Tady budu zveřejňovat moje příběhy. Doufám, že se vám budou líbit.

Nechcu být moc rýpal, ale přesto budu. Máš už pro nás něco nachystaného? Ono totiž literární vlákno, kde není ani jeden odkaz na kousek textu či ukázku toho, jak píšeš, je celkem k ničemu...

Už jednu povídku mám. Ale netýká se MLP --) Odkaz Momentálně pracuji na delším příběhu, který se ale také bohužel netýká MLP.

Tak tady jde hlavně o literaturu, že jo. Může, ale nemusí se týkat poníků. Záleží čistě na tobě, co chceš psát a hlavně o čem.

Přečetl jsem si tu Druhou šanci. Je to fajné psycho, nicméně to rozuzlení je takové...meh. Člověk, který už je rozhodnutý a odhodlaný spáchat sebevraždu (opravdovou, kterou rozhodně chtěla Monika spáchat, a ne demonstrativní), ji dokoná. Většinou mu před takovým činem zabrání až přátelé/blízcí, nikoli novinový článek. Avšak, když odhlédnu od tohoto faktu, povídka je napsaná velmi dobrým stylem. Čte se hravě a jedním dechem. Za což máš bezvýznamný bod k dobru.

Trošku k formě: rozhodně víc vizuálně odděl odstavce, ať už větším odsazením prvního řádku nebo větší mezerou zvrchu či zespodu odstavců (většina textových editorů má tuhle možnost k dispozici). Chválím ti, že ovládáš základy typu "promluva nové postavy je na novém řádku", na což většina začátečníků kašle. A taky, že ovládáš základy pravopisu (i když ti semtam něco ujede, ale to se stává každému). A ještě: dle mého názoru tam těch "o pár hodin později" působí jako pěst na oko. Nemusí tam vůbec být.

Např. takto: "Pak se otočila a zmizela zpět v houští. –nový odstavec– Monika se probudila. Vstala z postele..."

Taktéž se mi tam moc nezamlouvá popis Moničina pokoje. Nemusí tam vůbec být. Okej, třeba plakáty různých herců a hereček chápu, Monika je přeci jenom herečka. Nicméně k čemu je mi, čtenářovi, vědět, že její pokoj je útulný a v rohu místnosti je postel, vedle ní noční stolek a naproti postele skříň? Pro povídku to z mého pohledu nehraje žádnou zásadní roli, takže by se takový popis dal klidně i vypustit s tím, že jen řekneš – Monika vstala z postele. "To byla ale noční můra," pomyslela si. Zamířila do koupelny, aby si opláchla obličej..."

Suma sumárum, rozhodně něco v tobě je. Pracuj na tom, hodně piš, hodně čti a za pár let se dostaví výsledek v podobě dobrého autora (bohužel ano, trvá to tak dlouho). Hodně zdaru v tvých dalších (nejen literárních) počinech.

Děkuji ti za tvůj milý komentář, ve kterém si mi dal rady. Udělal mi radost. Určitě na sobě budu neustále pracovat a snažit se zlepšovat.

Vyskytl se u mě menší problém. Mam rozepsaný delší příběh a poslední dobou se mi ho nechce psát. Nemam náladu. Mam chuť psát nějaký jiný. Ale nechci ten rozepsaný příběh smazat.

Nějaké rady co bych měl dělat?

Říkal jsme si, jestli mám být hodnej nebo zlej. Inu, nakonec jsem si vybral to zlej.

Trochu zchladím nadšení/trable začátečníka a uvedu tě do reality.

1. Když jsi sem dal tohle téma, tak jsi mě pořádně vytočil. Ne, protože ses tu objevil, vítáme každého nového i pokročilého spisovatele a jsme za něj rádi. Ale založil jsi téma a dal tam kulový. Teprve na požádání jsi tam dal něco jiného. To se nedělá.

2. V další řadě, přestaň psát o tom, že se ti nechce něco psát. To nikoho nezajímá. Buď sem něco přidáš, nebo nepřidáš, celý tvůrčí proces je jen na tobě. Pro diváky se píše velmi nestále (10 let praxe, vím o čem mluvím).

3. Inspiraci nejlépe seženeš tím, že budeš číst nebo něco pěkného zažiješ. Takže si buď vezmi nějakou hodně pěknou knížku a nech se okouzlit umem dalšího spisovatele (a při psaní si samozřejmě dej pak pozor, abys ho jen "nekopíroval") a nebo se jdi projít a nadýchat čerstvý vzduch.

4. Rozepsaný příběh se zásadně nikdy nemaže. Doteď mám schované věci, které jsem psal před deseti lety. Jsem rozhodnut, že nikdy nespatří světlo světa, protože jsou prostě úděsné, ale slouží jako skvělá sebereflexe a spisovatelská historie. Takže jestli chceš psát nějaký nový, tak si ten starý někam ulož a vrať se k němu později.

5. Dát sem svůj blogspot a nonpony povídku je v pořádku. Ale nezapomeň, že tu jsme poníkáři. Takže doufám, že nás někdy obohatíš nějakou pony tvorbou. To jen tak na okraj.

6. Poslední rada na začátek. Neřiď se čtenáři. Jsi sám svého díla pánem. Ano, rady si přečti, podívej se a popřemýšlej o nich (nedávají se jen tak), ale ta největší tíha bude vždy jen na tobě.

Howgh. Hodně štěstí.

Děkuji ti za tvé rady a omlouvám se. Už sem nikdy nedám žádný takový přispěvěk. Budu jsem pouze dávat odkazy na moje příběhy. Neměj strach, mam v plánu psát i příběhy s poníky.

Nová povídka je tu --) Pomoc v čase vánočním Začínám trochu experimentovat v oblasti žánrů. Nechci psát pouze žánr fantasy. Tak jsem pro změnu zkusil romantiku spojenou s poníky. 
Doufám, že se vám bude alespoň trošku líbit. Kdo by neměl nic lepšího na práci a tuhle povídku si přečetl  ,budu rád za případnou kritiku, sem do vlákna.

No....šlo to až moc rychle a bylo to dost plitké. Ale rozhodně to bylo milé čtení. Chtělo by to více omáčky ač chápu, že zrovna tady by se to dalo strávit i bez ní. Jsem asi na tohle už jen moc náročný xD
Každopádně hlavně piš dál. Věřím že se budeš zlepšovat a zlepšovat. Uvidíme co vytvoříš dál. Máš ještě dlouhou cestu před sebou a věřím že se dostaneš na její konec.