08.12.2017, 15:02 (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 08.12.2017, 16:16 uživatelem Martin. Edited 7 times in total.)
Mě vychází, že pokud by šlo jen o kapacity celé planety, tak by uživila velmi přibližně asi 500 miliard lidí na rostlinné stravě, případně až 300 miliard lidí při využití živočišné výroby (+/- autobus, záviselo by také například na množství kovu pro stavbu takových velkoměst, obtížnost například těžby nerostů ve vesmíru, kolik plochy Země nebo oceánu, případně dna moří, by se například využilo pro výrobu potravin, zda by lidé žili spíš ve výškových budovách nebo v rodinných domcích, atd). Samozřejmě pouze za předpokladu využití maximálně udržitelných technologií a v odpovídající společnosti (např. vypuštění nutnosti dopravy do zaměstnání, lokální výroba a distribuce, 90-100% recyklace, lokální energetika, vertikální farmy, GMO, pěstování masa v "laboratořích", neplýtvání zdrojů na konkurenci, války, atd., čistý průmysl - např. vertiální farmy jsou uzavřené budovy, kde není hmyz ani půda, nepotřebujete pesticidy).
I kdyby tyto předpoklady byly přemrštěné a vzali bychom jen 1/10 toho, stále jsme vysoko nad současným strašákem z nedostatku.
Čistě matematicky, pokud bychom vzali 300 metrový věžák, což dneska není problém postavit řádově do několika let (v Číně to zvládají spíš u v řádu měsíců), vejde se do něj asi 1000 lidí (3 byty na patro, což je dost luxus jak vidíte). Řekněme, že 50% toho vyčleníme na služby (kadeřnictví, bazén), a pěstování potraviny (zahrady, pěstírna masa), výroba potravin (cukrárna, pekárna), a nějakou tu logistiku (elektro, voda, čerpadla, recyklace) a vyčlenili mu plochu 100x100 metrů (dá se postavit i na menší ploše), vychází nám to následovně:
Použijeme jen 10% povrchu souše pro stavbu těchto budov: což je 148.939.063 děleno 10x a dostaneme 14893906 km2. Do každého 1km2 se vejde 100 těchto budov (1000/100 na každou hranu). To znamená, že můžeme postavit 1.489.390.630 více méně soběstačných budov po 500 lidech, což nám dává 744.695.315.000 = přes 700 miliard lidí!!!
A co je to nějaký 300 metrový pidižvík?
A abych si přisadil, na oceánu sice nemůžete stavět 300 metrové mrakodrapy, ale pokud dnes není problém stavět takováto monstra:
Nezapomeňme, že oceány zabírají víc jak 3x
než pevnina, takže tu můžete klidně ubytovat a nechat celý život žít dalších 1000 miliard lidí.
(Že by bylo lidem blbě? Nebylo. Zkuste střílet kulometem do papíru a pak do betonové zdi. Proč je lidem špatně na kolotoči ale ne na Zemi, když se točí rychleji? Postavte dost velkou plochu a nějaká vlna nebude vůbec znát)
Ale musí nás tu vůbec žít tolik?
Jen to ukazuje, že kdybychom nemyslelil zadkem ale hlavou, mohlo by nás tady být klidně 100 miliard a každý by si žil jak Rockefeller.
Zkusme se ještě zamyslet trochu nad tou přirozeností.
Ano, lidé mají mozek, a tedy vynalezli oheň. Ale dejme teď inteligenci naprosto stranou. Pokud by evoluce vyžadovala pro přežití druhu tepelně upravenou stravu, poskytla by pro to podmínky. 99.99% všech ostatních druhů naprosto obejde bez všeho, co je nutné tepelně upravit nebo okořenit, aby to vůbec daly do huby - je pravda, že člověk jedl maso i surové, z nutnosti, ale jak to často pak dopadá kvůli choroboplodným zárodkům, to vidíme i dnes.
Pokud se člověk obešel bez tepelně upravené stravy milion let a víc, nejspíš asi nebude nutná ani dnes. Tzn. že pokud se něco musí tepelně upravit (ať už je to maso nebo zelenina), posolit, marinovat nebo kořenit (maso, aj.) abychom to vůbec snědli, těžko to bude nezbytné pro přežití, protože pokud ano, pak bychom jako druh byli závislí na přírodních požárech nebo mořské vodě. Čili bychom velmi brzo vymřeli.
Argumentujte tedy vývojem, chutí, výživností, byť i tom se dají vést spory, možností to jíst, chtíčem to jíst, ale ne prosím přirozeností ve smyslu biologické evoluce..
Někdy je zvláštní sledovat člověka (tedy sám sebe), který tvrdí, jak mu zabíjení zvířat a lidí obecně nevadí, a přitom není schopen dokoukat například dokument Pozemšťané (upřímně, pokud maso je pro skutečné chlapy, tak přiznávám, že jsem baba (nebo anglicky "chicken"), protože jsem neměl odvahu pustit si víc jak minutu toho filmu). A argumentace zabíjením v přírodě? Víte, je zvláštní, že mi vůbec nedělá žádný problém dívat se na to, jak lev zabíjí třeba antilopí mládě. Tak proč teda nedokáži zkousnout naši "přirozenost"?
Proč mě třeba vůbec nedělá problémy s hrabat v hlíně, zahradničit, či dokonce zpracovat vodu z ČOV, ale když jsem byl ještě ve svých mladých letech na brigádě v masně, vydržel jsem u masa asi tak minutu, pak se mi chtělo zvracet a musel jsem odejít (většinou jsem pak byl v kuchyni). A to jsem taky dítě více méně z vesnice (dělali jsme zabijačky), a postupem času jsem ztratil kontakt jak s hospodářskými zvířaty, tak i hlínou.
Jaké je řešení, které nám údajně tyto na city hrající filmy nenabízí? Nepodporovat to. A jak se říká, kdo chce, hledá způsoby (nemusí jít nutně jen o veganství), kdo nechce, hledá výmluvy (nebo snad jediné řešení snížení emisí nebo zácpy ve městech je sešrotování všech aut a chodit pěšky? Pochybuji).
Dřív jsem byl ochoten věřit argumentu ohledně ceny. Poté, co jsem si osobně vyzkoušel, že to je možné, už jej nemůžu akceptovat. Přestal jsem být věřící.
Je také zvláštní, jak člen bílé rasy lidí (a kolikrát ani to ne), která jednou zotročovala černochy, tu zabíjela Židy a postižené lidi, nebo bila ženy za to, že chtějí volit, se chlubí, jak mu je současné chování společnosti ukradné a přitom pak hlásá, jaké svině byli třeba nacisti, a nedochází mu, že je dost možné, že za pár generací se budou naši potomci dívat na nás úplně stejně.
Přijde mi toto chování přinejmenším zvláštní. Ale kdo jsem já, abych takové lidi odsoudil, když jsem sám dělal to samé?
Kromě toho, časem si člověk zvykne na všechno a přestane to vnímat. Jinak by lidé jako jsou vojáci, chirurgové nebo řezníci prostě nemohli fungovat.
