Hm... červí díra, jo? Budu teď vařit z vody.
Představme si, že červí díra není tak úplně tunel, jak si ho každý představuje. Přece jenom, základním stavebním tvarem vesmíru je koule. Uvažujme o červí díře jako o neviditelném kulovém subprostoru, který by mohl být uměle vytvořený. Pokud by těleso mělo prostoupit červí dírou, muselo by se při kontaktu s horizontem červí díry změnit na vlnu o vlnové délce dvojnásobku průměru červí díry. Vstupní a výstupní portál by byly kruhové brány ála hvězdná brána. Musely by být namířené s absolutní přesností na sebe tak, aby z dané vzdálenosti nebyla odchylka větší než nejmenší částice, protože jinak by došlo k rozpadu vlnové funkce.

Problémy: pro přenos na velké vzdálenosti by byla výhoda v menší spotřebě energie (na dlouhou vlnu potřebujete méně energie než na krátkou), ale zase by byl problém s přesným zaměřením.
Konstrukci bran si momentálně nedokážu představit. To se ještě bude muset doladit.
Přenos povede k převrácení tělesa podle osy bran. Mohla by vzniknout antihmota. Hnus, co?
Libovolná odchylka v zaměření bran povede ke zhroucení vlnové funkce. Brány musí být vůči sobě v absolutní inerciální soustavě.
Nevím, jaká energie je třeba na vytvoření toho spojení. Menší vzdálenosti mohou být málo náročné, ale nemusí to být pravda.
Nevíme, co by se stalo, kdyby se protnuly dvě koule hyperprostoru. Nejspíš by jedna nešla vytvořit. Pokud by se dvě potkaly, mohlo by dojít k interakci. Může být vytvořena koule uvnitř koule? Zajímavé by mohlo být, kdybychom udělali soustavu tří bran, kdy jedna bude přechodná a bude dělat korekturu převrácení stran...

Co ty na to, Martine?