Hodnocení tématu:
  • 1 Hlas(ů) - 5 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
Jak jde život.
#1
Zdravím vás.
Chtěl bych zde něco napsat, týkajícího se komunity a seriálu samotného.

Před čtyřmi lety, když jsem narazil na komunitu Bronies jsem byl nejšťastnější člověk na světě, měl sem lidi, suprové lidi, se kterými jsem si rozuměl. Seriál byl pro mne vším, žil jsem jím, snil sem o něm, byl to ráj. První Prafgoferst byl pro mne nezapomenutelným zážitkem, jak sme všem vytřeli zrak Pinkiesmile Jenže pak začali lidi co jsem znal z komunity odcházet. Nedokázal jsem pochopit, co je vedlo k tomu, aby opustili poníky, které tak milovali a začali se věnovat něčemu jinému a na poníky zapoměli, nesnášel jsem je za to. ¨

Nyní však již chápu, protože i mne postihla tato situace. Seriál jsem miloval a uctíval sem poníky, a stále je miluji, ale už to není co kdysi. Cítím se jakoby prázdný a často jsem se ptal sám sebe "co tuhle změnu způsobilo?" . Pak jsem se zamyslel a zjistil jsem, že jsem to byl já sám !!! Víte, nenáviděl sem všechny, kteří dělají špatnou tvorbu s poníkama ale při tom jsem sám "trávil čas" nad jistými obrázky, věděl sem že jsou taky špatné, ale to mi nevadilo... protože se MNĚ líbily.

Další věcí je Fallout Equestria. Neustále se omílající téma zničeného světa poníků, který já jsem tak miloval. Všude sem s ním přišel do styku, na každém sraze se probíral, obchodovalo se s knihami atd atd, hrozně mne to štvalo. Víte, člověka docela ničí, když vidí, že většina lidí, miluících poníky, se zároveň dívá na to, jak jsou vyhlazeni. A to mne také dost od komunity a poníků odpuzovalo až sem se jim začal spíše vyhýbat.

Začal jsem mít strach z každého nového dílu, že tam uvidím něco, co by mohlo narušit mou představu tohoto světa, nakonec má paranoia došla tak daleko, že jsem se musel přesvědčovat, abych se na nějáký nový podíval. Jak se říká, sejde z očí, sejde z mysli, veškeré mé nadšení po čase vyprchalo, lásku nahradily obavy, strach a lhostejnost a já zjistil, že nejsem tím, kým jsem si myslel že jsem. Odsuzoval jsem ostatní a přitom jsem byl stejný jako oni.

Tímto bych se rád omluvil všem, které jsem dříve osočoval a v zápalu hněvu jsem je urážel. Uvědomil sem si, že nejsem jiný a nikdy nebudu. Nikdy jsem nebyl poníkem, nebyl sem toho hoden a mé sebestředné představy a sny možná ublížili těm pravým poníkům mezi lidmi. Chtěl jsem být vyjímečný, chtěl jsem, aby mne lidi uznávali, abych něčeho dosáhl, ale nikdy, nikdy jsem pro to nic neudělal, jen jsem kecal a kecal. Pouze řeči o budoucnosti, budoucnost nedělají a za vše zlé si může člověk většinou sám

S pozdravem Ajdrianpony.
Člen řádu Equestrijských rytířů.
Ve svitu měsíce klaním se tobě mocná Luno, jež chráníš náš spánek a klid.
S příchodem prvních paprsků slunce klaním se tobě mocná Celestie. Nechť teplé paprsky slunce prosvětlují naši cestu životem.
Odpovědět
#2
Pokud něco miluješ, miluješ to v dobrém i ve zlém a nehledáš výmluvy a důvody, proč se tomu vyhýbat. Plus o lásce snad lze mluvit jenom v případě, kdy odpadne první nadšení, do té doby je to jen zamilovanost.

A ze všech lidí na světě potřebuješ uznání jen jedné jediné osoby - sama sebe. Dokud si sám sebe nebudeš vážit, budeš žít v kolotoči nenávisti, kterou budeš cákat po ostatních. Nicméně na tohle si každý musí přijít sám.
"You want dubbing quallity? Bah! It´s the quantity what earns money!"