Citace některých komentářů k danému filmu:
Nastíněným řešením je pouze věta: "Nadešel čas, aby každý z nás přehodnotil své stravovací návyky, své tradice, styl a módu a především své myšlení." Nic víc, nic míň - vlastně je to vágní výrok, který by zapadl i do dokumentu třeba o problémech třetího světa, globalizaci, ropě, globálním oteplování atd. Není to vegetariánská agitka, člověk si může udělat názor sám - Ovšem názor na co? Jestli jíst maso, nebo na způsob jeho získávání? Já jsem v průběhu sledování přemýšlel především o tom druhém.
Aneb je to jen o tom, necítit se ublížený, že mi něco, co vidím, vadí, a ohrožený, že bych musel něco dělat jinak, ale zjistit si, jak udržet svůj způsob života jinou cestou..
Cítit se mizerně ještě nikdy ničemu a nikomu nepomohlo.
"Utrpení zvířat je nezbytné"
Položme si otázku: Je nebo bylo? Bylo utrpení černochů a jiných lidí v otroctví nezbytné? Možná tehdy to přínos mělo. Tak proč už dnes nemáme otroctví? Protože je mnohem efektivnější lidem platit než je bičovat, a dokonce je mnohem efektivnější nasadit stroj než placeného člověka. Bylo ukrátka neudržitelné.
Když pročítám ty negativní komentáře, abych se podíval i na druhou stranu barikády, pak přemýšlím i o přidání poslední hvězdy. Argument, že zvíře by mě taky snědlo nehumáně je zřejmě tím nejhloupějším. Jakožto lidstvo máme velkou možnost volby a nebudu ji zahazovat z důvodu, že zvíře by mě snědlo krutě, naopak by se měla využít.
Vybíjet si svou malost řečmi o nadřazenosti tím, že budu bezdůvodně způsobovat utrpení nižší formě života je stejné, jako mlátit retardovaného vozíčkáře jen proto, že prostě můžu, protože u některých takových lidí je poškození mozku tak velké, že svým vnímáním jsou ještě mnohem níž, než zvířata, u kterých to mnohým lidem nevadí, ačkoliv by hned odsoudili z gauče každého, na koho by televizní zprávy ukázaly, že něco takového udělal velmi postiženému "člověku" (záměrně uvozovky, protože taková bytost je často člověkem už jen svým vzhledem).
Řeči o nároku na vyšší standard na úkor zbytku chudé části planety moc dlouho neustojí realitu, protože pokud se bude v současném systému a stavu společnosti populace třeba v Číně zvyšovat stejně jako teď, co by se stalo, kdyby každý Čínan chtěl mít stejný plýtvací standard jako máme my? Pokud jej nebude společnost schopna zajistit, podle naší logiky je fér sebrat zdroje chudině. A koho je víc? 750 miliónů Evropanů nebo budoucí 2 miliardy Číňanů? Která ekonomika teď pohání svět? Kdo vyrábí většinu spotřebního zboží? Stačí, aby Čína nabídla za ropu, sóju a další importované věci víc než my, a zároveň zvedla poptávku nad výrobní možnosti, a pak uvidíme tu srandu.
(všimněte si, kdy nejvíc rostla průměrná délka života v Číně, a není to v poslední době)
Současná kapitalistická společnost asi moc vstřícná k udržitelnosti nebude. Křičet "bože, a kdo by asi tak pracoval, když by nikdo nemusel a nebyl by kapitalismus?" má dnes v době 4. průmyslové revoluce asi stejný význam, jako kdyby člen JZD s garážemi plnými traktorů křičel "to je hrůza, vymřeli černoši! Kdo teď bude orat na polích?" (bez toho, abych se lidí černé barvy pleti chtěl nějak dotknout, jen tím ilustruji nesmyslnost dnešního myšlení na příkladu otroctví).
Jen na tomto fóru jsou stovky nadšenců, kteří dělají, co je baví, a nikdo jim za to neplatí (dokonce ani nevyžadují příspěvky na svou neziskovou činnost), ani jim nikdo neříká, že musí. A je tu i mnoho těch, kteří dobrovolně obětují nejen svůj čas, ale i finanace, aby pracovali pro jiné (všichni víme, o koho jde).
Co byste dělali ve světě, kde byste nemuseli chodit do práce? Jen byste se flákali na gauči, nebo byste dělali něco, co vás baví? Kolik malých kluků chtělo v dětství řídit traktor? Nebavilo by vás to třeba teď? Kdyby se jednalo o 1 den v roce? Pokud by na vás vůbec přišla řada (protože traktory už dnes dokáží jezdit i bez lidí)
"I kdyby tyto předpoklady byly přemrštěné a vzali bychom jen 1/10 toho, stále jsme vysoko nad současným strašákem z nedostatku."
Jo s tim souhlasim, už dneska je nedostatek čehokoli problém hlavně špatný organizace. Jenže něco dobře zorganizovat neni žádná prdel, pokrok v tomhle je podobně obtížnej jako technickej pokrok, navíc se často mění situace a všechno se musí přehodnocovat. Změny v procesech znamenaj často velký počáteční náklady.
Je třeba snadný říct, že by se zboží mělo prodávat jen ve vratnejch obalech, ale zavést to tak, aby se to opravdu vyplatilo, znamená vyřešit tisíce různejch problémů. Jako bylo snadný říct, že by se nafta měla pěstovat na polích. Pak se ukázalo, že to tak super neni.
"Proč je lidem špatně na kolotoči ale ne na Zemi, když se točí rychleji?" No to nebyl moc dobrý příklad, atmosféra je součástí planety a pohybuje se souběžně s ní, pro dobrodruhy v kolotoči tohle neplatí (i kdyby byly kabinky uzavřené, pořád je zde vliv akcelerace a decelerace vzhledem k Zemi).
Nicméně se mi vize "plovoucích měst" líbí, nejvíce asi případná modularita, kdy by se mohly přistavovat/připojovat další části/bloky pro narůstající obyvatelstvo.
Ohledně dobrovolnosti práce si to neumím moc představit, minimálně by to vyžadovalo vysokou úroveň automatizace (například s těmi samočinnými traktory atd.). Co třeba zábavní průmysl? Kolik lidí by pokračovalo v produkci seriálů (třeba právě My Little Pony), kdyby nemuseli?
Kdyby bylo míň seriálů, tak by si lidi našli jinou zábavu. Třeba by hráli fotbal s dalšíma lidma. Hmm, tohle by nás naopak mohlo vysvobodit. Kdybysme teda nezačali ve velkym chlastat.
11.12.2017, 10:44 (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 11.12.2017, 12:32 uživatelem Martin. Edited 5 times in total.)
@Zmok:
Nedostatek organizace by myslím dokázala vyřešit právě automatizace, ale propojená v globálu (aby např. dvě různé firmy na světě nezávisle na sobě neplýtvaly zdroje na výzkum té samé věci nebo nevyráběly šunty stejného zboží jen kvůli ceně, pouze lišící se potiskem na obalu). Ostatně, pokud už dnes počítače řídí velkosklady nebo komunikace, vyhodnocování poptávky a tedy řízení výroby (tedy zapojení záporné zpětné vazby), není důvod se domnívat, že by nezvládly třeba správu zdrojů.
Co se týče "vyplatilo by se", je to otázka efektivnosti a udržitelnosti (myšleno zda by se to vyplatilo po stránce spotřeby energie a zdrojů) nebo jen otázka nějakých finančních (peněžních) ukazatelů, které nemají mnohdy téměř žádné napojení na udržitelnost?
