Proč??? protože:
Psychiatrizace běžného života v rozvinutých zemích pokročila ve
20. století více než je rozumné. Dnes už sotva uslyšíte, že by někdo v hovoru
řekl, že je smutný, spíše se dá slyšet, že ho tíží deprese. I laici každý
banální smutek všedního dne medicinizují, berou jako nemoc. Divit se
tomu ani moc nelze – každý ví, že jsou léky proti smutku. Pacient přijde
do ordinace, vede výpravný monolog o svých starostech, a čeká pomoc, pilulky
proti starostem. Nestačí, že mu potvrdíte, že tu špatnou náladu má
opravdu jen z těch starostí. Když nic nepodniknete , odejde od vás ještě více
zachmuřený.
Proč to nikdo nedokáže pochopit a překonat?
edit: to patří ještě k těm attention whores......