30.10.2017, 11:09 (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 30.10.2017, 16:20 uživatelem Martin. Edited 3 times in total.)
(vertikální pěstování je logická volba, sám chystám něco (mnohem primitivnějšího) příští rok (25m2 skleník, ale pěstování i po obvodu na stěnách, čistě teoeticky možná celková plocha až 40m2)
Proč vlastně ještě řešíme, viz: https://www.stream.cz/adost/10019667-smr...o-glyfosat jestli máme dál používat "neschopné a toxické zemědělství" nebo "jen neschopné zemědělství"? Nehledě na správnou připomínku z diskuze, že potencionální jedy jsou všude (výfukové plyny, bifenol, ftaláty..) a že hlavní příčinou je blbost použití..
Tak se nám ta sezóna protáhla o něco déle, než jsem čekal. Vlastně v určitých ohledech ještě trvá (rajčata a kustovnice ve skleníku)..
REPORT: Říjen
- vzhledem k našim úspěchům s rajčaty jsme rozjeli výměnný obchod (už nám lezou ušima). Získáváme tak od sousedů papriky, více malin, jablka, dokonce i pytel granulí pro kočky (protože už ho nepotřebovali), a ještě dostaneme hromadu hnoje. I tady jsem si musel projít změnou myšlení, aby mi nevadilo "rozdávat" (ale ono to není tak těžké, když už rajčata pomalu nemůžete ani vidět).
- dokončil jsem jižní stranu přístřešku na rajčata, vinnou révu a melouny (ještě chybí západní strana), a postavil pergolu (základ budoucí letní kuchyně). No, zadarmo nebyla. Dřevo (a základy - patky) stálo asi 5 tisíc (ta část, co sem padla), polykarbonát asi 4 tisíce, a plechařina asi 6 tisíc (jen na tu pergolu). Na druhou stranu, jedná se o 12m2 plochy (mj. i na lapání dešťové vody - čili při 300mm/m2/rok je to teoretická úspora 180 Kč/rok - za dobu životnosti asi 6000 Kč). Pochopitelně bude plnit i spoustu dalších úkolů. Ještě teda budu dodělávat pár vzpěr (a později nátěr).
- pokračujeme ve zvětšování rozsahu vlastních jídel - třeba vlastní kopr (mimochodem, ředkvičky, špenát a květák ještě v říjnu).
- zhodnocení úrody melounů (na fotce poslední)
- vytváříme uhlíkatou část kompostu likvidací malých odřezků dřeva a kancelářským odpadem ode mne z práce (např. papírové obaly od svačin, slupky) spalováním
- sehnali jsme od jedné firmy 5 sudů na vodu a to zdarma, protože je vyhazovala. Sice jsou "malé", ale jako rezervní pro přelívání vody při přebytku - no "nekupte to"
- ještě v říjnu máme vlastní maliny a jahody (očividně se sezóna posouvá, a to i díky jarním-letním mrazům, takže bude třeba pro stabilizaci přesunout většinu plodin do skleníku).
- dokončil jsem poličky v garáži
- sklidili jsme něco málo fazolí (vypěstované z klasických určitých ke konzumaci)
- doladil jsem esteticky vzhled poliček pro rostliny v domě (zakrytím úchytek lištami)
- byla u nás Rainbow Dash (a dokonce Double)
- množení břečťanu bylo úspěšné: 90% řízků se ujalo a nyní již krásně roste (mimochodem, za každý z nich vysolíte běžně v obchodě i několik desetikorun)
- na záhoně se nám úspěšně tvoří druhá várka mrkve (už sklízíme a je dost "velká" - řekněme, použitelná, půl metru sice nemá, ale co není, může být)
- do zimy zřejmě sklidíme ještě pár brambor (které vyrostly z těch, co jsme zapomněli), a stejně tak dost česneků (kde se vzaly, tu se vzaly, a není jich zrovna málo), hezky nám tloustnou pórky (naštěstí zatím slunce svítí dost, takže se dusičnanů netřeba tolik bát)
- růžičková kapusta sice po vichřici lehla, ale roste dál (jen do pravého úhlu )
- sklidili jsme druhou velkou letošní várku máty, meduňku a šalvěj
- příroda šílí (venku kvetou nejen pampelišky)
- vyzkoušel jsem další veganské pokrmy: ty hráškové "krekry" samotné nic moc, ale s nějakou "paštikou" už dobré. Ale veganský jogurt, to se dá (velmi dobrý - a překvapivě není až tak moc drahý, na to, že je ho půl kg). Cizrnové měšce se špenátem také velmi dobré.