Ta nafta na polích: ano, i mě, když jsem se o to ještě dřív nezajímal, to přišlo jako dobrý nápad, ale v poslední době jsem pochopil, že z hlediska globálu (např. proč pěstovat naftu, když řešíme problém hladu na světě?) je to nesmysl, a ona výhodnost je spíš daná z finančních hledisek (dotace).
Bohužel, svou roli tu hraje neznalost veřejnosti, resp. nás. Když se o to nezajímáme, je snadné prohlásit, že současné velkochovy jsou spásou a jedinou možností jak nakrmit planetu, přitom je to defakto nesmysl, a mezi mnohými důvody, proč ještě jsou, je právě motivace ziskem (co nejméně vydajů, mezi které spadá i modernizace, větší prostory, atd. stejně tak neochota přecházet na nové technologie - z dnešního pohledu to opět snižuje zisk skrze pořizovací náklady).
@Eugene:
Pravda, omlouvám se, na atmosféru jsem zapomněl, byť na to, aby člověku bylo blbě, si stačí kolikrát v autě číst, a to se atmosféra v autě pohybuje více méně s námi.
Myšlenka je to skutečně dobrá, navíc očividně realizovatelná už z dnešními technologiemi, jenže problém je v tom, že i kdyby v současném systému někdo postavil ona udržitelná města pro 10 miliard lidí, jejich vlastník je raději nechá prázdné schátrat, než aby tam například nastěhoval zadarmo lidi ze slamů, protože ti na ně logicky nebudou mít peníze. Pochopitelně, v dnešní době právem, protože investuje své peníze. Práci by ale měly (a mohou) vykonávat stroje, tudíž bez zisku. Zdroje planety nikdo z lidí nevyrobil (nevložil do nich svou práci), tedy je logicky nemůže vlastnit, a tedy ani prodávat se ziskem. *
*) těžební společnost sice použije své stroje a práci lidí k získání daných nerostů, ale přeci ani kasař se nestává vlastníkem obsahu trezoru jen proto, že vynaloží svou práci na jeho otevření, a celé to jen stojí na tom, abychom si uvědomili, že planeta patří lidstvu, ne jednotlivým státům, národům, rasám, náboženstvím.. a podobně jako vyloupením obsahu trezoru banky (kde, pravda, dneska už najde leda tak velké kulové) získá něco jen daný kasař, tak drancováním zdrojů společné planety získá něco opět jen úzká skupinka lidí, co si za zdroje může dovolit utratit peníze
Můžeme se rozhlédnout kolem sebe a zeptat se sami sebe: které odvětví zahrnující opakující se, nudné činnosti, není možné plně zautomatizovat? A pokud to není možné na 100%, na kolik je dohlížečí práce člověka nezajímavá? (např. pokud by bylo nějak nutné korigovat ony traktory, připomíná to spíše hru s vláčky, kdy dítě nebo dospělý sedí za ovládacím pultíkem a sleduje modely v pohybu).
Ony kreativní činnosti jistě zůstanou dál na lidech (i když, na kolik se i sem stále víc a víc vnucují počítače? Vezměte si, že už třeba i na seriálu My Little Pony FIM počítače zastávají práci fázařů - otázka ale je, na kolik se i toto dá považovat za nudnou, maniální práci, byť dělanou na počítači a kterou Flash a jiné programy značně ulehčují).
@ad dobrovolnost:
Předpoklad "kolik lidí by pracovalo na serálu My Litle Pony, kdyby nemuseli" vychází z premisy, že nikdo ze současných tvůrců nedělá seriály ani filmy i kvůli zábavě (stačí se podívat do Pixaru a jiných studií a tato premisa neplatí).
Spíš se nabízí otázka, kolik lidí by dál pokračovalo v točení filmů a seriálů, pokud by už nebyla nutnost to dělat jen kvůli obživě, ale naopak by nemuseli řešit dejme tomu rozpočet?
A naopak, kolik dnes amatérských tvůrců animací (či celých filmů - vezměmě si například Pána prstenů, Star Trek nebo Star Wars) by se mohlo na plno věnovat svému koníčku, tj. animování epizod, kdyby nemuseli řešit pořizovací cenu SW a HW, a ještě k tomu by nebyli nuceni vykonávat úplně nesouvisející zaměstnání jen proto, aby si vydělali na jídlo, vodu, teplo a domov? Totéž třeba tvůrci počítačových her..
Když už jsme v tématu velkochovů, kolik lidí, co má rádo zvířata, by se o ně třeba i dobrovolně staralo, kdyby měla zajištěné přirozené podmínky? Ostatně, za pobyt a práci na farmách již dnes lidé sami platí (tzv. zážitkové firmy) - https://www.firmanazazitky.cz/jeden-den-farmarem Takže jak vidíme, nejen, že není nutné lidi do práce nutit, pokud dělají něco, co je baví, ale jsou i ochotni si ještě za danou možnost v dnešním systému paradoxně i zaplatit.
Častý dotaz je: jak to řešit nebo jak z toho ven, či jakou alternativu použít.
Snadná odpověď: Cokoliv, co vás nedělá šťastným, nemá moc velký efekt. Naopak, cokoliv vám vadí, ale skutečně vadí, je velmi snadné nepodporovat, ať už si vyberete jakoukoliv cestu.
Pokud se musíte přemáhat, abyste nejedli maso, nebo brečíte nad účtem, jaký vás stojí maso z volných chovů, má to dlouhodobý smysl? Proč si ubližovat? To je stejné jako nucená dieta. Jen z ní jste nervózní a efekt žádný.
Protože v momentě, kdy vás bude skutečně štvát nějaký stav, prostě ho přestanete podporovat a nejen, že nebudete mít pocit nějakého omezování či snižování si standardu, ale spíš právě naopak.
Většina z nás nemá asi žádný problém nepodporovovat většinovou společností odsuzované činy, jako je krádež, loupež, vražda. A určitě se necítíme nějak nešťastní.
Pokud něco nechci podporovat, byť z toho mám třeba já sám užitek, musím o tom něco vědět, stejně jako když to chci podporovat.
Třeba ony velkochovy. Proč vznikly, jak fungují, proč fungují tak jak fungují. Čeho jsou součástí? Jak systém nad nimi funguje. Co ho podporuje? Jak v tom všem figuruji já jako součást řetězu? Jaké mé chování bude mít na systém dopad? Jakou alternativu mohu využít? Nebude využití alternativy pro mne paradoxně lepší než setrvat u současného stavu? Je pro mne schůdná, případně proč není? Budu mít pocit štěstí nebo zadostiučinění? Jaké globální návaznosti má? Není víc škodlivá než to, co se snažím nepodporovat?
Pokud veganství není pro mne není volba, a nepovažuji problém za až tak vážný, abych ho ještě nebyl ochoten netolerovat do takové míry, že by se mi už vnitřně hnusilo, protože z toho mám jisté benefity, není problém spíš jinde? Co když to není o konzumaci masa, ale o systému jako celku? Pokud jsem nucen se rozhodovat mezi cenou a kvalitou, cenou a udržitelností, cenou a morálkou, jsem vůbec ve správném systému? A pokud ne, jak ho podporuji v tom, co dělá? Resp. jak ho držím při životě?
Dostávají se ke mne nezkreslené a pravdivé informace o tom, co je možné a není, nebo jsem obětí manipulace? Odpovídá to, co je mi vnucováno jako pravda, realitě? Ať už zprostředkované nebo té, kterou sám vidím na vlastní oči..
