@Cwossie: tak hlavně je potřeba brát ohled na text v záhlaví:

Citace:This screening quiz is not designed to make a diagnosis or take the place of a professional diagnosis or consultation.

Dost proto, že mnoho těch symptomů odpovídá i jiným věcem - nedá se to jen tak snadno zjednodušit. Jde pouze o vyšší pravděpodobnost:

Citace:This is a screening measure to help you determine whether you might have an autism spectrum disorder (including Asperger's disorder).

Jako HSP (což je de facto opačný extrém) jsem dosáhl skóre 16 imho hlavně proto, že většina mých odpovědí byly extrémy.

Nedávný zážitek na tohle téma: na GalaCon jezdí už pár let jeden brony, na kterém je autismus znát docela dost a z nějakého nepochopitelného důvodu si mě vždycky najde a chce si povídat no je to docela těžké s ním tu konverzaci vydržet, byť jen pár minut. Dalo docela zabrat se tomuhle stylu přizpůsobit, byť jsem nepochyboval o jeho ušlechtilých úmyslech, ale na tu chvíli se to dalo.

S Aspergerem je to podle mě těžší, protože ti lidé se dost často naučili hrát hru s okolím na to, aby tenhle svůj povahový rys zakryli (více či méně), takže k nim ostatní přistupují stejně jako k ostatním. Což je fajn a může to fungovat, ovšem jen do té chvíle, než se jim povede nějaký přehmat v téhle hře (dřív nebo později se to povede každému), který často sami nepostřehnou a pak je průšvih na světě, protože ten moment se dá snadno misinterpretovat jako něco mnohem horšího (třeba jako podraz). Takových lidí je mnohem víc, než se zdá - ze zdejšího osazenstva třeba Darm, Martin, Gris nebo Hellwalker. Každej je úplně jinej, někdo hraje víc, někdo míň. Všechny čtyři jsem měl v (ne)jednu chvíli chuť opakovaně něčím praštit, prostě proto, že jsem si myslel, že fungují stejně jako ostatní. Le nope - je třeba mít na paměti, že když u dotyčných přijde na určité specifické situace (nebo to prostě dělají pořád), můžou se zachovat zcela jinak, než zbytek populace. Ne lépe, ne hůře, jen prostě jinak a neočekávaně. Když mi tohle Darm udělal poprvé (to jsem to o něm ještě netušil a udělal to samozřejmě nechtěně), tak to vypadalo 14 dní, že mu dám při příštím setkání po čuni (obzvlášť když se mě zeptal, jestli mě něco netrápí, že vypadám poněkud zamlkle). No nakonec jsme si to vyříkali a pro příště už jsem si prostě dával pozor a tuhle informaci vedl v patrnosti. Totéž, když jsem s Martinem diskutoval některá témata a totéž se děje třeba na srazech s Hellwalkerem, před kterým mnoho lidí prostě v hrůze uteče, protože když ho neznáte, tak to vypadá, že nás všechny přišel pozabíjet - obzvláště když když mezi řečí prohodí, že jeho oblíbený charakter je Terminátor imho by ho zvládnul zahrát stejně dobře jako Arnold (pokud to není dostatečně jasné, tak to byl kompliment).

Ale i když konverzace či jakákoliv bližší interakce s nimi stojí energii navíc (u někoho víc u někoho míň), tak když si odmyslím ty občasné přehmaty a některé náhledy, kde prostě jistá složka lidského poznání chybí (protože ji prostě nevnímají), tak se to v pohodě dá. Akorát se dotyčným vyhýbám, když nemám energii na to odfiltrovat ty vedlejší efekty, které produkují.