21.04.2017, 13:26 (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 21.04.2017, 13:30 uživatelem Martin. Edited 1 time in total.)
Tak jim předpověď nevyšla ani 5 hodin dopředu
Nebylo ani -10, ani -2. V noci bylo už -4, tak jsem šel zapálit do skleníku 6 svíček, a do velkého jsem raději přinesl menší přímotop (600W). Nařídil jsem si budík na 2:30. Vstanu, a hle, poslední svíčka dohořívá, takže tak akorát. Venku -6, ve skleníku +3, na skle námraza. Dal jsem tam další 3 svíčky, zkontroloval velký skleník, tam jen +5, tak jsem raději přímotop nechal běžet a šel spát (vypnul jsem ho až ráno, kdy svítilo Slunce a ve skleníku bylo +25; v malém asi +2).
Kdybych stihl opláštění, mohl jsem protopit o něco méně než těch asi 10 Kč za noc. Ale kdo to mohl tušit.
Ještě musím zkontrolovat, jak dopadly brambory, ředkvičky, hrášek a česnek venku pod textilií. Večer jsem ke všemu ke kořenům dal ještě něco málo vody z ČOV, protože v ní jsou bakterie, a ty (byť v malém) produkují svým metabolismem teplo.
Venkovní stromky a rostlinky to zatím zdá se přežily. Sice na listech námraza, ale všechny stály. Jedině libeček a pažitka tak nějak divně začínají polehávat, ale to se snad zase spraví, když je dneska přes den teplo.
Jahody jsem zakrýval jen ty letošní, loňské jsem nechal, tak snad se jim nic nestalo (zatím měly pár květů jen ty měsíční u zdi budky pro kočky - ta sama o sobě by mohla trochu tepla vyzařovat).
P.S.: dodatek k té diskuzi: Salátu mráz vadí. -15 přes zimní období už nepřežije ani ve skleníku, taky mám vyzkoušeno Resp. jeden (skoro dva) to přežil, ale výjimka potvrzuje pravidlo. Schválně, jestli vykvete. Protože jestli ano, tak ty semena pak využiji (mrazuvzdorná odrůda ).
- zatím se mi nejlépe osvědčila hřbitovní svíčka (ta vysoká asi 10 cm). Vydrží hořet i 24 hodin. Dvě stačí, aby ve skleníčku bylo o 2-3 stupně víc než obvykle (a to zatím bez květináče - ale by by asi vhodnější, aby se zvětšila plocha sálavého zdroje, protože takto vlastně jen ohříváte trochu vzduchu nad svíčkou). Nicméně stejně jako u čajovek i zde zůstává dost odpadu (stačí pak 2-3 seškrabat dohromady a máte jednu novou svíčku). Jsou ale dražší než příšlušné množství čajovek (ale nemusíte kvůli nim každé 4 hodiny vstávat ).
- první letošní várka pampeliškového "medu". Počet květů nevím, prostě plný 5l hrnec, vody tak akorát, aby byla nějaká vidět (nemusí se jí pak zase tolik odpařit), přidat nějaké to ovoce (v našem případě kůra a dužnina kyselých mandarinek z obchodu, a hodně citronu - v tomto případě kyseliny citrónové), cukru zatím jen 100g na 4-5l hrnec, k tomu ještě zbytky ze skleníku od "bylinek", takže jsem tam dal polo-uschlé listy stévie, lípie, ovocné šajveje a cola koření. Trochu zahřát (do +40st.) a teď se to bude 24-48 hodin louhovat. Možná pak ještě cukr přidám, ale už ne bílý rafinovaný.
- jestli hodlá počasí s tím větrem blbnout stejně jako letos i v následujících letech, tak pokud se zlevní větrné elekrárny, možná by se i vyplatily. Taková 600W turbína by za posledních 7 dní vyrobila u nás asi 77kWh (mohla by vyrábět eletktřinu pro zahřívání rostlin, když tak krásně mrzne), tj. asi za 200 Kč (při současných cenách by takových týdnů muselo být nejméně 100, aby se zaplatila, a pak teprve začne vydělávat - tzn. že kdyby bylo téměř celý rok větrno, tak asi za 3 roky). A vemte si, jaká bude letos úroda, když má být takto mizerné počasí možná až do 8.5. (a když to zmrzne vám na zahrádce, nejspíš i zemědělcům, takže se buď zdraží a nebo se zvýší dovoz - ten to ale také nemůže krýt do nekonečna - musíte pak najít zemi, kde nemrzlo, a která je ochotná vám to levně prodat; a i pokud se podaří ochránit třeba sady glicerinem, tak to určitě nebude zadarmo).
- mrazivé počasí nakonec přeci jen uhrálo pár bodů. Někdy je totiž lepší brát život jako hru Samozřejmě, naštve to (zvlášť, když v tom máte peníze). Ale máte v tom i výchovnou lekci (někdy je každá rada holt drahá). Venkovní kiwi to trochu odnesly, ale podle papírů by se měly umět regenerovat, takže pokud jim narostou lístky nové (podobně jako u břečťanu), nic se neděje (a alespoň budou mít zkušenost pro zbytek svého života). Další plodina, kterou jsem ne zcela uchránil na 100% jsou brambory. Ty ve skleníku zůstaly naprosto v pohodě, ty malé, co teprve začaly rašit ze země pod textilií z 90% také, ale ty co byly už větší a vyrostlé (předpěstované) lehly (takovou formu života aby jeden pohledal: "Takhle vesmír nikdy nedobydete!!"). Takže v tomto případě vám bude textilie na dvě věci. Lepší by byla bublinková fólie, ale i u té je -6 maximum, co (teroeticky) zvládne (jak dlouho ale?). Podle článků na netu je u kiwi háklivé hlavně jednoroční dřevo a listy (jinak by mělo být velmi odolné), jenže na tom jsou také právě i květy, takže budu muset pak vymyslet, jak ho chránit (jeden na netu ho obalí "dekou" a pak mu uvnitř svítí žárovkami. No, co by ne. Jestli takhle bude blbnout počasí, tak bude za chvíli elektřina levnější než jídlo).
- vím, že platí, že rostliny by se měly ven sázet až po zmrzlých, v případě brambor až koncem dubna, aby nestihly do té doby vylézt, jenže to má své ALE. Sázet všechno až v květnu znamená, že si krátíte sezónu o několik měsíců! A čas jsou v peníze. Třeba minulé roky by se nestalo vůbec nic. Co je ještě horší, ani toto opatření vám nepomůže, pokud přijdou v mrazy v červnu, což odnesou klidně okurky (zkušenost mámy z dřívějšího působiště). Tzn. že pro 100% jistotu byste museli sázet až v polovině června a to vám skoro nic už nevyroste. Nebo to risknout dřív s tím, že o úrodu možná přijdete (a zbytečně strávíte čas). Jenže pokud Vám kiwi plodí vždycky jen na tom, co si udělá na jaře, je houby platné, že už ho máte vysazené 5 let, když vám v červnu přijdou mrazy.
- v tomto ohledu poučení zní: buď pěstujte doma (třeba v garáži, pokud ne přímo v bytě) pod umělým osvětlením, protože tam mrazy nehrozí, a můžete začít pěstovat třeba v lednu. Nebo bude nutný skleník. Mám už vysledováno, že třeba papirky venku v květnu, když přijdou mrazíky, zmrznou i pod textilií, zatímco ve skleníku, který v té době neměl ani ty svíčky, přežijí. Nevím, jaký na to měly svíčky vliv teď, ale rozhodně se ukázalo, že i brambory zde mrazy přečkají bez úhony i nalepené na skle (a to jsou už skoro 1/2 metru vysoké). Sadba ve skleníku roste a přežívá krásně, a dokonce už skoro měsíc sklízíme vlastní ředkvičky. Ty, co jsou venku, mají 1 cm na výšku a bůh ví, kdy začnou něco dělat. Příští rok už záhon nebude nekrytý, takže mrazy nebudu muset řešit (a venkovní rostliny se snad už obrní).
- vemte si, že sice má investice do třetího skleníku (letošní záhon) bude asi 20.000+ Kč (z toho asi 3/4 na "sklo"), ale pokud mi prodlouží sezónu o 2 měsíce na jaře a možná 1 měsíc na podzim, kdy mohu bezpečně pěstovat cokoliv bez strachu o mráz, tak třeba u mrkve či brambor stihnu na tomtéž prostoru možná 2 (3?) sklizně místo jedné. Kdybych třeba jen brambor vyrostlo místo 50 kg až 100 kg, tak to je zisk 700 Kč. O ředkvičkách či kedblubnách nemluvě. Tzn. návratnost asi 28 let jen z brambor. K tomu ale můžeme přidat třeba česnek a cibuli, protože zatímco venku to teď dělá, resp. nedělá skoro nic, ve skleníku to roste krásně. Řekněme že mimo plán vypěstuji 30 hlaviček čenesku, což jsou 2 kg (v obchodu 380 Kč), které pak mohou uvolnit místo dalším plodinám (protože tam neporostou celý rok, ale jen půl) - třeba květák, už máme zisk +1100 Kč, tedy návratnost 18 let. Fígl je prostě v tom využít skleník na maximum třeba i závěsnými květináči, pěstováním na poličkách, na zdech (tj. na stejné ploše pěstovat víc plodin - princip mrakodrapu). Třeba ředkvičky, možná i květák, česnek, nemusí zabírat zem třeba bramborám, protože mohou růst v květináči. Stejně tak saláty. Okurky se mohou plazit po zdi a ne po zemi. Jakmile to srazíte na 10 let, už jste za vodou (konstrukce vydrží do vaší smrti, a plexiskla/polykarbonát min. 10 let, některá až 40 let - pokud vám nevadí, že budou žlutá, tak prakticky neomezeně).
- jako náhradu možných škod připravíme dalších minimálně 5-10 brambor k naklíčení (ve vesnickém obchodě seženete takové prťky za asi 3-5 Kč celkem), a už jsme zasadili do květináčů i další okurky (naklíčily v hadru v koupelně - ukázalo se to být lepší než je mít na okně, kde je sice světlo, ale menší teplota; po 2 dnech v květináči už jsou rostliny venku s prvními listy - teď teprve jdou na okno). Příroda si možná ale poradila jinak. V tom hnoji ve skleníku začaly klíčit (pokud to jsou fakt ony) nové okurky. Zřejmě semena ze shnilých, vyhozených okurek z min. roku. Je jich zatím asi 7, takže alespoň trochu vykryjí tu ztrátu. Takové malé nečekané štěstí A vida, taky přežily v zemi ty mrazy i bez nás lidí. Teoreticky by jejich DNA už mohlo být proti zimě odolnější, takže zkusíme schovat semena.