Napadlo mne schválně porovnat efektivitu současného hospodaření s teoretickým maximem, které je za současného stavu technologie dosažitelné. Musím říct, že jsem čekal nízká čísla, ale že až tak blbá, to mne nenapadlo
Protože v současném systému se vše točí kolem zisku, lze předpokládat, že pokud se dosahuje nízké efektivity v jedné klíčové oblasti, nejspíš to nebude jiné ani v jiných (byť míra efektivity se může lišit). A bude se to týkat tedy i velkochovů.
Nejlepší na tom je, že nic z toho, co zde píši, nevyžaduje žádné futuristické nebo experimentální technologie. Vybral jsem jen to, co se již min. několik let provozuje, a ideálně v komerční sféře (tj. žádný vesmírný či armádní program).
Nejprve se podíváme na problém udržitelnosti ve sféře energetiky, bydlení a soběstačnosti například ohledně vody. Je to hromada čísel, ale myslím, že klíčem k tomu nebýt manipulovatelný jsou právě znalosti (což znamená logicky nevěřit ani mě). Neznamená to vychodit vysokou školu, ale znát fakta - v tomto případě skutečný potenciál dnešního světa a společnosti v ní. Když je někdo zaostalý, říká se, že je 100 let za opicemi. Paradoxně, naše společnost je v současnosti dost možná tak 50-100 let za civilizovaným lidstvem.
A to mi ještě došlo, že budova s půdorysem 100x100m a 3 byty na patro je trochu "mimo mísu". Totiž, když bychom odečetli jádro, schodiště a výtahy, vychází nám byty o výměře 1000-2000m2, což je víc, než je celý náš pozemek.
Takovou "ubohou" životní úroveň při 750 miliardách lidí na planetě (resp. při 75mld, pokud byste zastavěli jen 1% souše) by asi zkousnul každý Protože kdybychom chtěli snížit standard na dnešní primitivní dobu a dát každému jen 100-200m2 byt, rázem by počet obyvatel mohl teoreticky stoupnout až na nesmyslných 7500 miliard, pokud bychom dokázali zajistit dostatek potravy - nejsem si totiž jistý v tom, jestli by budova s 5.000 lidmi ještě byla při současném stavu technologie soběstačná (byť 50 pater věnovaných mj. pěstování potravin znamená tak 30-40 hektarů plochy - 100m krát 100m krát 50 mínus zdivo - což není zrovna málo, resp. je to málo pro současné primitivní zemědělství) - problém by mohla být i elektřina a voda.
Pokud si vzpomínáte na můj nedávný příklad oné budovy, tak i kdyby vyráběla elektřinu jen ze slunce na ploše 2000m2 (což je 1/5 plochy střechy), tak při výkonu dnes běžně prodávaných panelů (154Wp/m2) bychom dostali 308 kW. To je dost slušná elektřina pro 500 lidí, ne? (pochopitelně by případný nedostatek vykryla energetická síť např. z geotermální, fúzní, přílivové/vlnové/vodní či jaderné elektrárny - a propo, naše využití vyhořelého paliva v současné době: uložení do bazénů pod zemí. Proč nevyužít odpadní teplo např. k vytápění přes víceokruhový systém? Stále nám nedochází, že v přírodě odpad neexistuje. Všechno má svůj koloběh.
Když nepočítáme ideálně vyrábět elektřinu na rovníku a pak jí tlustými kabely dopravovat na sever a jih, tak současný fotovoltaický panel 100 Wp (účinnost asi 10-20% ) může u nás teoreticky vyrobit ročně asi 80 kWh. To by znamenalo, že 308 kW panely na každé budově by ročně vyprodukovaly cca. 246 MWh energie. Na každého člověka v domě s 500 obyvateli pak tedy připadá 0.5 MWh/rok (za předpokladu, že se všech 500 lidí z domu 365 dní v roce nikam ani nepohne, jinak pochopitelně co nespotřebuje jeden, zbyde na jiného).
Vzhledem k tomu, že my máme samostatně stojící rodinný dům vytápěný elektřinou a ročně spotřebujeme asi 5-6 MWh (na 2 osoby, ale zvýšením třeba na 4 by se to nezvedlo na 2x tolik, protože plocha nutná pro vytápění by byla stále stejná, a každá další osoba sama o sobě produkuje 60-200W tepla! - https://www.odpovedi.cz/otazky/nevite-ko...idske-telo ), byl by takový dům soběstačný, pokud by využíval úsporné spotřebiče (což dnes není problém), inteligentní LED osvětlení (aby nesvítilo někde, kde nikdo není) a dobrou izolaci (opět není problém, máme nulové a pasivní domy) a akumulaci tepla získanou svitem Slunce do pláště budovy (a naopak stínění, aby se nemusela používat klimatizace). Třeba u nás až 80% naší spotřeby padne na vytápění nebo ohřev vody (a to pochopitelně máme solární kolektor).
A jistě by daný systém šlo navrhnout i mnohem efektivněji. Nemusíme se také spoléhat jen na Slunce. Už dnes se u výškových budov používají např. větrné elekrárny:
Teď ještě aby to bylo v každé vesnici a nebo to zmenšili pro běžné lidi a prodávali za 50% ceny normálních kusových baterií stejné kapacity..
Pochopitelně musíme započítat stárnutí panelů a snižování účinnosti, ale ta bývá mezi 20-40% za 25 let, tudíž stále dost. Podotkněme také, že účinnost dnes běžných panelů je dost nízká, protože v létě dopadá na povrch Země až 1000W energie každou hodinu, takže ročně bychom mohli jen z 1m2 teoreticky vymlátit až 1.2 MWh energie (při hypotetické 100% účinnosti) https://www.nazeleno.cz/energie/chap_58/...yhody.aspx
Jinými slovy, při 50% účinnosti panelů bychom z budov mou maličkostí braných v potaz (10% pevniny a z toho 20% použité střechy) získali ročně asi max. 1.400.000.000.000 MWh energie (nebo-li 1.400.000 TWh)
Min. 1000 kW na jedné střeše, čili asi 1000 MWh ročně, což už pro určitou soběstačnost stačí - 2 MWh na obyvatele - pokud nemusíme řešit vytápění - vyjděme také z předpokladu, že domy umístěné na rovníku skutečně topit nepotřebují, a Slunce zde svítí víc, takže v propojeném světě mohou své přebytky posílat právě do studenějších oblastí, což je v dnešním rozděleném světě utopie.
Jsou 2 MWh ročně na osobu málo nebo hodně? Pro nás dva by 4 MWh bez nutnosti vytápět znamenaly prakticky zvýšení životní úrovně téměř na dvojnásobek.
