Hodnocení tématu:
  • 1 Hlas(ů) - 5 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
John de Lancie v Praze aneb setkání s Discordem z MLP a Q ze StarTreku
#51
NitramBro: Blesk ani neví o čem mluví Rainbowlaugh
Odpovědět
#52
Pár osobních postřehů a dojmů...

Když poprvé padla otázka, zda si vezmeme MLP cosplaye nebo ne, řekl jsem, že si vezmu jen tričko CZ/SK bronies - nemá cenu se tlačit všude tak viditelně no ne? Dvě noci před akci se mi o tom zdálo skoro pořád - neklamné znamení, že se nemůžu dočkat. A taky obvykle známka toho, že se věci vyvinou zcela jinak než čekám - na klidu to moc nepřidalo, anžto mě tenhle instinkt ještě nikdy nezklamal...



Ráno dojedeme na místo, bronies téměř hodinu před akcí, hned za organizátory. Jedna z prvních, které nás uvítá je Blanka (uváděla panel otázek/odpovědí, překládala...) oblečená v kapitánské uniformě ze Star Treku... přes kterou měla cosplay Nightmare Moon, včetně křídel. Kouká na mě a povídá: "Tys mě zradil, kde máš cosplay?". Snažím se vymluvit, že doma, že nechci dělat žádný rozruch. "Když my jsme to slíbili..."

Chvíli mám pocit, že se mi to pořád zdá *facepalm hard* ... okej, to trochu bolelo, takže nezdá - jen zase jedeme na nepravděpodobnostní pohon. Po krátkém přemlouvání sedám na tramvaj a s pocitem toho, že tohle se prostě musí stát pokaždý, jedu domu pro cosplay.

Vrátím se tak akorát na čas začátku, převleču se do cosplaye a kráčím dolů k sálu. Zbývá mi posledních pár schodů a zespoda se ozve zpívaný Imperial March ze Star Wars. Nestihnu se zamyslet nad tím, co se může stát a sejdu posledních pár schodů - tam stojí zpívající bronies do půlkruhu a uprostřed nich de Lancie, všichni upřený pohled na mě.... dalších pár vteřin si připadám jako ten největší blbec na celé téhle planetě Rainbowlaugh aneb další z řady situací, jež se dají popsat větou "první dojem nemusí být nutně pozitivní a podle plánu, hlavně když je nezapomenutelný".



Panel otázek/odpovědí byl skvělý - angličtina mi problém nedělala, ale i tak hodně oceňuji překlad do češtiny. Po tom, co všechno John de Lancie řekl, dávají některé věci mnohem větší smysl (hlavně co se BronyDocu týče), plus mě přesvědčil o tom, že si můj obdiv skutečně právem zaslouží - nejen jako herec, ale i jako člověk a osobnost. Ostatně... jeho charisma na mě působilo tak, že když jsem vedle něj stál, připadal jsem si, že mu nesahám ani po kotníky.



Podpisová akce - klasika fronta, nečekal jsem žádný "dějový zvrat"... co se taky může stát, že? (... na jaký pohon, že to Srdce ze zlata létá?) Long story short: nevím, proč se tak děje, ale pokaždé, když potkám podobnou osobnost a máme spolu na rozhovor jen jednu větu, dají si záležet, aby člověku řekli, co si myslí. Bylo tomu nejinak i tentokrát a ty dvě věty, které mi John tehdy adresoval mě hrozně moc překvapily, zahřály u srdce a přiměly k zamyšlení. To, o čem jsem nikdy nemluvil, on poznal během pár minut... možná už nebudu mít možnost mu za to hodnocení poděkovat. Můžu jen říct, že je to pro mě obrovská motivace pokračovat dál - Díky!



Jsem rád, že se povedlo s organizátory domluvit společné focení a že se všichni přítomní bronies zúčastnili Twilightsmile chvilku předtím, než se tak stalo, mě čekal ještě jeden úkol: měli jsme pro něj připravený dárek: dvě trička CZ/SK bronies (anžto jsme si nebyli jistí jeho velikostí) a tohle byla příležitost jej předat. Stalo se Flutterryay moc nám za ně poděkoval. Doufám, že si je i užije - alespoň tak, jak jsme si užili my setkání s ním.

