Frolda Napsal(a):"V ulicích potkáváte tisíce lidí a přitom si připadáte sami na opuštěném ostrově." Chceš znát všechny? Bydli na vesnici. Nebo v maloměstě.

Já zas tuto pasáž chápu zcela jinak, narozdíl od tebe. Nejde o to znát každého člověka osobně, se kterým se potkávám denně na ulici, vědět o něm, jak se chová, co dělá a tak,. Jde o to mít pocit sounáležitosti, jde o to necítit se enormně osamocený, jde o to si nepřipadat jako další bezejmenný jedinec mezi tisícovkami podobných. Jde o to mít jakýsi pocit komunity.

Na zbytek tvého příspěvku raději nebudu reagovat, byl by to absolutní šitstorm, protože to, cos napsal, je s prominutím jeden absolutně gigantický blábol (až na pasáž "naučit se mít sebe je skill"). A na šitstormy tu nikdo, hlavně Tuxík, nemá náladu, tak se raději zastavím již v počátku.

hviezdosz - a v cem jako nema Frolda pravdu? proste pristup vsichni sou blazni jen ja sem letadlo je na prd...kdyztak to muzem probrat pres PM....

hviezdosz: Je fakt, že jsem se na to nedíval vyloženě jako na pocit komunity. Když na to koukám zpětně, tak v tom máš asi pravdu. Na druhou stranu, žádná komunita k tobě nepřijde. Nemusíš být kamarád se všema, ale aspoň s pár lidma. Těch možností je tolik, ale všechno to vyžaduje určitou aktivitu i ze strany toho jedince.

Docela by mě zajímalo, jak se stavíš k těm věcem, co "jsou absolutní blábol". Diskutujme rozumně. Nejsem naštvaný, že s tím nesouhlasíš, ale argumenty typu - nebudu ti to rozebírat, bo by z toho byl akorát šitstorm svědčí jen o tom, že nedokážeš slušně vyvrátit názor druhé strany. Mně totiž ty mé věci smysl dávají a dost se podle nich řídím. Takže buď reaguj účelně nebo hoď ručník do ringu, protože každý rozumný člověk, co si ten tvůj paskvilní příspěvek (resp. jeho druhou půlku) přečte, si akorát zaťuká na čelo, proč máš tedy potřebu reagovat.

Přiznám se, že když jsem předchozí příspěvek psal, tak jsem byl velmi nasraný (a to je, prosím, ještě mírně řečeno). Právě proto ono "byl by z toho absolutní šitstorm", protože by takováto diskuze v mém podrážděném a rozčileném stavu fakt nedopadla nejlépe. Teď je mi však lépe, mám vyčištěnou mysl, takže pokud chceš diskutovat, prosím. Ale ani tak se bohužel nevyhnu, domnívám se, mírně expresivním slovům.

Práce je zpeněžení tvého času? Nemyslím si. Uvedu to na příkladu práce uklízení. Uklízení je jistě velmi důležitá práce, kolikrát i mnohdy potřebná. Proč je tedy čas uklízečky hodnocený jen pár korunama? To je fakt čas, který taková uklízečka stráví kolikrát velmi těžkou robotou, fakticky bezcenný? V porovnání např. s úředníkem, který kolikrát sedí na prdeli a nemá co dělat? Pokud nebudu srovnávat dvě rozdílné práce (což je samo o sobě mírně přitažené za vlasy), a vezmu v potaz dvě uklízečky, které stráví zhruba stejný počet hodin v práci a mají v náplni práce podobné věci, jenže u dvou různých firem, tak jedna dostává větší plat, než ta druhá. To je fakt dle tvého uvažování čas jedné uklízečky hodnotnější a hodný většího platu, než čas druhé uklízečky (nebo případně má jedna uklízečka schopnost se prodat víc)? Já si fakt nemyslím, že čas jedné uklízečky by byl hodnotnější, než čas té druhé, případně, že by jedna uklízečka byla schopná se lépe prodat, než ta druhá. Je to dáno tím, že jedna firma si může dovolit ukrást více peněz ze mzdy a ponechat si je ve formě profitu/zisku, peněz, které by jinak zcela náležely uklízečce za hodnotu, kterou uklízečka vytvořila těžkou robotou, v nezávislosti na tom, jakou hodnotu má pro firmu čas uklízečky. A taktéž. Já vím sice, žes mluvil o placené práci, ale to ještě neberu v potaz práci neplacenou, která má kolikrát větší hodnotu než ta stejná práce, akorát placená. To, co tě učili na ekonomce, tedy "práce je zpeněžení tvého času", je naprostá zhovadilost. A fakt, že tohle učili na ekonomce, je ještě větší zhovadilost. Pokud by opravdu v práci platili za hodnotu něčího času, tak by svět vypadal přibližně tak, že dělníci, lidi v továrnách, uklízeči, farmáři, pracovníci na tabákových/čajových/jiných plantážích, zedníci, atd by byli velmi bohatí. A lidi typu manažeři, lidi na personálním, celý administrativní sektor, telemarketeři, apod, by byli neuvěřitelně chudí.


