V Křišťálovém království,
je chladný zimní den,
a jak už večer přichází,
už je všude ticho jen.

Místní park je velký rozsahem,
a i když už večer nastává,
a celý park je pokrytý sněhem,
jeden pár zde zůstává.

Shining Armor a Cadence,
se parkem spolu pomalu procházejí,
měli povinností plnou kredence,
ale konečně čas na sebe nacházejí.

Shining je po dlouhém tréninku,
a celé jeho tělo ho bolí,
ale i přesto přines Caddy květinku,
z jednoho květinářství v okolí.

Cadence má mysl oslabenou,
z královských povinností,
když ale uvidí květinu nádhernou,
její únava je minulostí.

Procházejí se parkem dál,
Cadence se ho na něco táže,
Shining se hlasitě zasmál,
a ona už sníh po něm háže.

Oba už dobrou náladu mají,
a tak do kopyt sníh berou,
sněhové koule vzduchem létají,
a jako malé děti si hrajou.

Zrazu se jí zadívá do očí,
a proti ní náhle vyrazí,
Cadence ale neuskočí,
a tak ji do sněhu porazí.

Oba dva se ve sněhu válejí,
hlasitý smích se parkem nese,
potom se na oblohu dlouho dívají,
dokud se Cadence zimou nezatřese.

A jak už se večer blíží,
tak na park tma už dopadá,
stíny se pomalu pryč plíží.
a náš pár se domů vydává.

Později v pokoji svém jsou,
před krbem pod dekou se hřejí,
Shining se podívá na lásku svou,
a políbí ji na rty její.

Oheň v krbu pomalu dohasíná,
a oni tiše vedle sebe leží,
světla v království se zhasíná,
a venku opět lehoučce sněží.



Je to docela pěkná doba, co měli jen pro sebe čas,
ale i přesto dobře vědí oba, že si ho dokážou udělat zas.