Hodnocení tématu:
  • 3 Hlas(ů) - 3.67 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
Literární manifest
#1
To, co se děje poslední dobou v Literární tvorbě zde na foru, už přesáhlo svou poslední kapku v oné pomyslné amfoře trpělivosti.

Je tu mnoho dobrých autorů, lidí, kteří si váží psaného písma, a ačkoliv nejsou žádní profesionálové, věnují písmu svou práci, čas a hlavně duši a city.

Jenomže stále víc se objevují autoři, kteří zakládají svá témata a nemají co nabídnout.

Nemám teď na mysli ty, kteří prostě chtějí začít psát a někde se to naučit musí. Četli návody zde, poučili se, a snaží se dát svému textu alespoň nějakou podobu. Ano, jsou to začátečníci a jejich příběhy mají nízkou úroveň, ale ti zkušení je tu vidí rádi. Pomáhají jim překonat začátečnické neduhy, učí je, jak být lepšími a pomáhají jim, ať už konzultacemi nebo přímo korekturou.

Mám na mysli takové, kteří zakládají svá témata, aniž by tam svou povídku přidali. Navíc ono téma nazvou nepříliš vhodným názvem - (píše blbosti, hovadiny, neumím psát, ale tady to máte a očekávám od vás spoustu pochvalných komentářů) a raději se tisíckrát omluví za pravopisné chyby, než aby obětovali tu minutu navíc a poradili se s Pravidly českého pravopisu, případně si text dvakrát třikrát prošli a ujistili se, že vše je tak, jak má být.

Jsem si jist, že mohu mluvit i za ostatní autory, když řeknu, že takové tu nejenže nechceme, ale ani trpět nebudeme. Nemůžeme vynutit zákaz témat nebo jiné kroky, ale můžeme bojovat mocí nám vlastní.

Každý nový autor, který napíše krátký odstaveček (Aby se neřeklo, nazve ho prologem, protože ty přece jsou malé) musí počítat s tím, že se na něj strhne hodně tvrdá avšak objektivní kritika od několika zkušených autorů a korektorů, kteří ho takto poučí, že psaní není jen krásné mačkání čtverečků na klávesnici, ale taky hodiny tvrdé práce a to jak čtením návodů, tak učení se pravopisu a čtení dalších knih, kde se osvojuje styl, slovní zásoba a styl editace.

Proto apeluji na ty rozumnější, kteří by někdy chtěli začít psát a publikovat svoje díla na foru, věnujte tomu ten čas navíc. Pokud píšete svoje dílo, neodflákněte ho a ať má aspoň nějakou délku a hlavně nápad a pointu. Návody jsou tu všude.
“Where must we go… We who wander this Wasteland in search of our better selves?“ The First History Man
"Přátelství může trvat jen mezi dobrými lidmi." Cicero
Vir Ilustris

Odpovědět
#2
Whatever. Každý niekde potrebuje získať skúsenosti, no takisto sa mi nepáči topic v štýle "XZ píše, no nevie písať, tak si to nevšímajte". To si autor naozaj tak málo verí alebo na seba chce len strhnúť pozornosť?

Takisto, pokiaľ ide o kvalitu. Už som čítal lepšie aj horšie veci a tiež "diela", pri ktorých ma z tej masy textu v jednom bloku bez členenia začali bolieť oči aj hlava. Ak človek dokáže ustáť kritiku a poučiť sa z nej, je mu to len k dobru. Ako sám hovorím, neexistuje zlyhanie, iba spätná väzba a človek občas musí dostať po papuli (hoci len obrazne), aby sa posunul vpred.

(Dobrovoľne sa priznávam, mám tu jeden topic so zatiaľ jedným dielom otvorený kritike; ďalšie je rozpísané a dokončím ho, až ma nakope múza a pár nápadov je zatiaľ v hlave. Tak si počkajte Twilightsmile )
Fórum umiera, zmierte sa s tým.
Odpovědět
#3
Předem upozorňuji na to že tohle není podpora manifestu ani podpora nových autorů.

