Aha...já ty pravidla této sekce nečetl  
EDIT: Další část vyjde dnes a nebo až po víkendu (jsem přes víkend v Česku a asi s sebou nebudu mít počítač a přes mobil to dělat nebudu

Rozhodně doporučuji si je přečíst, aby nenastali nějaké problémy.
Pokud by jsi u nich něčemu nerozuměl, jsem k dispozici a dovysvětlím.
Přeji ti hodně zdaru do dalších kapitol. Na prvotinu je to moc dobré. Moje byla úplné fiasko dá se říct xD

Vzhledem k tomu, že po mně škola momentálně chce hodně, tak nic neprodukuji. Slibuju ale, že se to po olomouckém srazíku (8.10) změní. To už budu mít tu práci z biologie konečně hotovou a nic víc mě (DOUFÁM) obtěžovat nebude.
Jinak tu biologii MUSÍM psát v němčině, takže mě snad chápete
Děkuji

Tak...po delší pauze jsem zpět...konečně
Tentokrát ale ne s vidinou vydání další povídky, ale s doopravdy vydanou povídkou jménem "Vyloupení banky v Manehatonu". Tu vydávám ale pouze na vyžádání kvůli pravidlům literární sekce fóra bronies.cz. Pište mi do PM, abych vám mohl dát odkaz.

Myslíte si, že jsem umřel Kdepak. Vetřelci neumírají tak snadno. Držím se toho tady jak klíště.
-Do budoucna (na dobu neurčitou) mám v plánu vydat jeden VELKÝ projekt, na kterém pracuji již 3 měsíce. Zatím ale neprozradím, o co jde.
-Dále mám ještě rozdělané 2 projekty, které dávám též na dobu neurčitou. Ale u těchto můžu říci, co budou zač.
*Povídka postavená na jistém druhu RP, které hraji s jednou osobou na messengeru
*Kratší povídka inspirovaná universem Metra od Dmitrye Glukhovského.

PS: Čte to tu vůbec někdo?

Řekl bych že ano, ale je lepší sem hodit až tu povídku než jen jak na něčem pracuješ. Takhle to vypadá jako souboj s větrnými mliny.

Přidána nová literatura.
Šťastné a veselé vánoce všem

To je...tak strašně úžasné!   
Skvělá práce...jen tak dál... (Už se nemůžu dočkat další části...   )

Mám zde další výtvor. tentokrát je to básnický útvar ohledně Celestie a Luny
Solárie a Luna

Četl jsem zatím ty dvě básně "Pro Hanku" a "Solárie a Luna"+k tomu povídku "Seznámení za Vánoc". Původně jsem neměl v plánu reagovat, ale nedá mi to. Jak ti to říct, ehm, něžně? Básně jsou celkem nic moc, povídka je oproti nim o mnoho lepší, ale ne zas tak moc.

I když je téma lásky ohrané a místy i klišovité, pořád se dá zpracovat originálně, po svojemu. Toto se ti však v básni "Pro Hanku" nedaří. A to nemluvím o tom, že nemáš žádný pevný rytmus. Taky tam máš velmi hnusné gramaťáky (rýmy typu Hanička-klisnička nebo milého-veselého, kde obě slova patří ke stejnému druhu a mají stejné gramatické kategorie). Totéž platí pro Solárii a Lunu.

K té povídce. Gramatiku/pravopis máš velmi obstojný. Něco ti sem tam ujede (např. Vánoce s velkým V a ne malým, problémy v špatně dané čárce), ale to jsou malé chybky, které se djaí snadno přehlédnout.

Co se týče příběhu samotného: vidím zde zásadní chybu. Rozhodni se, ve kterém čase budeš psát – jestli v přítomném, nebo minulém. Takhle jseš schopný mnohokrát během celé povídky vystřídat oba časy, což ubírá na celkovém dojmu z díla. Někdy časy střídáš jak na běžícím páse i během jednoho jediného odstavce!

Taktéž, strašně moc popisuješ. Někdy je to fajn – např. když se popisuje nějaká scéna, např. z války, nebo přírody. Ale někdy je to na škodu, protože detailní popisy nedovolují čtenářům zapojit představivost, zvláště tehdy, pokud takový popis není důležitý pro samotný příběh. Pak se čtenář cítí spíš jako konzument, než jako někdo, kdo ten příběh prožívá na vlastní kůži. Aspoň já se tak cítil. Ale někdy toto može být autorův záměr, což v tvém případě, hádám, záměr nebude. Dobrý příběh má čtenáře vtáhnout a nedovolit jim v průběhu čtení vystoupit ze smyšleného světa – toto platí mnohonásob pro literaturu, kde nejsou k dispozici vizuální prostředky jako ve filmu. Na co je např. čtenářovi znalost, že hala na nadráží je červenobílá? Nebo že zdi v podchodu byly šedé? Takováto informace se dá zcela vypustit a příběhu to vůbec neublíží. Čtenář si pak domyslí, jak to všecko vypadalo.

Konec povídky (cca poslední dvě-tři stránky) je dle mého umělecky dobrý, ale to je bohužel k ničemu, když je zbytek takový...obyčejný. Kdybys city, které z těch posledních odstavců šly cítit, dával i do zbytku povídky, tak by se to četlo velmi luxusně. Pobavils mě docela se svým obratem wingboner, což byla taková třešnička pro zpestření, ale velmi příjemné zpestření.

Avšak, nenech se těmato slovama odradit od psaní. Právě naopak. Tato kritika by měla být impulzem k tomu, aby se z tebe stal lepší autor.