Společná večeře a pak ještě posezení s ostatními byla moc pěkná tečka za tímhle dnem.


Tímto chci moc poděkovat všem organizátorům WARP 04 a všem, kteří přispěli k tomu, aby se tohle setkání uskutečnilo! Díky za skvělou práci!

(02.01.2015, 13:52)Intrix Napsal(a): Ve videu mluví o příznivcích Star Treku ale přitom tam jsou akorát bronies Rainbowlaugh

Ono se to přece nevylučuje - třeba BlueStorm, xsoft nebo já jsme taky příznivci Star Treku a určitě by se našli i další Twilightsmile ale je fakt, že prostoru v té reportáži zabrali bronies víc, než by podle mě měli (důvod: neznámý).
Princess Luna: Everypony has fears, Scootaloo. Everypony must face them in their own way. But they must be faced, or the nightmares will continue.

Rainbow Dash: It feels good to help others get something they always wanted but never had. Almost as good as getting it yourself.

The Last Rebel... still alive
Odpovědět
#53
(02.01.2015, 18:23)Jamis Napsal(a): ale je fakt, že prostoru v té reportáži zabrali bronies víc, než by podle mě měli (důvod: neznámý).

Asi takhle: ,,Star Trek tu byl už dlouho, ukážeme něco nového."
Cosplay za poníky? je to blbost, ale užijete si to.
Rozšiřte lásku kolem sebe, aby vám byla navrácena a žili v míru.
3D modeling
Odpovědět
#54
... a ještě jedno video Pinkiesmile http://tv.blesk.cz/video/2202372/hvezda-...-roli.html
Princess Luna: Everypony has fears, Scootaloo. Everypony must face them in their own way. But they must be faced, or the nightmares will continue.

Rainbow Dash: It feels good to help others get something they always wanted but never had. Almost as good as getting it yourself.

The Last Rebel... still alive
Odpovědět
#55
Tak toto jsou mé postřehy z téže akce, část toho jsem již vybraným poslal...

Nějak rozumně jsem se vypařil z domova s Lunou v tašce. Po cestě si stihla dvakrát natáhnout do hřívy, takže jsem jí ještě v metru dal do krku kus lepidla. Cesta jinak relativně nudně ok. Vylezl jsem se vší pohodou z metra, dostal se ke kinu, otevřel dveře ... tam banda bronies a v rozhovoru s ní de Lancie. Chvilku jsem tam stál jako sloup. Bohužel ho vzápětí pořadatelé odvolali dolů.

OK, zdravení, nějaký pokec, přeházení věcí (odlehčení) a čekání na omezení provozu u lístků. Hned zkraje mne zaujala nepřítomnost některých (vysvětleno výše), ale neřešil jsem to. Předsálí se pomalu plnilo a čekalo se na vpouštění. Cca čtvrt hoďky před začátkem dorazil Krajkhour a šli jsme si vystát frontu na hlavní lístek. Ty získány v pořádku, akorát jsem je rovnou na stole pro oba rozhazoval.

Po chvíli se nahoře začalo vyprazdňovat a já, když už tam nebyla totální tlačenice, jsem s Lunou sešel dolů. Někdo chybí. Velmi záhy nám došlo, kdo že. Ano, sundal jsem tašku a vyskákal zpět do přízemí. Po chvíli se objevil a já spadl zpátky k hromadě. Následovala zdravice s de Lanciem (Luna ho zaujala, já jsem nedal dohromady anglický výraz pro montážní pěnu) a pak došel Pidi jako předvoj a zahájil Imperial March. Blesky neochvějně zamířily ke schodům. Pinkiehappy

Po chvíli zábavy jsme se nahrnuli do sálu. Krajkhour našel volné místo dále, takže vedle mne jedno zbylo a tak jsem si od kolegů vyžádal poslání Luny. Na sedačku jsem s ní velmi záhy rezignoval, protože by mne sežrali zezadu, na druhou stranu její roh, pokud se celá zvedne, umí fungovat jako slušný stativ. Samotný panel byl velmi zajímavý, hlavně vysvětlil dost rozdílů v uvažování. Taky na mne zapůsobily některé postřehy. Rád jsem byl i za paralelní překlad, který se ukázal jako fajn po jedné anglické otázce z publika, které nebylo moc rozumět.

