18.06.2017, 17:53
Bylo to bezva, v tomhle systému se hraje opravdu dobře a děj nic nezdržuje. Sepsal jsem stručný shrnutí, abysme něco nezapomněli, kdybysme na to chtěli navázat. Jenže jsem se nějak rozepsal a tak moc stručný neni :-)
Všechno začalo tim, že do knihovny přiběhl vyděšenej vesničan a hledal knihu. Blbý bylo, že neuměl číst. A blbější, že to měla bejt kniha o likvidaci paraspritů. Takže poplach. Appleloose hrozilo sežnrání.
Jedinej kdo byl po ruce byla Crash, jednorožka co dělá pomvěda na magický univerzitě a v knihovně , a Libra Star, earthpony a zdejší knihovnice. A tak popadly všechny knihy, co trochu souvisely s paraspritama, a všichni tři běželi na vlak. Během jízdy se snažili najít cokoli užitečného, ale všechno co měli byly knihy typu Pohádky o paraspritech pro nejmenší, Objevte svého vnitřního parasprita, nebo Negativa industrializace v posledních sto letech a východiska pro tradiční agrární komunity (vydavatelsví mělo ve znaku parasprita). Bylo jasný že až dorazej, nebudou mít v kopytech nic.
V městečku pobíhali místňáci a naváželi celou úrodu jablek do sklepů s nadějí, že se něco zachrání. A s nima taky sudy cideru. A to bylo ono! Opilá vosa nelítá a parasprite snad dopadne stejně. A tak ty dvě začali rozmisťovat sudy s ciderem kolem vesnice, aby to bylo to první, na co roj narazí. Většinu cideru cestou rozlily. Libra proto, že se snažila za běhu upíjet, a Crash proto, že je nešikovná. Dva sudy ale stačily. Opilý paraspriti se zmítaly na zemi a nebyl problém naházet je do pytlů.
Nojo, jenže co s pytlema plnejma paraspritů? Tak roztomilý zvířátka prostě nerozemelete a nenapečete z nich housky.
Řešení bylo jednoduchý. Paraspriti žerou potraviny. Draci žerou drahokamy. Takže paraspriti můžou žít s drakama harmonicky pospolu. A obě ponice vzaly jako občanskou povinnost odvézt parasprity až do říše draků. Taky se jim teda nechtělo do práce, přičemž invaze paraspritů je dost vážná věc, aby jim takovej vejlet prošel.
Vyday se nejrychlejší cestou po kolejích přes Canterlot do Baltimare a pak lodí přes moře. Když při přepřahání na Canterlotskym nádraží holky zahlídly, jak k jejich vagónu mířej celníci, bylo jim jasný, že dalších asi tak pět minut strávěj přesvědčováním, že ty pytle opravdu nesměj otvírat, že dalších pět minut se budou celníci smát jejich historce o vagónu plnym paraspritů, a dalších pět minut bude trvat, než paraspriti sežerou celej Canterlot. Proto vyrazily přímo za Celestií. Ta byla nejdřív vyšokovaná, ale dopadlo to dobře. Crash využila situace a nechala jí podepsat omluvenku do práce. Bylo na ní něco jako že následujcích pár dní bude zachraňovat svět, ale byla podepsaná princeznou, takže se nikdo nemůže hádat.
Jak se dál ukázalo, tak do dračí říše nevedou žádný pravidelný lodní linky. A vlastně se tam nechce plavit vůbec nikdo. Během zevlování po přístavu si ponic naštěstí všiml zlatník, kterej shání věc zvanou žlutokam, žlutamarín nebo taky žlutý diamant. Je to prej nejluxusnější potravina co maj draci ve spíži. Slovo dalo slovo a tak si holky odcházeli pronajmout loď na cestu, s kapsama plnejma peněz a neřešitelnym úkolem na hrbu. Ono to nějak dopadne...
Protože si Crash chtěla přilepšit k mizernýmu akademickýmu platu, najaly si starýho tichýho rybáře s tou nejrozpadlejší lodí co našli, podle předpokladu, že tomu bude stačit nejmíň. Toho pak dlouho litovala, protože následujících pět dní bylo posledních, kdy ho kdo spatřil. [Protože se v týhle hře ale neumírá, tak nejspíš leží omráčenej na dně moře, a je klidně možný, že ho za pár set let potká někdo s lékárničkou a bude zase v pohodě.]