Dnes celá planeta vyprodukuje 22.158 TWh. Opět, musím snížit svůj odhad až na 1%, a teprve pak bude řádově stejný jako současná produkce pomocí jádra, uhlí či vodních elektráren (a té trochy toho slunce a větru, či vln). Ubohé, nemyslíte? Na systém, o kterém jeho zastánci mluví jako o nejefektivnější a nelepším, co může lidstvo mít. https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_co...production
Dokázal by dnes svět vyrobit tolik fotovoltaických panelů? Dokázal (za předpokladu, že by vyrobil tolik hliníku a křemíku, a pokud by ho náhodou na Zemi nebylo dost - viz. dále, sluneční soustava je plná asteroidů)! Ale dokázal by je PRODAT všem lidem? Nedokázal (lidé by na to neměli peníze). Takže se prostě nevyrobí. A kde se třeba dnes hliník hodně používá? Myslíte třeba na karosérie aut nebo rámy pro FV panelů? Omyl, na obaly spotřebního zboží:
Např. zemědělská půda zabírá 45mil km2, tedy 45/148=30% povrchu souše a co s tím současný systém dokáže? Velké kulové! Miliarda lidí (14% populace) nemá dost vody nebo jídla, o tom ostatním ani nemluvě.
Takže my bychom na 45mil. km2 teoreticky mohli uživit asi 2300 miliard Rockefelerů*, ale současný chudáček kapitalismus nezvládne kvalitně uživit ani 7 miliard kusů chudiny.. proč? No protože chudina (my) věří tomu, že to prostě jinak nejde. Slyšeli jste slovo Boží - kdo se protiví Bohu, skončí v pekle!
*) Jasně, to přeháním, ale přeci jen přestěhovat někoho ze slamu nebo garsonky o výměře 25m2 do 2000m2 je dost rozdíl Osobně ani nevím, zda bych si na takový prostor zvykl - mám raději uzavřenější prostory, pokud jsem v budově - nejspíš to nějak souvisí s mou nedůvěrou vůči stavební technologii, a očkávám víc nosných zdí
To se ještě nabízí se otázka, proč již dnes nemáme v domácnosti u nových domů a bytů 12V (příp. 5V) rozvody. Stačilo by jen spotřebiče cílit na toto jednotné napětí (např. počítače, LED televize, LED světla) a ušetřili bychom desítky adaptérů (trafo), které nikdy nemohou mít 100% účinnost, takže opět plýtváme energií (stačil by jeden větší převodník napětí na každou domácnost). Proč? Protože chybí standardizace na globální úrovni (každý NN nebo Aku spotřebič si jede na úplně jiném napětí).
Budovy o rozloze 100x100 metrů se rovněž hodí na chytání dešťové vody (a pokud bychom neprodukovali emise v uhelných elekrárnách nebo z dopravy, byla by téměř naprosto kojenecky čistá).
Pokud by daná budova stála v Královéhradeckém kraji, kde spadne ročně 600 mm srážek, znamenalo by to 10.000 x 600l = 6000 kubíků. My dva spotřebujeme za rok asi 44 kubíků, čili 22 na osobu. 6000 by bez recyklace tedy stačilo pro necelých 300 lidí (zbytek by dodaly vodárny). Odpadní voda se může pomocí oxidace a UV záření vyčistit a použít například jako hnojivo pro rostliny, než se vypustí prakticky téměř pitná do kanalizace (čištění pomocí kořenů rostlin - opět dnes již běžně využívané systémy i pro celé řeky).
Pokud vesmírný program zvládá až 95% účinnost recyklace vody, nám by stačila ani ne 50% (např. destilace ve spojení s UV). Ostatně, i to, co nám dnes teče z kohoutku, vyvěrá z pramenů, prší na hlavu nebo se doluje z hloubky je jen recyklovaná voda, často naše odpadní.
Padající voda ze 100-300 metrů by se hodila jako pohon vodní turbíny pro výrobu elektřiny (dneska by se to nevyplatilo kvůli ceně). Elektřinu by také mohly vyrábět k tomu uzpůsobené spotřebiče (např. rotopedy), tlakové podlahy v místě největší koncentrace lidí, atp.
A kdyby stála ona budova v poušti? Proč dneska lidé žijí v poušti? Protože je do úrodných oblastí ostatní národy nepustí. Takže nejefektivnější by bylo prostě stavět jen tam, kde je dost slunce, ale i větru a vody. Pouště můžeme nechat pro sluneční elektrárny a polopouště můžeme osázet stavebním a palivovým dřevem.
Otázka, kdo by takové budovy postavil, když by nemusel? Zase se můžeme ptát, zda by se na světě nenašlo dost lidí, které prostě stavařina baví, a nebo by cítili jistou hrdost nad tím, že oni něco dokázali a ostatní ne. Celá ta otázka je možná ale chybná. Podobně jako v případě oprav aut není možná na místě se ptát, zda by se našlo dost opravářů, jako spíš navrhnout modulární auta tak, aby oprava vyžadovala jen výměnu dílu, což stroje dokáží i bez naší asistence (když už umí i samy podojit - https://www.youtube.com/watch?v=OwiyOAkhSrU - a to jsme stále ještě v technologickém pravěku; a co zahradničení? https://www.youtube.com/watch?v=uI7aHhy8tyU ). A pokud dokáží stroje osadit například plošné spoje desky počítače, jistě dokáží i zpětně demontovat nebo v něm vyměnit poškozenou součástku.
Podobné obavy panují z toho, kde by se na světě vzali odborníci, když by nikoho nenutilo nic studovat kvůli lepší mzdě. Opět jsme tu u nesvobodné volby. Přesto lidé dnes studují sami od sebe v případech, kdy je to baví. Tzn. že na vině je nefunkční "rakousko-uherské" školství a motivační systém. Univerzity třetího věku nebo zájmové kurzy vaření či cizích jazyků lidé také nestudují kvůli vyššímu platu (asi jako kdyby 70leté babičce k něčemu ještě byl), ale kvůli osobnímu růstu. Koho baví auta, bude studovat auta. Koho baví stavařina, bude studovat stavařinu. A pokud zvládneme kvalitně uživit ne 5 miliard, ale 50 nebo 100 miliard lidí, bude takových čistě jen statisticky dost a dost.
Už v dnešním světě se na výrobě podílí tak směšný zlomek obyvatelstva, že by se spíš přidělovaly na práci pořadníky. Už dnes si můžete všimnou velké míry dobrovolnictví lidí všech národů, ať už jde o lokální (sázení stromků), nebo globální (výpomoc v cizích zemích na své náklady) - https://www.bls.gov/news.release/volun.htm a http://www.statcan.gc.ca/pub/89-652-x/89...03-eng.htm Pokud dnes pracuje v zemědělství okolo 1-3% a přitom dobrovolnictví tvoří až 30% třeba v USA, není vo čem.
A pokud jde o AI, je třeba si uvědomit, že mezi AI a sebeuvědomující si AI je dost velký rozdíl. Robot, co si sám umí otevřít dveře, pozná, že člověk potřebuje pomoci nebo umí dělat salta lépe než člověk stále jede podle programu, byť na základě spousty zpětných vazeb. Sám od sebe neudělá nic, pokud k tomu není naprogramován, podobně jako autonomní auto, byť bude řídit lépe než mnozí lidé, samo nezačne do lidí najíždět, pokud nebude mít vadný program (ve stejném smyslu, jako když se zblázní člověk). A bude mu i jedno, pokud ho rozmlátíte na hadry - nezačne se mstít (pokud k tomu nebude naprogramováno: obrana proti zničení).
V přepočtu na % má současný systém efektivitu zemědělství a bydlení asi 0.3%, což je 2x méně než 5W wolframová žárovka ( http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/za...vi-svetla/ ) Smutné. A to i kdybych se seknul v řádech a bylo to 10x vyšší.