- tak už má naše micina třetího partnera (klon našeho důchodce). Stejně si spíš myslím, že většinou se sem chodí jen nažrat. Ten černý je jí nejvěrnější. Zdržuje se asi 1 metr od ní, ať jde kamkoliv. S tím bílorezatým si chce naše kočka hrát, ale ten se jí docela bojí A tento mourák se zatím neprojevil (kromě toho, že od našeho důchodce dostal asi před týdnem pod smrky přes držku - holt hormony).
- narazil jsem na netu v diskuzních fórech na info, že některé KUPOVANÉ substráty mohou sazenice, které do nich přesadíte, zničit (např. zbytkovým herbicidem). Zatím se to vyskytlo u rajčat (uschly): https://www.zahrada.cz/forum/plodova-zel...nka_oblast= (my s tím zatím problémy nemáme, ale je možné, že by ty naše okurky zdechly kvůli ještě ne dost dobře rozloženým slepičincům v hlíně? Nikdo jiný ve skleníku si nestěžoval).
- venkovní kiwi stále "nic" (chce to asi trochu víc trpělivosti - zatím nasadilo jen pár pupenů), ale velkoplodé už zřejmě začíná pomalu růst (teď mělo takové ty cykly zvadnu - nezvadnu - zvadnu - nezvadnu; asi nemělo moc rádo teplotu nad +35; už došel druhý otevírač oken, tak jsem provedl instalaci a překvapivě funguje, byť jsem opět improvizoval. Jen tentokrát jsem vymyslel jiný systém uchycení, který teda vypadá zatím děsně). Ale, kromě zimolezů už nasazuje na plody/květy Rajčenka (nějak jsme propásli květy, pokud vůbec byly, nebo to jsou teprve květy?), Mochyně (lampiónky), jedno rajče a Meloun Pepino. Zmrzlé brambory obnovily růst, byť zatím jen v malém (z těch dvou asi moc letos nebude, ale přežily - každopádně v porovnání s tím, co dělají brambory ve skleníku je to slabota).
Nějak se ve skleníku nedaří jahodníku Maranell (buď moc vody a nebo moc teplo, těžko říct). Další moucha na seznamu. Tento týden by měl být poslední, kdy by mělo být venku v noci pod +5, protože sadba už velmi chtěla přesadit z květináčků do většího prostoru do hlíny. No tak jsme to udělali, a samozřejmě, zase hlásí mrazy. Naštěstí už jen 1-2 dny a je to jen pár stupňů (nedá se na ně spolehnout), tak to snad vydrží. Zatím jsme nedávali ven malá rajčata a papriky.
Část jedné Stévie už zase vadne.. nechápu proč. Možná jde o nějakou houbovou infekci. Budu se muset naučit rostlinám lépe naslouchat. Navíc, jejich listy by měly být nejsladší na podzim. Teď, ať už je to tím vadnutím nebo tím, že je teprve jaro, jsou ještě hořké. Alespoň že Lípie už plodí. Za to venkovní ředkvičky se ukázaly být docela mrazuodolné. Sice zastavily svůj růst co se týče listů (jsou sotva 2-3 cm nad zemí, jeden by měl nutkání je vyhodit), ale boule udělaly slušné (2 cm).
Je to zatím takové "zpět na zem" po těch plánech a prvotní eufórii. Rozhodně ne ale důvod se vzdát. Každopádně sezóna konečně začíná, je čas si psát sklizeň (ty ředkvičky a salát doteď počítat nebudeme).
- letos se také zkusíme částečně přestat spoléhat na výrobce semen, a min. u rajčat je zkusit množit řízkováním (část původní - vršek nebo boční výhon - rostliny se nechá pustit kořeny ve vodě). Resp. není to kvůli jejich malému počtu, ale spíš mne zajímá, jestli když uříznu dost velký výhon (proti jen malému zálistku se dvěma až deseti listy), jestli také zakoření a jestli bude třeba ještě o něco dřív plodit, a případně zda vydrží i přes zimu pod osvětlením. Protože tím by se přeskočila relativně dlouhá doba, než od zasetí semínka začne rostlina kvést. Na semínka totiž není poslední dobou nějak spolehnutí (byť teda zrovna u rajčat s tím problémy nejsou).
- naše obec má podanou přihlášku o kompostéry pro obyvatele zdarma, ale zatím jsme byli jako celek odmítnuti. Druhé kolo je na podzim. Ale nejspíš si nějaký další koupíme i my sami, ať nemáme jen 1 či 2 (z toho jeden dřevěný vlastní výroby). Potom, co jsem získal pochybnosti o kvalitě prodávaných substrátů bude lepší, když si kvalitní černozem budeme vytvářet sami. A je to, jak jinak, i levnější (pokud kompostér co má dejme tomu 300l stojí do 500 Kč - někde i méně, vyrobíte 300l kvalitní černozemě. I kdyby se taková dala koupit v pytlích v běžném obchodě, při ceně 1 Kč na litr se vám kompostér za necelé dva roky vrátí, teda za předpokladu, že tak rychle stihnete udělat zem, ale stačí mít třeba tři, a střídat je po letech). Spousta lidí přitom raději posekanou trávu vyhodí do biodopadu (takže na ní a jejich práci jednoduše vydělá někdo jiný).
- možná si domů pro LED pásky místo 120W dám 200W zdroj. Rozdíl mezi 360 Kč (3Kč/watt) a 449 Kč (2.25Kč/watt) není až tak hrozný, naproti tomu, že máte skoro 2x takové možnosti. Teď totiž najednou získáte až (200/12W) 16 pásků (metrů), tj. u studené bílé (245Kč/m) 6000K = 16x1000lm (což je jako 20 klasických 10-12W LED E27 žárovek s pochybným spektrem). 16000 lumenů s CRI97 se bude v bytě dobře vyjímat, a zbyde i dost pro samotné rostliny (16k na asi 5 metrech dává 3200lm/m, ze vzdálenosti 50 cm při 120st. to je 4100lx (+ okolní rozptýlené světlo zvenku +to, co odrazí bílá omítka na stěně při 82% odraznosti) - podle všeho by to mělo být málo, ale ještě se uvidí - nabízí se totiž otázka, k čemu by pak byla růstová LED světla s příkonem 2-7W "bludičky", co jsou v prodeji?). Celková cena by neměla překročit 4400 Kč a spotřeba za hodinu 200W (192W). Čili denně 5 Kč bez odpočtu úspory za topení, za 4 měsíce max. 600 Kč (což je pakatel).
U LEDME totiž kromě bílých pásků prodávají i UVA pásky (4.8W a 200 Kč za metr, tzn. že 1-2 bych ještě měl utáhnout, případně na úkor jednoho bílého). Nám to asi moc vitamínu D neudělá (ale vždycky lepší něco než nic), a rostliny mají "rády" spíš trochu UVB, ale co.. za pokus se "nic" nedá. Sám jsem zvědavý, co a jestli něco vůbec to udělá, když to nebude ani nijak propočítané na poměr/výkon (nejspíš ale dám max. 2m UVA pásky, 4-6 m studené bílé a zbytek denní bílé (10 +/-) - když bude více modré, půjdou rostliny spíše do listů, takže by se neměly táhnout). Konstrukce bude z hliníkových profilů (jsou levné a dobře vedou teplo, navíc nejsou jinak zvlášť velké a svou barvou lépe zapadnou do prostředí bytu; L profil 15-15 mm stojí 15Kč/m bez DPH, takže na 15 metrů pásků vás přijdou profily asi do 300 Kč i s upevněním). Možná to rozdělím na 2-3 stejné větve, abych mohl postupně přidávat výkon s klesajícím světlem venku pomocí vypínačů. Potom, co předvádí počasí teď, jinou možnost než LED a teplo domova nevidím.
Zatím si to neumím představit (viděl jsem na You Tube testovanou 10k lumenovou svítilnu, ale jen venku). Pro srovnání, čelní světlomety auta mají 1000-3000 lm (novější či výkonější až 5000). OT: mimochodem, krása, že? Koupíte světlo z netu, a ono nemá ani zapojený ochranný vodič: https://www.youtube.com/watch?v=0WEiWsG3S7k (no, to ani spousta el.sekaček, co se u nás prodává)
(P.S: Pro zajímavost jsem našel na netu uvedeno, že 100W zelený zdroj může dodávat 68000 lm světla, zatímco růstové světlo při stejném výkonu dodává jen 4000 lm - je to dáno tím, že zelená má 683 lm/w, zatímco modrá 8 lm/w a červená 73 lm/w. Z toho lze ale vyčíst, že na to, aby bylo světlo bílé, se zase až tak moc energie navíc hypoteticky nevyplýtvá, protože pro zelenou složku stačí řádově menší příkon - asi 1-11% oproti RB - pro stejné lumeny, resp. aby to vypadalo skutečně jako bílá, měly by být přibližně v rovnováze; btw. zkuste si být tak půl hodiny až hodinu ve skleníku, kde svítí růstové světlo. Uvidíte pak hezky všechno zeleně ).
- na prvního máje jsem oslavil svátek prací, a mj. jsme zalévali rostliny. Protože jsme prolili na celou zahradu a zahrádku asi tak 300 litrů (ne-li víc), schválně jsem si zkusil spočítat, kolik by mne to stálo, kdybych si měl připravit 1% roztok hnojiva (což podle usazenin voda z ČOV je, ne-li víc, ale držme se při zemi) pomocí pitné vody. Takže počítejme, 300l (1/3 kubíku), tj. vodné+stočné = (35.3+14)/3=16.4 Kč. K tomu 1% z 300l = 3kg hnojiva. Pokud vezmu, že 1 kg se dá pořídit dejme tomu za 20 Kč, máme to 76 Kč. Za jeden den zalévání! Tzn. kdybych zaléval 1/2 roku každý týden jen 1x (což někdy zalévám každý den, když se mi chce), dal bych za sezónu 2000 Kč jen za toto! Kolik to stálo mne? 300l se přibližně přečerpá z ČOV za 15-20 minut, čerpadlo je 400W, tzn. 400/1000*(20/60)*2.1=30 haléřů. Za rok 8 Kč. Čerpadlo stálo myslím tehdy asi 350 Kč, dejme tomu 400 Kč, už tam je asi 6 let, takže i kdyby zítra zdechlo, jeho cena spolu s provozem je ročně 75 Kč. Proti 2000 Kč jasná volba. A myslím, že jsou i obce, kde vodné nestojí 40 korunek A zkuste si zalévat 2x týdně.. Prakticky voda z ČOV je voda s NPK hnojivem (v různém poměru ale; http://www.odpadoveforum.cz/TVIP2015/prispevky/015.pdf ). Sice by to mělo projít přes UV lampu, údajně kvůli bakteriím, které by měly nějak způsobovat choroby, pokud s nimi zaléváte např. ovoce nebo zeleninu.. říkám údajně, protože podle toho všeho bychom měli být už dávno mrtví (navíc UV zabije půdní bakterie, které jsou naopak žádoucí, takže sorry, UV nebude - mimo Slunce). Většinou tu chybí dostatek jen železa (pokud nezaléváte ještě např. dešťovou vodou ze staršího plechového sudu, který prostě rezatět bude, tak stačí dát do půdy např. víčko od Fe plechovky nebo starší hřebík).
