Nepochopils, o čem jsem psal. Nenapsal jsem, že se ve středověku žilo líp. Ono se žio v podstatě tak nějak stejně. Sice bylo míň vymožeností a víc práce, ale na druhou stranu neexistovala informační přehlcenost, stres v takový míře, jako dneska atd. Nejde to porovnat, je to úplně jinej svět.

A ne, věda, pokrok atd. opravdu nemusí mít nic společnýho s řádem. Fakt si zkus přečíst toho Feyerabenda, je to zajímavý čtení a otevře ti to úplně novej poled na svět.

Neříkám, že technologie jsou špatný. Jen říkám, že se vyvíjejí moc rychle. Cílem přece není HNED všechno objevit. To je omyl týhle uspěchaný doby. Všechno má svůj čas a lidstvo prostě nestíhá rychlost pokroku, kterej samo vytváří. To je fakt. Kolik lidí opravdu chápe a rozumí tomu, kam pokrok směřuje? Vždyť polovina lidí je ráda, že umí odesílat SMS a e-maily, přitom už máme věci jako urychlovače částic atd. Ty v tom nevidíš ten nepoměr? To neni jako ve středověku, kde většina lidí kopala brambory a pár vzdělanejch umělo míchat barvičky (alchymisti), číst a psát. Tam byla ta propast mnohem, mnohem menší.

K tomu třetímu odstavci: To je blbost. Vážně. Existuje pojem paradigma. Paradigma (definoval T.S. Kuhn) je soubor myšlenek, který musíš přijmout za pevný a neměnný, abys mohl provozovat jakejkoliv výzkum. To ale NEZNAMENÁ, že by byly pravdivý. Stejně jako Aristotelská fyzika dává perfektní smysl v kontextu doby a tehdejších znalostí, tak dělá to samý fyzika Newtonovská i ta Einsteinova. Každá z nich překonává tu předchozí, v podstatě dává větší smysl, ale to neznamená, že platí! (vědeckost = zpochybnitelnost). Prostě za doby, kdy lidé věděli (ne věřili!) že země je středem vesmíru to dávalo smysl.

Neřekl jsem, že pravidla nemaj bejt! Jen jsem napsal, že tě nikdo nesmí nutit je dodržovat. Nějak takhle - já nemůžu za to, že jsem se narodil někam, kde po mě chtěj dodržovat pravidla a kdo má právo mi je vnutit, když je nechci? Samozřejmě se tim zároveň vzdávám i všech výhod, který danej systém nabízí - bezpečí, blahobyt... Samozřejmě za předpokladu, že jsem inteligentní člověk, který ví, že moje svoboda končí tam, kde končí svoboda ostatních (popř. Kantův kategorický imperativ - jednej pouze tak, abys mohl chtít, aby se tvé jednání stalo obecným zákonem). Ony jsou totiž pravidla a pravidla. Jsou pravidla přirozený, daný apriori, který ti nikdo nemusí nařizovat, ty máš prostě zakódovaný v sobě od narození. Mezi takový patří to jedno, co jsem nepsal před chvílí. Potom jsou pravidla, který vytvořili lidi, aposteriorní. Ty nemaj žádnou reálnou hodnotu, sloužej k narušení rovnosti mezi jedincema, k hierarchizaci, ovládání, podřízení, hromadění moci. (mimochodem, ono trosicku snizit prelidneni planety by taky nebylo na skodu )

S tim posmrtnym životem - no, nerad bych tě zklamal, ale většina světový populace na posmrtnej život věří. On je ten důvod pro víru dost jednoduchej - pokud nevěříš a bůh existuje, přijdeš o hodně, pokud věříš a bůh existuje, získáš všechno, pokud nevěříš a bůh neexistuje, nezískáš nic, pokud věříš a neexistuje, bude ti to po smrti už jedno. Náboženství je individuální rozhodutí, nikdo nemá právo soudit, jestli dobrý, nebo špatný.