Poslední dobou se opravdu objevuje mnoho pisatelů kteří vlastně nic nenapíší. Už delší dobu se to táhne a to kolik jich je převyšuje počet těch dobrých začínajících. Pravda je ale taková že každý se má co učit. Je to neustálí boj o to napsat něco dobrého. Mě samotnému se to někdy moc nedaří a uvědomuji si to. Navíc ať si chcete příznat nebo ne, nejsem schopen sám opravit své pravopisné chyby. Ani při důkladné kontrole. Bez Aidrien bych nikdy nic nevidal a tak ti kteří mě rádi čtou by měli děkovat hlavně jí.
Protože pravopisné chyby mi nic neříkají, jsem schopen přečíst povídku i s chybami a nic na to neříct. Proto se na to nezaměřuji, kromě pár základních věcí které sám dodržuji, a hledím na příběch.
Lidi, já vím že to myslíte dobře ale pokud hodíte něco co je už stokrát ohrané v novém kabátě, pořád to bude ohrané. A pokud vlastně nic neřeknete tak je to ještě horší.
Na vaši obhajobu. Vím že ze začátku je to opravdu těžké a pokud nejste geniální nedokážete podat příběch celý nebo tak jak by jste mohly a měli. Mnozí na to zapomínají.

Každý má právo psát a pokud to vídá každý má právo kritizovat. V poslední době se kritizuje často. Stejně tak se chválí často ale oproti té kritice to nemá víznam když k tomu napíšete jen "líbí se mi to, pokračuj dál". Kdysi to možná stačilo ale dnes už ne. Kvůli té kritice kterou na něj ostatní naháží ho těchto pár slov těžko potěší. Jestly si opravdu přejete aby psal dál, napište mu to s tím že třeba řeknete co vás zaujalo! Jinak to vypadá že to jsou jen planá slova. Vím že každý nedokáže napsat příspěvek se smyslem. Ale aspoň nějaké PMko by mohl dotičnému autorovi poslat. Zvlášt když se třeba ještě stydí za svůj názor.

Ted něco málo proti kritikům. Vím že to myslíte dobře ale když už je toho hodně strácíte nervy. Tím myslím že když na první povídku nebo uvod hodíte tvrdou kritiku odradíte možného dalšího dobrého autora od tvorby jen pro to že jste už neunesli kolik toho je. Myslím že pokud by jste počkaly, případně napsali jen něco co se vám nelíbí, udělalo by to mnohem méně škody. Tvrdá kritika by měla přijít až někdy okolo druhé či třetí povídky. Do té doby ani nevíte zda bude pokračovat nebo ne. Upřímě si myslím že pokud skončí sám bez tohohle tohoto okolo udělá to míň škody než když ho nepřímo vyštvete. Ať chcete nebo ne, mám pocit že jste si z toho udělali monopol. Kdo se nehodí bude automaticky vyštván. Nusím se příznat že kdybych začínal psát teď tak by jste si na mě pěkně smlsly a nebo bych to raději ani nezkoušel.

Literární činnost upadá. Ano je to tak. Kdysi psalo málo lidí a vědšina kvalitně. Nebo na tu dobu kvalitně. Ale jak šel čas tak i literární tvorba prošla svími stadii vívoje. To kde se ted nacházíme může být jen další formou evoluce. Těžko říct co přinese zítřek ale už nikdy nebude stejný jako dnešek.
Let it Go...Try everything.
How Far I'll Go, on top of the world?
Towards of sun immortals.
When Can I See You Again?
Top of the world.
Telling the world. To the sky!
Just a Dream. Brothers under the Sun
Odpovědět
#4
Zde platí přirozená selekce. Kdo chce opravdu psát, ten bude psát dál a učit se.

Ten, kdo chce psát, protože je to "cool" a myslí si, jak bude získávat "money, fame and hoes" nebo spíše kladné komentáře, to zabalí po první kritice.

Spíš mi vadí, že se tu rozmohl zvyk, že nejčastější komentáře, i pod očividně špatným dílem, sestávají z "bože, to je krásné, pokračuj dál". Je to pěkné, autora to potěší, ale nic mu to neřekne, nic ho to nenaučí.
A on pak získá falešnou představu, že je skvělý autor a při první kritice se zhroutí...
You didn't choose the thug life. And the thug life didn't choose you either.