Shrnutí: Zahradničením s pomocí vlastních zdrojů (odpadní/dešťová voda) ušetříte proti vodě ze "systému" ročně 1925 až 7910 Kč (2x větší vodné+2x častěji zalévat nebo vodné stejné a 4x častější zalévání) jen na zalévání a hnojení. Jako vedlejší efekt pomůžete ekologii tím, že nepostřebujete pitnou vodu, a ani tolik ropy na výrobu hnojiv.
Dodatek: Ano, většinou bude nutné započítat nákup sudů a hadic (pokud nemáte nějaký starší dům, kde to už je). Ale řekněme, že na to dáte 3000 Kč (ale vybírejte rozumně: někde jsou ty samé věci až 3x dražší než jinde, ať už na netu nebo mimo něj). Životnost plastů, jak už víme od ekologů, je enormní, takže vám to bude sloužit 30 až 50 let (stačí ochrana proti sluníčku). Tzn. že Vaše roční úspora se sníží o 100 až 60 Kč.. hrůza, že? To se určitě nevyplatí (někdy mám pocit, že lidé, co tyto argumenty používají, je sypou z hlavy, aniž by se obtěžovali si najít alespoň základní fakta - vím, doba je hektická, ale to už nejen lidi údajně nemají čas nejen na zahraničení a na sledování svého zdraví, ale už není ani čas na to myslet?). Spíš se zeptejte sami sebe: která banka vám nabídne takový úrok, že jí dáte ročně 100 Kč a ona Vám vyplatí 2 až 8 tisíc?
Naše zvířátka; Sluníčko a vitamín D
- kočky si začínají zřejmě budovat sociální stát Jak jsme zjistili, náš důchodce sice není neustále doma, ale kočky má už dávno oběhané. Tak kde tráví čas? Přes ulici v zahradnictví (to abychom nebyli OffT). Tam jsou totiž dvě kočky, a zrovna jsou k dispozici koťata (a mouratá, jak jinak). Takže náš Čertík tam leží na dece a pozoruje omladinu (to se mu líbilo vždycky - ještě u babičky totiž musel mít vždy nějakého kamaráda, jinak odmítal jíst). Je hezké, když samotářský druh zvířete si plní otcovské povinnosti lépe než někteří lidé (ještě, že nemusíme platit alimenty, protože to by po nás šla půlka vesnice). A proti tomu naše kočka si vzala za své emancipaci. Černobílý koucourek Šmudla se už konečně před 2 dny přestal toulat za kočkami a tráví čas doma. Jenže za kočkou stále chodí nápadníci (zbytečně, je kastrovaná). Copak o to, oni proti němu nic nemají - teď se potkal s tím rezatým, a oba se snažili být co nejméně nápadní se staženými ocasy. Jenže jakmile ten cizí chtěl odejít, Šmudla je takový pitomec, že se prostě za ním rozběhl, a hned jak zmizeli za rohem, ozval se strašlivý řev, a co myslíte? Náš blbeček na zemi, a ten rezatý z něj cupuje chlupy (ještě "mladej a blbej") V tu chvíli zbystřila naše kočka (která Šmudlu taky zrovna nemusí, zvlášť u jídla), vystřelila jako blesk a rezatého srovnala na hromadu (ona je asi o 4 roky starší než on). Se teda nezdá. Ještě před 2 roky se bála, jen jsme vytáhli ven sekačku (ani se nemusela zapínat), dneska jí už musíte vzít a odnést bokem, abyste to vůbec mohli pod ní posekat. U Čertíka to chápeme, ten přišel o sluch, ale Micina slyší moc dobře. Na co vlastně máme vůbec tu televizi, se zvířaty si člověk užije zábavy dost i bez ní Spíš si kočka potřebovala někde vybít agresivitu, a když neleze na vrcholek vrby, využila příležitosti jinde.
- když už jsme u těch koček, poslední tak rok dva se objevuje jedna zajímavost. Jasně, naše kočky jsou mlsné a i tak by měly jiné chutě (a vůně) než my lidé, ale čím dál tím víc odmítají pít vodu z kohoutku (i když je odstátá víc jak den). Místo toho pijí cokoliv jiného, ať už jde o dešťovou vodu z kbelíku, vodu z jezírka (které je sice čisté, ale na dně jsou nánosy), nebo dokonce vodu z ČOV, kterou mám připravenou na zalévání rostlin. Otázka je, proč jim najednou ta voda, kterou máme pít my, vadí? Ale nezdá se, že by kvůli tomu trpěly nějakou nemocí (ani nic nepřenášejí na nás). Kromě našich koček ale dávají přednost té vodě z ČOV i kočky cizí, mladé, které by neměly být ještě tolik zmlsané. Kočkám nevadí tlející maso, ale i tak umí být gurmány. Proč tedy pijí raději toto než čistou vodu? Přitom své výkaly by kočky nejedly.. Napadají mne dvě možnosti: buď je ta voda moc čistá (nesmrdí jim), a nebo v ní je něco závadného (zvířata mají často lepší smysly než lidé).
- něco k zamyšlení: Bude léto, takže přijdou do módy všechny ty protisluneční krémy. No jo, ale jak to vlastně funguje? Tyto krémy zabraňují pronikání UV záření na/pod pokožku. Silná dávka UV je samozřejmě vždycky školivá, ale co dělá tělo s UV? Vyrábí pomocí něho vitamín D. Takže logika věci: vypláznete peníze za nějaký krém, a pak vypláznete další peníze za doplnění vitamínu D. Ano, jsou lidi, které Slunce spálí už z propagačního letáku dovolené ve Španělsku, ale pokud se mazat nemusíte (např. já), zkusil bych si o tom něco přečíst a případně se této "ochraně před přirozeným zdravím" vyhnul A samozřejmě, když na sobě budete mít oblečení, sluneční brýle přes půlku obličeje a kšiltovku, vyrobíte akorát tak velké kulové a ne vitamín D. (pak ale otázka, jak je toto možné? Kdybychom byli z jiného klimatického pásu, dá se to pochopit, ale když jsou lidé místní, proč nejsou adaptovaní? Nápověda: možná to souvisí s oblečením a změnou genů. I když to nefunguje obecně (třeba já a maminka jsme opačné extrémy), je to taková "hezká" ukázka něčeho, co dělají všichni, má to jisté benefity, ale není to bez následků) https://www.vitalvibe.eu/cs/clanky/3-slu...-vitamin-d
- OT: jako kdybych najednou slyšel komentář od dokumentu Duch Doby
http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/ces...ouvisejici Vždycky to bude tak, že když nějakého výrobce kopnete do zádele, že prodává šunt, tak povyskočí na nejbližší vyšší příčku kvality, kam na něj už vaše bota nedosáhne (a v oblasti potravin to bude podobné), ale nedělám si iluzi o tom, že bychom se tímto stylem někdy přiblížili k maximální možné kvalitě (a to zvláště v době, kdy jde o pohyb peněz). Řečnická otázka: máte někdo doma počítač, mobil či smartfone, který je vyrobený po roce 2000 a ještě neměl poruchu? Určitě se takové najdou (nejspíš to bude taky tím, jak s tím kdo zachází), ale dneska je v móde plivat na staré přístroje, protože nic neumí, ale už se jaksi zapomíná, že ty staré přístroje ještě taky většinou fungují i dneska a v jejich době to byl pokrok oproti technice starší třeba 20-50 let Je mi jasné, že takový hejhula, jako jsem já, je s jeho domácím vybavením z roku 123 pro dnešní ekonomiku a výrobce nepřítel číslo jedna Zvlášť, kdyby se nedejbože namnožil (v tom vás uklidím, alespoň bilogicky to nemám v plánu). P.S.: Ano, ty tonery v tiskárnách, co "dojdou", a pak se znovu tiskne zarovnání stránky mi taky otevírají kudlu v kapse (čest některým výrobcům, u kterých tonery tisknou, i když už nemají čím a nic to nehlásí). Z tohoto důvodu měním svůj dřívější špatný názor, a nebudu už asi nic kupovat v Číně, alespoň pokud mi půjde o kvalitu (jako např. u růstových LED a jejich životnost). Čeští výrobci u Grow mne sice cenově neoslovili, ale nabízí se možnost sestavit si systém z CRI98 pásků. Pokud bude fungovat, není důvod kupovat jinde než u nás. I kvůli záruce.
- koukám, že jsem špatně hledal, a vlákno o vegetariánství už tu před 4 lety bylo. A dokonce jsem do něj přispěl.. https://bronies.cz/Vlakno-Vegetarianstvo...#pid256686 No, měl jsem teda fakt divný názor tentokrát, ale jak jsem říkal: není ostuda přiznat, že byl člověk blbej Když seženu dost informací, nemám problémy s tím si názor upravit (přitom všechno, co teď tak slavně zjišťuji, my tehdy už sděleno bylo - asi to fakt bude tím, že si na to člověk většinou musí přijít sám po pár držkopádech, jinak si to nezapamatuje). Už teď se bojím, jaké kraviny považuji dneska za fakta.
OT: (zahradničení, pokora, řešení, peníze)
Stejně zvláštní, jak zahradničení (to obecně asi téměř každá práce, hlavně ta manuální) vás naučí (alespoň trochu) pokoře, resp. vás zbaví toho imaginárního (někdy až smyšleného) pocitu moci, který vám dává nějaká vaše funkce či peníze. Protože když jste hlupák, můžete před kiwi naskládat třeba 10 miliónů jako úplatek nebo 20 strýčků z ministerstva, a stejně když bude planeta "chtít", tak vám prostě zmrzne. Nepomůže dokonce ani super cool avatar nebo velká ramena za klávesnicí. Člověk se takto trvaleji naučí nějaké chování, snad prospěšné, aniž by mu museli jeho svědomí nejdřív sepsat nějací byrokraté a politici na papír, a pak mu ho připomínat skrze represivní složky obuškem na zádech Obejdete se v pohodě i bez Desatera, které si stejně doteď celé nepamatuji, a přesto neporušuji (jeho 2. polovinu), tedy i bez kněžích, a tedy i bez Otce svatého, Matky přírody, Tetičky Země.. postačí jen Strýček Google ("příroda nám to vrací" je jedna z těch největších hloupostí IMHO, co se dá v diskuzích dočíst. Když hodím šroub do soukolí a on mi vletí zpátky do oka, taky neřeknu, že na mě útočí převodovka).
