Pánejo, to už je asi... 7 let? co se to rodina dozvěděla. Původně to bylo bráno asi jen jako puberta, teď to ale vcelku akceptují a děláme si z toho občas legraci. Brácha mě normálně bere za pošuka, takže nebyl nijak duhovými poníky překvapen. Máma mě v tom podporuje, občas mi něco koupí (G1 svetr, pižamo, atp.) a taky se ze mě v její třídě stala poníková superstar, kdy s holčičkami kreslím samé Fluttershy a Luny Babička je jediná proti ale málokdy mi to řekne. Já to však akceptuji a snažím se jí to nestrkat pod nos.