Bronies a ekologie - zachraňujete planetu?

[Claymon]

Martin: Je to 18W LED svítidla. Krásně mi po celém bytě nahradily 150-200W žárovky a jejich ceny šly během posledního roku těžce dolů (aktuální cena je asi 600 kč). Osobně mám tedy výhodu, protože známý vlastní e-shop a má krabici všech vzorků, co prodává, takže pak není problém si v klidu odzkoušet jaký výkon, typ (klasika/kukuřice) a odstín světla je pro danou místnost vyhovující.
Je zvláštní, že tuto možnost jsem již nabízel spoustě lidí, ale každý si raději jde někam do elektra, kde jsou LED svítídla zrovna v nějaké akci. Opravdu to nechápu. Na výběru bot nebo oblečení stráví každý hodiny, ale světlu, které jim bude svítit příštím 15 let, nikdo neřeší a vezme první kus, který se jim dostane pod ruku.

[Martin]

Určitě, až budu měnit v objímkách zářivky, tak tam vrazím LEDku. Při ceně 450 Kč za 12W, co nahradí 110W žárovku, je to možná výhodnější než 14W úsporná, co nahradí 70W a stojí 140 Kč.

Nehledě na životnost 50.000 hodin vs. 10.000 hodin.

A když už jsme u té ekologie, tak ani ta není zanedbatelná.

Ano, člověk udělá za život blbostí. Nešlo ani tak o slevu, zkoušel jsem to. Ale šel jsem na to výpočtem, že když 1 svítidlo dostatečně osvětlí 4m2, že 5 svítidel bude na 24m2 dostačovat (jaksi jsem zapomněl, že na menším prostoru se světlo odráží od blízkých stěn), mno

Navíc je máme i jako takové noční lampičky, nebo dosvětlení k televizi při jídle. Jednu modrou mám i trvale připojenou nad postelí (ve sníženém příkonu - tak trochu omylem - je tam schodišťový přepínač a mrcha indukuje proud , takže v noci nemusím svítit, když chci na záchod

Offtopic: u bot možná (aby mi sedly), ale oblečení? pche 5 minut i s placením je hodně

[Melgarh]

@Svetla: Ja si pro usporne a LED zarovky chodim do Ikei. Ano presne tam - nejen ze jeji svetla vyhrali v dTestu v ramci kvality, uspory a vydrze, ale mam od nich uz jednu zarivku pres 9 let a porad sviti a startuje dobre, to same se rici neda o jinych z Electroworldu a Datartu..

Kor ted v Ikee maji za ~200 LEDku, ktera vyda za 60-80W a v pohode loznici/pokoj osviti. Na netu ji ale nevidim.. divny.

Taky jste mi pripomneli - na strese mame panely na ohrev vody, uzasna vec, vysoka ucinost (nad 90 a jaro/leto/podzim je zahrivani vody takrka zDarma Daleko lepsi vec nez si cpat 5-7% ucinne solarni panely na elektrinu ktere jeste brzy odejdou. Fakt vyborna investice kor kdyz jeste na to bude nejaka dotace!

[Martin]

Tak na ohřev vody jsou solární panely jednoznačně trefa do černého. Nejen, že jsou totálně ekologické (trochu skla, hliníku, černé barvy a trubek), ale hlavně jak píše Melgarh, účinnost obrovská. A pokud máte ideální podmínky, tj. Váš dům stojí na kopci a vedle máte svah, postavíte si panely "pod" dům a ušetříte mailant za čerpadlovou skupinu a ŘJ (což bohužel není náš případ ).

Pokud by si někdo myslel, že tu jen přitlachávám a kecám

barák

V našem případě spíš jen léto (80-110 stupňů). Na jaře/podzim je to jen takový dohřev z max. 70 stupňů (máme střechu východ/západ kvůli regulím obce). Taky máme jen 1 panel.

Fotovoltaické panely, i ty největší šunty, mají už dneska víc než 11%. NASA má údajně už 40%. Běžně dostupné snad až 15% (http://shop.solarpartner.cz/trina-tsm-245-2 ) - no, nekupte to, za ty prachy (245 Wp za 6000 Kč proti 30W před nějakým tím časem za 1400 Kč).

[Dreit]

Já kupoval LED žárovky mám pocit v OBI, asi dva roky zpátky. Jsou to myslím 4W kousky, studená bílá ("teplá bílá" je strašně vyblitá, studená je jako zářivka), tři kusy celkem za ďábelských 666Kč. A musím říct, že maximální spokojenost!
Samozřejmě že jsem prošel krabici a vybíral kousky s největší svítivostí - že to má dvojnásobnou spotřebu nemusí znamenat, že to dvojnásobně svítí. Není problém udělat 15W bludičku

7W teplá bílá na chodbě co kupovali rodiče je moc bodová a to světlo je prostě fuj (sytá oranžová), tyhle 4W jsou top Původně jsem míval tři kusy 60W halogenek (bodová, E14), ale praskala minimálně jedna měsíčně (cca 50 rozsvícení měsíčně). Po výměně za LED konečně klid.

