Můžeš k tomu použít nerelativistické přirovnání, bez světla, bez zvuku, třeba jen pomocí kuliček na hřišti. Nebude to sice to samé, ale zbavíš se ponurého doplerova efektu na vlnění. Nebude to ale přesné. Musím tě ale varovat: Prakticky ti jen řeknu to, co znáš.

No, ale já asi použiju lepší příklad... Vezmeme vlak a sanitku a necháme je jet vedle sebe po silnici a kolejích v rovnoběžce. V sanitce jsou lupiči, kteří chtějí vyřídit strojvedoucího. Z toho důvodu jsou vyzbrojeni pistolí. Lupič zamíří, vystřelí na strojvedoucího, ale kulka se odrazí od skla, protože neměla dostatečnou ENERGII na proražení skla.
Tak to je v kelu, řeknou si lupiči. Tak vlak předjedou a rozjedou se proti němu. Ještě před tím, než se minou, lupiči vytřelí z pistole, probijou sklo a strojvedoucího raní. Je to ta samá kulka, měla stejnou úsťovou rychlost vůči sanitce, ale přesto probila sklo vlaku...
Když pomineme srdceryvnost nad zraněním strojvedoucího u tohoto příběhu o napoprvé nepodařené velké vlakové loupeži, můžeme si povšimnout zajímavé závislosti: Když po sobě střílí lupiči a strojvůdci (ano, on jim to potom jako hrdina oplatil) ve stejné vztažné soustavě, mají kulky pro oba pozorovatele stejnou energii, ale když po sobě střílí lidé v různých vztažných soustavách, mají kulky pro každého z nich energii různou.

A to je to, co se ti snažíme vysvětlit. Doplerův efekt je jen praktický důsledek interakce různých vztažných soustav užitím jiných prostředků interakce. Newtonova fyzika to popsala pro předměty (později zpřesnil Einstein), Dopler to popsal pro zvuk a Maxvell a další to rozšířili na záření. Stejně tak potom nastoupila kvantová mechanika, kde se to samé řeší u částic. Akorát každá fyzika má své speciální předpoklady, které se musí dodržet. Pořád jde ale jen o popis toho, jak se přelévá energie vesmírem a jak se to projevuje, abychom dokázali výsledky předpovědět.
Každopádně je to stále variace na to, co objevili už naši jeskynní předkové - kdo uhne před klackem, dostane menší ránu, kdo mu jde vstříc, dostane větší.