Peníze vlastně tento problém nedokáží přímo vyřešit. Nemyslím tím, že si za ně koupíte třeba skleník, to jo, ale myslím to "tak si ty kiwi běž koupit do obchodu". Tady peníze neřeší tento konkrétní problém (neumíte ochránit kiwi před mrazem). Místo toho si vytváříte zástupný problém (nebo obecnější: chci mít doma kiwi), a teprve ten řešíte. Asi jako, když sedíte doma v křesle, koukáte na fotbal v TV, a manželka do Vás hustí, že je prázdná lednička, ať skočíte nakoupit. Vy, protože se Vám nechce zvedat, místo toho zesílíte televizi (tím vyřešíte původně neexistující problém: manželka dělá kravál) a pak mobilem objednáte pizzu s dovážkou do domu (vyřešili jste zástupný problém: dneska bude něco k jídlu). Je fakt, že jste se s pomocí peněz najedli, ale původní problém (prázdná lednička - v tomto případě "hlava") přetrvává. I nákup do ledničky se samozřejmě dá vyřešit online, a tedy opět pomůžou peníze, ale jen jako prostředník (mezi vámi a technologickým pokrokem, který umožňuje generovat jídlo a pak ho vozit). Stále ale neřešíte problém "jsem líný se zvednout z gauče" (fobal neběží 24 hodin denně a i kdyby, od čeho je možnost záznamu), což sebou může přinést další problémy (třeba obezita - jo, tou se hodně často straší, a já jakožto gaučák jsem přímo ukázkový příklad tlusťocha ; já zahradničím mj. i proto, že jsem paradoxně moc líný na to chodit do zaměstnání, za které mi někdo platí, abych si mohl jídlo koupit).
A jeden ještě větší OffTopic ohledně "chudých a peněz": měl jsem teď telefonát od operátorky z jisté nejmenované pojišťovny (Česká to nebyla), a bylo mi nabízeno úrazové pojištění za 199 Kč měsíčně. Copak o to, 13 tisíc jen za zlomený kotník je možná lákavá cena. Paní (nebo slečna) to podala stylem, že když se mi něco stane, můžu si ty peníze použít třeba na dovolenou. Jenže já neměl 20 let už žádný úraz, takže statisticky i kdybych ho měl hned zítra, nejspíš dalších 20 let další nebude, takže jen díky tomu, že jsem se od nich zatím pojistit nenechal, jsem za 20 let ušetřil 48 tisíc Kč... Je to možná užitečné pro někoho, kdo dělá sport, ale nechápu (resp. vím proč, ale prostě logika věci) proč to nabízí někomu, kdo uvede, že je bezúrazový, má sedavé zaměstnání, koníček na zahradě, a hlavně má po ruce kalkulačku. A takové ty argumenty, že to mohu použít na úhradu nákladů v domácnosti (kotník není překážka v zaměstnání, a i kdyby byla, není to rehabitace na 6 měsíců; a ještě se mi nepovedlo si ho vymknout nebo zlomit na zahradě, a to jsem solidně padnul na držku už hodněkrát). Takhle se stanete bohatým, i když jste vlastně relativně chudý (z pohledu ostatních). Přitom jsem nedávno jedno pojištění od této společnosti už zrušil (platbu jsem rozložil na jiné, bohulibější účely).
Nejdřív kečupy, čaje, mléko, vejce, posypová sůl a teď rýže. Nebude to spíš tím, že většině lidí to už je fuk? (když se průšvihy opakují dostatečně často, stane se z nich normální stav). https://www.stream.cz/adost/815987-uhlic...h-pro-detihttps://www.stream.cz/adost/818164-vejce...mi-zloutky (by mne zajímalo, proč v bonusovém videu chytá někdo slepici v pracovních rukavicích: nedá se v nich pořádně ani betonovat, natož dělat takovouhle chirugickou práci Ona slepice nepíchá, víme? ).
Holt, přírodní není už dneska dost přírodní. Za chvíli si půjdu koupit na schránku číslici 0 a prodají mi osmičku, protože originální 0 už holt nemá na dnešní poměry dostatek čar A nebo dostanu dveře od záchodku (tzv. 2 za cenu jedné). Blbý je to, že dneska se skutečně vyplatí koupit si ty dveře, jednu nulu urvat a nalepit na schránku než shánět přímo číslici pro schránku, protože jakmile má něco svůj konkrétní účel, tak to stojí enormní prachy.. takových improvizací si člověk při stavbě "za pár kaček" užije dost a dost
Pod videem je odkaz na stránky http://www.nasevejce.cz/poradna nuže, proč ne, v sekci poradna je hezké sdělení "Hlavním problémem u domácích vajec je výrazně vyšší mikrobiální kontaminace včetně salmonel".
No jasně. A víte, v čem se liší pití pasterizovaného mléka z obchodu od mateřského mléka z prsu? Mimo jiné? "ze by to byly bakterie?" On jaksi imunitní systém (získaná/naučená imunita) bez vzorků fungovat nebude..
Toto mámě připomělo, když mne krmila mlékem od krávy (ještě pamatuji doby, kdy jsme ve městě chovali krávu https://www.google.cz/maps/place/Vamberk...16.2906794 ), jak skoro všichni okolo vždycky spráskli ruce a "Proboha, to mu to dáváš nepřevařený?" "Ne, proč? Vždyť je ještě teplý"
A propo: "Odborníci potvrdili, že vejce nepřispívají ke zvyšování hladiny krevního cholesterolu a doporučují jíst bez obav 1 až 2 vejce denně".
Proč bych teda nemohl denně sníst třeba 10 vajec, např. jako velmi aktivní člověk s velkým výdejem energie? (neobsahují vejce látky, které cholesterol naopak regulují)
Logika věci uveřejněná na novinky.cz: V západní Evropě prodávají vejce obohacené o různé látky... Snáší je slepice, které dostávají do krmné směsi třeba lněná semínka nebo rybí tuk, protože obsahují hodně omega -3 NMK. Nutričně obohacená vejce bývají o něco dražší (zhruba o 30 .
Správně, proč jíst omega3 přímo od zdroje, když můžeme vysolit prachy a sníst až zbytky, které profiltrujeme přes slepici
Zajímavost: tolik moderní Chia semínka, jsou vlastně semena hluchavky. Lépe řečeno https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0alv%...1nsk%C3%A1 což je svým způsobem plevel. Je to čistě otázka priorit, zda dát 50 Kč za 100 gramů semínek, nebo si za 19 Kč koupit asi 70 semínek a zkusit si rostlinu někde venku během léta vypěstovat sám v kontrolovaném boxu nebo skleníku.. Argument, že se něco nedá vypěstovat v našich podmínkách je v 21. století irelevantní, když se snažíme vymyslet, jak pěstovat něco na Marsu.. Nehledal jsem, jaký má výnos, ale třeba konopí má 800-1200g/m2/rostlinu. Tady jsou teda dražší semena k výsadbě (60 Kč/ks), přitom v obchodě seženete 500g semínek k jídlu za asi 80 Kč.
Jak plýtváme s potravinami, jak neefektivně distribuujeme a vyrábíme maso, hlad
- trochu jsem se ještě zamyslel nad konzumací masa. Ne ji kritizovat, ale spíš zkoumat její výrobní "efektivitu" po stránce matematiky.
Dřív jsem spočítal, že kdyby člověk měl přijímat všechno jen z masa, tak by měl sníst max. 100 kg masa za rok (hlavně pokud by šlo o B12). To většina Evropanů myslím splňuje. No, ale nikdo z nás se nebude živit jen masem. Leda by se chtěl vyšší třídě přiblížit až do té míry, že by si s větší šancí vypěstoval "královský palec" https://cs.wikipedia.org/wiki/Dna takže dáme 50% množství a zbytek (kalorie, kyseliny, tuky, bílkoviny, vitamíny) získáme vyváženou a bohatou rostlino-živočišnou stravou (vejce, mléko, obilí, brambory, rýže, zelenina, ovoce). Takže 50 kg masa ročně. To je myslím fér požadavek, ne? (já jestli sním po rozpočítání 50g masa denně, tak to je asi do 20 kg za rok). I když ne každý jí všechny druhy, vezmeme, že bychom si dali 10% kuřecího, 30% hovězího, 20% ryby, a zbytek vepřové (40. To nám vychází 5 kg drůbeže, 15 kg hovězího, 10 kg ryb a 20 kg vepřového. OK. Kolik váží jednotlivá zvířata? A vezmu z toho schválně jen 1/2 (zbytek budou třeba kosti, nebo další věci, co málokdo jí), ať je sranda. Slepice 2 kg (tedy 1 kg), kráva 700 kg (tedy 350 kg) a prase 400 kg (tedy 200 kg). Rybu vezmu třeba 10 kg lososa (5 kg).
OK, takže na planetě je 7 miliard lidí (včetně kojenců; vlastně už 7.3 miliardy), dáme všem najíst maso. Od každého zvířete budu ještě počítat 2x tolik kusů (samec/samice, samice/mládě, dorost). Tzn. že potřebujeme ročně na osobu: 2x5 slepic, 2x0.045 krávy, 2x0.1 prasete a 2x2 ryby. Pro všechny lidi tedy: 2x35 mld slepic, 2x315 mil krav, 2x700 mil prasat a 2x14 mld ryb. No, a teď dámy a pánové, máme tu jeden rozpor: Jak je možné, že dost lidí na planetě maso nejí (alespoň z většiny, třeba Indie) nebo nemůže (Afrika) či nechce (muslimové nejedí vepřové), a to jsme určitě přes 1 miliardu lidí, tak na světě žije skoro 800 miliónů prasat (až 1 miliarda), 1 miliarda krav (možná až 1.4), 19 miliard kuřat (při přepočtu na celý rok (výkrm trvá jen asi 2 měsíce) to dělá 114 miliard). U ryb se uvádí počet tun, což je 90-130 miliónů. V přepočtu na kusy by to mohlo být nějakých 20 miliard kusů. Totiž, jestli počítám správně, kdyby každý na světě jedl všechno to maso (včetně těch asi 1.5 mld muslimů, 900 miliónů hinduistů, a celá 1 miliarda Afričanů, včetně všech Evropanů jako jsem třeba já, který maso pomalu na talíři ani nevidí) ve stejné míře 50 kg ročně, vychází mi, že světová produkce velkochovů (pochybuji, že k tomu někdo přičítá počet slepic v ČR na vesnicích v kurníku nebo počet koz pasáčků někde v Africe) dává: 163% drůbeže, 143-200% krav, 83% ryb a 72% prasat. Rybolov bude klesat čím dál tím víc, to je fakt (už to dle OSN začalo). Jen mi teda nejde do hlavy jedna věc: jak je možné, že i když očividně produkujeme i co se týče masa (tj. jen část živočišné produkce - nehledě na mléko a vejce) dostatek potravin pro celou planetu (možná i o něco navíc - to, že je málo prasat by nemělo vadit, vzhledem k tomu, že je 1/4 planety stejně nejí), tak na této planetě trpí 800 miliónů lidí hladem? (a 5 miliónů dětí kvůli tomu ročně zemře) Proč asi? http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/17...krat-tolikhttp://www.tyden.cz/rubriky/veda/clovek/...iskutovane Myslím, že ani netřeba moc přesně ukazovat, abych se trefil do viníků.. Zajímavé statistiky:http://www.worldometers.info/cz/ (jo tak nás je dokonce už 7.5 miliardy - 5.5.2017 - jak by řekl Jeriba "Jerry": "Rozšiřujete se jako choroba!")
