Tak jsem právě dočetla Night Mare a skláním se před tvými básnickými dovednostmi
Úžasně plynulé rýmy, které ale nejsou jen prázdné slovní hříčky, ale jsou plné děje, volba slov výborně drží čtenáře v náladě a poučení na konci je... byla jsem za ně moc ráda, protože jsem se s rostoucím napětím vážně obávala, že tam napíšeš nějaký šokující bad end
Ufff!!!!
A První mezi rovnými jsem si dala včera k večeři
Mnu...Starlight nepatří k mým oblíbeným postavám a její fanatismus mi vaří krev v žilách
Ale zachytil jsi ji nadmíru dobře, a dokreslil mi tak mé vlastní pocity ohledně ní
. A ten závěr! Ty se mi snad zdáš!!!
(ano sny na dnešek byly vážně zajímavé, děkuji pěkně
). Ten závěr do toho celku absolutně nezapadal a popsala bych to asi takto: Čtenář se každým odstavcem víc a víc začítá do děje a otevírá své nitro, aby se lépe vcítil do těch lehce mrazivých prožitků a najednou Bác! Z čista jasna se tu zjeví Mácaman Discord ve svém plném arzenálu a čtenář je naprosto konsternován a nechápe, co se to vlastně zrovna před jeho očima stalo!
Je pravda, že už jsem se ke konci příběhu trochu nudila a sem tam nějakou tu větu přeskočila (sorry!!!!
), ale ta poslední část mě teda vážně probrala