Nejspíš to nebude úplně ten samej čas. Spíš bych to viděl na pár vteřin.

Jasně že ano ! Ráda bych tam žila a spřátelila bych se s poníky.

kdyby se tam dalo něják dostat tak by to bylo naprosto
vono by možná stačilo kdyby se vyrobila dokonalá virtuální realita což by mohlo trvat maximálně pár desítek let , pokud ovšem nepřijde konec světa
případně se nechat zmrazit na pár století dokud někdo nevymysli zpusob jak se dostat do Equestrie a zpusob jak se přeměnit v poníka

určitě

niekto by však najprv musel vymyslieť, ako sa nechať zmraziť, bez trvalého poškodenia a hlavne, ako to prežiť x)

(16.08.2012, 00:45)ROBOJESTER_CZ Napsal(a): ...a zpusob jak se přeměnit v poníka

To už tam umí...

Viz http://bronies.cz/Vlakno-The-Equestrian-...4#pid36074

(21.08.2012, 22:28)Máro Napsal(a): niekto by však najprv musel vymyslieť, ako sa nechať zmraziť, bez trvalého poškodenia a hlavne, ako to prežiť x)

Však to už někde v Rusku zkouší. Dokážou teda zmrazit jen mozek (a snad jde teprve o teorii) a chtějí ho pak vložit do nového těla (zde se teoreticky nachází prostor k ponifikaci, pokud by se podařilo vytvořit taková těla).
Ještě je to v plenkách, mozek se prý při tomto zmrazení neporuší, ale ještě neví jak správně rozmrazovat.

V Equestrii bych žít nechtěl. Ani nechápu, proč bych něco takového měl chtít, jako člověk jsem spokojený. A naprosto souhlasím s illindorovým úvodním příspěvkem.

No, řeknu to takhle - chtěl bych se narodit v Equestrii. Zkrátka a jednoduše - narodit se jako hříbě, získat svoje znamínko, dospět do dospělého jedince, založit rodinu, vychovat hříbata a tak dále. Žít jako člověk v Equestrii bych vážně nechtěl už jenom z toho důvodu, že je lepší, když se tam nebude motat nic tak zkaženého jako lidská bytost.

Bral bych třeba reinkarnaci. Ale se zachováním vzpomínek. Jakoukoli ztrátu paměti považuji za formu smrti a naopak převtělení (i posmrtné) nebo cokoli, kde mysl se vzpomínkámi jsou zachovány, je pro mne přijatelnější než smrt jako taková.
Vzpomínky pro mne mají vetší cenu, než cokoli jiného.


Btw: člověk jako jedinec nemusí být nezbytně špatný, to je kus od kusu.
Ale vlastnosti větší skupiny jsou obvykle silnější, než jen součet jejích prvků, a to platí i o špatnosti.