(teď velký sarkasmus): Toto má jednoduché řešení: zbavíme se všech obézních lidí, a když už budeme v tom, tak i všech nakromanů, vrahů a zlodějů ve vězení. Tím zbyde dost jídla na přežírání se, zdravotnické péče na operace po přežírání, a peněz pro ty ostatní. Jen se to asi nebude líbit těm lidem a pár humanitárním organzací.... a pak můžeme ještě vzít ty lidi, co kácí deštné pralesy, a pak ty, co loví slony a nosorožce kvůli potenci, a pak jejich zákazníky.. a on nám už na planetě asi nikdo jiný nezbyl.. škoda. (a teď bez ironie) Cením si lidí, kteří v diskuzi u veganství neháží "argumenty", které umlátím matematikou, ale alespoň řeknou na rovinu, že "sobecky jedí maso kvůli chuti" (cituji).
K zamyšlení (ad Duch doby): Stalin nechal zabít desítky miliónů lidí. Hitler, resp. druhá světová válka - další desítky miliónů mrtvých. To jsou strašáci dnešní doby (komunismus, neo/nacismus). Kapitalismus je proti tomu svatý grál. No jo, ale pokud ročně opravdu umře 5 miliónů dětí kvůli hladu (tedy kvůli nedostatku peněz - zavlažit celou Saharu a vypěstovat tam jídlo by jinak totiž technicky nebyl žádný problém), tak to znamená, že jen od počátku tohoto tisíciletí do konce tohoto desetiletí už náš systém min. srovná "skóre" s těmito pány, kterými nás společnost tak ráda straší.. Nebo 2x50 miliónů "černých" či "barevných" má jinou váhu než "bílí" či "Židé"?
- Odpověď na předchozí text je následující: takové to plýtvání "v malém", co se nám ukazuje v televizi.
Např. pan Pohlreich v Teď vaří šéf (a není jediný, jen je prostě nejvíc na očích). I kdyby mezi jednotlivými recepty byla 1 až 2 hodina pauza. Dělá první recept: vezme citrón, rozkrojí, trochu vymačká, zbytek letí pod stůl (do koše?). Dělá druhý recept v jednom pořadu: zase potřebujeme citrón. Tak vezmeme nový, rozkrojí, postup opakuje. A třetí recept. Překvapivě, zase nový citron! Ještě je nám pak tak nějak lehce podsouváno, že bychom si s tím neměli dělat hlavu ("doba je hektická, není na to čas, takže si můžete dovolit plýtvat = vyhazovat vaše peníze, tím pádem budete muset víc makat, takže budete mít ještě méně času, takže logicky budete mít NÁROK plýtvat ještě víc"; "jo a nezapomeňte si vzít půjčku, až vám budou chybět peníze, abyste byli svobodní" - půjčku si můžete vzít možná tak na dům, či auto, abyste mohli žít a vydělávat peníze, ti chytřejší si mohou vzít půjčku na podnikání či výnosnou investici, zatímco ti ostatní si berou půjčky na vánoční dárky, dovolené, kuchyň, myčku nádobí, bicykl, penál pro prvňáčka...). A pak tu máme pana Gordona Ramsayeho. Ale on nebude výjimka, i naše Ano, šéfe je názorná ukázka, jak se s potravinami v kuchyních ne-plýtvá. Vyhazují se zbytečně udělané blafy, dokonce i jídla, která by každý normální člověk snědl, ale ne, není to dokonalé, šup s tím do koše. Pak tu máme "Jste to, co jíte". Ne, efektivnější než to dát charitě to v 90% případů hodíme do popelnice. Tradá. Hygiena se v restauracích někdy hrabe v hovadinách (prasklá kachlička na podlaze - to mám z první ruky díky mamince, takže žádné JPP, navíc jsem to viděl na vlastní oči!), zatímco normální (kterých logicky ubývá) lidi doma "žijí v h**nech" a myslí si něco o pitomcích..
Krása, že? 80 tisíc tun vyhodíme, a pak flusneme do moře, a potřebným přispějeme 200 tun. Nebylo by lepší to obrátit? Proti USA jsme ale ještě žabaři (760 kg/os). Jenže vyspělý svět je přeci vzor pro ten rozvojový. Hádejte, kolik bude jídla pro osobu k dispozici (nebo kolik bude stát), až se Čína, Indie, Brazílie nebo dokonce Afrika dostane na úroveň Evropy nebo dokonce USA, i s těmi zlozvyky? Schválně jsem napsal i Brazílii, protože i když si myslíte, že vy jste v ČR/USA, třeba v ní se pěstuje sója, kterou se pak krmí přímo či nepřímo dobytek ve vyspělém světě. Já nevím jak Vy, ale kdybych já byl Brazilec, tak si sójou, co vypěstuji, vykrmím dobytek pro své lidi, a na zbytek světa se vykašlu (nebo jim to začnu prodávat za zlato - pak asi přijde ten předpovídaný "hladomor", kdy vegani budou muset začít jíst maso). Tomu asi zabráníte jedině tak, že nějak zabráníte zbytku světa v rozvoji (nějaké návrhy?). Zatím to prochází, protože ten zbytek světa si ještě nechává šlapat po hlavě za trochu dolarů.
V přepočtu na peníze: 680 mld $ potravin se vyhodí. Pokud byste utratili v jedné rodině měsíčně za jídlo 5000 Kč, mohlo by 283 miliónů lidí (resp. rodin!) z této celkové částky 680x25 mld jíst zadarmo celý rok! V evropském stylu. V tom africkém byste uživili 1 miliardu lidí = vymýtili byste hladomor ve světě. To bude asi ta lidská nátura, než aby měl něco někdo druhý, raději to zničím nebo vyhodím (znáte ten vtip o tom, jak někomu umřela kráva a raději než aby dostal novou, tak chce, aby umřela i sousedovi?). Citát z Ducha doby: "to jsme vážně všichni tak zk****ně dementní?"
(když 1 člověk zbytečně vyhodí 1 citron, je to "OK", že? No jo, ale když to udělá milion lidí (1 na domácnost) v republice každý týden 1x, tak je to ročně 4.680 TUN zbytečně vyhozených potravin (jen na citronech)! Tj. zbytečně obdělávaná půda, zbytečně spotřebovaná ropa na převoz/balení/obdělávání, zbytečně spotřebovaná voda - teď nevím přesně, kolik spotřebuje 1 citron, ale 1 rajče asi 3 galony vody, tj. asi 11 litrů, tzn. máme tady 52 miliónů citronů, které vlastně rostly k ničemu, což nejen že bránilo prostoru pro jiné potraviny, tím pádem se podílí na jejich ceně, ale hlavně se spotřebovalo 572 miliónů litrů vody. No, není to krásná efektivita? Kdybychom žili v ideálním světě, mohlo jen na citronech každý rok 14.500 lidí neplatit za vodu. To je takové 1 menší město).
Trocha "srandy" ohledně výživy, letáku Billa a argumentace v diskuzích
- argument jedlíků masa ohledně esenciálních kyselin má zřejmě jistou váhu: člověk si konzumací masa částečně "zdegeneroval" schopnost získávat je přirozenou cestou z rostliné potravy (možná) a nebo je jen konverze rostliných ALA na EPA/DHA prostě neefektivní (spíš energeticky náročné, což by ovšem neměl být problém, pokud máte vyvážený a bohatý jídelníček). - https://www.celostnimedicina.cz/problema...1-cast.htm (zajímavá je ale ta zmínka o PCB, aneb "jezte mořské ryby, budete zdraví"). Zajímalo by mne třeba, jak často si dřív člověk žijící ve středu Afriky zaletěl zalovit něco na širý oceán, aby mu nechyběly EPA a DHA. No, samozřejmě nezaletěl.. a přežil. Přitom těhotné ženy by neměly ryby jíst vůbec: https://www.celostnimedicina.cz/ryby-pro-zdravi.htm Nebo taková gorila, jak často chodí rybařit na pobřeží? https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24243235 (ještě bych se měl důkladněji podívat na tvrzení, že esenciální mastné kyseliny, které my potřebujeme jíst, se stejně netvoří ve zvířatech, ale v rostlinách - např. ryby je berou z řas - kdo jí suši, jí i řasu Nori, ale její dovoz má stejně jako dovoz ryb zátěž na životní prostředí; v tomto ohledu by se spíš chtělo zaměřit na to, co jedli středoevropané např. ve středověku, kdy přístup k moři byl pro chudé prakticky nulový; proč dovážet něco z druhé strany planety, když se to dá ulovit tady? https://www.modrykonik.cz/omega-3-mastne-kyseliny/ Ono jestli ty "mořské ryby" nejsou prostě jen byznys). Samozřejmě, my nejsme s gorilami až tak moc příbuzní, ale přeci jen 99% dělá své, takže sem tam srovnání s nimi neuškodí. Fun fact: gorily získávají sodík ze tlejícího dřeva. To neznamená, že máme jíst ve stylu Timona a Pumbyy, ale spíš jen to, co všechno jsme zapomněli (mě by třeba vůbec nenapadlo, že tím získám sodík).
- příklady táhnou (nebo snad ? ). Jednou jsme projevili veřejně zájem o eko vejce z farmy, a teď je chce u mámy v práci skoro každý, takže se budeme muset asi porvat o pořadník Zvláštní, že jde i o lidi, kteří po tom nikdy ani nevzdechli, a teď se jim to stalo nezbytností (někteří z nich doma ani nevaří). Ale co, každá změna je dobrá.
- kdysi mne "zaujala" jedna argumentace obhajovatelů chovu slepic v klecích a krmení jich kukuřicí, že to je normální, a "podpořili" to tím, že slepice je potomek T-Rexe a jak máme teda vidět, svět se mění. Jenže tito pánové (možná dámy) asi ještě neviděli slepici v přírodě, resp. na zahradě. Slepice je možná všežravec, ale bude upřednostňovat živočišnou stravu. Je to tvor hrabavý a to ne kvůli kořínkům a semenům. Kdo někdy viděl na živo kura, jak trhá na kusy hada, těžko bude pak tvrdit, že je pro tyto ptáky (kteří této planetě vládli ve třetihorách) přirozené nacpávat se tunami sójy, pšenice nebo kukuřice. Vzpomněl jsem si na to, když jsem o víkendu zahlédl kosáka, jak se snažil odnést kuřecí kost, kterou nechaly kočky.. (kdyby někdo nevěřil, a byl líný si dohledat podobné věci na netu - třeba v nějaké vtipné podobě na You Tube, klidně postnu video, protože na rozdíl od kočičí bitky jsem tentokrát měl po ruce kameru).