[Claymon]

Yop. Jde s tím jít dokonce ještě dál. Pokud byste chtěli tímto způsobem i vytápět, je zde možnost použití Trombeho stěny.




V kombinaci s akumulační nádrží se na topení nemusí sáhnout od jara do podzimu.

Problémem jsou vysoké letní teploty. V takovém případě se záklapka nahoře otevírá a teplo uniká pryč. I tak bohužel teplo sálá skrz stěnu do domu.



Fotovoltaika: Ono se zvyšováním účinnosti už dnes ani ta fotovoltaika není nenávratná investice. On totiž její zásadní problém není v účinnosti, ale dvou jinejch faktorech

1/ předotování výkupních cen - to je známej fakt a politická prasečina, kterou tady nehodlám řešit

2/ Regulace výkonů v energetické síťi.

Nejprve opět trochu teorie:

Velikost vyráběné elektrické energie se musí v každém okamžiku rovnat spotřebě -> nelze ji skladovat (baterie jsou pro celorepublikové výkony nepoužitelné). Prakticky se dá říci, že když jdete ráno na záchod a rozsvítíte si žárovku, tak to v temelíně zahučí. (není to přesné kvůli servačným silám na generátorech, ale pouze pro představu.

Kdybychom však měli zapínat a vypínat elektrárny pouze podle toho, kde zrovna najede fabrika do provozu, bylo by to pomalé a neefektivní. Výkon se proto měří a vytváří se z něj tzv. Diagram zatížění

Jde o závislost odebíraného výkonu v závislosti na čase. podle časového období se diagramy dělí na denní, týdenní a roční.

Obr.1 - Denní diagram zatížení

Sami zde vidíte, jak se spotřeba během dne mění. (a to jde o letní měsíc, kdy není používána většina ohřevů. Díky těmto diagramům máme hrubou představu, jaká bude spotřeba v nejbližší době a elektrárny se připravily na regulaci výkonu. Abych se ale dostal ke špatnosti článků. Diagram rozdělujeme do 3 částí:

a) Základní: Pro pokrytí základního zatížení jsou využívány jaderné a velké tepelné elektrárny, jejichž provoz je levný (Výrobní náklady na 1 kWh Tušimice - 0,5 kč, Temelín - 0,9 kč) a u kterých se velmi těžko (nebo nefektivně) reguluje jejich výkon)

b) Pološpičkové: Zde jsou používány menší tepelné elektrárny (uhelné, plynové, paroplynové a vlastně většina typů elektráren)

c) Špičkové: Zde jsou využívány Přečerpávací elektrárny

Obr.2 - Diagram zatížení rozdělený podle zdrojů

Problém Fotovoltaiky (a vlastně i větrných elektráren) je v tom, že mají od státu garantovaný výkup jimi vyrobené energie, ať začnou vyrábět kdykoliv

Příklad. Přes den zafouká nebo zasvítí na nějakou z fotovoltaických elektráren (kterých už je po republice na každém druhém poli) a najednou je v síťi přebytek energie, kterou nikdo nevyužije. Přečerpávací elektrárnu na regulaci použít nemůžeme, neboť čerpadlový provoz je využíván v noci, takže musíme jít s výkonem dolů v jiném (v poměru cena/kWh mnohem výhodnějším) zdroji. Vše je dorovnáno, náhle slunce nad elektrárnou zajde za mraky a můžeme najíždět s elektrárnou nanovo.

V čechách je zatím "naštěstí" problém pouze v tomto ohledu, neboť přenosová soustava zde byla vybudována jako 400 KV a výkonové nápory zatím zvládá, neboť možný přenášený výkon roste s kvadrátem používaného napětí. Německo je v tomto ohledu mnohem problémovější, neboť primárně využívají 220 KV síť, která jim v poslední době zoufale přestává stačit a proti výstavbě nových přenosových linek jim tam neprotestuje nikdo jiný než zase ekofašisti a ochránci lesů

Závěrem: Využití fotovoltaiky pro domácí potřebu, kdy si dáme na střechu 2 panely je bezproblémové, neboť se takto panely rozloží na velké území a náběhy nejsou tak srtrmé jako v případě zastavění louky fotovoltaickou elektrárnou. Další výhodou je spotřeba elektrické energie ihned na místě její výroby (neboť málokdo má na domu nainstalovaný takový výkon, aby ho v nějakém větším množství posílal zpět do sítě) a tím odpadají jakékoliv ztráty vzniklé přenosem.