It's no problem for me, but it's a problem for you.
Odpovědět
#5
Už u mě to tak bylo. Po první mi napsali že mám pokračovat dále. Pravda, napsali k tomu aspoň trošičku víc ale to bylo vše. Jde o to že když někdo napíše něco co jde tak se mu lidi ještě neodváží napsat co se jim líbílo pro příklad že to bude jediné co dotyčný autor napíše.
Po první povídce jsme musel napsat dalších 7 než mi tam někdo hodil nějakou kritiku. Nebýt Froldy tak tam možná ještě dnes nic nemám. Až na pár vijímek o kterých vím že by tam něco hodily.
Let it Go...Try everything.
How Far I'll Go, on top of the world?
Towards of sun immortals.
When Can I See You Again?
Top of the world.
Telling the world. To the sky!
Just a Dream. Brothers under the Sun
Odpovědět
#6
Moc nechápu ty lidi, co o vlastním díle na začátku prohlásej, jak je špatný. Je mi jasný že u první povídky si nikdo neni jistej, jak zapůsobí, ale když si sám autor myslí, že je špatná, proč bych jí vlastně měl číst? Když je to špatný, tak se to přece pokusim vylepšit nejlíp jak dovedu, než to pošlu. A když si s něčim nevim rady, tak to můžu zveřejnit se žádostí o pomoc. On se určitě najde někdo kdo poradí.

S kritikou je to těžký, je potřeba aby měla informační hodnotu a zároveň aby motivovala. A je to těžší o to, že každej tohle vnímá jinak. Ale kdo má psaní v krvi, ten se k němu vrátí i když ho pořádně strhaj. Když ho odradí každej drobnej problém, tak toho stejně moc nenapíše. Je ale hloupý, když kritika vyzní moc útočně.
drunken mantis grabs your ass
Odpovědět
#7
Nezlobte se na mě, ale pokud autor není schopen (nebo ochoten) dodržet ta nejzákladnější pravidla, pak tu nemá co dělat. Dokud se autoři nenaučí, jakou formou předkládat svoje díla, mlčet nebudu a dočkají se ode mě stejné kritiky jako včera.

Ať si mě bronies klidně kamenují, ale pokud se autor neobtěžuje ani s odstavci nebo s mezerou za tečkami a čárkami, pak je to neúcta ke čtenáři a k samotnému fandomu. Kdo si neváží těchto základních veličin, ať nečeká poplácání po rameni. Ne ode mě. Nebudu si vážit někoho, kdo si neváží mě jako čtenáře. Nebýt Rwakka, dostali by lopatou po hlavě. Takhle budu rozdávat "pouhé" facky, dokud se jim do mozečků nedostane alespoň trochu soudnosti.

Odstavce nejsou nic těžkého. Lepší mizerný pokus než žádný pokus. Pokud chce autor úctu, měl by si ji zasloužit. Když něco pokulhává, mělo by to být vyváženo něčím jiným.

Jsem velice tolerantní. Maglaiz Maglaizovski nebo Triumvirát by vás dávno sežrali, já mhouřím oči. Začínající autore, chceš úctu (nebo alespoň zájem)? Pak se snaž. Když už nevíš, jak přesně se odstavce dělají, poslechni instinkt, nebo se podívej na stránky Triumvirátu, kde tomuto tématu věnovali celý článek. Lepší zpackaný pokus než žádný. Mezery za tečkami a čárkami, to není nic těžkého. Tohle je naprostý základ, jak předložit svoji práci, aby se tím další lidé mohli zabývat. Nic jiného nechci, u všech bohů!

Za deset let jsem přečetla víc knih, než si dovedete představit, a jednolitý text mezi těmito mnohdy skvosty světové literatury byl jen jednou. Nehrajte si na Bohumila Hrabala, když na to nemáte, protože z toho akorát vychází jen trapný pokus. Ponižujete nejen sebe, ale i český jazyk a samotnou soudnost. Ukazujete, že si svých čtenářů nevážíte, ale uvědomte si, že bez nich nejste nic. Čtenář je alfa a omega. Pokud nezvládáte naprostý základ spisovatelského řemesla, pište do šuplíku, ale neobtěžujte s tím tady nebo kdekoliv jinde.

Zákon akce a reakce. Howgh!
Odpovědět
#8
Ráda bych se k tomuto taky vyjádřila. Jelikož je to dlouhé, dám to do spoileru (jen pro jistotu).

Pochybuji, že bych byla jediná která se setkala na nějakém tom "pony blogu" z povídkou. Hodně z nich jsou jen pár vět z maximálně dvěma odstavci a nesmyslným textem, čímž často bývá hlavní postava OC autorky a ke všemu je Mary Sue. Je pravda, že autorkám je klidně třeba 8-10 let, ale to zas neznamená že by si nemohli svůj příběh trošku promyslet a přečíst si ho po sobě. U těch 8-10 let se klidně může několik hrubek, méně odstavců omluvit, ale určitě ne aby si to po sobě ani autor nepřečetl a hned si myslel že "napsal jsem úžasnou povídku! Skvělý hrdina, skvělý děj! Všechno!" i když to často vypovídá o opaku.