- vrátil jsem se ještě k tomu letáku z Billa, kde jsou ukazována pasoucí se stáda krav na volné louce. Na jejich stránkách je pro zájemce zveřejněný seznam dodavatelů: https://www.billa.cz/Sortiment/Voc%c3%ad...bpage.aspx Většinou jde o krávy chované v budovách (až na výjimky). Vzhledem k tomu, že kráva pasoucí se volně má jiný obsah živin než uzavřená kráva, kdybych chtěl prudit, dalo by se to považovat za klamavou reklamu (vyobrazení výrobku neodpovídá realitě) Ale budu fér a nebudu se hrabat v letáku, alespoň se krmí senem a většinou mají i kvalitní podestýlku. Jen si prostě představuji za své peníze ještě něco kvalitnějšího (a ano, fakt nemám problém s tím to zaplatit, prostě budu o to jíst maso méně často (ale když už, tak ať je nezávadné a co nejvíc kvalitní), jak prosté). Ale asi nejsem jediný, kdo s tím má tak či onak problémy: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/fal...79895.html
Takto vypadá naše skromná zahrádka v současnosti. Sadba se zatím ujala všechna, a ještě část čeká ve skleníku, až bude větší (třeba patizon). Jen teda nevíme, kam to všechno dáme.
Vzhledem ke zdržení způsobeném počasí je 25m2 plochy pro sázení relativně málo (i ve skleníku), takže až se bude stavět konstrukce, budu počítat s poličkami uprostřed (nějaké bytelné) pro těžké květináče a truhlíky, a pak lehčí alespoň 3 patra (2x25 metrů) okolo skleníku pro lehčí květináčky. Očividně třeba takové ředkvičky, cibule, česnek, saláty, možná i květáky, kedlubny a okurky mohou růst v květináčích, a nemusí tedy zabírat prostor např. pro brambory. Méně by se také na ně měly dostat škůdci (např. slimáci). Tímto bych mohl získat asi celkem 35m2 plochy + 2x10m2 stěn např. pro plazení okurek, a nezabrat přitom ani o cm víc země.
Ale počasí blbne teda docela solidně. Teď zřejmě přijde období sucha. Někde v republice byly údajně nedávno bouřky a povodně, no u nás zase (kromě jedné krátké přeháňky) nespadlo vůbec nic. Ještě, že máme zásoby (ale ty nevydrží věčně). Královéhradecko je na tom prý nejhůř.
Pokud máte možnost, a vyplatí se vám to, doporučuji o to zažádat (když už to stát nabízí).
Já bych si musel koupit nádrž pro 2m3 vody, a dostal bych max. dotaci do 30 tisíc Kč. Vzhledem k této přemrštěné částce počítám, že by se muselo jednat o bůh ví jaký projekt, dost možná s výkopem, takže mne vyjde levněji a rychleji, když si koupím další 2 IBC nádrže do 3000 Kč (budou třeba vzhledem k tomu suchu, a napájet by je měl skleník č3., tak snad 25m2 bude dostatečná plocha - pokud tady ročně spadne 300 mm/m2, dalo by to 7.5 kubíku vody). S láskou sobě vlastní tedy přenechám finance dalším zájemcům
Tento program ale jen opět dokazuje, jak stupidní systém jsme tu jakožto lidstvo za ta léta vybudovali. Děláme to všichni (kdo nemá dneska okapy napojené do kanálu, teda s výjimkou těch obcí, kde to je zakázané?), asi to má nějaké benefity (jaké? kromě toho, že když přijde příval, vytečou z kanálů splašky na silnici?), a přitom to škodí (teď to máte černé na bílém i od oficiálních autorit; přitom v naší obci bylo u novostaveb výslovně zakázáno vsakovat dešťovou vodu a musela se odvézt do kanalizace).
Z tohoto ohledu bych argumenty typu "dělá se to tak odjakživa" bral s velkou rezervou. Ještě by mne zajímalo, zda teď někdo na truc začne zuřivě pouštět vodu v koupelně do kanálu, aby dokázal, že on je nad věcí
Když už jsme u toho počasí: samozřejmě, nedávno přišel další mrazík. Ani ne půl noci, bůh ví jestli bylo -1 nebo víc, a řeřicha venku to zřejmě neustála (nejspíš bude "postižená"). Brambory, které přežily předchozí mrazy a znovu obrazily, už mají znovu popálené listy, ale nezastavilo je to. A to nás straší, že prý přijdou mrazy ještě v červnu. No krása. Už teď stojí květák někde skoro 60 Kč (to ani maminka nepamatuje). Prostě, skleník nad záhon začnu stavět už hned příští jaro, čekat další rok nebude mít smysl. A bude nutné vyřešit to pěstování přes zimu doma pod světly. A to už přemýšlím, že nejspíš zajistím bezmrazé prostředí (nebo alespoň kryté) dalším rostlinám. 130 Kč za metr čtvereční polykarbonátu není tak moc, takže by se tak dala chránit třeba vinná réva (která už konečně raší). Možná i kiwi, jen to nějak inteligentně postavit. Jahodníky by to možná zatím nepotřebovaly (ty nejsou ani moc náročné na zalévání), ale nemělo by to být na škodu. Jestli chce počasí válku, má jí mít!
U kiwi ale nemá cenu stavět přímo skleník. Celá konstrukce by se pak chovala jako plachta a při nejbližším větru by uletěla do teplejších krajin. Spíš nějaký obal např. z igelitu, který se bude přidělávat operativně. Hlavně ještě nějak vyřešit kočky vs. Kolomikta. Derou se na to i přes pletivo a už zlomily jeden výhon (naštěstí snad ten zmrzlý).
Na mráz je háklivá i ta zmíněná vinná réva. Sice ještě nestojí, ale letos je v plánu dřevěná konstrukce, pod kterou se bude plazit. Takže až příští rok budu dělat plášť skleníku, koupím desku navíc, a jednoduše se k tomu přidělá. Mělo by to pomoci proti jarním a letním mrazíkům, proti ptákům (přímo i nepřímo: bude pod tím teplo, takže tam budou často určitě i kočky). Hlavně ale vznikne zastřešený prostor (takový skleník č4) o rozměru asi 5x2 metry (pravoúhlý trojúhelník), takže se pod něj budou moci přemístit i rajčata (nebude na ně pršet). Tím se uvolní prostor v hlavním skleníku pro něco jiného. Vzhledem k tomu, že to bude přistavěné ke stěně přístřešku pro auto, což je dost velká stavba, vznikne tu prostor 12.5 kubíku (větší než koupený skleník č2). Výška 2.5 metru by měla být dostatečná i pro rajčata. A bude to jižní strana.
O jednom víkendu jsme si zašli k rybníku, a přinesli dva pytle kopřiv. V sudech se týden louhovaly a pak šly na kompost. Uvidíme, zda to bude mít na škůdce nějaký účinek. Plus by to mělo být i dobré hnojivo (dost smrdí): http://www.ireceptar.cz/zahrada/uzitkova...z-plevele/
Objednal jsem si kompostér. Ať netroškařím, tak rovnou 1200l. Sice je trošku dražší, než kdybych si ho udělal sám ze dřeva, ale zase bude lépe vypadat a také bude odolnější (plast). Pokud za 3 roky (je trojitý) vyrobí cca. tu tunu hlíny, tak když to porovnám např. se substrátem 70l za 209 Kč v obchodě, ušetřím 3000 Kč, čili se kompostér za tu dobu zaplatí skoro 2x.
Vzhledem k tomu, jak nekvalitní půda u nás je (jíl), a ten koupený substrát taky není žádný zázrak, provedu další důkladné prohnojení. Ne ale vodou z ČOV, protože ta obsahuje více méně jen NPK, ale minerály (resp. mikroprvky). Tzn. trocha skalice, nakoupil jsem kilo sopečného popela, různá balení z obchodu, která obsahují mangan, drcené mušle, bór a další. Dolomitický vápenec jsem už kupoval myslím vloni, letos jsem ještě dokupoval síran amonný. Nebudu to dělat pořád, ale jen abych obnovil bohatost půdy, kterou jsem "zdědil" (opravdu to není mýtus ekologů a konspirátorů o ničení orné půdy; já bydlím na bývalém poli, a tady už bez pomoci boží neroste kromě trávy pořádně nic; a to je to v katastru vedeno jako "hodnotná zemědělská půda" - bych chtěl vidět tu nehodnotnou).
Stav rostlin:
Kvetoucí rostliny ve skleníku plodí (včetně okurky), takže včely zřejmě nemají problém se do něj dostat (a nebo tam fungují jiní opylovači).
Je zajímavé, že jakmile se některým rostlinám začalo dařit, a svým růstem stíní ty ostatní, tak ty se najednou také probudily a rychle začaly růst taky Dokud měly veget, tak se o růst nesnažily, lemry líný.. třeba Brahmi koření, Houbové koření nebo Šalvěj na trávení, která vypadala, že zhyne, najednou je 2x taková.
Zatímco některým rostlinám se vysloveně daří (Rajčenka, Kalisie - http://www.honzazkrkonos.cz/?page_id=518 , Narančila, Gotu Kola, obě máty, hlavně Mochyně - ta je asi už 10x taková, Jakon, Cola koření), tak některým něco chybí (nebo přebývá). Může jít o moc nebo málo vody, složení půdy, ale spíš myslím, že jim nemusí líbit ty občasné teploty ke 40 stupňům. Občasným poklesem teplot pod 10 stupňů to podle mne nebude, protože třeba právě Kalisie má ráda 12+ a v pohodě. Jde hlavně o tyto:
Medvědí česnek, Angínovník - ani jedno neroste, stagnují (česnek měl 1 květ, ale to bylo vše)
Šalvěj peruánská - svěsila listy, vypadá to, že trochu vadne, ale zatím nepomáhá voda. Snad udělá nové lístky nebo výhony.
Eukaliptus - ten nejprve rostl jako blázen, a teď mu vadnou listy. Každopádně ale má boční výhon, který se zdá být zdravý, tak ho zatím nechám být jako celek.
Stévie - věčná potížistka. Pomalu (ale jistě) už vadne i ta druhá rostlina (zatím si drží ještě 2 výhony, ale jak dlouho?). Přitom ale vedle vyrazil ze země nový a naprosto zdravý výhon, který roste jako blázen.