Ohýbat se jak guma podle toho, jak kdo zapíská, svědčí možná tak o nedostatku vůle? Podíval ses někdy vůbec okolo sebe na to, jak to dneska chodí? Pokud se mladý člověk, dejme tomu na nějakém odborném učilišti, člověk, který by jinak skončil v mekáči, ohýbá podle toho, jak mu řeknou učitelé, tak má slabou vůli? Achjo. Pokud se matka s dětma ohýbá v práci, podle toho, jak jí šéf zapíská, tak má nedostatek vůle, jo? Když jí hrozí vyhazov a druhou prácu by si už rozhodně nenašla (nebo by se jí v lepším případě hledala velmi špatně) kvůli svého věku a hlavně kvůli faktu, že má děcka, tak má takováto matka podle tebe slabou vůli. Dvojité achjo. Někdy má člověk velmi silnou vůli, ale musí se ohýbat podle toho, jak mu kdo řekne, protože prostě jinak skončí na ulici (nebo podobně zlé scénáře). Příkladů bysem našel víc, ale snad chápeš, co se tím snažím vysvětlit. Nedostatek vůle rozhodně nesouvisí s tím, jak moc se člověk ohýbá pro druhé.


"Podřizuje se člověk, který vidí jen dvě možnosti. Ano nebo ne. Ale nemá dostatečně neortodoxní myšlení aby viděl možnosti jako možná, nejsem si jist, obojí, a co třeba... " V zásadě s tebou souhlasím, podřizuje se člověk proto, že má jen dvě možnosti, protože prostě nemá jinou možnost na výběr, než se podřídit, příp. skončit na ulici/zhynout hladem/atd Avšak narozdíl od tebe si myslím, že neexistuje žádná třetí možnost, tedy tebou zmiňované "nejsem si jist, obojí, a co třeba" atd. Při podřizování se jedná o prosté buď, anebo. Člověk se v práci podřizuje šéfovi, protože jinak skončí bez práce, tímpádem i bez možnosti výdělku (což dneska znamená taktéž možnost přežít). Při pomyslné třetí možnosti typu „založím si vlastní firmu a budu se podřizovat jen vlastním slovům“ se bude muset člověk podřizovat jednak zákonům země, jednak ostatním firmám a jejich šéfům, kteří nemilosrdně budou chtít, aby zkrachoval. Člověk se podřizuje zákonům dané země, protože je pod neustálou výhrůžkou násilí ze strany státu (v podobě policie, dluhů, exekutorů atd). Člověk zneužívaný ve vztahu, se podřizuje slovům násilného partnera, protože jinak dostane přes hubu – kdo kdy byl v podobném vztahu, nebo slyšel vyprávění z úst člověka, co tento vztah zažil, tak ví, že třetí možnost typu „vystoupit ze vztahu“ je téměř nemožná. Člověk se podřizuje pravidlům tohoto fóra, protože chce být součástí této komunity. A tak dále do alelujá. Můžeš mít neortodoxní přemýšlení, jak chceš, můžeš být nekonformní, jak chceš, ale přesto se musíš podřídit společnosti, protože nemáš na výběr a protože neexistuje žádná třetí možnost. Ledatak vzdorovat a bojovat, ale na to nemá většina lidí zaneprázdněna vlastním přežitím vůbec žádný čas.

hviezdosz: k tématu práce a tvému příkladu uklizečky podotknu jedno slovo: kvalifikace. Uklízečku ve většině případů dělají lidé jenom se základním vzděláním, důchodci, kteří si tím přivydělávají, nebo ZTP. Takže srovnání uklízečka/úředník je totálně mimo mísu. Ukla se základkou nemůže dělat práci, kde je vyžadována aspoň maturita.

Řečeno brutálně, máš blbou práci? Zvedni p*del, dovzdělej se, rekvalifikuj se, prostě nefňukej, jak je svět nespravedlivý. Vystřídala jsem mnoho prací, i blbě placených, ale teď jsem díky praxi úplně jinde. Jen chce chtít se sebou něco dělat místo stagnace.

