Nic proti..ale náhody neexistují. Vše je předem napsané...Pokud se rapidně ochladilo i přes zaplá topení..tak je velká pravděpodobnost že došlo k paranormální aktivitě docela by mě zajímala historie té školy.

To netuším, ale není to jeidná zvláštní věc co se tam odehrála + je tam to divné sklepení do kterého nechodíme + kdysi to byla základní škola, ale ta se zrušila a místo ní je teď vysoká škola a jediné co tomu bylo připomínkou bylo rozpadající se dětské hřiště hned před budovou kde tenhle rok udělali nové parkoviště a hned za tím hřiště kdysi vyhořela jakási restaurace a jediné co po ní zbylo jsou jen velké základy. Takže pár příběhů mám ještě v zásobě.

No tak ještě sem připíšu co se dále odehrálo v té škole. (nějaká melodie pro lepší atmosféru http://www.youtube.com/watch?v=-fPT8ojGU10) (kdo má zájem )

Hned první den co jsem se tam šel podívat na den otevřených dveří na mě ta škola i přilehlé místo docela silně zapůsobila. Jelikož jsem nevěděl kudy se tam dá přesně dostat tak jsem si jak u mě je klasické vybral tu nejzapadlejší cestičku kterou se tam dá dostat a ta vedla skrze takový menší parčík co je za školou.
Bylo počasí takové sychravé jako je zrovna dnes. Byl mráz a mírně sněžilo. I když je to uprostřed města tak v tu chvíli nikde nebyl ani živáček a bylo naprosté ticho. Nebyly slyšet auta ani nic jiného...teda kromě zlověstného krákání vrán.
Takový vchod do parku tvořily dva velké a staré stromy, které skoro tvořily jakýsi tunel. Na každém místě kde to šlo seděla vrána a celé stromy jimy byly obalené. Bylo to docela děsivé a jen tak si tam seděly a pozorovaly mě. Chvíli jsme měl pocit jako kdybych byl v tu chvíli poslední člověk na zemi. Takový podivný pocit jsem snad ještě neměl. Dokonce ani před školou jsem nikoho neviděl jen tam bylo to smutné a opuštěné hřiště, které připomínalo, že to kdysi byla základní škola.
Vevnitř mě jen navedla paní, která to tam hlídala. Celkově jsem měl z toho místa takový zklíčený pocit (a nemyslím tím, že to bylo kvůli tomu, že jsem šel do školy). Když jsem došel do místní auly tak tam byl jen rektor a pár dalších lidí. Taky to bylo tím, že jsem tam nešel ty první dny. Později jsem zjistil, že tam kde je teď aula byla kdysi tělocvična. Hodněkrát se mi stává, že zde cítím smutnou energii, někdy ale i dobrou je to zvláštní místo.

Druhá taková věc co se tam stala byla přímo v naší třídě. Naše třída, která je dosti velká byla v minulosti rozdělena na 2 třídy a jediné co to připomíná jsou zavřené dveře, kterými se neda procházet. Nebylo by to nic zvláštního, kdyby se je čas od času někdo nesnažil otevřít. Jen když se podíváme na chodbu tak je úplně prázdná a nikdo tam není.
Sám jsem to jednou zažil protože jsem seděl přímo vedle těch zavřených dvěří. Tehdy jsem ještě netušil hodně věcí, které jsem o té škole časem zjistil. Jednou těsně před hodinou se náhle klika těch dvěři začala točit dolů a někdo se snažil otevřít ty dveře. Párkrát s nimi zalomcoval a pak jsem slyšel něco jako dětský smích a cupitání pryč. Když jsme se však podívali na chodbu tak tam nikdo nebyl jen po schodech přicházela naše učitelka.

Jako poslední věc co se stala byla těsně předtím než zrušili to dětské hřiště a postavili tam to parkoviště. Přes noc tam někdo vypálil velký kruh. Ze země to vypadalo jako ohniště, ale když jsme vycházeli do učebny ve vyšším patře tak to skoro vypadalo jako pentagram (snad jsem to dobře napsal). Každopádně to uvnitř nebylo vypálené, ale byly tam vidět jakési spálené čáry. Potom se od té doby nic zvláštního nestalo až teď v pondělí o čem jsem už psal.

Ještě jak jsem jednou čekal na odvoz tak kolem procházel dvě postarší paní. Jen jsem zaslechl jak říkaly, že je škoda, že už tady není ta škola. Že jim chybí ten dětský smích.

Každopádně to je vše co se tak stalo v téhle škola, ale to místo má své tajemství a myslím, že je lepší když to i jako tajemství zůstane.

Je pravdou, že různá místa si dokážou udržet energii, jak pozitivní tak i negativní. A senzitivní člověk ji dokáže "vycítit" přesně tak, jak popisuješ. Mám to podobně.

Taky znám dům, ve kterém prokazatelně straší. Je to rekreační nemovitost umístěná na stráni u lesa, poblíž je chatová osada. Dosti smutné, ponuré a odlehlé prostředí. Nedá se od tama rychle odjet. Známý si ji koupil a následně zrenovoval, ale několik členů jeho rodiny vč. jeho samotného se toho místa začali tak bát, že to raději se ztrátou prodali a už o tom nechtějí ani slyšet. Byl jsem tam jednou a negativní energie z toho přímo sálá. Navíc tam má člověk neustále pocit, že se na něj někdo - nebo něco - neustále koukalo. Velmi nepříjemné, dokážu si to pořád velmi dobře vybavit.