Odpovědět
#3
(19.01.2017, 12:13)Ajdrianpony Napsal(a): Zdravím vás.
Chtěl bych zde něco napsat, týkajícího se komunity a seriálu samotného.

Před čtyřmi lety, když jsem narazil na komunitu Bronies jsem byl nejšťastnější člověk na světě, měl sem lidi, suprové lidi, se kterými jsem si rozuměl. Seriál byl pro mne vším, žil jsem jím, snil sem o něm, byl to ráj. První Prafgoferst byl pro mne nezapomenutelným zážitkem, jak sme všem vytřeli zrak Pinkiesmile  Jenže pak začali lidi co jsem znal z komunity odcházet. Nedokázal jsem pochopit, co je vedlo k tomu, aby opustili poníky, které tak milovali a začali se věnovat něčemu jinému a na poníky zapoměli, nesnášel jsem je za to. ¨

S pozdravem Ajdrianpony.
No potiaľto to vidím podobne ako ty, až na to, že ja stále mám tých ľudí rád a keby sa vrátili, tak nemám problém ich objať ako za čias, keď sme boli všetci ešte bronies. Ale ja som skôr začal nenávidieť to, čo tých ľudí odlákalo. Ale to je na dlhú debatu, to radšej nech sa spýta niekto súkromne, lebo príkladov by sa našlo habadej.

A čo sa týka Fallout Equestria, tak to je asi jediné gore v súvislosti s MLP, ktoré môžem. Skvelý príbeh, aj hrdinovia, ale tiež to nepatrí k mojim favoritom. A to pritom milujem postapokalyptické filmy. Ale raz som uvidel obrázok Twi s knižkami a jedna mala názov Fallout Equestria. Tak som si aj vsugeroval, že to sa nikdy nestalo, ani nestane, ale je to príbeh od nejakého poníka priamo z Equestrie Twilightsmile

Tuxik: to poznám, do MLP som sa vždy len nenávidel, no keď mi tento seriál nastavil zrkadlo, tak už to nebolo také strašné Pinkiesmile
"It does not matter where you go and what you study, what matters most is what you share with yourself and the world." Princess Twilight Sparkle
"I wanted to remind you that through hard times, one of the greatest gifts you can give is letting your light shine for others." Princess Celestia
"Nech se bráti proudem mysli, tam kde řeka snů do reality se vlévá a nech své oči utrápené, plně otevřené a hleď na krásu té hvězdy šesticípé" Drake Damage
"No you can't give up your laughter 'cause you're scared of a little pain." Autumn Blaze
Odpovědět
#4
Zas tak horké to není - neboj Pinkiesmile spousta lidí odešla, když pominulo to největší nadšení. Buď proto, že neuznávají nic jiného, než se vézt na té nejvyšší vlně v okolí nebo prostě mají jiné důvody.

S fanouškovstvím je to jako se zamilováním se: to nadšené poblouznění ti vydrží chvíli, někdy jen chvíli, někdy měsíce, někdy pár let, ale déle ne. Chemie v hlavně ti nedovolí ty slastné intenzivní pocity hlubokého uspokojení zažívat donekonečna. Po pár letech prostě přejdou ať chceš nebo nechceš. Nahradí je jiné, méně intenzivní a spousta lidí na to není připravených. Takže se vztahy rozpadají s odůvodněním "Já už tě tak ňák nemiluju" (obzvlášt ty první, kdy člověk ještě neví, jak to celé vlastně funguje) a fanoušci bažící po slasti a adrenalinu vyhledají novou módní vlnu, která je nadchne a na které zase chvíli pojedou (než se stane totéž znovu).

Takže první fáze tě přešla - fajn. Nadšení a všechno okolo toho dalo tebe a poníky dohromady (stejně jaké dává dohromady partnery). Teď je načase si odpovědět na otázku, zda ses toho držel proto, že i to dávalo ten slastný pocit, nebo proto, že se ti seriál (s animací, příběhem, fandomem, morálníma poselstvíma a vším dalším) líbí, nebo prostě jen potřebuješ novou drogu.

