Jsou tam dvě věci, které mě ohromily.
První věc : Na to že Luna tu opět hrála vedlejší roli, tak ukázala že i křoví se dá důstojně zařadit mezi hlavní postavy. A tohle právě jsem osobně potřeboval vidět v nějakém díle a vůbec jsem netušil, že to uvidím zrovna v tomto. A v takovém spojení to bylo předvedeno že hned dvě věci, které jsem chtěl vidět se tu objevili a to dokonce ve společném duchu.
Defacto jsem pro tuto chvíli žil celý půlrok od mého objevu MLP a od zamilování se do Luničky. Trpělivě jsem očekával, až jí uvidím ve své pravé podobě. Tajemnou, pomáhající, klidnou a i hravou zároveň, což pak dokázala na konci, když se objevila potají za stromem a s úsměvem mrkla na Scoot. To bylo pro mne spouštěčem slz v mých očích.
Velmi mile mě překvapilo, že se Luna dostávala do snů a pomohla tak poníkovi ukázat ten správný směr.( že by narážka na film počátek? )

Druhá věc?. RD a Scoot. Jak se RD dokázala ujmout Scoot a tím pádem se z ní stala její jakoby sestra, kterou očividně nemá a Scoot ji opravdu potřebuje. Vždyť SB a AB mají své sestry o které se mohou opřít, když jim teče do bot, nebo potřebují utěšit. Jenomže Scoot je na to sama a tak jsem ronil slzy i nad tím, jak se RD toho ujala se vší parádou a svým přiznáním, že se bála taky první děsivé epizody tak dala najevo, že jí je Scoot velmi blízká.Kór, když jí pak vzala s sebou do vzduchu na kopýtku.
Bože tam bylo emocí !
Bohužel jsem nebyl dvakrát nadšen z Rarity. Přecijen se pak s SB dobře bavili,ale tvůrci si mohli odpustit udělat z SB posluhovačku.Vždyť už jsme o pár pěkných dílů dále na to aby se Rarity chovala takto.
Tento díl na mne velmi zapůsobil. Hlavně emoce tu byly na správném místě, proto ho považuji za jeden z nejlepších dílů vůbec.