Cesta k drakům byla ještě pohodová - tři dni opalování na palubě. Přistání a setkání s draky stejně tak. Jediný štěstí, že tou dobou drakům vládla Ember. Celý setkání tak mělo čistě obchodní charakter. A tady v tomhle okamžiku došlo nejspíš k tomu největšímu obchodnímu kousku v dějinách Equestrie. Poníkům se podařilo koupit gigantickej žlutamarín, možná nejdražší drahokam na světě, za -- dvacet pytlů paraspritů.
Draci, jak známo, touží po pokladech. A poničky drakům vysvětlily, co všechno jsou paraspriti schopný zlikvidovat, a jakou hodnotu maj ty akry půdy a sklady plný zásob, a že všechnu tu cenu maj jenom díky těm zavázanejm pytlům tady. Chytřejším z drakům docházelo, jaký má tahle úvaha mezery, přesto dračí pudy zafungovaly. Držej v pařátech 10% HDP Equestrie a to si nemůžou nechat uniknout.
Pocit triumfu vyhasnul, když se při zpáteční cestě nad obzorem vynořila pirátská vlajka. Libra se pokusila pověsit žlutokam pod kormidlo, ale na to bylo málo času. Nakonec skončil v kýblu shnilejch ryb na palubě. Piráti se snad spokojej s prohledáním kapes a kajut a všechno ještě dobře dopadne. Proč by si všímali kyblíku. Takže když na palubu skočili dva diamond dogs, kladli ponice jenom symbolickej odpor a nechali je prohledávat loď. [A v ten okamžik si Gediman přečetl poznámku, že diamond dogs dokážou vycejtit drahokamy. Ty pohledy se nedaj popsat.] Kyblík nepomohl, došlo na rvačku, kterou psi s přehledem vyhráli, a pak už následujou jen mříže v podpalubí pirátský lodi.
Pro Crash, jako jednorožce, samozřejmě nebyl problém telekineticky odemknou zámek a nechala Libru, aby se problížila na plaubu. Každej knihovník je totiž mistr tichýho pohybu. Podle legendy musí každej vůdce nindžovskýho klanu strávit tři roky jako zaměstnanec knihovny, teprv potom se jeho výcvik považuje za dokončenej. Libra snadno objevila záchranej člun na palubě a s plánem útěku se vrátila dolu. Jenže Crash je prostě... Né, Crash na tom byla blbě, ještě se motala, cestou se o něco přerazila a už se nezvedla. Takže Libře nezbylo než si ji hodit na záda a doběhnout ke člunu dřív, než se mořský psi vzpamatujou.
(Slovní úloha: Reakční doba diamond doga včetně svalové kontrakce je 300 ms. Šířka tlapy diamond doga je 16 cm. Těleso upuštěné volným pádem začíná svůj pád ve stejném okamžiku, kde se ho Diamond dog rozhodne zasáhnout. Uspěje?)
Libře se s vypětím všech sil podařilo doběhnout ke člunu dřív, než se jí kdokoli stihnul postavit do cesty. Shodila do něj crash a několik drahocenejch vteřin zápasila s uzlama, který vázaly člun k lodi. Jak byla hotová, srazila člun z paluby a vrhla se za nim. V ten okamžik jí nad hlavou proletěla psí pařáta a oholila jí chloupky na špičkách uší.
Na lodi byl sice ještě jeden člun, ale nikomu z pirátů se zřejmě nechtělo veslovat s takovym nasazením, tak je nechali plavat. Trvalo pár dní než se obě dostaly zpátky do Baltimare a jako první zašly za svym zlatníkem. Když viděl jak zbědovaně vypadaj, pozval je na jídlo a všechno si nechal vyprávět. S výsledkem výpravy se zdál bejt překvapivě spokojenej. U draků byl bez šance, zato s pirátama už si nějak dokáže poradit. Libře a Crash dal něco na cestu a tak se rozloučili.
