Je jim to fuk. I když mi pořídili lístek na CZEquestrii,nic víc s tim společného nemají.

Ja to mám celkom zábavné v tom že u mňa pozerám poníkov len ja a moja 9 ročná sestra Otcovi som to nepovedal a ani povedať neplánujem s ním by diskusia na túto tému snáď ani nemohla prebiehať. Matke si dlho nevedela čo si o tom myslieť tak som jej ukázal pár videi s Fluffle a tým sa to vyriešilo

Mí rodiče sou naštěstí skoro tak extrémní flegmatici jako já, takže to berou docela dobře, sice když sem začínal, tak se pořád ptati : "a co ti to dává, že sleduješ poníky", já jim na to odpověděl 1.ponaučení do života přímo ze seriálu, 2.Skvělý fandom a především jeho tvorbu, ať už hudbu, zábavná videa, skiny, hry atd. a je klid.

Presne. Otázku čo ti to dá do života milujem úplne najviac

EDIT by Jamis: Předchozí příspěvky se necitují - viz. pravidla fóra

Nic moc nevědí - maximálně kroutí hlavou, když je na vánoce požádám o nějakou figurku, nebo pár blind bagů. Ale nijak to neprožívají, ostatně, co by mi něco tak neškodnýho zakazovali

Moji rodiče o tom ví,mám všechno s MLP,figurky mám po poličkách,povlečení,plyšáky,triko,krabice,prostě všechno,i fixy Jednou jse ukázala tátovi jak Twi bojovala s Tirakem,(nebo jakse píše ) Koukal na to,ale jinak na MLP se mojí rodiče nekoukaj,ale můj bratr se se mnou koukal na EG A to jsem ani neřekla aby se šel koukat, on přišel,a koukal se semnou To jsem fakt nečekala

Celá moje rodina o tom ví, všichni mě respektují, jen strýc, který je podporučík v Libereckém vojenském (něco (nevím přesný název)), tak se trochu naštve když mě vidí v tričku, nebo uvidí mou sbírku nebo cokoliv co se týká mě ve spojení s poníkama. Rodiče jsou v celku v pohodě, ale myslí si, že mě to rychle omrzí a domlouvají mi, když si chci něco s MLP koupit. S bratrem vedu silnou válku a tak se s ním moc nebavím a když už, tak pod dohledem nějakého psychologa, protože s ním nevydržím ani pár minut, aniž by jsme se nezabili... Prarodiče od taty jsou rádi, že jsem si něco našel kromě PC a od matky se moc nestarají, občas o tom pronesu pár slov a nijak neprotestují.

Ale teď mě čeká věc se kterou se budu muset nechat poradit: Jdu do prváku na nové škole, ve třídě bude 10 holek a 15 dalších kluků, poraďte mi, jak se mám zachovat, dusit to co nejdéle nebo to vzít šokovou metodou? Prosím poraďte!

Vem to typem velmi mnoho informací najednou aby pak jen hleděli s otevřenou papulou a nepronesli nic víc než "Ehh"

Odesláno z mojeho placatého mobilu pomocí Luniny karimatky

Mojí rodině je to jedno Už jsem otaku tak co X'DD

Ehh.. Fotřík si při odchodu z mého pokoje povšiml mé malé sbírky postaviček poníků,divně si je prohlídl a pak prostě odešel. Už je to delší dobu ale prakticky je mu celkem fuk co dělám či nedělám.I když je v některých věcech zpátečnický,ale to dávám za vinu tomu,že je prostě jiná "generace".

(S mámou nežiju,i když jí občas navštěvuji tak se nebavíme moc o tom,co sleduji či naopak )