Pozitivně naladěna z návštěvy mistra Nimhira energicky vrazila do dveří jejich pokoje halekajíce „Čau lááásko!!!“.
Pozdravený nadskočil a upustil jakýsi těžký předmět, který málem udělal v podlaze díru.
Vyvalila oči při uvědomění si, z jaké činnosti ho to vyrušila.
„Emmm…necítíš se poslední dobou nějak zvláštně? Nebo nevidíš třeba občas bílé myšky??“
Vzdychl ve snaze najít ztracený klid.
„Proč myslíš?“
„No, nikdy jsem tě žehlit neviděla,“ uchichtla se.
„To, že jsi mě neviděla, neznamená, že to nikdy nedělám. Je to velice uklidňující činnost.“
„Po čem ty se tak můžeš potřebovat uklidnit, miláčku?“
Otočil hlavu k ní. „Pár věcí mě napadá.“