Povídky byli stejně tolikrát komentovány typu "Skvělý! Těším se na další díl" a když se asi po deseti podobných komentářích setká daný člověk z kritikou jako:
"Abych řekla pravdu moc se mi to nelíbilo. Hlavní postava mary sue, pravopisné chyby, nesmyslný příběh a málo odstavců. Příště by sis mohla dát pozor na ty chybky a trochu si s tím víc pohrát, příště to bude určitě lepší."

Samozřejmě že Autorka (ano, povětšině to jsou holky) se buď jen urazí, nebo se začne sama zhazovat tím, že je "blb který nic neumí". Začne samozřejmě hádka, nebo zablokování autora kritiky.
Je sice fakt, že když se setkala z tolik pozitivní hlasy, ji negativní ohlas trochu raní, ano i mě vadí negativní kritiky, protože na každém díle by mělo být aspoň jedno pozitivum (i když abych řekla pravdu sem se z nějakou přímo negativní kritikou k mé literární tvorbě přímo nedostala, spíš jsem dostala užitečné rady, ale i tak).
Ale příběh, který si pochybuji že autorka sama po sobě přečetla, opravdu nestojí skoro za nic.

Abych byla blíže k tématu.
Lidi kteří ani nedodržují základní věci mě štvou. Aspon ty tečky, čárky, přímá, nepřímá řeč a nějaké odstavce (přiznávám, já je svých povídkách měla méně, ale aspoň jsem se to pokusila opravit a už se to čte líp).

Taky mě celkem štvou lidi co se vymlouvají na typ jakože někdo napíše kritiku řekněme ohledně chyb a autor jen prachprostě odepíše:
"Omlouvám se, dělal jsem to tak narychlo Twilightblush"
Nebo jakože
"Než jsem to sem dal, tak jsem si to po sobě už nestihl přečíst, no,"

Narychlo? Skutečně dobrá povídka se musí psát v klidu, když máš čas! Přiznávám, že třeba ještě píšu někdy o půlnoci když už mám dávno spát, ale i tak si dávám záležet, i kdybych napsala jen jeden odstavec.

K druhému textu. Než to jsem dal, tak si po sobě nestihl přečít (a opravit chyby). Já si po sobě příběhy čtu i po zveřejnění a případně pokud si ještě všimnu chyby, pokusím se ji opravit. Když to prostě nestihl, měl to udělat až příjde a až potom zveřejnit povídku.

Takže to shrneme.
I když vám je třeba teprv 8-10 let, snažte se aby vaše povídka byla čitelná (dnes jsem si četla něco z albatrosu od nějaké devíti leté holky a tak se dívám, měla talent. Nebylo to zrovna nejůžasnější, ale z toho co jsem přečetla, šlo vidět, že by z té holčiny něco mohlo být). Dále žadné ty výmluvy typu, žes to dělal narychlo a hlavně se neurážet z kritiky!

Chci ještě říct, že když někdo napíše na povídku "fuj, hnusný" není to kritika. Což mě trochu mrzí takový lidé co si myslí jak jsou cool, že napíší že je to hnusný, bez jakéhokoliv důvodu.