No a pak přijde nějaký člověk a začne vykládat, jak planeta neuživí v roce 2030-50 asi 9 miliard lidí??? **
**) Jaké toto sdělení podsouvá řešení? Změnu systému k něčemu udržitelnému nebo podporu myšlenky pro redukci populace a omezování se?
No pochopitelně neuživí, když se spoléháme na zastaralé velkochovy z 50. let minulého století, systém, který byl navržen v 16. století, a získávání potravy, které závisí na 50.000 až 50 let starém způsobu obdělávání půdy nebo chování živých zvířat. Chovat krávu pro nakrmení lidí masem je to samé, jako kdybyste měli zaměstnance***, kterému byste dali 220 Kč, on by si 198 strčil do kapsy a pak by vám vrátil 1 dolar a vy byste jásali, jak vám krásně vydělává v tvrdé měně. A pak by ještě dal výpověď a vy byste museli najmout nového.
I když do Trabanta dáte nejmodernější hifi a karbonový výfuk, pořád to bude jen Trabant a nepojede o nic víc efektivněji. https://cs.wikipedia.org/wiki/Kapitalism...lternativy (je regulovaný kapitalismus pořád ještě kapitalimus? Ve smyslu, jsou lidé s osekanými svobodami stále ještě vůbec svobodní?)
Kdybych chtěl být vtipný, tak bych ještě zmínil závislost na prošlém zdroji energie (miliony let starý organický nános ropy a uhlí - není divu, že smrdí), ale to bych si naběhl například se Sluncem
***) Někteří lidé tvrdí, že bez vydělávání peněz nemají motivaci pracovat nebo žít. Nabízí se spíš otázka, zda by takoví lidé mohli dobrovolně požádat jakýkoliv systém, aby je nutil k práci za účelem přístupu ke zdrojům a službám. Vždycky totiž platí, že dobrovolnost práce ještě nikomu pracovat nezakazuje, a stejně jako jsou lidé, co se dobrovolně ohrožují na zdraví či životě různými akrobatickými kousky (lezení po komínech či budovách bez jištění), není problém se dobrovolně (dočasně) vzdát svého práva na život a nechat se nutit do práce pod "hrozbou" odnětí přístupu k volně dostupným zdrojům, například jako vybičování k vyšší aktivitě či adrenalinový sport (ztráta "zaměstnání"), atd. Ostatně, i děti si rády hrají na obchodníky, a není to o nic víc nebezpečnější (nebo naopak společensky prospěsnější) než ty stejné děti, co si budou hrát v počítačové hře na zombíky a zabíjet nevinné lidi
Citace z komentáře k jednomu filmu, co jsem odmítl shlédnout:
A po zhlédnutí tohoto zásadního dokumentu nás přibývá podstaně rychleji. Zvířata to rozhodně ocení. Masný průmysl totiž jako každý jiný, ovládá neúprosný zákon poptávky a nabídky. Jako příklad může posloužit dokonale nedávný průser s BSE. V celé Evropě tehdy poklesla poptávka po hovězím nejméně o třetinu. A reakce velkochovů? Snížili samozřejmě stavy hovězího dobytka ve svých velkochovech (a nahradili je jiným bohužel). Lidé přešli více na ryby a bílé maso. Co by se ale stalo, kdyby alespoň polovina z nich přešla na vegetariánství? Velkochovy by začaly pěstovat zeleninu - byznys je byznys...A ten je v tomto případě až na prvním místě. Takže řešení je jasné: nejíst maso = nepodporovat velkochovy a sadisty v nich zaměstnaných.
Ač mě mnoho ultra-veganů asi zabije , dané jasné řešení nemusí být tak jasné, protože ignoruje momentální vědecko-technický pokrok. Současná alternativa (maso z laborky) je drahá, protože se nevyrábí masově. Kdyby to nebyla otázka ceny, byla by přístupná hned všem podle poptávky (protože rozhodně máme na Zemi dost nerostů, abychom postavili více laboratoří - http://www.prvky.com/zemska-kura.html - všimněte si zastoupení křemíku a hliníku). V současném systému totiž sama poptávka po ceně omezuje svobodu volby.
(levnější) restaurace nebudou vařit to, co chcete jíst vy, ale to, co se dá prodat masám. Filmaři nebudou točit filmy, které by je bavily (jakožto primární podnět), nebo které byste chtěli vidět zrovna vy, ale takové, které chtějí vidět masy lidí, protože jen tak se vložené investice vrátí. Kde je pak ona svoboda volby, údajně nutně spojená s existencí kapitalismu? Pokud nemáte stejný vkus jako masa, máte problém, pokud nemáte víc peněz. Pokud se na nějakou hru těší hodně lidí, ale průzkum trhu ukáže, že by přesto vydělala málo, zruší se a tým se převede jinam.
To pochopitelně nezaručuje, že kdyby peníze neexistovaly, že by se točily filmy pro každého jednotlivce, co by je chtěl vidět. Na druhou stranu, pokud by existovala technologie například nějaké AI, která by vyžadavala sice vysoký výpočetní výkon (tedy by byla dneska drahá), mohlo by skutečně platit, že by se točily filmy i na popud jednotlivců, jen by je netočili lidé. Jak daleko je taková doba se těžko hádá (zatím AI dokáže falšovat fotky, či projevy státníků a točit pár vteřinová videa). Kdo ví, třeba právě díky tomu, že by víc lidí mělo čas dělat své koníčky, by možná dost nadšenců takovou AI vytvořilo (ostatně, ani Unix/Linux nevznikl moc odlišně).
Takový svět bude asi pro spoustu z nás nepochopitelný stejně jako 20.století pro krále Heroda.
Jak jsme si ukázali v prvním příkladu, současný systém je velmi neefektivní pokud jde o schopnost uživit lidstvo. Problém je ale hlubšího rázu. Celý kapitalismus je defakto vystavěn jako pyramidová hra.
Nejde jen o nekonečný růst HDP, který vyžaduje zvyšování objemu peněz v oběhu, tedy často zvyšování počtu půjček, což vyžaduje neomezený růst populace, přitom jak vidíme, kapitalismus už teď není schopen uživit ty lidi, co na planetě jsou.
Pyramidová hra je i zdravotní nebo důchodový systém. Abyste uživili současné důchodce, musíte mít dostatek pracujících. Jenže věk dožití se zvyšuje, tudíž namísto úbytku vám důchodci neustále přibývají, takže musíte zvyšovat počet pracujících. Jenže tím pádem budete mít později ještě víc důchodců. Kromě toho se také zvyšují mzdy, inflace zvyšuje ceny, takže musíte už tak vysokému počtu důchodců přidávat, což znamená buď zvýšit odvody pracujícím a nebo zvýšit počet pracujících.
Podobně je to se zdravotnictvím. Kvůli zvyšující se "technizaci" je všechno čím dál tím dražší, takže státu chybí peníze. Počet pracujících se moc nezvyšuje (klesá porodnost, resp. tam, kde měla rodina dřív 2 děti, má dneska 1 nebo žádné), přitom počet nemocných stoupá (neumírají). Pokud máte méně peněz, máte omezenou svobodu volby. Můžete si dovolit jen horší auto s méně ochrannými prvky, tudíž máte menší právo na přežití než bohatý člověk. Nedostanou se k vám drahé léky. V případě úrazu nemáte nárok na robotickou protézu, atd.
