No, on tolik nestojí ani ten materiál na palivo a raketu, i když ten je samozřejmě z pohledu obyčejného člověka taky mastný jak hrom. Nejvíc ale stojí lidi a zázemí. No a protože se to všecko běžně stavělo poprvé a na jedno použití, tak se do toho jednoho startu často promítají veškeré náklady, co jsou, včetně takových věcí, jako je uklízečky, platy managerů, stavba budovy řídícího střediska a tak.
Samozřejmě, že znovupoužíváním se první náklady rozmělňují, ale to "není" v plánu. Původní plán byl třeba dostat člověka na Měsíc, tak to sečetli, dali na jednu hromadu a bylo.
Dneska by to samozřejmě bylo levnější. Tehdy obrovské množství lidí dělalo práci, která je dnes zastoupena kalkulačkou za pár dolarů. Sledování a vyhodnocování telemetrie není pro slabé nátury, protože jsi musel vědět, co jaká čísla znamenají, a předtím jsi musel strávit desítky a stovky hodin školením, kádrováním a prověrkami (kvůli špionáži). To na sebe nabalovalo další úředníky - takže jsi vlastně měl obshluhu obshluhy. Všichni tihle lidé se museli zaplatit.

Proto jsou třeba Progressy tak levný. Do ceny řídícího střediska se rozpočítaly desítky startů a rakety jsou sice zastaralé, ale ověřené a vyrábějí je takřka sériově. Koneckonců to někdo v těch diskuzích pod článkem popsal - nynější vesmírná doprava se podobá situaci, kdy vyrobíte letadlo za půl miliardy dolarů, naložíte jej palivem a lidmi, přeletíte oceán a po přistání to letadlo vezmete a hodíte ho do toho oceánu. Přitom realita je taková, že se přes oceán lítá za pár tisícovek.

---

PS: Teď jsem našel, že nová revize raketového nosiče má běhat na metan. Člověk má pocit, že studená válka neskončila

Tak pravda, to jsem měl vzít v úvahu, když jen provoz vozítka, které už na Marsu je, stojí ročně 14 miliónů dolarů.


Vůbec se mi zdá, že ta naše technika je taková zastaralá (defakto se pořád létá na to samé, co před 50 lety). Jediné "vylepšení" byly kdysi navržené atomové motory, ale kdo zaručí, že se dostanou do vesmíru bez nehody: http://vesmir.stoplusjednicka.cz/rakety-...-ustoupilo.

Sluneční plachetnice a iontové motory jsou spíš na delší vzdálenosti a neřeší problém vzletu ze Země. Copak o to, na Měsíci to bude sranda (magnetické koleje, fotovoltaický pohon a střílíme jak z děla). Teď je ve vývoji plazmový motor, ale stále nám chybí něco jako vesmírný výtah (a je ve hvězdách, jestli vůbec bude postaven v tomto století).

http://vesmir.stoplusjednicka.cz/plazmov...tu-na-mars

I kdybychom vyráběli lodě ve vesmíru z místních surovin (a brali si tam i vodu), pořád tam musíme dostat tu hromadu "masa".

Nejspíš je to ale jen zkreslený pohled někoho, kdo v dané době žije, takže mu nepřijde, že by se něco hýbalo kupředu jako v minulosti.

ach jo, ty evropske sondy k Marsu maji docela smulu

http://technet.idnes.cz/modul-mars-exoma...vesmir_hro

Mars má obvykle úspěsnost 50%, jednou to zase přijít muselo

sou bliz nez se cekalo

http://technet.idnes.cz/planety-v-obyvat...vesmir_vse

Poslední dobou se ukazuje, že vesmír je planet plný. Dokonce i těch obyvatelných (ne nutně pro lidi bez obleku, ale obecně). U této soustavy by to byla moc velká náhoda, kdyby tam zrovna teď byla civilizace našeho typu.. ale stejně. Kde teda všichni jsou? Že bychom my, opozdilci, byli první? Nebo ti, kdo se ještě nestihli zničit? Nebo jsme na úrovni mravenců, kteří absolutně nemají šajnu o vyšší civilizaci, která denně projíždí na dálnici kolem jejich mraveniště?

a jak se tam dostat

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/veda/20...nu-let-jak

No, asi takhle..

