U soudu: "Babičko, tak nám
povězte, jak se to všechno seběhlo?"
Babička: "No, jdu takhle parkem,
sluníčko krásně svítilo a hřálo, tak
jsem se posadila na lavičku. Po
chvilce šel kolem mladík, takový
pohledný, a sedl si ke mně. Po
minutě se přisunul blíž a vzal mne
kolem ramen."
Žalobce: "Bylo vám to nějak
nepříjemné?"
Babička: "Ne, vzpomínala jsem, jak
to bylo krásné, když jsem ještě byla
mladá."
Soudce: "A co následovalo dál?"
Babička: "Potom mi začal jednou
rukou rozepínat halenku, a když
jsem se nebránila, tak mi druhou
začal sunout pod sukni ke
kalhotkám. Když už se mně tam
málem dotkl, pustil mne a zakřičel:
Aprííl! Tak jsem ho zabila, hajzla
jednoho!!!"
Dvě jeptišky, sestra Logika (SL) a sestra
Matematika (SM)
byly na cestě domů do svého kláštera.
SM: Všimla sis, že nás už 38 minut
pronásleduje nějaký muž? Ptám se, co
asi chce?
SL: To je přeci logické - chce nás
znásilnit.
SM: Proboha! Při této rychlosti a
vzdálenosti nás nejpozději do 5 minut
dožene. Co budeme dělat?
SL: To jediné co je logické: půjdeme
rychleji.
SM: Nefunguje to!
SL: Přirozeně, že to nefunguje! Ten muž
udělá také to jediné, co je logické: Půjde
také rychleji.
SM: Tak co tedy uděláme? Při této
rychlosti nás už za 3 minuty dohoní.
SL: To jediné co je logické: Rozdělíme se.
Já půjdu jednou cestou a ty tou druhou.
Nemůže nás
přece pronásledovat obě.
Muž pronásledoval sestru Logiku.
Sestra Matematika došla do kláštera a
měla obavy o sestru Logiku.
Konečně sestra Logika také dorazila
domů.
SM: Sestro Logiko! Zaplať Pán Bůh, že už
jsi tady. Pověz mi, co se stalo!
SL: To jediné co je logické: Ten muž nás
nemohl pronásledovat obě, tak šel jen
za mnou.
SM: No jo, to vím! Ale co se stalo potom?
SL: To jediné co je logické: běžela jsem
nejrychleji, jak jen jsem mohla.
SM: A potom?
SL: To je přece logické. Začal utíkat také
co nejrychleji, jak jen uměl.
SM: No a co pak?
SL: To je přece logické, stalo se to, co se
stát muselo. Dohonil mne.
SM: Chudáčku, co jsi pak udělala?
SL: To jediné, co je logické: Vyhrnula
jsem si sukni nahoru.
SM: Ó! Sestro! A co udělal ten muž?
SL: To jediné, co je v takové chvíli
logické: Spustil si kalhoty dolů.
SM: Ó ne! A co se stalo potom?
SL: Není to logické, sestro? Jeptiška s
vyhrnutou sukní může přece utíkat
daleko rychleji než muž se spuštěnými
kalhotami! [J]
povězte, jak se to všechno seběhlo?"
Babička: "No, jdu takhle parkem,
sluníčko krásně svítilo a hřálo, tak
jsem se posadila na lavičku. Po
chvilce šel kolem mladík, takový
pohledný, a sedl si ke mně. Po
minutě se přisunul blíž a vzal mne
kolem ramen."
Žalobce: "Bylo vám to nějak
nepříjemné?"
Babička: "Ne, vzpomínala jsem, jak
to bylo krásné, když jsem ještě byla
mladá."
Soudce: "A co následovalo dál?"
Babička: "Potom mi začal jednou
rukou rozepínat halenku, a když
jsem se nebránila, tak mi druhou
začal sunout pod sukni ke
kalhotkám. Když už se mně tam
málem dotkl, pustil mne a zakřičel:
Aprííl! Tak jsem ho zabila, hajzla
jednoho!!!"
Dvě jeptišky, sestra Logika (SL) a sestra
Matematika (SM)
byly na cestě domů do svého kláštera.
SM: Všimla sis, že nás už 38 minut
pronásleduje nějaký muž? Ptám se, co
asi chce?
SL: To je přeci logické - chce nás
znásilnit.
SM: Proboha! Při této rychlosti a
vzdálenosti nás nejpozději do 5 minut
dožene. Co budeme dělat?
SL: To jediné co je logické: půjdeme
rychleji.
SM: Nefunguje to!
SL: Přirozeně, že to nefunguje! Ten muž
udělá také to jediné, co je logické: Půjde
také rychleji.
SM: Tak co tedy uděláme? Při této
rychlosti nás už za 3 minuty dohoní.
SL: To jediné co je logické: Rozdělíme se.
Já půjdu jednou cestou a ty tou druhou.
Nemůže nás
přece pronásledovat obě.
Muž pronásledoval sestru Logiku.
Sestra Matematika došla do kláštera a
měla obavy o sestru Logiku.
Konečně sestra Logika také dorazila
domů.
SM: Sestro Logiko! Zaplať Pán Bůh, že už
jsi tady. Pověz mi, co se stalo!
SL: To jediné co je logické: Ten muž nás
nemohl pronásledovat obě, tak šel jen
za mnou.
SM: No jo, to vím! Ale co se stalo potom?
SL: To jediné co je logické: běžela jsem
nejrychleji, jak jen jsem mohla.
SM: A potom?
SL: To je přece logické. Začal utíkat také
co nejrychleji, jak jen uměl.
SM: No a co pak?
SL: To je přece logické, stalo se to, co se
stát muselo. Dohonil mne.
SM: Chudáčku, co jsi pak udělala?
SL: To jediné, co je logické: Vyhrnula
jsem si sukni nahoru.
SM: Ó! Sestro! A co udělal ten muž?
SL: To jediné, co je v takové chvíli
logické: Spustil si kalhoty dolů.
SM: Ó ne! A co se stalo potom?
SL: Není to logické, sestro? Jeptiška s
vyhrnutou sukní může přece utíkat
daleko rychleji než muž se spuštěnými
kalhotami! [J]