Já jsem mladší, takže půlka mých spolužáků ze základky četla Bravo, Top Dívku, Cosmogirl a jak se to všechno jmenovalo... Poslouchala se jen hudba o které ten týden psali že je skvělá a kdo neměl "skejťácké značky" i když od větví, tak byl sociálně mrtvej. Vždy se našel někdo kdo patřičně hodnotil ostatní. Nejlepší bylo, když jednou v buse ohodnotili (podle exkluzivního stylového časopisu za stovku) jednoho chlápka jako death metalistu, protože měl černý šátek...pod ním dredy, pod dredama dřevěný korále a pod korálema batikované tričko.

Moje kapesné činilo 50kč na měsíc... takže asi tak. Vynahrazoval jsem si to nahlodáváním. Třeba když nějaký můj děsně štýlový spolužák začal mlít o tom jak miluje luxus a musí mít i ponožky calvin klein tak jsem pro změnu začal básnit o tom, že to je takový maloměšťácký luxus a nášivky a nápisy neznamenají nic oproti věcem které si člověk nechá dělat na míru

Pak když ti štajlisti oslavovali konec střední školy s nejlevnějšíma cigárama co byly v krámě (někteří je z té jednoty dokonce kradli, protože skoro prochlastali i vlastní rodiče) a já vytasil vítězný doutníček, trolling byl definitivně završen