ).

- další experiment bylo donést v 19:10 do skleníku, kde bylo už zase 0, kbelík s teplou vodou (asi 8 litrů). Ta měla teplotu cca. do +60. Výsledek? V 19:30 teplota ve skleníku +1, voda stále horká (člověka hned potěší, když se jeho výkon dá přirovnat ke kýblu vody ). Ve 20:00 už byla voda jen teplá, a teplota ve skleníku +0.8 (prostě mírně pod +1). Je pravda, že venku už teplota také klesla asi o 0.5 st., ale čekal jsem něco lepšího. Holt, chybějící (slabá) izolace je velký problém. Vodu jsem vylil do hlíny. Ve 21:30 už venku bylo -1 a ve skleníku totéž, takže toliko ke schopnosti určitého množství vody předávat teplo 10 kubíkům vzduchu. Nějaký podíl možná měla i mlha venku (větší vlhkost, tedy skleník odevzdával lépe teplo, ale to je nejspíš tak zanedbatelný rozdíl, že ho nemá cenu brát v potaz). Možná by se to ale považovat za úspěch dalo vzhledem k tomu, že za posledních pár dnů samo Slunce nepřispělo k teplotě skleníku ani trošku.

- z tohoto ohledu zvažuji, že místo 100W panelu koupím asi 200W. Totiž, oba mají max. 80st.C, ale ten první stojí asi 1500 Kč, zatímco druhý jen o 300 Kč víc. A spotřeba by neměla být o moc větší (měl by topit kratší dobu). Lepší než zjistit, že ten 100W nestačí. Pro někoho jsou to nemalé peníze, ale takový panel vydrží nejméně (!) 5 let, takže nějaké tři stovky za rok není až taková darda (stačí srovnat s cenou jedné sazenice nějaké tropické rostliny či dvou).


To všechno je ale zatím na nic, když se tam ta teplota neudrží. Což znamená zlepšit mimo jiné také izolaci skleníku. Pokud máte skleněný, tak na tom budete nejspíš ještě hůř než já.


Pokud skleník (nebo zimní provoz) teprve zvažujete, něco k zamyšlení: mírně OT

Samozřejmě nejsem první koho napadlo v zimě vytápět skleník, internet je toho plný a někdy je to docela zajímavé čtení, na co všechno lidé nepřijdou Spousta z nich to sice má jen na prodloužení sezóny, ale pokud budou i příští "zimy" jako letos, byla by škoda toho nevyužít...

Něco o svícení rostlinám: http://www.citrusy.cz/2005101302-prisvet...tla-cast-2

Co se týče osvětlení, zatím jsem se rozhodl, že ve skleníku nainstaluji "bludičky", tj. jen podpůrná světla (nikoliv pro růst jako takový), a jedná se převážně o denní bílou 12W 1010 lm (117 Kč) s životností nad 25.000 hodin a studenou bílou 12W 1050lm (249 Kč, sranda rozdíl, že?) životnost 40.000 hodin, celkem 4 kusy. Příkon tedy max. 48W/hod. Svítit budu zatím do 8 hodin denně (od 8:00 do 16:00), tj. spotřeba 12kWh měsíčně, 30Kč. Celkový světelný tok na 7m2 je 4100lm, tj. asi ideálně 600lm/m2, což je 1% potřebného světla pro květení. Doplnit třeba další LED (v nejhorším i ty reflektory) mohu kdykoliv. Instalaci provedu asi o vánočních svátcích (stejně zatím není čemu svítit). Životnost instalovaných zdrojů je při daném využití asi 35-55 let. Jaké budou výsledky sdělím nejspíš až příští zimu.

Je to myslím relativně přiměřená investice, když potřebujete něco jen vyzkoušet, a přitom o tom víte velké kulové..

Otázka jest: jak moc se liší hibernující kiwi např. od aktivní petrželky, která roste ve skleníku doteď, a je jí putna, že mrzne nebo že jí (ne)svítíme 0 lm.


P.S.: Minimální průměrná potřeba světla u rostliny v bytě je 1000 lx FAR po dobu 12 hodin (což je 1000lm/m2 za 12 hodin nebo 2000 lm/m2 za 6 hodin).

P.S.: Tak přeci jen se (skoro)zelené světlo u rostlin (byť v menší míře) používá. V oblasti cca. 520. A jsou třeba zrovna v plodech kiwi.


Pozn.: Hodnoty lumenů u klasických LED jsou uzpůsobeny lidskému oku, a ne rostlinám, ale s přimhouřením očí se dá klasická LED, která je levnější než GROW LED, použít i na rostliny, ovšem s tím, že pro stejnou účinnost na růst rostlin a fotosyntézu (což jsou dvě trochu jiné věci a stejně tak kvetení má rádo jiné spektrum než klíčení (poměr červené a modré složky třeba určuje, zda se rostlina požene do výšky), atd.) potřebujete větší příkon (Watáž). Jeden aby z toho měl doktorát, než něco vypěstuje

A máme tu už konečně poslední obrázkový report pro tento rok.


Sklizená kukuřice je vyloupaná, na Vánoce budeme péct pečivo (pak se pochlubím). Zatím jsme zkoušeli jen malou placku (namlet se to dalo na strojku pro strouhanku), a řekněme, že jíst se to dalo Ale chceme zkusit chleba (a vlastní kvásek), rohlíky, housky, atd. Částečně to bude s hladkou moukou koupenou, částečně celozrná kukuřičná vlastní.


