Už ve chvili, kdy další soutěžící vstoupila na ledovou plochu, bylo všem jasné, že to bude katastrofa. Při cestě do středu plochy aspoň dvakrát zakopla, její dres na ní prapodivně plandal a vůbec jí nelichotil, vlasy měla pocuchané a tvář v křečovitém úsměvu.
I přes její nehezký nástup nikdo neprotestoval proti tomu, aby začala svou krasobruslařskou performanci.

Uprostřed toho všeho ale náhle uklouzla a celé obecenstvo sledovalo, jak její levá brusle proletěla prostorem stadionu a přistála s břinknutím v porotě.
"Teda podívejte, slečno, už jsem viděl spoustu věcí, ale aby mě někdo zkusil zabít bruslí, to se mi ještě nestalo."

Kdyby v ten den někdo hledal ve slovníku slovo "neštěstí," byl by tam místo definice obrázek Candle Shines.
Protože pro ni to byl den, kdy princezna povolala své vojáky, aby bránili zemi před útokem těch nejstrašlivějších kreatur, jaké kdy Equestriané viděli - lidí.
Neptala se ho, proč nechce zůstat. Nemyslela si, že má Thunder radši válku a krveprolití, než ji. Věděla, že kdyby bylo po jeho, zůstal by doma, vzal by ji na večeři, a ona by ho mohla provokovat hloupými přezdívkami a mohli by vyrazit do parku...
Místo toho ho nechala odejít. Jako správný voják totiž neměl na vybranou.