V tenhle moment by byly bejvaly mohly vyrazit domu. Jenže Crash se nějak nechtělo vracet k opisování pátý strany z atlasu blanokřídlých. Takže když kolem proběhnul nějakej mladík s tim, že se mu v bažinách ztratil kolega, prostě ho čaply a šli s nim do bažin. Tady může jít o život a to je krize a na krizi má Crash omluvenku. S podpisem princezny. Ukázalo se, že oba jsou lovci timberwolfů. Jeho parťák byl zkušenej a tak bylo divný že by se ztratil. Zato mladej lovec byl ucho a poničky co trávily půl života v knihovně neměli už vůbec ponětí co v bažinách dělat. Crash ale měla jednu věc, co by mohla pomoct. Všude sebou nosila falešný kouzelný knihy. Byly to náhodný knihy ukradený v knihovně, kterejm vyměnila přebaly. Chtěla líp zapadnout mezi všechny ty mágy na univerzitě. A protože se často nudila, tak si v nich listovala, a tak skoro zpaměti znala jak Bábovkovu kuchařku, tak Pozorování ptactva. Právě v Pozorování byla ona klíčová kapitola o navigaci v divočině. Knihomolové opět vyhrávají.
Dál následuje klasická záchraná akce s topením v bažině, odlákáním krokodýla, záchranou lovce, děláním kůlničky na dříví z timberwolfa a šťastnej návrat domu.
Nastal poslední a největší problém. Celá tahle věc s paraspritama byla dost zásadní pro celý království a tak chtěla princezna Celestie, aby jí Libra i Crash osobně podaly hlášení. No a když princezně podáváte hlášení, chce vždycky slyšet ještě jednu věc. Friendship report. Nedá se to ošulit, říct přátelství je magický bla bla, to na ní neplatí. Nechá vás tam stát, dokud se opravdu nezamyslíte, jaký poučení vám to všechno přineslo. Tak tam holky stály a kousaly se do rtů a ohlížely se jedna po druhý. Libra začala první. Vzpomněla si jak přišli o žlutamarín a úplně je to zničilo, vypadalo to jako konec dobrodružství. Jenže pak zachránili život lovci, a ani zlatník se na ně vlastně moc nezlobil, a Appleloosa je i tak zbavená paraspritů, takže cider nezdraží. To co vypadá jako velká prohra bejvá po čase jen malá epizoda, protože život jde dál. Crash k tomu dodala, že sice ztratila poklad ale získala něco mnohem důležitějšího. Přišla totiž na to, co chce v životě dělat. Hned zejtra dá výpověď, a bude cestovat a pomáhat lidem a živit se jako profesionální dobrodruh. Teda až na konci semestru, to už slíbila.
Konec první epizody.
Všechno začalo tim, že do knihovny přiběhl vyděšenej vesničan a hledal knihu. Blbý bylo, že neuměl číst. A blbější, že to měla bejt kniha o likvidaci paraspritů. Takže poplach. Appleloose hrozilo sežnrání.
Jedinej kdo byl po ruce byla Crash, jednorožka co dělá pomvěda na magický univerzitě a v knihovně , a Libra Star, earthpony a zdejší knihovnice. A tak popadly všechny knihy, co trochu souvisely s paraspritama, a všichni tři běželi na vlak. Během jízdy se snažili najít cokoli užitečného, ale všechno co měli byly knihy typu Pohádky o paraspritech pro nejmenší, Objevte svého vnitřního parasprita, nebo Negativa industrializace v posledních sto letech a východiska pro tradiční agrární komunity (vydavatelsví mělo ve znaku parasprita). Bylo jasný že až dorazej, nebudou mít v kopytech nic.
V městečku pobíhali místňáci a naváželi celou úrodu jablek do sklepů s nadějí, že se něco zachrání. A s nima taky sudy cideru. A to bylo ono! Opilá vosa nelítá a parasprite snad dopadne stejně. A tak ty dvě začali rozmisťovat sudy s ciderem kolem vesnice, aby to bylo to první, na co roj narazí. Většinu cideru cestou rozlily. Libra proto, že se snažila za běhu upíjet, a Crash proto, že je nešikovná. Dva sudy ale stačily. Opilý paraspriti se zmítaly na zemi a nebyl problém naházet je do pytlů.
Nojo, jenže co s pytlema plnejma paraspritů? Tak roztomilý zvířátka prostě nerozemelete a nenapečete z nich housky.
Řešení bylo jednoduchý. Paraspriti žerou potraviny. Draci žerou drahokamy. Takže paraspriti můžou žít s drakama harmonicky pospolu. A obě ponice vzaly jako občanskou povinnost odvézt parasprity až do říše draků. Taky se jim teda nechtělo do práce, přičemž invaze paraspritů je dost vážná věc, aby jim takovej vejlet prošel.