Tudíž je potřeba, aby se neustále zvyšoval počet pracujících odvádějících do systému peníze, což ovšem vyžaduje růst populace. Jenže jak chceme zvyšovat počet lidí na planetě, když už teď nejsme schopni uživit současný stav? Protože nejde totiž jen o to zvýšit počet lidí a nakrmit je, ale musíte jim také dát práci! Člověk, který nepracuje, logicky neodvádí žádné daně ani pojištění, či spíše, ještě systém vysává přes sociální zabezpečení.
Jenže kde chce systém najít tolik pracovních míst, když v rámci zvyšování efektivity práce se všechno, co jde a na co seženou firmy peníze, automatizuje, tudíž nejen, že není třeba lidi nabírat, ale je možné je i propouštět? Je pravda, že alespoň pro západní svět platí, že teď máme docela nízkou nezaměstnatnost, ale uvědomme si, že tam, kde dneska pracuje 1000 lidí, jich muselo být dřív třeba 10x tolik (podívejte se například na výrobu automobilů za posledních 100 let). Kdo říká, že za dalších 10-20 let na stejnou práci nebude potřeba jen 100 lidí?
Padla tu řeč o autonomních autech. V současné době jsou také v oblibě drony. Jenže, jaký bude mít důsledek, až budou drony mít velký dolet, jistou formu AI pro navigaci a auta budou skutečně jezdit sama? Zvýší to v současném systému blahobyt lidí? Spíš nebudeme potřebovat už žádné řidiče kamiónů, pošťáky, taxikáře, strojvedoucí, atd. takže budou propuštěni. A když nemají peníze, nemohou logicky tolik nakupovat.
A tím se tedy dostáváme zpět k velkochovům. Co dnes představují a jaká je jejich efektivita ve spojení se současným zemědělstvím?
- pro živení zvířat potřebujeme rostlinou potravu
- pěstování rostlin na polích je neefektivní a již dnes jsme narazili na strop kapacity
- tím pádem živočišná výroba je limitována výrobou rostlinnou
- rostlinná výroba vyžaduje mechanizaci, která v současné době ničí půdu a vypouští emise
- přeprava potravy pro zvířata vyžaduje logistiku a spotřebovává zdroje (ropu)
- pěstování potravy pro zvířata spotřebovává zdroje (ropu)
- zvířata spotřebovávají ohromné množství (většinou pitné) vody
- na polích se pěstuje často složka do biopaliva místo potraviny pro zvířata či lidi
- na světě miliarda lidí nemá dostatek potravin a tisíce umírají denně hladem
- poptávka po zemědělské půdě ničí ekosystém planety (kácení pralesů, které regulují klima)
- pěstování plodin ve volné půdě je náchylné na choroby a škůdce
- konvenční zemědělství vyžaduje pesticidy, tedy zapojení chemického průmyslu
- masová produkce závadí monokulturu, snižuje bohatost ekosystému a možnost volby
- nepředvídatelné počasí může zničit celou úrodu a tím narušit stabilitu celého řetězce
- zvířata chovaná v co nejtěsněším prostoru jsou náchylná na choroby (nutnost je léčit)
- zvířata bez přístupu k přirozené stravě produkují často podřadnější maso a mléko
- nemoci nebo lidská hysterie může často vyřadit velkou část produkce (vybíjení slepic)
- zvířata na volném prostranství zabírají ohromnou plochu, byť užitečně třeba hnojí
- zemědělská půda se zabírá pro stavbu supermarketů, dálnic nebo logistických center
- chemická hnojiva, postřiky a vyčerpávání půdy zabíjí důležité mikroorganismy a žížaly
Co umožňuje dnešní technologie (prakticky již technologie včerejška, protože se používá v menším už hezkých pár let):
- chuťová i nutriční náhrada chuti masa pomocí rostlinných proteinů a koření
- umělé pěstování masa "ve zkumance" z krevních, svalových či nejlépe kmenových buněk
- nepotřebuje zabezpečovat životní podmínky pro chovaná zvířata
- má vyšší energetický výstup (energie z potravy) než na vstupu
- až 95% úspora vody (tj. při stejné spotřebě až 20x vyšší zisky)
- lokální strojové pěstování a sklizeň znamená možnost velké individualizace
- vertikální farmy a pěstírny masa zabírají nesrovnatelně menší plochu Země
- nevyžaduje rozlehlé prostory, půdu, neprodukuje odpad, emise plynů, splašky
- lokální pěstování nevyžaduje sklidit všechno najednou, a umí pěstovat mladé vedle starého
- nevyžaduje složitou logistiku přepravy, tedy šetří zdroje (ropu)
- není závislá na kvalitě půdy, nepotřebuje chránit plodiny před škůdci
- není závislá na rozmarech počasí (kontrované podmínky, celoroční pěstování)
- geneticky upravené maso dává neomezenou možnost výběru např. chuti nebo struktury
- pokrmy se již dnes dají tisknout, a totéž platí i o buněčné úrovni
- pěstování v malém na více místech neprodukuje tolik koncentrované znečištění
- nevyužívá se kvůli imaginárnímu problému jménem "peníze"
Argument "velkochovy pro zajištění potřeb lidstva potřebujeme" tímto tedy padá.
Alespoň v civilizaci, která dobývá vesmír. Jistě uznáte, že na cesty ke vzdálenějším planetám nebudeme vozit na kosmických lodích stáda krav a prasat, a ještě obří lány zeleně, kde by se pro ně pěstovalo jídlo, stejně jako nepovezeme mrazené maso na 1000 let cesty. A pokud je možné zajistit vesmírné lety, nebude to problém ani pro život na Zemi (astronauté již dnes mnohdy jedí lépe, než spousta lidí na západě, protože si prostě nemůžete dovolit dovést do vesmíru nějaké svinstvo, co ohrozí zdraví posádky a tím misi za miliony dolarů).
A jak s oblibou říkám: pokud jste na pochybách, dívejte se, co dělají a jedí ti bohatí (není náhoda, že většina státníků má soukromé zahrady na potraviny, počínaje Bílým domem a konče u vládnoucí strany v Číně). Nás nikdo nenutí jíst šmejdy, sami to vyžadujeme. Vykřikováním "peníze forever" nebo "kapitalismus spása svobodného lidstva a jediná záruka demokracie" prakticky říkáme "jen nás omezujte a snižujte nám blahobyt".
Současné intenzivní velkochovy jsou jen špičkou ledovce a jsou součástí velkého problému. Každý problém má ale svoji příčinu, a pokud se dá pojmenovat, má i své řešení.
Pokud je problém kapitalismus, je třeba si položit nikoliv otázku "jak jej odstranit", ale jít na to odzadu - "co jej udržuje v chodu"?
Každý fandom, systém, náboženství zůstane v provozu, dokud bude žít alespoň jeden jeho fanoušek (podporovatel). Ale každé takové srocení lidí bude mít vliv na svět okolo sebe jen tehdy, když bude mít aktivní většinu (což prakticky dneska znamená, že stačí sehnat 35% lidí a vyhrajete volby).
Vyřešte problém, a zmizí jeho symptomy (ničení přírody, špatné velkochovy, znečištěný vzduch, stres, přetížená doprava, chudoba, násilí a krádeže, nedostatek...)
...a pokud ho neuděláte, jak chcete pak ujít celou cestu?