Seriál už mě nevynáší dvacet metrů nad zem, ale líbí se mi a nemám důvod od něj odcházet, protože mi stále dává mnoho pozitivního a ta nižší intenzita mi nevadí (i tak myslím, že pro mě bude vždycky intenzivnější než Star Trek). Jistě - mnozí odejdou, protože "už to pro ně tak ňák nebude ono" a protože MLP už nebude to "divný a cool, čím se můžu snadno odlišit od zbytku společnosti". Zbudu skalní fanoušci, kterých bude méně, ale zas se s nima bude dát bavit způsobem, který teď není možný (protože všichni, kterým se seriál přestal líbit a tudíž maj potřebu jej kritizovat, kdy můžou, už budou někde jinde).

Ono je to tak trochu specifikum i CZ/SK brony komunity - jsme jedna z nejmladších, co se průměrného věku členů týče. A bez urážky vůči komukoliv, v nižším věku má člověk větší tendence přicházet a odcházet od nejrůznějších fenoménů, protože zkoumá, co sem u líbí a vybírá (prostě je v rozletu na všechny světové strany). Ve vyšším věku už jsou ty tendence slabší (se všema pozitivama i negativama, které to přináší), takže se ani moc nedivím, když v téhle fázi má fandom tendence procházet rychlejšíma změnama.

Prostě... ač jsi nechtěl, změnilo se to. Není to ani dobře, ani špatně - prostě se to tak pokaždé stane Twilightsmile jak se k tomu postavíš už je na tobě. Osobně zůstávám, protože se mi poníci se vším okolo prostě líbí Pinkiesmile
Princess Luna: Everypony has fears, Scootaloo. Everypony must face them in their own way. But they must be faced, or the nightmares will continue.

Rainbow Dash: It feels good to help others get something they always wanted but never had. Almost as good as getting it yourself.

The Last Rebel... still alive
Odpovědět
#5
Ono...pokud se člověk soustředí na jednu jedinou věc/osobu, strašně se tím stresuju a ubližuje si, ačkoliv to v dané situaci neví. Dojde k tomu, až když se situace z různých důvodů začne pozměňovat.


Odpovědět
#6
čau brácho,

co to zas tady čtu Facehoof tak hlavně, moc tomu nerozumím. Co je hlavním sdělením? Je to: už nejsem z MLP tak odvazanej jako dřív? Nebo je to: uvědomil jsem si, že jsem byl sebestřednej sobeckej arogantní vůl?

Podívej sám píšeš, že poníky furt miluješ. Proč asi? Protože sou boží. S tím nic nenaděláš kámo. Rainbowlaugh Jestli sis udělal o ponících nějakou představu, kterou ti něco narušuje, můžeš si za to sám. Tak to nedělej, its easy. Ajsmug FOE? Jup, je to fenomém, ale ze by, jak píšes ty, to bylo tak, že otevřu ledničku a vyskočí na mě FOE, tak to tak není. Jup, občas se o tom někdo baví, občas narazíš na obrázek z tohohle světa, a co jako? Obrázky sou to hezký a jestli si k nim hned asociujes postapo Equestrii, tak si to neměl číst. Já to nečetl a je mi fajn. Stejně jako sem nečetl Cupcakes a podobný shity. (Tímto se omlouvám FOE, rozhodně tím nechci říct, že je to shit). Tomu s tou "špatnou tvorbou" nerozumím už vůbec. Myslíš jako formu? No tak někdo neumí kreslit no, se tomu zasměju. Nebo obsah? Jéžiš, že na mě někde vyskočí jednou za čas gore obrázek, se z toho nezblázním. Tak na to nekoukám a jedu dál no. A takový obrázky, co by mi z nich bylo fakt blbě sem zatím viděl tak dva - no tak to beru prostě jako kuriozitu, jako třeba dvouhlavý tele. A že se bojíš koukat na seriál, z obavy z toho co tam bude. Neboj se. Troufám si říct, že tvůrci MLP svoje dílko milujou, oni by to nezkazili, veřím tomu. já sem tu mezi váma teda zatím jen něco přes dva roky, ale poníky mám čím dál tím raději a můj hype jenom roste.