- sklidili jsme letošní nadílku celerů, zatím je máme uschované ve venkovním skleníku č.1 (stíněný, nevytápěný)
- opět přišlo ke slovu dědovo čerpadlo (vyrobené nejspíš ještě před Pražským jarem). Vyčerpali jsme jezírko (aby se vyčistilo), což bylo asi 1500 litrů vody plné nánosů (organické zbytky rostlin a hmyzu), a skončilo to na záhoně (dost hustá organická krusta, to bude hlína příští rok!). Zabili jsme dvě mouchy jednou ranou. Prozatím jsme ho napustili z normálních sudů a zbytek napršelo. Ještě přijde ke slovu při čerpání ČOV (dáme ke každé rostlině na pozemku tak 2+ kg kalu (+pár litrů nasycené vody), který je plný živin a minerálů).
- pokračujeme se svém "milionářském" životě šlechty ohledně zvěřiny Stejně toho moc nesníme, takže současný nákup je tak na půl roku (mimochodem, od známé jsme zjistili, že náš jistý praprapra..předek byl na 99% skutečně šlechtic, nicméně svůj erb prochlastal, ale takové předky-bokovky má nejspíš půlka národa ). Toto maso nám vydrží při naší ne/spotřebě nejspíš ještě na příští rok.
- našli jsme další firemní zdroj. Tentokrát jde o 5 litrové sklenice, které se hodí třeba pro bylinky, atd. A opět, byly zdarma (daná firma je chtěla vyhodit do skla).
- a když už jsme byli u toho, z dalšího zdroje nově získáváme některé potraviny. Jde o "vývařovnu", která vyhazuje (!) každý den asi 50 litrů "odpadu", co lidé nesní. To jde samozřejmě prasatům (jen to ukazuje, jak se u nás plýtvá, a to jde o jednu jedinou jídelnu!), ale my získáme nezpracované potraviny jako pečivo či omáčky (nebo prošlé nápoje v PET lahvích). Opět zadarmo. No, co? Má to skončit jako pomeje? Mohli bychom si toho brát víc, ale 80% toho se nedá žrát (a to prý je kuchař z nějakého hotelu.. no, proč si ho nenechali, že? ).
- ze stejného podniku získáváme rovněž kosti pro kočky (lidi jsou "prasata" a vyhodí všechno). Z nějakého důvodu jim totiž moc odřezky z jeleního masa nejedou (asi si odvykly na nesolená jídla, ale to spravíme).
- až sklidíme ze záhonu poslední rostliny, zaveze se asi tunou kozího hnoje a zasype se 5 kg mixem minerálů (včetně sopečného popela). Holt, černozem se sama neudělá. Hnůj bude opět zdarma (jen za odvoz, hádám tak 20 koleček). Jak snadné je pracovat i bez peněžní motivace, jen když si svou motivaci zdůvodníte "ziskem", že?
- všiml jsem si, že na silnicích a v příkopech okolo našeho pozemku se válí dost listí (ořešáky, švestky), a napadlo mne: vždyť listí je přeci výborný kompost. Vzali jsme si hrabla, a jali se schromažďovat listí do kompostu. A pak mi něco došlo: Proboha, vždyť já dobrovolně uklízím veřejné prostranství! Co ale všichni ti chudáci, kteří tvrdí, že lidi si vzájemně pomáhat nebudou? Ne, to nesmí být. Zdůvodnil jsem si, že my nepomáháme obci, ale krademe listí To už je přijatelná role pro kapitalistu. No, nahrabali jsme si dost (doslova), bude z toho kvalitní hlína za hezkých pár desetikorun (přitom, jakožto placenou práci bych to nedělal ani náhodou, a nezabralo to víc jak hodinku času). Bohužel druhou plánovanou várku nám vzal z ulic vítr Tak snad příští rok budeme rychlejší, staroušku.