Vyday se nejrychlejší cestou po kolejích přes Canterlot do Baltimare a pak lodí přes moře. Když při přepřahání na Canterlotskym nádraží holky zahlídly, jak k jejich vagónu mířej celníci, bylo jim jasný, že dalších asi tak pět minut strávěj přesvědčováním, že ty pytle opravdu nesměj otvírat, že dalších pět minut se budou celníci smát jejich historce o vagónu plnym paraspritů, a dalších pět minut bude trvat, než paraspriti sežerou celej Canterlot. Proto vyrazily přímo za Celestií. Ta byla nejdřív vyšokovaná, ale dopadlo to dobře. Crash využila situace a nechala jí podepsat omluvenku do práce. Bylo na ní něco jako že následujcích pár dní bude zachraňovat svět, ale byla podepsaná princeznou, takže se nikdo nemůže hádat.
Jak se dál ukázalo, tak do dračí říše nevedou žádný pravidelný lodní linky. A vlastně se tam nechce plavit vůbec nikdo. Během zevlování po přístavu si ponic naštěstí všiml zlatník, kterej shání věc zvanou žlutokam, žlutamarín nebo taky žlutý diamant. Je to prej nejluxusnější potravina co maj draci ve spíži. Slovo dalo slovo a tak si holky odcházeli pronajmout loď na cestu, s kapsama plnejma peněz a neřešitelnym úkolem na hrbu. Ono to nějak dopadne...
Protože si Crash chtěla přilepšit k mizernýmu akademickýmu platu, najaly si starýho tichýho rybáře s tou nejrozpadlejší lodí co našli, podle předpokladu, že tomu bude stačit nejmíň. Toho pak dlouho litovala, protože následujících pět dní bylo posledních, kdy ho kdo spatřil. [Protože se v týhle hře ale neumírá, tak nejspíš leží omráčenej na dně moře, a je klidně možný, že ho za pár set let potká někdo s lékárničkou a bude zase v pohodě.]
Cesta k drakům byla ještě pohodová - tři dni opalování na palubě. Přistání a setkání s draky stejně tak. Jediný štěstí, že tou dobou drakům vládla Ember. Celý setkání tak mělo čistě obchodní charakter. A tady v tomhle okamžiku došlo nejspíš k tomu největšímu obchodnímu kousku v dějinách Equestrie. Poníkům se podařilo koupit gigantickej žlutamarín, možná nejdražší drahokam na světě, za -- dvacet pytlů paraspritů.
Draci, jak známo, touží po pokladech. A poničky drakům vysvětlily, co všechno jsou paraspriti schopný zlikvidovat, a jakou hodnotu maj ty akry půdy a sklady plný zásob, a že všechnu tu cenu maj jenom díky těm zavázanejm pytlům tady. Chytřejším z drakům docházelo, jaký má tahle úvaha mezery, přesto dračí pudy zafungovaly. Držej v pařátech 10% HDP Equestrie a to si nemůžou nechat uniknout.
Pocit triumfu vyhasnul, když se při zpáteční cestě nad obzorem vynořila pirátská vlajka. Libra se pokusila pověsit žlutokam pod kormidlo, ale na to bylo málo času. Nakonec skončil v kýblu shnilejch ryb na palubě. Piráti se snad spokojej s prohledáním kapes a kajut a všechno ještě dobře dopadne. Proč by si všímali kyblíku. Takže když na palubu skočili dva diamond dogs, kladli ponice jenom symbolickej odpor a nechali je prohledávat loď. [A v ten okamžik si Gediman přečetl poznámku, že diamond dogs dokážou vycejtit drahokamy. Ty pohledy se nedaj popsat.] Kyblík nepomohl, došlo na rvačku, kterou psi s přehledem vyhráli, a pak už následujou jen mříže v podpalubí pirátský lodi.
Pro Crash, jako jednorožce, samozřejmě nebyl problém telekineticky odemknou zámek a nechala Libru, aby se problížila na plaubu. Každej knihovník je totiž mistr tichýho pohybu. Podle legendy musí každej vůdce nindžovskýho klanu strávit tři roky jako zaměstnanec knihovny, teprv potom se jeho výcvik považuje za dokončenej. Libra snadno objevila záchranej člun na palubě a s plánem útěku se vrátila dolu. Jenže Crash je prostě... Né, Crash na tom byla blbě, ještě se motala, cestou se o něco přerazila a už se nezvedla. Takže Libře nezbylo než si ji hodit na záda a doběhnout ke člunu dřív, než se mořský psi vzpamatujou.