No tolik k seriálu - a téma "osobní změna"? Kámo...co ti budu vyprávět. Ne, nikoho sem nesoudil, neosočoval, neurážel. Ani sem si nemyslel, že jsem výjimečnej a nechtěl sem, aby si ze mě ostatní sedali na zadek. Z toho už sem vyrost dávno. Moje sobeckost se projevovala jinak - staral sem se jen o to, kdy jakou dostat do postele a myslel jsem si, jakej nejsem borec, když mám sbírku trofejí jak casanova. A bylo mi fuk, co tím způsobuju. A jedna osoba, kterou znáš taky, mi nemilosrdne nastavila zrcadlo a dala mi tvrdou lekci. A já sem ji přijal a myslím, doufám, veřím, že jsem se zmenil. pochopil jsem, jake jsem byl blbej a vlastne ubohej a ze si nemusím honit sebevedomí tím, ze budu nahanet kazdou sukni a vís co? cejtim se ted mnohem líp. mnohem víc si ted sám sebe vázim. tím chci říct - jestli z tebe ponici nebo tahle komunita udelali lepsiho cloveka, je to snad dobre ne? bud rad a bud za to vdecny. a jako vsude i tady najdes spatne lidi. ale tech dobrých je tu o nekolik radu vic. a ti spatni se muzou zmenit, tak jako my dva. tenhle fandom je super, kamo.

s tvou posledni tucne napsanou vetou naprosto souhlasim a pridam taky nejaky moudra: lidi jsou v podstate dobri. a je lepsi videt sklenici napul plnou, nez napul prazdnou.
"Ale já jsem nevyrostla ve stodole. Jen jsem se tam narodila a prožila většinu dětství." Applejack

Moje literární tvorba 

Love and Tolerate
Odpovědět
#7
Existují v podstatě 3 názory na Fallout Equestria. Je to super, nezajímá mě to a fuj, nechci to ani vidět.
Moc dobře chápu, proč lidé spadají do té třetí kategorie, ale přestat se kvůli tomuhle subfandomu zajímat o brony fandom mi přijde jako nesmysl. Vždycky to můžeš ignorovat, navíc ten největší hype už opadl a na srazech se to tolik neřeší.
Odpovědět
#8
Birdyy - jinak ono je to docela pochopitelny, bronies sou zhusta geekove co proste radi scifi a hry a postapo, a uz z prirozenosti ponifikuji vse co jde, takze se tohle proste dalo cekat a nikdo by se tomu nemel divit....
"Ale já jsem nevyrostla ve stodole. Jen jsem se tam narodila a prožila většinu dětství." Applejack

Moje literární tvorba 

Love and Tolerate
Odpovědět
#9
Já sám Fallout Equestria zbožňuju, jak říkáš, její oblíbenost dává smysl.
Někdo ovšem sleduje poníky kvůli pozitivním vibracím a taky třeba nemusí gore, nechce si ten krásný svět zanést motivy opačného rázu.
Odpovědět
#10
Birdyy - jup, no to je vecna debata furt dokola...tak je to hlavne o tom, jak sem psal, nereflektovat si do toho nejaky svoje predstavy, jaka by Equestrie mela byt. Ted sem si nedavno poustel znovu finale S5 - jak Twilight navstevuje ty alternativni budoucnosti ...a ta posledni, do ktery vezme Starlight, to uz ani neni FOE, to je proste vypalena radioaktivni pustina bez zivota .... Ajsmug
"Ale já jsem nevyrostla ve stodole. Jen jsem se tam narodila a prožila většinu dětství." Applejack

Moje literární tvorba 

Love and Tolerate
Odpovědět


Přejít na fórum:


Uživatel(é) prohlížející tohle téma: 1 host(ů)