21.11.2016, 13:51
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 21.11.2016, 19:34 uživatelem Martin. Edited 4 times in total.)
DRUHÉ CVIČENÍ:
Obrázek: http://elfman83ml.deviantart.com/art/Big...-647038038
Popis: (nějaká ta pohádka na dobrou noc)
Zde jen pokračuji. Ale už nevyužívám tolik externí zdroje např. tutoriály nebo cizí poníky (výjimka je Penny, která mne zaujala animací jejích šatů, a Chihiro, pro kterou jsem našel pár zajímavých obrázků od ostatních autorů). Tudíž vše, co zde je, je buď:
- RL, tj. obličeje lidí (to bych nepovažoval za kopírování, ale za portrétování, jen nemám živou předlohu ale fotky)
- Barbie: Poníkova akademie - to už je trochu kopírování, ale jen v první fázi, navíc jsou to docela realističtí koně a lidé, které slouží jako dobrá předloha ke zjednodušení
- dokončení překreslování mých starších děl (ty asi poznáte snadno)
- pokračování ve výuce dle knih od Andrew Loomise (zatím stále jen ty 2)
- nějaké mé pracovní testy (někdy povedené, jindy na ***)
Už mezi to montuji i vlastní novou tvorbu. Tedy, nápad není můj, pro zjednodušení (abych nemusel nic vymýšlet) jsem udělal ilustrace k textové předloze. Jistě poznáte
Ty už by mohly být brány jako mé obrázky, ale byl jsem líný je kreslit větší na zvláštní papír. Rovněž se snažím kreslit i jiná zvířátka z hlavy než jen poně. Občas vyjde něco, co ani nevím, co vlastně je
Musím si dávat větší pozor na to, z jakého úhlu kreslím, protože často nejsem přesně nad papírem, takže kresby vznikají jakoby z "podhledu", tudíž ve scanneru jsou pak mírně deformované. Ne že by to byl hlavní problém mých kreseb.
Myslím, že úspěšnost naučení se metody kreslení hlav není u mne ani 50%. Asi raději obětuji její přesnost kvůli rychlosti a volnosti, která mě osobně dává větší potěšení bez pocitu, že musím něco dodržovat (někdy to sice vytváří nutnost složitě korigovat prvotní skeč, ale jindy se mi povede prakticky za 5 vteřin namalovat roztomilou hlavičku, na které nevidím chybičku, a přitom kromě základní "koule" nevyužívá žádné "stavění", což mě baví). Alespoň jsem si to vyzkoušel..
Protože se u mne projevuje často "automatické řízení" auta, někdy i tento postup při kreslení, kdy na to prostě "nemyslím", dává méně frustrující výsledky. Uskočené oko například není taková hrůza, ale nesmí rušit zbytek kresby na první pohled (dřív jsem si pedantsky myslel, že nesmí projít ani to)
Ke kreslení těla se teprve za chvíli dostanu, ale není na škodu být trochu napřed a zkoušet své "vlastní" postupy. Popř. se vracet ke starším pokusům a zkusit znovu, co se mi dříve docela povedlo. Proto třeba i ta Barbie, protože mě to nutí si hledat zatím svou cestičku, když neznám "správný" postup (ani ten totiž u mne nemusí fungovat).
Zkouším zase studovat zvířecí anatomii a kreslit jí víc zjednodušeně, ale tak, aby se mi více dostalo do hlavy, jak vlastně fungují jednotlivé části těla. Je to podle fotek skutečných zvířat, ale i tady se hodí, že má jeden něco nakreslíno ze všech možných typů animáčů.
Zatím vše jen černou pastelkou. Barvy jsou jen otázka správné metody vybarvení, což v mém případě zatím vychází na digitální smudge. A na to je čas..
OT jak vepř: Proč vlastně člověk neustále tvoří nákresy, a přitom z něj nic pořádného nevypadne?
Použité vzory pro zvířata (hlavně v poslední části obrázku, vpravo, ale jsou i trochu dřív):
Bude toho víc.. později..
