Vyšel jsem ven z blázince a vzal sebou i nějkou partu jinejch bláznů. Došli jsme k tobě na kopec a já je tam vypustil. Ty jsi z toho jak jsi je sledoval ztratil hlavu a běžel jsi jí hledat pod kopec. Kopec-> můj.
Když už jsem byl pod kopcem, pozval jsem těch pár sympaťáků, co jsi přivedl, na pivo.
Když jsme se vrátili, byli tak vožralý, že tě znásili a hodili do škarpy. Pak šli domu a já zůstal sám na kopci.
Byl jsem nalezen policií a řekl jsem že za to můžeš ty takž tě zatkli a než tě pustili tak jsem obsadil kopec.
Policajty jsem podplatil a doběhl jsem tě, když jsi lezl na kopec. Podkopl jsem ti nohy a doběhl až na vrchol kopce. Zatímco ty jsi seděl pod kopcem a nevěřícně hleděl nahoru, nechápajíc, co se to právě stalo.
Tak hledím dál jakoužto náhodou jsi mě zachránil protože pár sekund na to proletělo nad kopcem letadlo a smetlo tě motorem takže ty se teď vyskytuješ v celém okolí kopce jako divná mazlavá kaše. Já jsem zabral kopec.
Ale pak se ozvalo:
Kind of magic a já byl zase celý a vzal si pár dní dovolenou, než vymyslím další způsob, jak ti sebrat kopec.
Já si mezitím na kopci zřídil obrněné rekreační centrum.
Pozabíjel sem všechny templápony (love and tolerance) a na Meritica poslal bratrstvo. Strachy utekl z kopce a já bezproblému zabral kopec. Mimochodem, obrnil si ho jen z přední strany. Obrnění jsem dostavěl ze všech stran a užíval si pohody.
Vyrobil jsem masivní baterii děl který srovnaly tvojí papírovou pevnost se zemí (s kopcem) a protože ty jsi si ze strachu vyrobil bunkr do kterýho jsi zalez tak jsem mu všechny vchody zalil betonem. Kopec je zase MŮJ
Naštěstí si nezalil východy a já mohl v klidu prchnout. Opět povolávám bratrstvo, které ti zláme nohy a pošle z kopce. Kopec je můj