[Dreit]

A pokud nebudou panely napevno na střeše, tak se dají samozřejmě i automaticky natáčet za sluncem (vyšší účinnost) Měli jsme na škole dva panely na konstrukci co tam kdosi vyrobil, vypadalo to dobře, ale mělo to minimálně jednu vadu - večer panely dojely na západ a ráno byly pořád na západě. A protože motor sepnul asi jen jednou za 10 minut na odhadem dvě vteřiny, tak se panely hnedtak nevrátily

[Martin]

Trombeho stěna je skvělý nápad. Ovšem, jak píšeš, jen do doby, než přijde léto Si neumím představit, jak to budou lidi regulovat (čistě teoreticky: stačí blbá zástěna a nebo hodně silná izolace na zdi). Zkušebně jsem si udělal podomácku vyrobené solární topení (2 radiátory - jeden černý a zasklený, potrubí, gravitační oběh vody). Při teplotách nad 10-15 stupňů a přímém slunci se nedá ani na jednom konci udržet ruka, ale jinak je účinnost mizerná (to si můžete vyzkoušet sami: pokud teď bude svítit Slunce a postavíte se k oknu, ani nepoznáte, že na vás něco dopadá). Hrozím se, co to bude dělat v létě, až bude 30 (naštěstí to má sklon uzpůsobený nízko položenému Slunci, ale stejně to bude chtít vymyslet nějaké zakrytí).

Tak to natáčení panelů lze snadno vyřešit tím, že jakmile Slunce zapadne, vrátí se panely zpátky na východ (s využitím energie z baterií). Majstrštyk je udělat i vertikální naklápění (nejen pro zimu, ale hlavně pro letní pohyb Slunce po oblouku). Ušetří to necelou 1/2 panelů. Ale co jsem se tak díval, tak se něco takového nabízí za 120.000 kč na 1 kW panel = zlodějna a sviňárna = volejte souseda kutila, ten to nějak zprasí a bude to stát desetinu toho. Určitě by to šlo řešit pomocí nějakého pole fotodiod (kam nejvíc svítí, tam se natočíme)..

UPDATE: Tak jsem našel: http://www1.fs.cvut.cz/stretech/2012/sbornik/155.pdf
Mi řekněte, co na tom stojí těch 120 litrů? ("nápad" ať si prodají svojí babičce). (tak a teď jsem hrubě porušil svou politiku vůči kradení softwarových nápadů )

Prakticky lze ušetřit i na větrání. Ano, používá se rekuperace, popř. v létě s bypassem. Ale kdo má třeba tu možnost, může si na pozemku nechat vybagrovat několik (desítek) metrů dlouhý příkop, hodit do něj betonové potrubí a nasávat vzduch přes něj (v létě se tím vzduch ochladí - navíc ztratí něco vlhkosti, protože ta zkondenzuje na betonu, v zimě předehřeje).

A vůbec nejlepší je zakopat pod zem celý barák a hotovo (ne ty pološunty, co se staví v někde ve středních Čechách za cenu, za kterou by se dala pořídit půlka menší vesnice). To je pak panečku ekologie. Nulové náklady.

Ad k té fotovoltaice pro vlastní potřebu: pokud bych si já chtěl převést vše kromě vaření, ohřevu TUV a topení na fotovoltaiku, tak to je asi 5-6 kWh, čili cca. asi 4-5kWp instalovaného výkonu (v zimě). Což je by voko asi tak 16-20 panelů po 250Wp. Problém jaksi nastává, co dělat s tím přebytkem, když přijde léto (to pak každý Wp instalovaného výkonu nevyrobí denně 1 Wh, ale asi 4 Wh a ze střechy máme rázem menší Temelín ).

[Claymon]

Martin: Já se možná špatně vyjádřil s tou fotovoltaikou. Nemyslel jsem tím provozování na ostrovní režim (což by bez točivé rezervy ani nešlo), ale s připojením k síťi. Jakmile je přebytek, tak se energie naopak posílá zpět do sítě a energie je upotřebena v nejbližším okolí.

[Dreit]

Martin: Dvě fotodiody, komparátory a spínací tranzistory, víc toho tam není potřeba. Když koukám že tam nějakej vysokoškolák nacpe PIC, tak mi vstává hříva na hřbetě
Otáčení po západu slunce mě samozřejmě taky napadlo, jen jsem se podivoval nad tím, že to takovou hlavu co to tvořila nenapadlo Ohledně vertikálního naklápění, určitě by to šlo, ale asi až od určitých výkonů - měli jsme dva panely, mám pocit že 40Wp a podle propočtů by se to údajně nevyplatilo. U nějakých 1kW asi jo, ale takovej panel už není zadarmo.

A zakopání baráku je už pár let mým snem, jen nevím jak by to bylo s odpadem (nebýt pod úrovní kanalizace) a o kolik by se to prodražilo, ale muselo by to být fajn. Hlavně v létě když je vedro a venku se nedá ani pořádně dýchat.
Jak je to vlastně s izolací pod zemí? Země by izolovala sama o sobě, nebo by to byla taky nějaká velká investice?