Později se přišlo na to, že v onom domě se odehrálo několik hrůzných vražd. Dokonce nezávisle na sobě, tak silná ta negace byla - a pravděpodobně stále je. Netuším, jak si onu chatu užívá její současný majitel, ale ani to vedět nechci.

U nás ve městě je taky takový dům. Stojí v postranní uličce (v této ulici stojí taky restaurace předělaná ze staré restaurace asi z 20. let, tam jsem viděl také pár paranormálních jevů) , před starou hasičárnou. Tenhle dům byl dělnický protože ještě v minulosti ta místě hasičárny stála továrna (Nevím přesně na co). Ten dům je prakticky bez omítky, okna jsou zaplněná nějakým dřevem a za domem je dost zarostlý plácek. Jednou, když jsem se v zimní večer vracel od spolužáka, který potřeboval poradit s PC, jsem šel okolo tohohle domu. Když jsem ho měl před nosem tak najednou přestaly svítit lampy, nejspíš vypadl proud. Ale v tom domě začalo blikat světlo, a jedním oknem, kterým bylo vidět dovnitř, jsem viděl siluetu jakoby mrtvého člověka přivázaného na židli. Asi desetkrát to takhle bliklo, a asi jedenácté rozsvícení nějaké lampy, ukázalo jak se ten člověk zvednul ze židle a upadl. Hned na to jsem slyšel obrovskou ránu. Jeden z nejděsivějších momentů mého života. Začal jsem utíkat od toho domu a asi potom se lampy rozsvítily. Po pár dnech získávání informací, jsem zjistil, že tento dům je opuštěný asi 70 let, a že majitel tohoto domu své nájemníky zavraždil. Bezdůvodně.

Další taková věc se stala v již zmíněné restauraci. Jako malý jsem tamtudy chodil do školy. Okna byla čistá takže bylo vidět dovnitř. Pamatuju si, že oknem bylo vidět jen na bar a piáno, na kterém ležel červený smoking. Asi před třemi lety to tam někdo koupil a zavedl tam restauraci. Když to otevírali, pamatuju si, jak jsme tam s rodinou večeřeli. Po jídle jsem šel na toaletu. Když jsem byl na chodbě, uslyšel jsem hrát piáno a najednou jsem viděl, jak se na schodech oběvil ten červený smoking. Bylo to zvláštní.

Další věci postnu zase příště.

Nevím jestli to sem patří ale napíšu to tu když tak to smažu
Takže včera v noci před spaním u mě byla mamka a ségra a najednou sem slyšel vrznutí které se 3opakovalo zeptal sem se jich jestli to neslyšeli taky ale oni že jestli neslyšeli co.
Jak odešli a já se chystal spát tak sem v uchu slyšel nějaké zvuky. (né to pípání nebo co to je když je ...)
Prostě nějaké zvuky a začal sem mít nějaký divný pocit jakoby strachu a všech takových pocitů a pak sem měl pocit že mě někdo sleduje vždycki když sem se otočil ale nikdo tam nebyl.
Píšu to blbě bylo to i nějak jinak ale i tak to bylo děsivé.
(napište pls jestli to sem patří ... )

Lukas22: I tohle se tu více méně hodí, tahle je poměrně časté. Příště tady hodím zase jiné zážitky a jsem rád, že tu píšou i další. Je zajíavé si přečíst i jiné příběhy než jen ty moje.

Když jdou takhle slyšet takové podivné zvuky není od věci vzít foťák a udělat pár náhodných fotek. Ale předem říkám, že tohle je na vlastní riziko, proože když už něco v domě je, tak je možné, že tu onu věc to ůže podráždit.

Geri: Tebe sa stalo toľko vecí že to ani možné neni.. Keby že sa to stane mne tak sedím na psychiatrii

Ešte si pamätám ako sa mi raz stalo že som bola na PC a na okne bolo položené rádio. Rodičia boli niekde preč a z ničoho nič sa to rádio zaplo. Strašne som sa zľakla a išla za bratom že sa tam zaplo z ničoho nič rádio. Po chvíli prišli rodičia a tak som im to povedala čo sa stalo. Mama hovorila že otec poobede niečo robil z rádiom že to možno len nastavil ale otec hovoril že nič nerobil..Teraz neviem či ma chcel otec len vystrašiť alebo stým fakt nič nerobil.

U nás v hospodě se prý občas zjeví "pán v modré džínové bundě". Nad barem, hned naproti vchodu visí zrcadlo a to je otočeno tak, aby barman viděl, kdo zrovna vchází do hospody (praktická věc ). Do hospody se vchází po malých schodech a na druhou stranu ta chodba vede k wc a druhé hospodě. Kolmo na ni je chodba ke schodům k východu a na zahrádku na druhé straně.
No a několika barmanům už se stalo, že v tom zrcadle viděli, jak na zahrádku jde chlápek v modré džínové bundě, ale na zahrádce nikdo nebyl, ačkoli hned šli za ním a rozhodně nemohl odejít, bo by se s nimi srazil po cestě.
Stává se to prý hlavně na jaře/v létě, za slunečného dne a dopoledne.

Oggy123: Většina z mých zážitků se stala už před nějakou dobou, ale i teď se stávají, ale spíše už jen výjmečněji. Kdysi jsme taky museli š´tárat do každé záhady a všechno prozkoumávat, takže takových událostí bylo hodně. Když už to pak začalo zacházet do extrémů tak jsme od toho upustili, ale někdy se to jakoby stále vrací.