Ano, řád udržuje sám sebe. Jakejkoliv systém je totiž nastavenej tak, aby se sám potřeboval. Proč myslíš, že je tak málo revolucí? Že by bylo lidstvo spokojený s politickym vývojem světa? Vůbec. Systémy svoje problémy maskujou a místo nich nám předhazujou vábničky v podobě mediálně atraktivních, ale absolutně nedůležitejch věcí. Navíc maj systémy nepříjemnou vlastnost umlčovat svoje oponenty. Nejlepší příklad na tohle je současnej celosvětovej kapitalismus (ano, i v Číně atd. kapitalismus funguje). Dnešní peníze v podstatě neexistujou. To, co byly dřív peníze, tedy poukázky na určitou hodnotu zlata, který bylo uložený v bankách, zmizello, když se banky začaly zlata zbavovat a přecházet na dluhopisy. Peníze neexistujou, jsou to jen kusy papíru bez ceny,kterejma nás krmí bankovní systém, i když ví, že to nemůže vydržet. Zachraňuje ale sám sebe, proto tiskne další a další tuny bezcennýho papíru, kterej má čim dál tim menší hodnotu (i když už reálnou hodnotu nemá žádnou) a lidi se maj čim dál hůř. Když se proti tomu lidi postavěj, systém (rozuměj třeba státy, nebo lidi, co v pozadí tahaj za nitky), pro kterej je to ohrožení jeho samýho, nikoliv lidí, kteří v něm žijou, se začne bránit. Systémy nemaj rádi změny.

Souhlasim až na poslední 2 odstavce.

Nikdy se nikdo nedozví, jak řád vznikl. Každopádně se dá dost dobře podívat na to, kam se vyvinul. Řád už povětšinou neslouží k ochraně (možná tak sebe samýho), ale spíš k donucování. Ty složky, který maj chránit lidi, kteří v tom řádu žijou, jsou povětšinou nefunkční. Neni to chyba řádu. je to chyba lidí. Řád má totiž ještě jednu obří nevýhodu, kterou jsem předtím nezmínil - ubírá lidem zodpovědnost. Pro mě, jako pro jedince, je sice fajn, když se nemusim starat o tolik věcí, nicméně si na to pak zvyknu, ale stejně tak si na to zvykne člověk, kterej má tu ochrannou složku tvořit. Absolutní zodpovědnost za sebe i svět kolem je sice věc neuvěřiteně náročná, ale taky jediná, která tě donutí chtít opravdu to nejlepší. A tahle zodpovědnost přichází jenom s absolutní svobodou. Jinak se do ní začne plést lenost, přehazování povinností a zodpovědností na ostatní atd.

A ne, pokrok si oběti nežádá. je to jeho tempo, co si je žádá. Kdyby se každej objev nechal pěkně odležet pár desetiletí v šuplíku, prozkoumaly by se všechny (no jo, to je blbost, nekonečno neprozkoumáš) možnosti využití a pak se s tim teprve začalo něco dělat, zakázaly se veškerý využití, který jsou nebezpečný, zanesly se do záznamů a nikdy neopustily laboratoř a vybraly by se ty, který jsou užitečný, pokrok by se zpomalil, lidi by se s nim mohli rychlejš srovnat, neměli by z něj strach a ten by se potom nedal využívat na jejich ovládání, zabíjení, donucování atd.

Anarchie je podle mě nejideálnější uspořádání lidský "společnosti" (rozuměj množství samostatných individuí), akorát je k ní potřeba hromada altruismu, inteligence a zodpovědnosti. A toho je v současnym světě jak šafránu.

Anarchia by určite mala svoje výhody, akurát mnohí si pod ňou zrejme predstavujú totálny bordel, chaos, bezprávie a čisté zlo - jednoducho názor podsúvaný najmä médiami a vybičovaný do extrému. Málokto sa pozrie aj na druhú stranu mince. Som toho názoru, že priveľa moci človeku škodí, zvlášť, ak nemá potrebné dispozície na to, aby ju zvládol (náš prezident je nádherný príklad - človek s docentúrou, ktorý sa napriek svojej vysokej pozícii v štáte a niekoľkým titulom nevie ani poriadne vyjadriť).

Normálne názory sa v d,nešnej spoločnosti často odsúvajú nabok, pretože by išli proti stádu. Nepopieram, že existuje inteligentný altruistický anarchista, no v predstavách mnohých jedincov nastavených na systém je asi tak pravdepodobný, ako veľkonočný zajačik alebo Santa. Nevysvetlíš im to, ani si to vysvetliť nedajú, lebo by im to nabúralo ich "belief system", aj keď je nefunkčný a má v sebe kopu chýb.