Můj přítel chtěl lépe placenou práci. Našel, ale musí si udělat rozšíření na ADR. Tak si ho bude dělat. End of story. K tomu, co v textu popsal Tuxik se hodí hláška "Společnost nemůže za tvůj pos.anej život"

(22.02.2017, 18:26)Azuliana Napsal(a): "Společnost nemůže za tvůj pos.anej život"

Geniální námět! Píšu si jako poznámku. Z toho by mohlo být něco zajímavého.

Díky, Azu

Azuliana: presne tak...nerikam ze svet neni kruty, dokaze byt..ale to neni zadna omluva/vymluva...

Problémy jsou, byly a budou. Pamětníci si určitě vzpomenou na dobu, kdy jsem málem skončila na ulici a obrátila se o pomoc na tohle forum ( nakonec jsem díky tomu našla svého současného muže). Lidi tady mi pomohli, jsem jim za to neskonale vděčná, ale zbytek už byl na mě. Postavit se na nohy, zapracovat na sobě a posunout se.
Přiznám se, ano, původně jsem byla v mindsetu "já za nic nemůžu, to ostatní svět je zlý". Ne, já byla ta zlá, moje vědomí, můj postoj k vlastnímu životu. Pak jsem zjistila, že se s tím dá něco dělat, že JÁ s tím můžu udělat. Jasně, současný stav není objektivně ťip ťop (a ještě pár let nebude), ale objektivně je diametrálně lepší než před čtyřmi lety.
Nebylo to jednoduché, nebylo to ze dne na den, stálo mě to hodně slz, potu a krve (a diagnostikování panické poruchy, na kterou doteď beru antidepresiva),ale ten výsledek stojí za to.

A i když si člověk myslí, že už to zvládl, může se něco podělat. Před rokem a půl mi zjistili cukrovku prvního typu (píchám si inzulin 4x denně), což mi převrátilo život naruby. Buď jsem se mohla vrátit do sebelitování jaký jsem chudák s nevyléčitelnou nemocí nebo jsem se tomu mohla postavit čelem.
Co jsem asi zvolila...

Abych nebyla úplně nepříjemná, Tuxikova esej má jedno nevyvratitelné pozitivum... Podporuje debatu a takové by dílo tohoto typu mělo být.

Takže, Tuxiku, nemusíme spolu souhlasit (ani ostatní, co čtou toto vlákno) ale díky ti za to Podařilo se ti oživit ta zastydlé mrtvolno, co tu bylo a vybičovat lidi k přemýšlení.

hviezdosh: Člověče, tys tu ekonomickou teorii vzal tak těžce z kontextu a tak těžce ji zprasil, že to ze mě dělá lidového necitu, který si dovolil určovat, čí čas má větší hodnotu.

Tak začneme od začátku.

Den má 24 hodin, dobře, asi o pár minut víc, ale dejme tomu, že to necháme zaokrouhlené na těch 24 hodin.

Ani ta nejchudší uklízečka, ani ten nejbohatší magnát, ho nedokážou prodloužit/zkrátit.

A nyní ti zbývá pouze přerozdělovat. Určíme si základní mzdu jejich práce. Uklízečka, která provádí mechanickou činnost (tudíž její práce nevyžaduje přemýšlení, přidanou hodnotu, nahradil by ji kterýkoliv nevzdělaný zaměstnanec - vysoká konkurence, bez požadavků na vyšší vzdělání), vydělává 100 kč za hodinu.
Naproti tomu magnát, který se na své současné místo CEO v nějaké velmi prosperující firmě vypracoval za 30 let tvrdé dřiny, musí mít velmi vysoké vzdělání (univerzita, doplňující semináře, jazykové certifikáty, samozřejmě certifikáty z různých školení v oboru atd. atd.), nosí si práci domu, má nějakou pracovní konkurenci (myšleno počet lidí, které ho mohou zastoupit) ale není tak velká, takže je to postava dost jedinečná, má vysoký důraz na přidanou hodnotu a inovaci, tudíž musí hodně používat mysl a instinkt), bude mít mzdu mnohonásobně vyšší, orientačně si ji hodíme na 100 tisíc za hodinu. Ne každý CEO to samozřejmě má, ale chci zde nabudit dojem, že náš magnát patří mezi těch pár celosvětově velmi úspěšných.
A než začneš argumentovat, že jsou CEO kteří netrávili čas na univerzitě, tak podotýkám, že Billa Gatese vyhodili z Harvardu, ne z učebního oboru na cukrářku. A taky podotýkám, že to je tak ojedinělý případ, že o to víc si ten člověk zaslouží obdiv.