Nadsvětelné cestování můžeme zatím v klidu pustit k ledu (pokud je vůbec možné a bezpečné, nejspíš k němu nebude dostatek energie).

Uvažovat o cestování vesmírem na základě naší primitivní technologie je podobné, jako kdyby kovboj v 19. století přemýšlel, jak rychle by asi došel koněm na Měsíc (protože nedošel - i ten náš raketoplán by se nejspíš cestou vlivem opotřebení mikrometeority a bůh ví čím, co v mezihvězdném prostoru je, dávno rozpadl).

Pro biologické entity to je problém. Naopak řekněme pro kolektivní inteligenci v samoreplikujících se (a opravujících se) strojích nehraje čas prakticky žádnou roli (tisíc let, milion, miliarda, a co..?).

Pro nás by bylo asi nejvýhodnější (a nejlevnější) sebrat nějaký asteroid, vyvrat do něj "základnu", nechat ho řízeně párkrát proletět okolo Slunce kvůli gravitačnímu urychlení, možná doplnit nějakým tím plazmovým motorem či postupnými odpaly vodíkových bomb (nebo, pokud budeme trochu futuristi, motorem na bázi černé díry), na palubě se množit, doufat, že se dostaneme alespoň k 10% rychlosti světla, a při průletu kolem nějaké zajímavé soustavy nechat část lidí "vystoupit" (protože na zastavení toho nejspíš energie nebude).

Kolonizace celé galaxie v řádech milionu let.

Na kolonizaci vesmíru ála Star Trek můžeme zatím zapomenout (to nejlepší, čeho asi dosáhneme, bude kolonizace Andromedy - tedy až k nám doletí)


Co se týče toho článku, tak ano, nanosondy jsou relativně dobrý nápad. Mají malou hmotnost, tedy není problém je levně urychlit, rovněž se dají vyrábět masově, takže i levně a je velká šance, že alespoň nějaká z nich přežije.

Jen mi tak trochu chybí info, kde vezmou ty sondy další gigawatty energie, až budou u cíle, aby mohly zastavit (a tedy něco studovat)


Tooreticky možná lepší než posílat někam sondy by bylo postavit obří teleskop (a myšleno fakt obří, ne řádově v metrech, ale v desítkách až desetitisíců kilometrů), kterým bychom viděli na cizí planety a jejich obyvatelům prakticky až do kuchyně Jde o časovou realizaci. Postavit takový teleskop by se teoreticky mohlo podařit, kdyby ho někdo zaplatil, už během našeho života. Naopak, i kdybychom hned zítra postavili kosmickou loď, která by dosáhla 10% rychlosti světla, nikdo z nás se výsledků jejího výzkumu nedožije).

Martin - je potreba to nejak osulit - cervi diry, hyperprostor, neco takovyho, jako tady vysvetluji...

Ona ta celá věc má dvě stránky

Je pravda, že vesmír cosi takového možná umožňuje (resp. alespoň co zatím víme, nezakazuje to).

Druhá věc je - "kde na to vzít".

Na vytvoření červí díry je pravděpodobně potřeba hodně energie. Je spíš otázka, jestli není lehčí udělat černou díru. A kolik taková černá díra potřebuje energie na vytvoření? Co tahle ekvivalent ve hmotě několika našich Sluncí? (ty se přeci válí všude okolo, že? )

A pokud bychom už červí díru nějak vytvořili, bude zase potřeba (pokud si to pamatuji správně) nějaká záporná energie (temná?), abychom skrze ní vůbec mohli bezpečně projít.

Ale co já vím, třeba pro nějakou civilizaci na vyšším levelu není problém obletět pár soustav, sehnat pár hvězd a vytvořit něco takového.


Možná jedno z vysvětlení, proč na naši planetu nikdo neútočí, jak to neustále vidíme z "halyvůdu", je to, že se to žádné civilizaci ve vesmíru ekonomicky nevyplatí