Pak pauza a čas do podpisů. Napadlo mne, jestli někdo nemá lahev. Neměl. Tak jsem věci zanechal v sále a dal si rychlou obíhačku vestibulu metra, zda mají lahve Fanty. Děs, všichni neměli nebo měli jenom po jedné Pinkiegasp . Vrátil jsem se k věcem, akorát byl zádrhel u vpouštění, protože mi je nechtěli věřit. Opět jsem vše zpřeházel, aby nic nezavazelo, zaplatil rozšíření podpisů a fotek a vrátil jsem se čekat nahoru do přízemí. Po delší době vyvolali naše vysoká čísla a ve skupině jsem šel pro podpisy.

U podpisů Pidi ještě domlouval focení skupinovky a já ho požádal o focení v přesně danou chvíli. Vytáhl jsem jednu z fotek za jeden z lístků na podpisy a druhý lístek jsem předal až na uzávěru lahve se slovy "jméno stačí". Předtím jsem si nechal samozřejmě podepsat vybraný obrázek. Zůstavší broníci, co seděli v první lajně, okamžitě dostali záchvat. OK, další věc za námi. Nějakou chvíli idle diskuze o čemkoliv, přičemž se ukázalo že naše milá Nightmare z Czequestrie je ona překladatelka. Po nějaké době naběhl Melgarth (?), že fotky jedou velmi rychle, tak ať se připravíme.

Nebylo to až tak rychlé. Focení probíhalo v salonku. Opět jsem šel téměř na konci, protože jsem se nechtěl s Lunou někde tlačit. Strážný vybírající lístky se mne pokusil osočit, že Luna lístek na focení nemá, tak jsem mu jenom odpověděl, že jeden na focení je dle pravidel pro dva a teď tam nikoho dalšího nemám. Nebyly další námitky. Po první otáčce na sólo jsme se seřadili a počkali na skupinovku a všichni se shodli na nevhodné volbě místa. Odevzdal jsem druhý lupen, naskládali jsme se na hromadu a po chvíli tetrisu to mohl fotograf cvaknout. Klasické "úsměv" nebo "sýr" nestačili, naše magické slovíčko ano. (Osobní názor: výsledek s ohledem na techniku stojí za prd, fotit na míň jak 3 pokusy je v takové bandě blbost.) Pak už jenom rychlý odchod ze salonku a čekání na vypakování někam.

Cesta do vybrané číny by byla bez problémů, tedy pokud by se celý dav netrhl na tři skupinky a pak jsme se nelovili mobily. Samotná hospoda má kladné body za to, že nosila ve chvíli, kdy to měla, a ne až pro celý stůl, jak je obvyklé. U malého stolku jely japonské animáky, co se probíralo u velkého, mám jen v mlze.

Zbývá návrat domů. Přišel jsem zpátky na metro a překvapení... Do prvních dvou souprav, co přijely, jsem se nemohl nacpat! WTF?! No nic, ona tam nějaká prázdnější bude. Mezitím jsem ale zmerčil na baťohu kohosi placky. A na nich prohlížeče - jako poníci (!!!). No ale než jsem se stačil zase vzpamatovat, tak přijela souprava, která nebyla až na strop a šlo se do ní vměstnat. Pánové s baťohem otevřeli pusy a jasně mi došlo, že je to východ. Evidentně si Luny všimli, ale než jí stačili obdivovat, už jsem se s ní dral do vagonu. Po broohoofu přes sklo jsem už odjel.

Jamis: To video je jenom kus celého rozhovoru, další část je v papíru. Kupodivu je rozhovor velmi korektní (s ohledem na médium a palcový titulek).
wolfrin: Tohle bylo hezky popsáno v jedné z pony přednášek na PGF2014. "Poníci všude." ... "Ať vlezete kamkoliv, neschováte se."
Odpovědět


Přejít na fórum:


Uživatel(é) prohlížející tohle téma: 1 host(ů)