- maminka svolila k nákupu slepic. Tak nějak spontánně, když viděla ceny vajec v obchodech a problém se sháněním "nulek" (slepice z farmy teď na zimu nenesou). Má jen pár podmínek: nehrabavé slepice, kvalitní kurník (postavím z Ytongu 30 cm, ať se mají dobře) a počkat, až bude v důchodě, aby je mohla "pást", což pro mne nepředstavuje problém. Budeme mít zřejmě vždy dvě aktivní, ale kapacitu na 8 (kvůli dožití, protože u nás to nikdo zabít nedokáže). Prozatím se porozhlédneme v okolí, kde je několik dalších ekofarem, tak třeba zrovna některé slípky budou mít své dny. Vlastní slepice znamená rovněž kvalitní hnojivo a jako vedlejší produkt je opět zcela zdarma (začneme asi pěstovat dýně, prý je také žerou).
(je to docela hezká ukázka nevnucovací metody: navrhnete alternativu nebo řešení, a pak ho už dál neřešíte. Pokud přijde ten správný čas, dotyčný si jej sám vezme za své).
- sklidlili jsme první dávku Kustovnice (ještě část zůstala). K tomu jsme přimíchali semena Vitánie Snodárné a pár Mochyní. Bylo to trochu hořké (podobně jako pyl z pampelišek), s tím si poradí citron (nebo kyselina citrónová, která také pomáhá zahušťování, někdy se používá i místo syrovátek). Z části jsme udělali marmeládu, a ze zbytku (pěna, slupky se semínky, které neprošly sítem) jsme vymačkali šťávu, a posloužila jako sirup pro přípravu nápoje (s vodou). Na chuť je třeba si zvyknout. Ale zatím žijeme
- teď už je to rok (ne-li déle), co nesplachujeme nepřetržitě pitnou vodou (stačí dešťová). To znamená tedy (podle faktury) úspora 2 kubíky za 1/4 roku. Takže celková úspora za 12 měsíc: cca. 400 Kč. Za ani ne 2 roky se tedy nádrž zaplatila jen na "pitné" vodě, protože jí máme mnohem déle, už vydělává (řekněme to jinými slovy, jen toto jedno jediné opatření pro mne znamená teoretickou možnost být asi o půl dne svobodnější - nepracovat; resp. při minimální mzdě by to byl 1 den).
- stále jsme si ještě nebyli schopni pořídit popelnici (maminka plánuje, že na její vyhrazené místo dá asi nějakou velkou kytku, protože už nevěří, že se kdy koupí). Co se totiž nezkompostuje, to se snadno vytřídí do k tomu vyhrazených obecních kontejnerů (a jakmile se přestane stavět, odpad prakticky zmizí).
- vichřici jsme (až jsem se divil) přežili beze škod (nic, co by se nedalo rukou narovnat), jen chvíli nešel proud, tak jsme vytáhli líh ještě po dědovi z ČSSR, a uvařili si oběd (rovnou tím i zatopili). To je panečku civilizace. Současná energetická síť a extrémní počasí holt nejde dohromady
"Supercely u nás nejsou výjimkou". Však jo, byly tu už v roce 2000, takže jsou vlastně naprosto normální, že? Srovnejte s článkem z roku 2016, kde se jednalo o "vyjímečný úkaz":
Neřešil bych ani tak, kdo nebo co za to může a zda je to normální či nové ( http://www.tornada-cz.cz/ ), spíš jako to, proč (už) nemáme odolnou infrastrukturu?
Prozatím jsem se nedostal k růstovým světlům, ale do nějakých blbých vánoc času dost..
Napadla mne taková hříšná myšlenka ohledně toho, proč my lidé údajně ztrácíme vápník.
Souvisí to s čištěním zubů? Pokud Vaše zubní pasta v sobě vápník nemá, tak při čištění hodně sliníte. No a pak to všechno vyplivnete (protože, kdo by polykal "jedovatou" fluorovou pastu, že?).
