Tak minimálně hodlam dodělat Blázinec, neb jsem cca tak v půlce příběhu. Potom mám námět na jednu lechtivou záležitost s Maud a dramatickou story s Lyrou. Na pár let je o nápady postaráno.

No a jelikož lidi stejně moc nečtou, tak mě cenzura už trápit nemusí

[Horror][18+] - 6 stránek

Kvůli obsahu nelze publikovat přímo. Odkaz jen na vyžádání.

Děláš ze mě blázna? Já jsem fakt zmatený a to v tom dobrém smyslu
Napsané je to opravdu brilantně a pro člověka jako já, který moc přemýšlí a hledá u těchhle věcí pozadí a pravou barvu je to zapeklitý problém prostě nevím, co je realita, co není a jestli se mi to celé nezdá....fakt díky, teď o tom budu přemýšlet celou noc.

Díky za komentář, Rwakku. Popravdě mě při psaní čtvrté kapitoly nedošlo, že by to mohlo působit až takový mindfuck. Tohohle echa si vážně cením, neb vidět příběh z pohledu čtenáře se mi jako autorovi opravdu hodí.

Problém Blázince je, že příběh jako takový je docela komplexní. Nepůjde čistě jen o hrátky se čtenářem (i dkyž to teď vypadá), věci by se měly časem stávat jasnějšími, ačkoliv teď mám vyloženě pochybnosti Vlastně jako celek by se příběh měl číst na dvakrát. Při prvním čtení by z něho měla vyzařovat nejistota, pochybnosti o realitě. Při druhém by se ti měly dávat dohromady jednotlivé kousky skládačky a mělo by vyplynout, proč se každý choval tak, jak se choval.

Při vyprávění se soustředím na zachycení pocitů a dění okolo Starry Seeker. Ona sama pořádně neví, co se děje. Co je realita? Co se skutečně děje? Co je výplodem čiré fantazie? Co jsme skutečně prožili? Jak můžeme definovat, co je skutečné? Je skutečné to, na co si můžeme sáhnout? Je skutečné to, co můžeme slyšet? A co lidi, kteří slyší a vidí věci, které nikdo jiný ne? jsou kvůli tomu snad šílení blázni? Pro ně je to jejich vlastní realita, oni v ničem žádnou chybu nevidí - je to jejich skutečnost. Stačí si vzpomenout na období, když jsme byli dětmi. Kolikrát jsme se nečeho báli? Kolikrát jsme věděli, že v té skříni prostě ten bubák je!

Realita je vrtkavá a hlavní hrdinka je v roli postavy, která se střetává s věcmi, které ostatním lze jen stěží vysvětlit. Na druhou stranu, co když to není žádná hrdinka, ale opravdu se jedná o schizofrenického nebezpečného magora?

Commission od Vlčete.

Starry Seeker z povídky Blázinec. Snad se bude líbit i čtenářům  


[spoiler:
Kvůli obsahu je Blázinec pouze na vyžádání.]

"Mohou někteří z nás býti sami sebou, či jim nezbývá nic jiného než se podřídit? Vybočovat je dnes tresné."

Krátká story pokoušející se o kritiku společnosti.

Blog: Podřiď se
FB: https://www.facebook.com/dbtuxik/

Tak si tak říkám, nakolik je tvůj poslední příspěvek ovlivněn naším nedávným setkáním. Totiž nejsi jediný na tomhle světě, kdo si umí věci spojit a zahalení do takového příběhu není de facto žádnou kamufláží (a už vůbec ne jediný, kdo bojuje s toutéž věcí a taky u toho trpí jako zvíře).

Řeknu ti k tomu snad jen tolik: mít rád sám sebe nemá nic společného s tím, že se ti nelíbí tvé chyby, nebo nedostatky. Dokud žiješ v přesvědčení, že jsi špatný, tak budeš špatný (obrácená implikace neplatí). A bude to s tebou tak dlouho, dokud si neuvědomíš, že tohle si působíš ty sám.

PS: A neříkej, že je to jenom literární dílo, kterým nechceš nic konkrétního říct ale je fajn, že dovedeš takové věci říci literárním dílem.

"Hranice existují a existovat musí. Pravou otázkou je, kde by měly končit..."

Aidam400:
Dobrá vsuvka. Na to by se daly vést vlastní dalekosáhlé úvahy.

Jamis:
Jsem si říkal, jestli se ozveš, a abych odpověděl na tvoji otázku pak ano, nechal jsem se jím ovlivnit, ale naše setkání nebylo samotným impulsem pro sepsání publikovaných řádků, jednalo se jen o inspiraci a potřebnou reflexi.

Jo a ještě jedna věc. Nepsal jsem o tom, že by problém dané osoby byl v nepřijmutí jejích chyb a nedostatků. Bylo to o tom, že se jmenovaná osoba naopak snaží svobodně projevit svoji výjimečnost, ale při každé snaze jen tvdě narazí  - okolí jí to dá sežrat.

Jedná se jen o jeden pohled. Pro správné zachycení problému by se hodil pohled "nenáviděného okolí" - ke svému konání muselo mít dobrý důvod. Ale kdybych to měl rozepisovat, pak to nikdo nepřečte a i takhle se dá v krátkém díle najít a zachytit mnohé.

Tuxiku, moc pěkný blog. Ale tohle není problém dneška. Jedinci vyčnívající z řady byli vždy "usměrnováni" většinovou společností. I v přírodě, když chytneš ptáka z hejna a nabarvíš ho jinou barvou a zas vypustíš, ostatní ho uklovou. Někdo se usměrnit nechal, někdo šel proti proudu a bojoval a někdo prostě použil svojí chytrost. Život mě naučil spoustu věcí. Přesto pořád věřím, že většina lidí na světě je dobrá. A také jsem se naučil, že není třeba pasivně brát co ti život a svět naservírují. Dostal si od rodičů a pánaboha chytrý mozek? Tak ho používej. Snaží se s tebou svět vyj***t? Svět je děvka - čapni ji pod krkem a vyj***j s ní sám.  

btw  - Vlče, klobouk dolů...to je kus umění!