Obrázek: http://elfman83ml.deviantart.com/art/Big...-647038038
Popis: (nějaká ta pohádka na dobrou noc)
Zde jen pokračuji. Ale už nevyužívám tolik externí zdroje např. tutoriály nebo cizí poníky (výjimka je Penny, která mne zaujala animací jejích šatů, a Chihiro, pro kterou jsem našel pár zajímavých obrázků od ostatních autorů). Tudíž vše, co zde je, je buď:
- RL, tj. obličeje lidí (to bych nepovažoval za kopírování, ale za portrétování, jen nemám živou předlohu ale fotky)
- Barbie: Poníkova akademie - to už je trochu kopírování, ale jen v první fázi, navíc jsou to docela realističtí koně a lidé, které slouží jako dobrá předloha ke zjednodušení
- dokončení překreslování mých starších děl (ty asi poznáte snadno)
- pokračování ve výuce dle knih od Andrew Loomise (zatím stále jen ty 2)
- nějaké mé pracovní testy (někdy povedené, jindy na ***)
Už mezi to montuji i vlastní novou tvorbu. Tedy, nápad není můj, pro zjednodušení (abych nemusel nic vymýšlet) jsem udělal ilustrace k textové předloze. Jistě poznáte
Ty už by mohly být brány jako mé obrázky, ale byl jsem líný je kreslit větší na zvláštní papír. Rovněž se snažím kreslit i jiná zvířátka z hlavy než jen poně. Občas vyjde něco, co ani nevím, co vlastně je
Musím si dávat větší pozor na to, z jakého úhlu kreslím, protože často nejsem přesně nad papírem, takže kresby vznikají jakoby z "podhledu", tudíž ve scanneru jsou pak mírně deformované. Ne že by to byl hlavní problém mých kreseb.
Myslím, že úspěšnost naučení se metody kreslení hlav není u mne ani 50%. Asi raději obětuji její přesnost kvůli rychlosti a volnosti, která mě osobně dává větší potěšení bez pocitu, že musím něco dodržovat (někdy to sice vytváří nutnost složitě korigovat prvotní skeč, ale jindy se mi povede prakticky za 5 vteřin namalovat roztomilou hlavičku, na které nevidím chybičku, a přitom kromě základní "koule" nevyužívá žádné "stavění", což mě baví). Alespoň jsem si to vyzkoušel..
Protože se u mne projevuje často "automatické řízení" auta, někdy i tento postup při kreslení, kdy na to prostě "nemyslím", dává méně frustrující výsledky. Uskočené oko například není taková hrůza, ale nesmí rušit zbytek kresby na první pohled (dřív jsem si pedantsky myslel, že nesmí projít ani to)
Ke kreslení těla se teprve za chvíli dostanu, ale není na škodu být trochu napřed a zkoušet své "vlastní" postupy. Popř. se vracet ke starším pokusům a zkusit znovu, co se mi dříve docela povedlo. Proto třeba i ta Barbie, protože mě to nutí si hledat zatím svou cestičku, když neznám "správný" postup (ani ten totiž u mne nemusí fungovat).
Zkouším zase studovat zvířecí anatomii a kreslit jí víc zjednodušeně, ale tak, aby se mi více dostalo do hlavy, jak vlastně fungují jednotlivé části těla. Je to podle fotek skutečných zvířat, ale i tady se hodí, že má jeden něco nakreslíno ze všech možných typů animáčů.
Zatím vše jen černou pastelkou. Barvy jsou jen otázka správné metody vybarvení, což v mém případě zatím vychází na digitální smudge. A na to je čas..
OT jak vepř: Proč vlastně člověk neustále tvoří nákresy, a přitom z něj nic pořádného nevypadne?