Každopádně, pokud se jim nebude dařit ani nadále (vykopávat je nebudu, třeba obrazí na jaře - břečťany také vypadaly, že je po nich, a teď se zelenají téměř všude, až na výjimky), jednoduše se na podzim koupí jejich "kopie", a budou se pěstovat doma pod světly (na ledničce je dost místa i směrem vzhůru) vedle zeleniny.
Týká se to dokonce i venkovních rostlin. Některé si tedy daly opravdu na čas s pučením (třeba Ginko Biloba, Ibišek a ještě čekáme, co udělá Klanospraška, Akébie a Moruše (těm se moc nechce, ale ony ani kiwi nejsou zrovna rychlíci a dokonce i dva maliníky, které přišly o listy, se kvůli mrazům flákají). Dřín má pomrzlé listy, část ještě teda zelená, ale zatím také nic dalšího nedělá. Jenže tyto rostliny si do bytu těžko dám (kvůli budoucí výšce, která někdy sahá až k 10m).
Spíš jde o saturejku horskou (která se fláká) a převislou (která se ztratila). Tyto jsou dost nízké (+/- půl metru max.), takže kdyby se jim nedařilo, mohou se dát rovněž do bytu (byť by měly být mrazuvzdorné, ale papír očividně snese všechno). Podobně jako jahodová máta, která zrovna moc extra neroste. Přitom ty máty ve skleníku už budu muset stříhat, jak se šíří.
Kávovník uvnitř skleníku se chová více méně jako v bytě, ale zdá se, že pomalinku roste (podobně jako Piper a Costus). Všechny tři mají jen uschlé konečky listů.
Čajovník se chová nějak divně. Shodil už dost listů (tak asi 30% ), ale přitom dělá nové a to ne zrovna malé (rozhodně se mu daří lépe než tomu velkoplodému kiwi). Stále jsem si jen ještě neosvojil jeho zalévání. Někde varují před přemokřením, aby se zalévala málo, jinde píší, že občasné přelití nevadí a že nemá rád sucho. Každopádně listy nechávám volně na hlíně (v přírodě si také rostliny stelou pod sebe), včetně těch, které odstraním (třeba Mochyně) kvůli už přehnanému růstu (stínění ostatních rostlin). Venku pod vrbou také listy nehrabeme, a vždycky se ztratí. Uvidíme, zda to bude dobře nebo chyba.
Možná by také pomohlo zasypat půdu ve skleníku mulčovací kůrou (kvůli vysychání). Zase si myslím, že by snad na záhoně a ve skleníku s 30-50 cm hlíny neměl být problém s přemokřením (ta hlína saje vodu jak doga, během vteřiny je pryč, i když tam vylijete kýbl - v květináči naopak voda klidně stojí na hlíně, takže pokud mám misku, zalévám spíš do ní).
Jeden zimolez už vytvořil i plod. Ale na rozdíl od borůvek, které se drží relativně slušně bez problémů, jim začaly schnout listy. Doufám jen, že to je jen nějaká "výměna" v důsledku kombinace sucha a mrazů, protože jim totiž už raší nové. Teda, jestli tento rok ty rostliny přežijí, tak už pak vydrží asi všechno.
První vlastní čaj z eukaliptu, peruánské šalvěje a čajových lístků. Teda jako, to je síla..
P.S.: V Praze (výlet do ZOO) jsem si dal párek v rohlíku, abych po měsíci zase ochutnal "maso". Stál skoro 3x tolik co u nás, a chutnal úplně stejně "uměle". No nic, zatím přejdeme na zvěřinu.. život je moc krátký než si ho kazit blafy Spíš mi tak nějak nejde do hlavy, proč jsem dřív vlastně jedl. Argument s cenou už neobstojí (když to je nekvalitní).
18.05.2017, 16:46 (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 18.05.2017, 16:54 uživatelem Martin. Edited 2 times in total.)
No, my spíš vždycky utrhneme listy z toho, co zrovna umírá nebo to urvou kočky, naházíme do hrnku, zajijeme vodou a pak doufáme, že se tím neotrávíme ale tohle bylo zatím nejsilnější (nedávno jsme měli 1 větvičku z máty, to bylo o dost slabší, ale dalo se to - každopádně na čaje je asi nejlepší meduňka, protože to je taky spíš plevel, prakticky nic nestojí, a množí se jak blázen, přitom chuťově je dost silná).
Eukalyptus (Blahovičník) rostlinka stojí stovku (a možná bude lépe jí pěstovat v bytě). Je otázka, zda se vyplatí (sušené listy 1 kg stojí 824 Kč na heuréce). Šalvěj peruánská je spíš "plevel", co se dá koupit sazenice za 30 Kč, i když si myslím, že spolu s čajovníkem na ten čaj chuťově tolik vliv neměla.
Ale POZOR, údajně je eukalyptus jedovatý (mladé listy obsahují kyanid). Alespoň se to všude píše (já teda zatím nepozoruji žádné příznaky, ale víte co, my strávíme prakticky všechno, takže bych se na nás nespoléhal). Rozhodně bych nezkoušel třeba polykat olej. Co se týče listů, každý člověk na to může reagovat jinak, takže pokud zkusíte zalít jeden či dva (a pak vyhodit do kompostu) a nepozvracíte se z toho , můžete klidně pokračovat. Konzumaci více listů vcelku bych rozhodně neradil, dokud si o tom něco nenačtete Je to na vlastní riziko. Dětem a březím samičkám rozhodně zapovězeno!
Čajovník pěstujeme spíš ze srandy "co kdyby", protože je dost drahý a hlavně si neustále vymýšlí co se týče podmínek: https://www.zahradnictvikruh.cz/cajovnik...skup04.php To už za ty peníze seženete levněji originál sušené listy. U vlastního máte jen tu výhodu, že víte, co v tom je, resp. není (třeba postřiky, atd.)
23.05.2017, 13:28 (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 23.05.2017, 14:35 uživatelem Martin. Edited 1 time in total.)
Tak jsme tu měli sucho. Vlastně ještě máme. Jak se vám daří šetřit s vodou? My jsme skoro na STOP stavu, ale nedám ani kapku pitné vody na zalévání, takže se rostliny musí teď hodně uskromnit (už jsme jak na poušti, každá kapka je pomalu svatá). I přes předpovědi tu za posledních 14 dnů nespadla ani ň (nepočítám tu minutu, co mrholilo min. pondělí). To už snad i generátor náhodných čísel by měl lepší výsledky než meteorologové No a samozřejmě. V neděli hlásí: v úterý bude déšť. V pondělí už najednou už zase že v úterý nebude. Takže je dost možné, že nakonec nebude pršet ani ve středu až pátek, že?
Současný nedostatek vody na "plýtvání" není ani tak špatnými výpočty, ale špatnou synchronizací výstavby. Je totiž v plánu, že skleník č3 bude mít své vlastní 2x1000l nádrže. Jenže problém je v tom, že zatímco jeho záhon už stojí, jeho střecha (potažmo nádrže) zatím ne, takže odčerpává vodu všemu ostatnímu.
Až to bude dokončené, měl by systém vypadat cca. následovně:
1) 15+25+20 metrů střech jde na doplňování vody v jezírku a na splachování (1000l).
2) 7+5+25+10 metrů střech půjde do nádrží pro skleníky
3) jedna nádrž 1000l použitá jako přečerpávající stanice z ČOV
Při max. úhrnu ročních srážek 600 mm budu počítat jen 50% (část z toho nejspíš spadne v zimě) a vezmu průměrnou spotřebu vody 10 kubíků za čtvrtletí. Teoretický max. zisk vody, kterou nebudu muset platit by mohl být následující:
1) 18 kubíků (z toho asi tak 3 jdou na splachování, a stačí to tak na ten rok)
2) 14 kubíků pro zalévání (dešťová)
3) za 6 měsíců (jaro-podzim): 20 kubíků zalévání+hnojení (tato voda se už zaplatila v podobě pitné, jen paradoxně platím stočné, i když do kanálu nejde)
Max.roční úspora jen za vodu (když nepočítám jezírko) je 37 kubíků (čili +/- 2000 Kč).
Schopnost absorbovat nárazové deště (max. kapacita): 1000l x 4 + 200l x 5 + 50l = 5,05 kubíku (15% ročních srážek) (nezapočítána 1000l z ČOV a 1000l na splachování)
Investice do nádrží (odhad): 500+1500+500+2000+1000 = 5500 Kč. Návratnost: 3 roky. Životnost: nejméně 30 let. Úspora vody při současných cenách (a srážkách): 60.000 Kč. Zúročení jako v bance: 1090% za 30 let (990% bez vstupního kapitálu), 33-36% (+/-) za rok. Ani to slavné stavební spoření nedává takové zhodnocení investice. Hlavně, zde inflace naopak pomáhá (zvyšuje ceny vody).
Mno, někdo měří bohatství počtem peněz, které vydělá a utratí, a někdo tím, kolik peněz nemusí utratit a tedy ani vydělat
Nektarinky z obchodního domu v cenové relaci pro nízkopříjmové skupiny (kam se řadím také) jsou tak kyselé (i když se nechávají "dozrát"), že se bez cukru nedají vůbec jíst (to je gól, koupíte ovoce, a pak abyste ještě kupovali fruktózu, která přitom není vůbec levná). Čím pak to asi je? Že by sběrem před dozráním? (teď je v módě "zelená káva", která je údajně zdravá. Nevím proč, ale první co mne napadlo: "kapitalisti jsou už líní čekat, až dozraje, tak prodávají zelenou a ještě to vychválí" )? Každopádně tam, kde nemusíme, už bílý cukr nepoužíváme. Třtinový je sice dražší, ale zdravější. Možná by stálo za to zjistit, zda se nedá nakoupit třeba 10 kg balení. Totiž, i třeba Himalájská sůl se dá (1 kg) pořídit např. na Heuréce 69-150 Kč bez ohledu na "výrobce", přitom v hypermarketu koupíte (ve skle s mlýnkem, jinou nemají) pár set gramů za 80 Kč. Je samozřejmě dražší než klasická bílá, ale hlavní je, že je zdravější a alespoň vás to donutí trochu méně solit (5g/den max.)
Co se týče kompostéru, testem inteligence (sestavení) jsme neprošli Návod teda ne moc srozumitelný, byť velmi krátký. Spousta dílů nelícuje, a vrchní víko se mi kvůli protichůdným trojicím pacek nepodařilo sestavit bez pomoci vibrační řezačky. Škoda toho, že to nemá dno ani boční přepážky (řešíme kartonem). Ale už stojí (trvalo to "jen" asi 30 minut od vybalení). Nevidím přitom jediný důvod, proč ta víka nemohla být v krabici vcelku.
