@LightDesh
Problém číslo jedna je v tom, že ani nevíme, jestli velký třesk byl. Vesmír je prostě příliš velký na to, aby se dal jeho růst vysvětlit v alespoň relativistických rychlostech. Stejně jako u
temné hmoty, kterou si vědci kompenzují nesoulad v gravitačních výpočtech, a
temné energie, jež je kompenzací neznalosti zdroje energie pro zrychlující se rozpínání vesmíru, které pozorujeme, si momentálně vědci pomáhají ještě nerelativistickou berličkou zvanou
inflace, aby vytvořili model rozložení hmoty ve vesmíru, a protože ani to nestačí, tak už přišli i se
sekundární inflací. V takových chvílích už si kdejaký fyzik řekne, že Velký třesk ani
nemusel být.
Velký třesk totiž je především matematický koncept. Matematici mají nějakou zvrhlou radost z toho, že všechno začíná od nuly, a obecně nemají rádi záporné hodnoty. Nemají rádi záporné hmotnosti, nemají rádi záporné teploty a už vůbec nemají rádi záporný čas. Proto se taky geologický čas Země počítá od jejího vzniku a ne pozpátku naruby od Ježíše (tím samozřejmě mám na mysli hledání bodu nula. Pro vyjádření geologických období se vzhledem k hustotě informací na uplynulý čas používá měřítko vůči dnešku). Pro onen "vesmírný okamžik nula" přitom existuje spousta indicií:
- Čím víc do minulosti se díváš, tím víc klesá metalicita vesmíru - ubývá složitějších prvků.
- Vesmír se rozpíná, takže teoreticky musel z něčeho vyjít.
- Galaxie vykazují vývoj jejich struktury od neforemného balastu po gravitačně pěkně zorganizovanou hmotu ve spirálách.
No a teď jim do toho zasahují problémy zmíněné výše.
Jak z toho ven? Když se totiž do toho ještě zamíchají další pozorování, jako například
temné proudy, tak některé napadlo, že můžou existovat oblasti, které máme mimo dohled a které náš vesmír ovlivňují. Mimochodem teorie vesmírných bublin je stará už poměrně dlouho. Je tak stará, že ji zmiňoval i Grygar v pořadu "Okna vesmíru dokořán" před pětatřiceti lety (doporučuji ke shlédnutí pouze z hlediska vývoje kosmologické teorie. Spousta informací už v tomto seriálu není relevantní).
Každopádně to, co zmiňuješ, konkrétně "nekonečnou prázdnotu", nemáme prokázanou. Sice existují takzvané "
voidy", které nenesou běžné galaktické sktruktury, ale to je trochu jiný typ prázdna. Všeobjímající prázdnota není prokázaná. Co se týče "vnějších vesmírů", tak tam máš mnohem větší naději.
Sice, čím menší, tím menší pravděpodobnost srážky, ale když už bude, tak asi definitivní. Spíš taková první vlaštovka, podoběn jako signál z Areciba, který s 99.9% šancí nikdo na cílové adrese nezachytí.