Pokračujeme, jeden den času takové uklízečky, kterých jsou na světě miliony, má hodnotu 2400 Kč, jeden den magnáta, kterých je na světě jen pár má hodnotu dva a čtvrt milionu. Jenomže z pochopitelných důvodů člověk není stavěný na to, aby pracoval celý den. Proto tedy vymění osm hodin za spánek. Ten spánek pro ně prostě má vyšší hodnotu než vydělané peníze. Hodinu dáme na cestování z práce domů a z domů do práce. To ten člověk nijak neovlivní, hodina pauza na oběd. Jsme na 14 hodinách. Bavilo by tě pracovat 14 hodin denně? Mě určitě ne, tudíž ubíráme nějaké ty hodinky na čas a rekreaci. A skončíme na osmi hodinách. Uklízečka i magnát vymění 8 hodin svého času za práci a práci vymění za peníze. Jenomže magnátovi těch osm hodin nestačí, troufne si navíc a vymění dvě hodiny rekreace za další práci. Tudíž vyměnil dvě hodiny času, který by jinak strávil něčím jiným, za další peníze. Uklízečka si zase pomůže někde jinde, chodí uklízet ještě do bohatého domu, kde ji za hodinový úklid dají další dvě stovky. Takže ona sice skončila v práci dřív, ale neztratila tak stovku za hodinu své práce, ale naopak dokázala svůj čas vyměnit efektivněji za větší peníze.

Už chápeš, že to je vlastně jenom o tom, vzít čas, který mám a vyměnit ho za věci jiné? Nejde jen o ty peníze, ale o faktické samotné naplňování potřeb. Peníze jsou jen prostředek, kterým jiní lidé platí za to, že jsi pro ně utratil svůj čas. Pokud čas utratíš za spánek, naplňuješ své potřeby, ale SVOJE! Pokud jdeš radši do parku, naplňuješ své potřeby, ale opět je to jen tvoje. Pokud se ale domluvíš se sousedem a posekáš mu zahradu, už pro něj vykonáváš nějakou práci a tudíž by se ti on měl nějak odvděčit za to, že jsi ty utratil hodinu, abys jemu naplnil nějakou potřebu (uklizená zahrada). Jestli ti dá peníze/pivo nebo někdy jindy poseká tu tvoji, to už je na něm.

Do výměny čas za peníze, vstupuje hromada faktorů. Z tvého příspěvku usuzuji, že nechápeš váhu konkurence a nahraditelnosti, nerozumíš tomu, co je to vlastně výplata a jaký je rozdíl mezi mechanickou prací rukama a prací hlavou. A taky bys měl dělat větší rozdíl mezi prací jako zaměstnáním a prací doma.

A to, že jedna firma platí za stejnou práci jinak, to je jen princip kapitalismu. Každý podnik chce vydělat a bude ty hranice postrkovat dokud nenatáhne hranice tak, aby to ještě stále bylo udržitelné. Pokud by ty mzdy byly moc nízké, nikdo by pro ně nepracoval, na druhou stranu, dát vysoké mzdy, by znamenalo menší ziskovost a ty peníze by pak zase mohly chybět jinde. (a ne, že mě tu nějaký komoušsky naladění diskutéři osočí, že jsem parchant a nedopřeju chudákům uklízečkám lepší peníze)

A nyní pár slov k ohýbací gumě. Hledej kompromisy. Prostě se nauč vycítit, kdy můžeš říct ne. Ono to je překvapivě ve více případech než se zdá. Ne vždy, když za tebou šéf s něčím přijde, musíš souhlasit. Na druhou stranu, když budeš odmítat pomáhat nad rámec vždycky, jen protože se ti nechce, tak v té práci asi moc dlouho nezůstaneš. Na první stranu zase nikdy nemusíš přijmout každou kravinu, do které by tě chtěl šéf navézt. Jde to ale říct rozumně. Dohodnout se.


Měl bys přestat hledat neustále ty dva extrémy a víc používat hlavu. Z toho, co jsem zatím od tebe četl, jsem pochopil, že jsi velmi učenlivý člověk. Tak se nauč trochu praxe a nezavrhuj funkční teorie jen protože nejdou dohromady k tvému názoru. Je to dost neprofesionální. A když to vezmu kolem a kolem, dost to snižuje hodnotu tvého času