Došla mi knížka Matematika pro střední školy, stejně tak Daniken Naštěstí tu mám nějaké PPT prezentace o částicové fyzice ještě z doby působení ve vlákně o vesmíru (buď pochváleno duo J&X - někdo tomu říká "útočení", jiný "obohacování se" ). Perfektní lehké čtení na dobrou noc (jen ať se vodnatá houba snaží!). Jen to moc dlouho nevydrží... (člověk už ze "zoufalství" studuje i návody, jak jednat v přestupkovém řízení nebo drážní předpisy z příručky po dědovi )
---
OT2: Na co mi to bude? K ničemu! Ale vždy mohu získané "schopnosti" uplatnit v jiných oborech (ať už jako znalosti nepřímé (řešení soustavy rovnic u polygonové grafiky, alepoň obecných znalostí záření/fotonů "něco takového existuje" pro vytápění/ohřev), nebo prostě tím, že mozek, který musí "myslet", prostě vymýšlí "blbosti", takže hledat nové způsoby např. v pěstování rostlin je jaksi nevyhnutelným důsledkem a dlouhé sezení u počítačů jaksi zakládá automaticky schopnost používat "Google" na "když něco nevím" pokaždé, když mne něco zaujme (např. řežu ve skleníku a teď mi dojde, je vůbec hliník (piliny) pro rostliny v půdě dobrý? Google! btw není škodlivý), což překapivě není u některých dnešních mládežníků automatické - Google mi ušetřil (deseti?)tisíce Kč jen tím, že jsem se nenechal obrat od potencionálních zedníků, protože jsem si jednoduše našel vzorec na skutečnou spotřebu Ytongu - nakonec mi z celé stavby zbylo 10 tvárnic! Z několika set nakoupených a vypočtených (vraťte výuční list, chlapi!); na druhou stranu je mi jasné, že lidi mého typu musí asi skoro všichni podnikatelé děsně nenávidět).
Rovněž více používaný mozek by měl mít větší naději u případné mozkové mrtvice (vím, o čem mluvím: prožila jí má babička, která na nějaké "vzdělávání" celý život kašlala a věřte mi, takhle skončit vážně nechcete; na druhou stranu jí to ulehčilo odchod, nehledě na to, že "díky" degradaci na úroveň "novorozeněte" jsme jí poprvé za mnoho let viděli se smát) či u jiných projevů stárnutí (už jste někdy trávili 2 hodiny na wiki studováním atomového štěpení/bomb/radiace jen na základě shlednutí jednoho filmu o atomové válce nebo sepsali "návod" jak přežít dopad asteroidu o velikost 10 km a víc na základě IMHO zcestných dokumentů o následcích na lidstvo? Pak nejste normální A to je dobře).
---
A to souvisí i s učením se kreslit (jakkoliv úspěšným či neúspěšným). I sama cesta může být cíl.
---
OT2: Na co mi to bude? K ničemu! Ale vždy mohu získané "schopnosti" uplatnit v jiných oborech (ať už jako znalosti nepřímé (řešení soustavy rovnic u polygonové grafiky, alepoň obecných znalostí záření/fotonů "něco takového existuje" pro vytápění/ohřev), nebo prostě tím, že mozek, který musí "myslet", prostě vymýšlí "blbosti", takže hledat nové způsoby např. v pěstování rostlin je jaksi nevyhnutelným důsledkem a dlouhé sezení u počítačů jaksi zakládá automaticky schopnost používat "Google" na "když něco nevím" pokaždé, když mne něco zaujme (např. řežu ve skleníku a teď mi dojde, je vůbec hliník (piliny) pro rostliny v půdě dobrý? Google! btw není škodlivý), což překapivě není u některých dnešních mládežníků automatické - Google mi ušetřil (deseti?)tisíce Kč jen tím, že jsem se nenechal obrat od potencionálních zedníků, protože jsem si jednoduše našel vzorec na skutečnou spotřebu Ytongu - nakonec mi z celé stavby zbylo 10 tvárnic! Z několika set nakoupených a vypočtených (vraťte výuční list, chlapi!); na druhou stranu je mi jasné, že lidi mého typu musí asi skoro všichni podnikatelé děsně nenávidět).
Rovněž více používaný mozek by měl mít větší naději u případné mozkové mrtvice (vím, o čem mluvím: prožila jí má babička, která na nějaké "vzdělávání" celý život kašlala a věřte mi, takhle skončit vážně nechcete; na druhou stranu jí to ulehčilo odchod, nehledě na to, že "díky" degradaci na úroveň "novorozeněte" jsme jí poprvé za mnoho let viděli se smát) či u jiných projevů stárnutí (už jste někdy trávili 2 hodiny na wiki studováním atomového štěpení/bomb/radiace jen na základě shlednutí jednoho filmu o atomové válce nebo sepsali "návod" jak přežít dopad asteroidu o velikost 10 km a víc na základě IMHO zcestných dokumentů o následcích na lidstvo? Pak nejste normální A to je dobře).
---
A to souvisí i s učením se kreslit (jakkoliv úspěšným či neúspěšným). I sama cesta může být cíl.
Použité vzory pro zvířata (hlavně v poslední části obrázku, vpravo, ale jsou i trochu dřív):
Bude toho víc.. později..