Takto jinak zatím vypadá situace v zimě u nás (včera poprvé u nás napadl sníh, ale do večera podle mne zase roztaje).

Ve skleníku roste (!) petrželka (venku neroste), a dá se normálně jíst.

Z asi 8 přesazených sazenic jarního salátu (ledový by se asi hodil lépe) asi 4 uhynuly (buď na nedostatek světla, ale spíš to vypadá, že na přemokření). Nicméně dvě vypadají relativně čile (snad i pomalu rostou, ale jíst se už tutově nedají).

Prozatím tam máme dohromady min. 100 litrů vody (kbelíky, PETky, atd.).

Mimo skleník to vypadá všelijak, protože máme dost rostlin, které prostě v zimě listy neshazují.




btw. teploměr ve skleníku, jak jsem zjistil, ukazuje min. o 1 stupeň méně než ten digitální, takže přeci jen má jistou setrvačnost (venku +1.8, uvnitř skoro +4, mlha+pod mrakem).


Ještě mám v druhém skleníku kaktusy. To by mohl být užitečnější test, neboť tyto rostliny jsou také teplomilné. Jen zatím nevím, jak vypadají, protože víka jsou ještě od minula přimrzlá

UPDATE: Podařilo se mi najít sice slabší GROW, ale relativně ne tak drahou (na vyzkoušení), s výkonem 18W (ve specifikaci u nás se píše jednou 10W jindy 18W, na Ali jen 10) a co je hlavní, je to do patice E27 a napájí se to 230V: "Grow LED full spectrum, 18W, 230V, E27".



Udávaná životnost 50 tisíc hodin je na pár desetiletí, cena 240 Kč je skoro zadarmo (jinak se dá koupit např. na aliexpress za 3 dolary, poštovné zdarma (nebo za 17 dolarů údajně až 56W, přitom jen s 58 LEDkami), ale v tomto případě mě cena až tak moc netrápí (životnost 70 let, tj. i za cenu 240 Kč to je 4 Kč ročně), spíš spotřeba). Výrobce Epistar:

LED 106pcs: 86Red&20Blue (modrou udělá studená bílá LEDka taky dost, ale červené moc klasické LEDky nemají)
Blue(430nm 440nm 450nm 460nm 470nm 480nm 490nm);
Red(620nm 630nm 640nm 650nm 660nm 670nm 680nm 690nm 760nm)

18W je trochu nad plán, ale v nejhorším případě to je při 8x30x3 hodinách za zimu navíc 13kWh, tj. asi 35-40 Kč na jednu takovou žárovku, případně se může použít místo některé z těch bílých LED).

Nějak jsem se nedočetl počet lumenů, ale Epistar má většinou 100lm/W, takže by to mělo být 1000-1800 lm podle výkonu.

Pokud to bude mít nějaký efekt, koupím si jich možná přímo z Číny do dalšího skleníku třeba 10.



P.S.: Ad Ekonomika pěstování.. skutečně to nejsou žádné složité výpočty.


Kdybyste nutně potřebovali znát přesně cenu propálené elektřiny (já to střílím od boku), tak např. u tarifu D35d, který mi vyšel tak nějak nejméně debilní z těch nabízených, vychází 1kWh:


NT: 83 + 120 + 599 + 34 + 1315 /1000 = 2.1 Kč
VT: 265 + 120 + 599 + 34 + 1985 /1000 = 3.0 Kč

čili pokud budete svítit 8 hodin denně, 3 měsíce po 30 dnech, tak každých 10W Vás bude stát 15.1 až 21.6 Kč v závislosti na tom, do jakého pásma se zrovna trefíte (D35d má NT většinou 11:00-16:00, takže je dobré to naplánovat co nejvíc do této části dne, kdy to alespoň zároveň koresponduje s jakýms takýms slunečním svitem).


Pokud bychom započítali tedy 200W panel 10 hodin denně (kdy bude většinou NT a zbytek VT) a k tomu se rozšoupneme a dáme tam 100W LEDky na těch 8 hodin denně, dělá to 252 kWh, tedy 529 až 756 Kč za zimu. Ve srovnání s roční spotřebou zbytku domu, která činí přes 5MWh a se započtením všech paušálů či pevných měsíčních plateb cca. 17 tisíc ročně to není tak moc, a je jen na Vás, abyste ty peníze dostali tím či oním způsobem zpátky (buď pěstování exotičtějších plodů a nebo zuřivou výsadbou běžných plodin - pokud byste to nedělali pro bio, ale čistě kvůli penězům, znamenalo by to např. vypěstovat za zimu nejméně 13-15 kg rajčat, což nezní tak hrozně, pokud už budete mít vyrostlé rostliny, a v nejhorším budete okolo běhat sami se štětečkem a opilovat Rajčata na dozrání nepotřebují světlo, a vlastně ani samotnou rostlinu - teď šla cena přes 40 kč za kilo).

Se stejnými náklady můžete alternativně jen jednoduše prodloužit letní sezónu, a to nejen na podzim, ale i na jaře, kdy jsou přeci je světelné podmínky o mnoho lepší, rovněž i teploty bývají slušné, a pokud teplomilnému rajčeti zajistíte nejméně 10-15 stupňů po celý den, a v únoru max. březnu zasadíte předpěstovanou sazenici z domu, můžete ho sklízet už třeba od dubna či května.. (teoreticky)