(Slovní úloha: Reakční doba diamond doga včetně svalové kontrakce je 300 ms. Šířka tlapy diamond doga je 16 cm. Těleso upuštěné volným pádem začíná svůj pád ve stejném okamžiku, kde se ho Diamond dog rozhodne zasáhnout. Uspěje?)
Libře se s vypětím všech sil podařilo doběhnout ke člunu dřív, než se jí kdokoli stihnul postavit do cesty. Shodila do něj crash a několik drahocenejch vteřin zápasila s uzlama, který vázaly člun k lodi. Jak byla hotová, srazila člun z paluby a vrhla se za nim. V ten okamžik jí nad hlavou proletěla psí pařáta a oholila jí chloupky na špičkách uší.
Na lodi byl sice ještě jeden člun, ale nikomu z pirátů se zřejmě nechtělo veslovat s takovym nasazením, tak je nechali plavat. Trvalo pár dní než se obě dostaly zpátky do Baltimare a jako první zašly za svym zlatníkem. Když viděl jak zbědovaně vypadaj, pozval je na jídlo a všechno si nechal vyprávět. S výsledkem výpravy se zdál bejt překvapivě spokojenej. U draků byl bez šance, zato s pirátama už si nějak dokáže poradit. Libře a Crash dal něco na cestu a tak se rozloučili.
V tenhle moment by byly bejvaly mohly vyrazit domu. Jenže Crash se nějak nechtělo vracet k opisování pátý strany z atlasu blanokřídlých. Takže když kolem proběhnul nějakej mladík s tim, že se mu v bažinách ztratil kolega, prostě ho čaply a šli s nim do bažin. Tady může jít o život a to je krize a na krizi má Crash omluvenku. S podpisem princezny. Ukázalo se, že oba jsou lovci timberwolfů. Jeho parťák byl zkušenej a tak bylo divný že by se ztratil. Zato mladej lovec byl ucho a poničky co trávily půl života v knihovně neměli už vůbec ponětí co v bažinách dělat. Crash ale měla jednu věc, co by mohla pomoct. Všude sebou nosila falešný kouzelný knihy. Byly to náhodný knihy ukradený v knihovně, kterejm vyměnila přebaly. Chtěla líp zapadnout mezi všechny ty mágy na univerzitě. A protože se často nudila, tak si v nich listovala, a tak skoro zpaměti znala jak Bábovkovu kuchařku, tak Pozorování ptactva. Právě v Pozorování byla ona klíčová kapitola o navigaci v divočině. Knihomolové opět vyhrávají.
Dál následuje klasická záchraná akce s topením v bažině, odlákáním krokodýla, záchranou lovce, děláním kůlničky na dříví z timberwolfa a šťastnej návrat domu.
Nastal poslední a největší problém. Celá tahle věc s paraspritama byla dost zásadní pro celý království a tak chtěla princezna Celestie, aby jí Libra i Crash osobně podaly hlášení. No a když princezně podáváte hlášení, chce vždycky slyšet ještě jednu věc. Friendship report. Nedá se to ošulit, říct přátelství je magický bla bla, to na ní neplatí. Nechá vás tam stát, dokud se opravdu nezamyslíte, jaký poučení vám to všechno přineslo. Tak tam holky stály a kousaly se do rtů a ohlížely se jedna po druhý. Libra začala první. Vzpomněla si jak přišli o žlutamarín a úplně je to zničilo, vypadalo to jako konec dobrodružství. Jenže pak zachránili život lovci, a ani zlatník se na ně vlastně moc nezlobil, a Appleloosa je i tak zbavená paraspritů, takže cider nezdraží. To co vypadá jako velká prohra bejvá po čase jen malá epizoda, protože život jde dál. Crash k tomu dodala, že sice ztratila poklad ale získala něco mnohem důležitějšího. Přišla totiž na to, co chce v životě dělat. Hned zejtra dá výpověď, a bude cestovat a pomáhat lidem a živit se jako profesionální dobrodruh. Teda až na konci semestru, to už slíbila.
Konec první epizody.
drunken mantis grabs your ass
