Starými, francouzskými, kamennými uličkami kanálů se rozléhaly hlasité zvuky kroků. Jejich původce dobře znal cestu k jeho cíli. Šel tudy už tolikrát.
Byl to vysoký muž, elegantně oblečený. V kanalizaci pod vyhořelou operou by jste ho nečekali a přesto tam patřil.
Našel loď houpající se u břehu. Ona byla cestou k jeho cíly. K jeho starému domovu.
Někomu to mohlo připomínat jeskyni. Místno bylo v hrozném stavu. Věci, které měl, byly zničené, nebo pryč. Na zemi bylo sklo ze zrcadel. Sám je zničil.
Vše je pryč. I má maska. Jen varhany tu zůstaly. Byla jeho vděčná myšlenka.
Přinesl s sebou noty se skladbou, kterou potřeboval zahrát. Pro ženu kterou miloval.
"Christine." Zašeptal a začal hrát v C mol.

"A ukazováček přes všechny?" zeptala se znovu.
Saph přikývnul. "A máš Cmoll."
Stuff zkusmo brnkla. Akord tentokrát zazněl čistě a vyloudil si úsměv. "Paráda. Podívej, Saphe, jestli tě s tím prudím, naučím se to jinde-"
Zastavil ji: "V pohodě. Jediný, co po Secret zbylo, je ta píseň. A my dva jsme jí byli nejblíž, my bychom ji měli umět."
Stuff si znovu zopakovala akordy a Saph naposled usrknul kávy, než usedl ke klávesám.

Stojím před vámi
Pevněji nežli kdo z vás
Vypadám jako bojovník
A cítím se jak děcko zas
Stojím tady,
snad se vymotám
Z kusů našeho
rozbitýho života

“Mohu začít?” zeptala se světle modrá alicornka a pohlédla na svou mentorku.
“Na tohle se ptát nemusíš. Měsíc zdvyhneš ty, ne já. Ty dáš noci začátek.” odpověděla ji a podívala se na ni pohledem, který Moon Sprinkle tolik znervozňoval.
Roh se jí rozzářil a na večerní obloha zčernala. Brzy se objevila i obrovská bílá koule.
“Dokázala jsem to!” křikla Moon nadšeně.
“A hvězdy?” Hlas její učitelky byl jako vždy klidný.
Moon si otráveně zamručela a chopila se dokončit svou práci.
Pořád má před sebou dlouhou cestu, ale myslím, že z tvojí dcery bude skvělá princezna, Luno. pomyslela si Twilight Sparkle.

V tom přístavu měli hezké náměstí.
Na tom nyní stojí hnědá pegaska v zelené blůze s perlami okolo krku a v zubech drží rukojeť šavle. V náprsní kapsičce má založené brýle, které ale nepotřebuje. Na svých cestách objevila mnoho způsobů, jak zrak léčit.

Když se rozloučila s Drakonisem, začala cestovat jako potulný bard, zpívala, hrála představení, žila ze dne na den a objevovala nové kouty světa.

Ale v jednom městě potkala poníka, kterému už dlouho toužila jednu vrazit. Tak mu jednu vrazila.
Spring Lock ji nepoznal. Vyzval ji na souboj a ona ve vzteku přijala.
Nikdy se pořádně nenaučila šermovat.

Six otevřela dveře z matčina pokoje. Venku bylo vydlážděné náměstí plné stolů, stoly plné jídla, lidé plní jídla. Strašlivá síla, kterou Six násilím vyrvala z těla vlastní matky, jí duní v srdci. Vzpomněla si na všechno, čím ji donutili si projít: vězení plné úpících dětí, slepý hlídač s dlouhýma rukama, obludní kuchaři, kteří ji málem podřízli, a tyhle bečky sádla, které ji chtěly sežrat jako všechno, co najdou.
A hlad.
Teď se znovu ozval, zakvílel Six v žaludku.
Holčička ve žluté pláštěnce vykročila ulicí. Tlouštíci si jí všimli, ale padli mrtví k zemi, když na ně pohlédla.
Dnes se mstí.

"Problém je, že se blíží jakýsi indiánský rituál. Proto jsem Vás zavolal, slečno Cautious."
Cassandra nechápavě povytáhla obočí. "Jaký máme problém s Indiány? Myslela jsem, jejich víru respektujeme?"
"Problém je s nimi, slečno. Rituál totiž chtějí mermomocí provést na pozemku kostela ve Feebleleef. Ten je ale nyní v provozu."
Cassie se usmála. "Jaká to náhoda, posíláte mě vyjednávat domů."
"Ne, slečno, ptala jste se mě už třicetkrát, jestli můžete do Feebleleef. To není náhoda, jen už jste otravná."
Pokrčila rameny. "I to diplomati občas dělají. Jak myslíte, že jsem přesvědčila celý Manehattan k obrácení na pravou víru?"
"Cože?"
"Nic, niiic."

Zak byl na nové střední už druhý měsíc, když si všiml, že si ho všímá jedna holka z jeho třídy. Těšilo ho to.
Ta která mu věnovala pozornost, byla skutečně kus. Byla vysoká, postavu měla tak akorát. A co teprve její vlasy, dlouhé a lesklé jako zlatý vodopád.
A obličej měla jako obrázek.
Když  Zak se ji žák jednoho dne konečně odvážil oslovit, hodil mu jeden z jeho spolužáků papírek se vzkazem:
“Kámo, vím na co se chystáš, ale nedělej to. Jessica je mrcha.”
A podobné řeči o ni slýchám ještě týden. Zak usoudil jediné. Jessica neměla příliš dobrou pověst.

"Stuff! Tys dorazila!"
"Jako bych si nechala ples ujít," usmála se Stuff na svou nejlepší kamarádku a rozhlédla se. "Rozhodně ti přišlo hodně postav..."
"Z mých příběhů, jsou tu všichni.

Stuff musela uznat, že Secret napsala svoje postavy dobře. Všichni byli moc milí, od draků přes roboty až po démony.

"Ale hezký večer, jestlipak to není Stuffwriter," přitočil se k ní náhle černostín Saphirrean. Vytáhlý tvor s černou hadí kůží se usmál, ale než mohla Stuff reagovat, Secret jí stáhla stranou.
"Nenene, Saphe, Stuff není volná, nemá ráda vytáhlé chlapy a slyšela o tobě všechno!"

Ještě, že Secret umí lhát...