19.12.2017, 18:02 (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 19.12.2017, 18:08 uživatelem Ajdrianpony. Edited 2 times in total.)
Realita je v háji. Vím jen jedno, kdyby lidi přestali jíst maso, zvířata by se staly nadbytečnými. Myslím si, že samotný problém není v tom, že člověk zabíjí zvířata pro jídlo, tak to prostě funguje od počátku všeho, problém je v tom, jakým způsobem to dělá.
Jak si zde zmínil, velkochovy, to je počáteční problém, zvířata jsou jen " materiál" se kterým, se musí pracovat, nikdo se na to nedívá z pohledu že to zvíře umře aby se druhý zasytil, není žádný vděk, je to prostě samozřejmost a rutina. Další bod problému je, že jsou zvířata zabíjena "nad limit" to znamená, že tisíce tun masa se denně po celém světě vyhodí, protože si je lidé v obchodech nekoupí, co to znamená? že tisíce zvířat zemřely naprosto zbytečně.
Není to o tom přestat jíst maso, ale o tom, začít si vážit toho co máme a co dostáváme a být za to vděčni, ne brát to jako rutinu. Už ve starém světě zpodobňovali své Bohy v podobě zvířat, protože věděli, že hlavně díky nim žijí, že jim jejich maso zahánělo hlad a jejich kůže jim dávala teplo v chladných dnech a chránila je před sluncem v těch horkých, jejich kosti byly použity jako nástroje a ani kousíček zvířete nevyšel na zmar. To až později člověk zavrhl zvířecí bohy a začal uctívat jen sám sebe, v tom je ten problém, Z Člověka se stal sebestředný sobec, uctívající jen sebe sama a vše ostatní je jen podřadné a určeno k tomu, aby toho bezmyšlenkovitě užíval.
Proč tomu tak je? Stačí si přečíst nový zákon, který byl po staletí lidem vtloukán do hlavy, kde se jasně píše že zvířata nemají duši a jsou určeny jen k tomu aby jich člověk užíval. Příroda funguje správně, jen člověk má v mozku EROR
Člen řádu Equestrijských rytířů. Ve svitu měsíce klaním se tobě mocná Luno, jež chráníš náš spánek a klid. S příchodem prvních paprsků slunce klaním se tobě mocná Celestie. Nechť teplé paprsky slunce prosvětlují naši cestu životem.
19.12.2017, 18:19 (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 20.12.2017, 12:35 uživatelem Martin. Edited 11 times in total.)
Vím jen jedno, kdyby lidi přestali jíst maso, zvířata by se staly nadbytečnými.
Ano i ne. Nástupem automobilů se i koně tahající povozy nebo orající na poli stali nadbytečnými, přesto nezmizeli z povrchu Země. Prasata, malí koně, dnes již i lamy či slepice se stále častěji stávají i domácími mazlíčky.
Navíc, daný přechod se děje už léta, a určitě se najednou tempo nezrychlí tak závratně, že by se maso přestalo i při nějakém zázraku ze dne na den. Tudíž, nepůjde o žádnou vymyšlenou genocidu, ale o postupné snižování stavů, které neskončí na nule (hospodářská zvířata, překvapivě, totiž mají i mnoho jiných využití než jen maso, mléko, vejce, drápy, atd.). Kromě toho, toto "vtipné" rýpání proti veganům od jisté sorty lidí na netu přehlíží jednu zajímavou otázku: Je tedy lepší někoho na věky věků týrat, než aby se vůbec nenarodil?
A navíc, tohle není lidská planeta, kde jsou zvířata na návštěvě (stvořena jen pro nás lidi, což rozhodně není jejich původní účel, natož jediný smysl existence), to spíš naopak (a zatím to vypadá čím dál tím víc jako možná realita). Takové lidstvo, vrchol evoluce (či jak já říkám "vrchol demence") se rádo staví na vrchol podstavce, ale kde bychom byli bez včel? Nebo bakterií rozkládajících výkaly?
dodatek: Celá ta otázka ohledně "vyhynutí druhu hospodářských zvířat" působí poněkud vtipně, když jí předkládá jako argument živočišný druh, který sám masově vyhlazuje jiné živočišné druhy (tedy právě ona "genocida", kterou se tak rádi někteří ohánějí proti veganům) žijící ve volné přírodě (často právě kvůli uživení těch hospodářských).
To poslední souvětí bych jen drobně opravil:
Z Člověka se stal sebestředný BLBEC, uctívající jen sebe sama a vše ostatní je jen podřadné a určeno k tomu, aby toho bezmyšlenkovitě užíval.
Projevuje se to už v tom plýtvání, jak jsi zmínil. Konkrétně se jedná o necelých 600 tisíc tun masa ročně, což ovšem "chytrým" hlavičkám nedochází, že to jejich práce a život tímto vyletěly komínem (utracené peníze), nehledě na zbytečně vyprodukované emise, spotřebování pitné vody, rostlinné potravy, ropy na přepravu a dalších "maličkostí".
Souhlasím s tím, že bychom si měli vážit toho, co nás živí, nicméně spojení "važte si toho, co máte" evokuje nedostatek a nutnost omezování se. Jednak to v lidech probudí přesný opak (nahamounit si pro sebe, dokud to ještě jde) a jednak je to trochu mimo realitu (jediný nedostatek na této planetě je momentálně v našich hlavách).
I argument "funguje to takto od začátku" není úplně přesný. Rostlinné zemědělství bylo od počátku dílem lidských rukou, pak ručních nástrojů, zvířecí práce s přirozeným hnojením, mechanizované práce a teď robotizované práce a chemizace. Je to prostě vývoj. Stejně tak živočišné hospodářství začíná od lovu volně se pohybujících zvířat přes domestikaci zvířat ve stádech, ohradách, na farmách, v halách.. velkochovy jsou jen nějaká přechodná fáze, která prostě byla, ale není to ani definitivní konečná fáze, ani nejefektivnější, ani nelze říct, že by se to takhle dělalo odpočátku. Podobně si jistě jako vrchol evoluce mohl vychvalovat sedlák své políčko obdělávané pluhem taženým koněm, přitom to byla jen primitivní doba a celé odvětví čekala (a ještě čeká) dlouhá cesta
(není náhoda, že většina státníků má soukromé zahrady na potraviny, počínaje Bílým domem a konče u vládnoucí strany v Číně). Nás nikdo nenutí jíst šmejdy, sami to vyžadujeme. Vykřikováním "peníze forever" nebo "kapitalismus spása svobodného lidstva a jediná záruka demokracie" prakticky říkáme "jen nás omezujte a snižujte nám blahobyt".![[Obrázek: I-cesta-tis%C3%ADc-mil-dlouh%C3%A1-za%C4...krokem.jpg]](http://mojecitaty.cz/wp-content/uploads/I-cesta-tis%C3%ADc-mil-dlouh%C3%A1-za%C4%8D%C3%ADn%C3%A1-prvn%C3%ADm-krokem.jpg)
![[Obrázek: 17634636_997371403697977_3834782217075814817_n.jpg]](http://wp.production.patheos.com/blogs/friendlyatheist/files/2017/04/17634636_997371403697977_3834782217075814817_n.jpg)
![[Obrázek: evoluce2.jpg]](http://www.slovo-pravdy.cz/wp-content/uploads/2015/11/evoluce2.jpg)