Už se tu radši nebudu nijak extra rozepisovat a chci už jen říct, že hlavně snaha se cení a abych řekla pravdu, kdybyste si přečetli jednu kapitolku mého pokemonského příběhu psaného nějak na začátku roku 2012 a potom si přečetli nějaké mé povídky v mém threadu, tak určitě uvidíte značný rozdíl (a to nejen v délce textu).
incredibly handsome criminal genius and master of all villainy
Odpovědět
#9
Ano, spousta lidí se pouští do psaní povídek pod jedním špatným dojmem - že to jde samo. Ano, působí to tak - co je na psaní taky tak těžkého? Jenže ono se ukáže, že to skutečně těžké je. Myslím, že v tomhle případě můžu použít sám sebe jako příklad - ti, co čtou moje povídky už vědí, že na novou práci musí čekat pomalu měsíc - a to ještě je štěstí, že nejsem tak důsledný jako klasičtí autoři, kteří tráví klidně i rok tím, že STUDUJÍ materiály pro svou novou knihu a dělají si akorát poznámky.
Tohle asi většina z nás, co píšeme fanfikce, nepotřebuje dělat - stačí, když dodržíme ty nejzákladnější pravidla světa, do kterého naše povídky zasazujeme. Jenže i toto určitě nestačí k tomu, aby se naše dílo dalo označit za dobrou povídku.
Jaké jsou nejčastější chyby?
1. Pravopisné chyby - jak by řekl pan Smojlak: ,,Tady na téhle židli jsem jim to všem opakoval: Nedělej chyby, nedělej chyby, nebo se z toho zblázníš. Ale je to marný, je to marný, je to marný." Ano, chápu, že je to prostě nádherný pocit, napsat něco vlastního a chcete se tím pochlubit - jenže, pokud se před čtenářem objeví doslova holokaust českého jazyka, tak ztratí chuť začít číst.
2. Nedostatek důvěry - další věc, kterou trpí většina nových autorů zde na fóru. Rovnou napíšou, že je povídka špatná, jsou v ní chyby, není to nic moc, atd. Asi to pochytili z Facebooku, kde si dá krásná holka fotku s dodatkem ,,Panebože, jsem tak tlustá," přičemž následuje poplácání od zádech od ostatních holek, jinak si to vysvětlit neumím. Autor mě má na povídku navnadit a to se mu těžko podaří, pokud mi řekne: ,,Je to moje prvotina, stojí za prd, jaký je váš názor?" No, samozřejmě, že můj názor bude takový, že s ní nebudu ztrácet čas a podívám se na jinou, kde mi autor třeba řekne, o čem povídka je. Je sice hezké, že jste tak pokorní, ale přeci jenom - všeho moc škodí. I pokory.
3. Jeden odstavec = jedna povídka - tak na tenhle nešvar jsem už taky párkrát narazil. Jeden krátký odstavec skutečně neudělá povídku, ba ani prolog. Nic se z toho nedozvím, o co jde, co je hlavní postava zač, nějaké naznačení konfliktu, vůbec nic. Jak potom mám autorovi říct svoje dojmy z ničeho? Povídku skutečně nenapíšete za pět minut a to ani v případě, že píšete drabble. Krátké povídky existují, ano - jenže u nich potřebujete údernou pointu. Proto se u vaší prvotiny vyvarujte krátkosti, rozepište se, představte nám postavy, svět, konflikt - takhle si získáte čtenáře! (Ehm, tedy samozřejmě za předpokladu, že dodržíte i první dva body Rainbowlaugh)

Tohle jsou tři body, na které by si člověk měl dávat pozor - další věci již přede mnou řekli ostatní. A samozřejmě - kritika. Nebudu se zabývat přímo útočnou kritikou, která autorovi akorát otráví život, ale správná konstruktivní kritika (třeba s kousavým podtónem) vám dá víc, než jednoduché poplácání po zádech alá ,,Píšeš dobře, jen tak dál." (zvláště pokud je povídka v odstavcové formě, tak mi takováhle pochvala přijde jako ďáblovo mámení) Vzhledem k tomu, že většinu kritik píšou ti, co sami publikují, tak začátečník dostává rady od těch, co už tak nějak vědí, jak stavět příběh a kteří mu můžou říct, v čem dělá chybu. Pak je již na samotném autorovi, jestli si vezme rady k srdci.

Čili, určitě se nebojte psát. Ale pamatujte si, že v případě první povídky jdete s kůží na trh a měli byste do toho dát co nejvíc a odvést alespoň takový výsledek, nad kterým si nebudou čtenáři trhat hlavu, ale uvidí, že jste se snažili a klidně vám řeknou, na co si dát pozor a vy se tak budete moci s každou další prací lepšit a lepšit Pinkiesmile
Takže na závěr doufám, že si někdo z našich rad něco vezmete a peru zdar spike letter
Eyup!

Love and Tolerate je heslo haterů, ne broníků!
Odpovědět
#10
Pokud není autor schopen dodržet ani takový základ, jako je odstavec, pak si z mého pohledu nic jiného než útočnou kritiku nezaslouží. Nežádám po nich zázraky, jen stravitelnou formu, se kterou se dá dál pracovat. Pokud předloží jednolitý text, ze kterého krvácí oči, ať se pak ale nediví, že dostanou pořádnou facku.
Odpovědět


Přejít na fórum:


Uživatel(é) prohlížející tohle téma: