Neřekl bych, že je za tím příběh. Tuxík je vlastně zdrobnělina od jména Tux, což je maskot Linuxů. Tuto přezdívku jsem dostal na střední škole, jelikož jsem byl prvním člověkem, který s tímto operačním systémem ve své třídě pracoval. Plus, Tux je tučňák a tučňáky mám jako zvíře rád. Je to tudíž od obojího něco.

Pokud srovnám svoji stávající tvorbu a způsob, kterým píšu teď, s tím, co bylo před rokem, pak mohu na jistotu říct, že pokrok vidím a to značný. Člověk se vyvíjí neustále a to platí nejen u psaní. Pokud máte píli a snahu, lze se vypracovat ve všem.

K oboum se váže delší příběh. K My Little Pony jsem se dostal přes Barrandov – ano, své první díly jsem slyšel v českém dabingu – a to díky tomu, že před MLP běželi Pokémoni, které sledoval brácha a sledoval je jenom proto, jelikož jeden z pokémonů vypadal jako tučňák. Dále musím poznamenat, že kdyby první díl, co jsem viděl, nebyl zrovna Party of One aneb šílející Pinkie Pie, tak tu s tebou teď nemluvím. K psaní se váže jiný příběh a nevím, jestli je vhodné o tom mluvit, ale což. Ve tvorbě mi chyběla jedna tématika, která není mezi lidmi zrovna populární, mnohými je opovrhovaná, ale já na tom nic špatného nevidím, jedná se konkrétně o clopficy. Tajně jsem loboval za to, že by nebylo špatné, kdyby se objevil český clop, loboval jsem tak dlouho, až se nakonec něco opravdu objevilo. Bohužel jsem byl lehce zklamán, tak jsem se rozhodl napsat si něco vlastního. Dostalo se to mezi lidi a líbilo se jim to. No a nějak takto jsem se vlastně dostal k psaní. Ano, moje prvotina byl clop a nestydím se za to, naopak! Díky tomu jsem se naučil věci hned morálně neodsuzovat.

Celkově mě zajímá psychologie, tajemno a duševno. Pokouším se zaměřit speciálně na hororovou tvorbu, kde největší stvůrou, které hlavní hrdina čelí, je on sám. Pokud se nad tím zamyslíš, pak je to pravda – člověk sám se sebou neustále svádí boj, mnohdy se snaží utéci před svými myšlenkami, ale nejde to.

Sami tvůrci zatáhli šílenství do seriálu, stačí se pořádně podívat, např. již míněný Party of One je učebnicová ukázka paranoie. A co díl, kde Twilight je na pokraji nervového zhroucení jenom proto, že se zpozdí s napsáním zprávy princezně Celestii? Já nic do seriálu nezatahuji, pracuji s tím, co v něm už je. Doteď jsem s tím neměl problémy naopak, jak je tato tématika tabu, tím spíše to lidi dokáží ocenit.

Do hlavy se mi vsunula myšlenka, jestli je možné, aby více autorů mohlo pracovat na jednom díle a ano, šlo to. S dílem jsem spokojený a myslím si, že člověk se dost naučí. Myslím si, že tento způsob dokáže být funkční, důležité je, aby se autoři domluvili a hlavně u toho vydrželi. Psaní ve více lidech je o dost těžší, ale výsledek dokáže být mnohdy dost zajímavý, přeci jen každý autor má vlastní styl a ten do díla vloží. Někdy bych si to chtěl zopakovat.

Sleduji situaci a teď mi odpusť, ale je to pěkně na h*vno. Lidé podle mě přestávají mít zájem o lit. tvorbu a přijde mi to docela na škodu. Nejen, že to je demotivující pro ty, kteří už delší dobu píší, ale nově začínající autoři budou mít problém nalézt čtenářskou základnu. Spíše než povzbudit nové autory bych se pokusil povzbudit ty staré. Co vím, tak spoustu se jich chystá od psaní pro bronies opustit a začít si hledat jiné servery, kde se jim podaří uplatnit. Abych se přiznal, i já nad touto myšlenkou přemýšlím. Není-li poptávka, nebude nabídka. Hold lidi radši stráví hodiny čtením off-topic sekce, než aby si přečetli něco smysluplného.

Co se týče čtenářského zájmu o literaturu, tak ne. Možná se najdou lidi, kteří najdou inspiraci v nějaké epizodě a budou na ni chtít napsat nějaké dílo, ale to si také nemyslím. Máme za sebou již tři sezóny a ty už tvoří dobrý základ pro fanfikce. Nová sezóna bude mít minimální vliv na lit. sekci.

Non-pony tvorbu píši, ale zatím nijak neprezentuji. V poslední době jsem si oblíbil psaní anthro povídek. Pokud vím, tak fórum se zabývá bronies tvorbou a mezi tu patří i non-pony věci.

Určitě máš na mysli v literární oblasti. Největší spokojenosti jsem dosáhl s dílem Domino. Jedná se o clop story, nad kterou jsem strávil několik týdnů. Páral jsem se s každým odstavečkem a každou větou, dokud jsem nebyl naprosto spokojen. Dal jsem si nad tím opravdu záležet a osobně bych to označil za nejlepší věc, co jsem kdy napsal. Avšak největší úspěch jsem sklidil na povídce Zatracenec. Je to gore story, kde se hlavní hrdina staví proti násilí. Pokusil jsem se do povídky vložit tu nechuť a odpor hlavního hrdiny vůči zkaženosti společnosti a musím přiznat, že se mi to celkem povedlo. Bohužel stylově není tak vyšperkovaná a obsahuje dost chyb. Ale svět Zatracence ve své hlavě neustále rozšiřuji a chci na základě této povídky udělat ságu, bohužel na to není čas. Za největší neúspěch bych označil povídku Ryan Cloudstorm, kterou jsem pak i následně ze svého vlákna odstranil, ale tato povídka ve mně nakopla chuť dále se v psaní rozvíjet.

Vrána k vráně sedá a bohužel jsem doteď nenarazil na autora, který by se zabýval podobnou tématikou jako já, avšak najdou se lidi, kteří se tomu alespoň přiblíží. Pár autorů sleduji, doteď jsem od nich nepřečetl všechno, ale postupně své resty doháním. Co se týče spolupráce, tak ano. Jsou autoři se kterýma spolupracuji, ale to je v lit. sekci zcela běžná věc. Tuto sekci bych nazval rodinou, páč lidi se tam povětšinou dobře znají a pomáhají si.

Samozřejmě, z hudby mám rád gothic/symphonic rock/metal, občas si poslechnu i nějaký ten heavy. Kromě psaní rád hraji počítačové hry, z on-linovek to je např. League of Legends, DotA2, teď zkouším i Counter Strike: CS. K mání oficiálně jsem, ale momentálně mé srdce tíhne k jedné dívce, se kterou bych chtěl delší dobu pobýt a lépe poznat, bohužel je situace poněkud složitější. Jinak studuji třetím semestrem na ČVUT FEL, ale existuje šance, že se dalšího nedočkám.

Ano. Kde se kruciš schováváte? Vím, že se najdou lidi, co mě čtou, ale nedávají to moc najevo. Neříkám, že člověk musí reagovat na každé dílo, ale lidi by si měli uvědomit, že to, co máte přečtené, za půl hodiny, tak nad tím autor strávil dlouhé večery v rozmezí několika týdnů. Drobná reakce se tedy hodí, i jen vypíchnutí dojmu. Autora to potěší a bude vědět, že jeho práce nepřišla na zmar. Prosím proto čtenáře, aby autorovi věnovali těch pár minut, on svému dílu věnoval desítky hodin.

Ne, já děkuji. Byl to příjemný rozhovor.

Je to vcelku jednoduché. Volám sa Šimon. Doma mi hovorili Šimi odjakživa. Strejda potom vymyslel nick Schimansky, a keďže som sa vtedy učil iba nemčinu, tak som si to písal s nemeckou výslovnosťou. Keď som potom prišiel sem, na bronies fórum a skype, ostatní si to sami skrátili na Schimy.

Začalo to, keď som bol čerstvý brony, a okolo mňa bolo zrazu kopec ľudí, s ktorými sa dalo fajn baviť. Raz na skype padlo nejaké blahoželanie, a mne prišlo ľúto, že som nevedel, že má jeden z kamarátov narodeniny. Tak som rozbehol pátraciu akciu po dátumoch cez FB a Skype a ku každému som si priradil narodeniny a sviatok. Krátko nato mala meniny Neko. Ja som jej zablahoželal, ale prišlo mi to strašne suché, popriať iba všetko najlepšie. Tak som na ďalšiu príležitosť (Vlče) najprv pripravil obsiahlejšie želanie, a ani neviem ako, skončilo to ako básnička. Odvtedy dávam ľuďom poväčšinou veršované želania.

Je to možné, ale ak ano, myslím, že by sa ozvali... Tých slov, ktoré nemáme spoločné je pomenej, takže nemyslím, že by s tým bol nejaký väčší problém.

Dokázal by som to, určite. Básničky sú kratšie, a ja som dosť lenivý. Musel by som sa k tomu dokopať... ale čo nie je, môže byť.

Veľmi občasne, vlastne, už ani na fórum poriadne nechodím. Čítam si viac-menej len Arosisove poviedky.

Ano, ale nie autorsky, skôr kamarátsky.

Sem-tam prehodím pár viet s Froldom, Blue Stormom, Greytailom a Grizzlym.

Ide o poviedku, ktorá priamo vychádza z Roleplayu Pony Life. Ten bol aktívny v októbri/novembri minulého roku (řijen / listopad) A tento Roleplay bol vlastne prvý bližší kontakt s inými bronies. Zapojil som sa krátko po mojom príchode na fórum... bol som na začiatku tej pony eufórie. Dosť som bol z toho všetkého okolo toho vyjukaný. Roleplay mi veľa dalo a spoznal som vďaka nemu skvelých ľudí. Tou poviedkou som ho chcel dôstojne zakončiť, keďže aktivita časom upadla, ako to u RP býva.

Nepriamo ma k tomu priviedol bratranec (DJChaos). Na skype si dal ako profilovú fotku svoje OC. Povedal som si, že je to celkom pekne spravené... myslím graficky. Bol to obyčajný vektor ako v seriáli. Povedal som si, že si o tom niečo dohľadám. Našiel som si najprv pár obrázkov, ktoré sa mi veľmi páčili. Prvú epizódu som išiel sledovať s vedomím, že "Viem, že sa mi to bude páčiť" Dojem mi pokazil český dabing. Neprišiel mi najstrašnejší, pretože som ho nemal ešte s čím porovnať. Pozeral som epizódu za epizódou Prvú sériu som zkouknul za dva dni v českom dabingu. Potom som si dal anglický reparát, a druhú sériu. To bolo všetko, čo dovtedy vyšlo.

Musím ťa opraviť, už sú tri, a jeden mix.
Náhodou sa ku mne dostalo pár PMVčiek, na známe pesničky. Začal som hľadať a zistil som, že české PMV je iba jedno: Jožin z bažin, a slovenské žiadne. Povedal som si, že trocha spropagujem poníkov po Slovensku. Ale na to som nemal program, a nevedel som, ako to spraviť. Tak som oslovil Chaosa, on sa pre tú myšlienku tiež veľmi nadchol, keď sa na Vianoce stretla celá rodina, spravili sme to PMV. Ja som vyberal scény a Chaos strihal.

Ťažká otázka... Úspech... asi proděláni komplikácií po pôrode a potom operáciu srdca... a neúspech... nad tým som sa nejak moc nezamýšľal.

Mám 18 rokov, medzi záľuby patria Formule 1, geografia, vedomostné súťaže... Nemám obľúbený hudobný žáner, u pesničiek a skladieb si všímam melódiu, ak ma osloví, stiahnem si ju. Zjem skoro všetko, okrem hríbov. A na special someponyho stále ešte čakám.
Pre fanúšikov ešte prezradím, že s Chaossom spolu chystáme nový mix CZ/SK piesní s pony tématikou, ale vo väčšom merítku. Niečo ako Pony anthology. Neviem presne uviesť, kedy to bude, bývame každý inde a nestretávame sa často. Určite však toto video bude...niekedy.

Presne tak. Mne nejde o to, aby som bol najčítanejší, ale aby som spravil niekomu radosť.

Aj ja ďakujem za rozhovor, a fanúšikom za podporu, a ak majú nejakú obľúbenú pesničku, alebo skladbu, a radi by ju počuli v CZ/SK Pony Videomixe, tak nech neváhajú, a ozvú sa.

Skrývá se za tím celkem komický příběh. Mno, ne ani komický, spíš zábavný. Komický zní strašně blbě. Šlo o to, žeeeee jsem měl u domu počítačovou hernu a abys mohl nabíjet kartu, potřeboval jsi klasické přihlašovací údaje. Vyzkoušel jsem dvě nebo tři přezdívky, než jsem naštvaně řekl první město, které mě napadlo, a ono to bylo volné.

Dostal jsem se na ně pře IDeho, který tak otravoval, až jsem svolil, že se podívám na první dva díly. K psaní... Jak jsem se vlastně dostal k pasní… Jo, už vím... Bylo to vlastně kvůli tomu, že tou dobou na blogu probíhaly strašné rozbroje kvůli gore a greemdark povídkám. Vzhledem k mé předchozí tvorbě jsem chtěl taky napsat nějakou takovou věc, ale nějak jsem zjistil, že mě... Že nejsem schopný těm postavičkám ublížit, tak jsem to trochu předělal.

Moje prvotina bylo „V jednom sklepě“ a myslím si o tom, že to byla celkem sranda to psát a sledovat reakce čtenářů, jak mě chtějí ze začátku zabít a pak mě chtějí zabít znovu.

Vedlo nás k tomu hlavně to, že na fóru začalo vznikat obrovské množství ne příliš kvalitních povídek, které povětšinou měly jedno a to samé téma, nebo byly opravdu špatně napsané. My jsme neměli možnosti zasahovat do adminských funkcí, tak jsme založili tuhle příručku s úmyslem takhle pomoct všem. Prvotní nápad přišel ode mě, tak jsem ho i založil.

Ano i ne. Hlavní důvod, proč jsem se já začal věnovat víc RP sekci než spisovatelské byla moje neschopnost dotahovat rozdělanou práci do konce. Pro mě je vymýšlení příběhů a nápadů koníček, mám to rád a naplňuje mě to, ale nejsem schopný často své nápady dotáhnout do konce. Proto jsem se začal věnovat RP sekci, kde můžu nahodit nápad a pak je tam spoustu dalších lidí, kteří jsou ochotni se do něj zapojit.

Ano, tohle to mě nikdy neopustilo, chuť napsat nějaké dílo, které si někdo přečte a bude mě chtít zabít. *úšklebek* Mám rád adrenalin. Hlavně mě baví vymýšlení příběhů. Rád ale předávám své nápady jiným, protože vím, že jsou v jejich realizaci schopnější něž já, ale občas něco sám napsat není na škodu.

To je těžké. Přilákat lidi, kteří nečtou a jen pasivně koukají na seriál, je nemožné, Možná tak vymýšlet nějaké literární soutěže a toho se ujal s radostí Frolda, nebo se to dá taky udělat přes RP sekci, kdy se noví spisovatelé naučí psát příběhy.

Sledovat ani ne. Už taky nečtu nic, co se FF týče. Čtu hlavně klasickou literaturu, ale v kontaktu jsem s některými.

Spíš je to tak, že ti, co už psali, se díky tomuhle a dalším příručkám markantně zlepšili.

Největším úspěchem je asi to, že jsem stal sekčním moderátorem. A největší neúspěch? Největší neúspěch je rozhodně to, že nejsem schopen nic napsat.

Nepochybně se objeví nové tváře na fóru. Jestli ale v literární, nebo RP sekci? No, v RP bych o tom ani moc nepochyboval, ale v literární je to těžké.

A co bys chtěl vědět?

Hudební skupina. Spíš jde o to, co se mi líbí – od Ramstain přes jazz až po vážnou hudbu. Jsem šťastně zadaný se svou úžasnou přítelkyní. Oblíbené jídlo. Mno, já sním skoro všechno. A zájmů mám taky velmi mnoho od japonské kultury až po přípravu na zombie apokalypsu.

Je úžasná, sexy, miloučká a strašně šikovná (jeden z nejlepších prodejců ve svém oboru). *hvězdičky v očích* A všichni, co říkají, že láska je kravina, jsou sami kravina.

Vzkázat? Co vzkázat? Já přemýšlím... Muci, to nepiš a tohle taky nepiš… Snažím se vymyslet něco stráááášně inteligentního… Ježiši kriste, nepiš to… Není důležité, co jste, ale že jsou lidé, kteří ve Vás věří.

Bylo mi potěšením.