Aby to nevypadalo, že si tu honím triko tím, že se mám náhodou zrovna dobře, na úkor těch, kteří se zrovna dobře necítí tak vězte, že bez neúspěchů se podaří málo co (a zahradničení je toho dobrým příkladem - někdy se daří až moc, jindy vůbec, ale takový je život).
Vzhledem k onomu podezřelému chování kiwi a zimolezů jsem se rozhodl dokoupit další sadu, která je na cestě (sázet budu snad do měsíce). Pokud ty původní přežijí, tím lépe, bude jich víc. Když ne, alespoň bude náhrada. Vzal jsem i akébii a klanosprašku, protože se mi taky moc nezdají. Totiž, třeba obživnou (moruše dělala mrtvou hodně týdnů i po mrazech), a v nejlepším tak budou dvoje (i na opylování, zvyšuje to úrodnost). Pravda, něco málo to stálo, ale vzhledem k tomu, jaké výnosy to může dávat (pokud bude dávat), není myslím 3 denní mzda moc.
Totiž, vzal jsem k tomu i další maliníky, borůvky, bylinky domů (stévie, šalvěj, saturejku, eukalyptus, jahodovou mátu) a koupil první lísku (ořechy přijdou místo jednoho mrtvého okrasného keře, co nepřežil zimu - bude z něj popel na hnojení). Zaujal mne také jahodový stromek. Těch sice budeme mít letos asi dost, ale proč ne. Inu co, je levný. Nejprve zkusím skleník (snad nedoroste těch 7 metrů , kdyžtak ho budu muset zkracovat). Kdyžtak by se hodil i do bytu: http://hobby.blesk.cz/clanek/hobby-zahra...gauce.html
Experimentům zdar!
Doporučení: pokud máte větší skleník, i nevytápěný, dejte spíš maloplodá kiwi do něj (pokud o ně máte zájem). Nezabere moc půdy, může se plazit po stěnách a v létě tak dělat stínění, a ochráníte ho tím před jarními mrazíky.
Nejsem si jistý, zda letos budeme mít nějaké žluté melouny, protože to sice roste jako blázen, ale spíš ta hromada květů, kterou má, opadává. Podle netu je to důsledek přehnojení (a dělá to takto už někokolik týdnů, takže to není tou poslední akcí). No, uvidíme. Příští rok už by snad měl být obsah živin v normě.
Ale podle tohoto videa (jsme si totiž, blbci, zapomněli udělat k druhé vlně semínek popisky) https://www.youtube.com/watch?v=nW_IJrJhZhY už mi snad klíčí červený meloun (snažíme se totiž hádat, co to tam vlastně roste Vypadá jako okurka).
Houbové koření, které měsíc nedělalo nic, se pak asi 4x až 6x rozrostlo, ale teď trochu povadlo. Snad to bylo tím vedrem, kdy jsem šetřil vodou. Zkusím na to selským rozumem a buď se vzpamatuje, nebo ne (povadlá rajčata, ředkvičky či okurky se takto vodou zachránit dají). Jedině ještě že by snad kořenům chyběl kyslík.. problém je, že jak to v ČR moc lidí nepěstuje, těžko se k tomu shání zkušenosti s problémy od jiných.
Budu se konečně muset už ukecat a dodělat opláštění skleníku (chybí střecha). Další vrstva by měla snížit prostup světla o 10-15%, čili by se nemusel (teoreticky) tak přehřívat. Pokud to nepomůže, budu muset vymyslet nějaké zastínění (jen na léto). Ono totiž nevím, do jaké míry je to problém - třeba taková okurka by údajně měla vysloveně nesnášet teploty nad +32. A jak vidno, houby s octem. Pravidelně dostává i 40, a vesele roste dál (a plodí; co se týče hnojiva, dostala mix všeho v poslední vlně do misky v pevné podobě, a miska se udržuje plná, takže prakticky plave v koncentrátu). Pak se v tom vyznejte
Tak nám v noci přeci jen sprchlo, ale krátce. Ale sudy to nedoplnilo ani na 20%, což je problém. Dopadlo to, jak jsem říkal. V předpovědi už odvolali déšť úplně (pro náš okres) a přesunuli ho na úterý. Kde jsou ty časy, kde díky zlepšení techniky a modelům s nadsázkou řekli, že za 14 dnů v sobotu bude ve 12:00 pršet, a ono fakt pršelo. Dneska už neuhodnou počasí ani 12 hodin předem.
UPDATE: Tak už to posunuli na sředu. Copak chlapci, nefunguje, nefunguje?
Zhoršením techniky to nebude, takže to bude kvůli větším extrémům v počasí. No, a kdo se na to podílí, víme všichni. Kdo s tím skoro nic nedělá, to víme taky. A že to stojí a bude stát těžký prachy (jako odstraňování následků), to asi taky moc lidí netrápí. Rozumějte, já nemám nic proti CO2 jakožto "zemědělec", protože ten rostliny přímo žerou . Spíš mne trápí sucho. A ty peníze, co půjdou na řešení důsledků (přehrady) než aby šly na řešení příčin (mýcení lesů, emise plynů - doprava a krávy) budou zase chybět někde jinde.
Ale můžete být v rámci hesla "co dělají jiní, se mne netýká" v klidu. Stačí postavit okolo hranic státu, co to zavede cedule "síře vstup zakázán" a bude to vyřešeno http://www.komik.cz/obrazky/4812-narizeni-pro-zver/
Když už tu máme spojitost s jídlem (počasí), jak je to vlastně s těmi zuby, kterými se zaklíná reklama na pastu proti paradontóze? Proč se (tak moc) nekazí třeba opicím? Mimo to, že se nám zmenšuje čelist a zuby jaksi "nestíhají" (viz. problém s osmičkami)
Nám se zuby pravidelně nemění, jako některým zvířatům, a je možné, že prostě jen žijeme "přes čas", tj. zuby na takovou délku života jen nebyly stavěné (třeba sloni prakticky umírají hlady, když jim dojde zásoba záložních zubů, protože si je ničí moc tuhou stravou). Ale některým lidem se zuby kazí už v děství, takže úplně 100% důvod to nebude.
Úplně o stravu také nejde, protože je pravda, že my si prostě lépe vyčistíme zuby nebo si zajdeme ke specialistovi. Ale nebyla by nějaká snažší (a tím pádem levnější) cesta? Není tak úplně pravda, že si zvířata zuby nečistí, ale dělají to jaksi přirozeně.
Vypadá to, že u lidí je hlavní problém s tepelně upravenou potravou (měkkou), rafinovanými cukry ap., zatímco zvířata si zuby čistí pomocí vlákniny a tvrdší stravy (je to pozorovatelné i u domácích psů a koček, které např. nemají k dispozici kosti nebo alespoň granule). Přitom pokud jde o příjem (normálních) cukrů, třeba takové opice jich mají dost (ovoce).
Byla by docela sranda, kdyby se podobně jako cigarety musel bílý cukr označovat něčím jako "cukr může zabíjet" (nebudu věštit, zda to tak bude či ne - ale dnešní krabičky cigaret by asi taky byly pro kuřáky v 19. století nepochopitelné zjevení)
Po tomto by si člověk řekl, že by lidstvo muselo bez kvalitní zubní péče vyhynout. Proč se tak nestalo v dávné minulosti, to nechť si každý zodpoví sám
Při zahradničení je relativně snadné omezit přísun špatných (nebo "špatných"?) cukrů a solí, protože zelenina a ovoce sklizené až po dozrání mají dost jejich zdravých variant (i když i tady všeho moc škodí, ale určitě bude snažší se předávkovat např. Pepsi nebo Colou než hromadou vlastního ovoce). Nicméně, i pokud jste bez přístupu k zahradničení, nemělo by být na škodu se lépe podívat na složení svého jídelníčku (může vám poděkovat nejen vaše zdraví, ale i peněženka - zdravější jídlo je paradoxně někdy dražší, protože prostě byznys, s výrobními náklady to nemá většinou co dělat, ale může vám ušetřit řekněme účty za zubaře či léky).
Myslím, že někde ještě dost převládá přežitek z doby minulé, tzv. nadřazenost člověka přírodě, a mnozí lidé nemají důvěru k přírodním obyčejným věcem, pokud na tom není 50 cerfikátů a bombastická cena se štíkem "zdravé", nebo se to neprohnalo alespoň 5 chemičkami (s nápisem "velmi zdravé, neexistující lékař doporučuje, 2 za cenu jednoho").
Bude to znít možná divně, ale pro mnoho lidí je zelenina něco odporného až jedovatého. Ono jde o to, že někdo to fakt nejí, a následky nemá. Zase ale, jaká je definice zdraví? Pro někoho to je, že může v klidu chodit, pro dalšího už slabší bolest hlavy znamená určitě smrtelnou chorobu Já se třeba považuji za relativně zdravého člověka, ale kladu si otázku, zda bych něčím (třeba životosprávou) nemohl odstranit i ty drobnosti (jako např. bolest hlavy 1x za měsíc, atp.).
Možná si říkáte, co je mi do toho. Proč se vůbec navážím do cizího životního stylu a nehledím si laskavě svého. Ale to právě dělám Uvědomme si, že zbytečně nemocní lidé zatěžují také zbytečně zdravotní systém. A pokud se odčerpávají peníze na hovadiny, logicky jich pak nezbývá na to ostatní. Já sice moc nemocný nejsem, ale kdo ví, kdyby TŘEBA nemuselo zdravotnictví vydávat tolik peněz za léčení zkažených zubů, TŘEBA by zbyly peníze na prevenci, a např. taková pravidelná dentální hygiena (odstranění zubního kamene) by mohla být plně hrazená co půlrok. A protože 500 Kč se neválí jen tak na ulici, tak se mne to dost dotýká. Dotýká se mne i znečištění životního prostřední a plýtvání, protože to likviduje planetu, na které já žiji, a tím koliduje s mými plány na klidné stáří. A do toho mám ale opravdu fakt právo kecat
Resp. jeden (skoro dva) to přežil, ale výjimka potvrzuje pravidlo. Schválně, jestli vykvete. Protože jestli ano, tak ty semena pak využiji (mrazuvzdorná odrůda 
A vida, taky přežily v zemi ty mrazy i bez nás lidí. Teoreticky by jejich DNA už mohlo být proti zimě odolnější, takže zkusíme schovat semena.![[Obrázek: elfmanfsf.jpg]](http://www.imagehosting.cz/?v=elfmanfsf.jpg)
![[Obrázek: elfmankvet.jpg]](http://www.imagehosting.cz/?v=elfmankvet.jpg)
.
(nebo snad ![[Obrázek: elfmanvlv.jpg]](http://www.imagehosting.cz/?v=elfmanvlv.jpg)
řevážně známé bylinky a s tím, že to roste všude ti to můžu jen potvrdit