Pochopitelně, může to být jen 1 součást skládačky, a už vůbec by to nevysvětlilo například velbloudy, kteří slintají a plivou v jednom kuse
Nejspíš větší vliv bude mít stejně regulace kyselosti kvůli nevhodné stravě (mimo jiné): http://www.bezeckaskola.cz/clanek-147-va...-dela.html (pro zájemce doporučuji i diskuze, často se snaží "opravit" či "doplnit" chyby v článku)
Ono jestli to nebude tím, že moderní medicína je sice fajn, ale především jde o životní styl, a to nejen o jídlo, ale hlavně o pohyb, zdravé životní prostředí a celkovou pohodu (co nejméně stresu). Jak jsme se mohli dozvědět nedávno na Prima Zoom:
http://zoom.iprima.cz/za-hranice-lidskyc...pertalenty
(časová značka: 18:10, Sardinie)
- nezapomeňte se řídit reklamou: namísto zaběhání si kolem domu si kupte nové auto, a nechte se odvézt pár km na trávník, kde budete šlapat na místě
V této souvislosti by mohl být zajímavý také pořad České televize, který ukazuje, jak vařit ve stylu První republiky: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10614805433-herbar/ (aneb jednoduše a co všechno jsme zapomněli)
- pro případ, že byste ještě nečetli (a měli vůbec zájem), v "knize" Náš mír je i kapitola věnovaná ekologii a zěmědělství/zahradničení (byť sama o sobě bude trochu působit mimo kontext): https://uloz.to/!GIJotjrIvlzX/nas-mir-pdf
LED světla: 6.000 Kč
Další skleník: (polykarbonát): 10.000 Kč
CELKEM: 72.000 Kč
Předpokládaná životnost: 50 let
Náklady na rok: 1.440 Kč
Hnojiva počítám jako jednorázová proto, že je třeba vytvořit uzavřený systém, tedy minerály se ztrácet nebudou, uhlík bude přibývat skrze fotosyntézu (cukry) - navíc je výborný pro retenci vody (a živin) a zlepšuje zpracovatelnost půdy (už žádné okopávání sbíječkou), a zbytek prvků bude přes ČOV a kompost cyklovat zpět do zeminy.
BILANCE: +4.730 Kč
Z toho vyplývá, že pokud se nám podaří úrodu pořádně rozjet (tj. třeba i na 5 násobek současné produkce, protože třeba meruňka, broskovoň, kiwi nebo rakytníky ještě neplodí, borůvky či maliníky také nejsou ještě plně dospělé, a kvalita zeminy je stále ještě mizerná), zaplatí se nejen náklady, ale budeme relativně slušně soběstační (alespoň v určitých oblastech) (odhad 30.850 kč - 1.440 Kč = 29.410 Kč/rok).
Současné náklady na jídlo z obchodu pro 2 lidi za měsíc: přibližně 3.000 Kč (tzn. 36.000 Kč ročně) - protože nekupujeme téměř žádné živočišné produkty.
Slíbený pěněžní report - stav účtu po půl roce:
Čili čistý "zisk" za měsíce 4-10: 27 tisíc Kč (po odečtení zubaře: 12 tisíc Kč)
To není špatné na někoho, kdo bere minimální mzdu, platí si 1000 Kč za měsíc důchodové spoření, do práce jezdí vlastním autem, platí (kromě eletkřiny a hypotéky) náklady na domácnost a jídlo, a ještě si nechává dělat nové zuby (viz. účty). Takže ono to jde, jen se musí chtít a myslet, a ne jen blbě kecat A jak vidno, není to jen o tom hnát se za co nejvíce penězi.
Kdyby to mělo nějaký smysl (protože nemá, nešetříme peníze proto, abychom je utratili za blbosti), mohla by maminka prakticky hned (za měsíc) letět na týden do Dubaje na dovolenou, a ani by si to na nemusela brát úvěr. A nebo by si mohla každý rok koupit "nové" ojeté auto (ano, věřte tomu, že kolegyně u maminky v práci jí závidí i tu rezatou Felicii, kterou má - a s každým takovým https://123auta.cz/auta-do-30000-kc by jí už sežrali zaživa). Tak jak je možné, že někdo neustále prohlašuje, že aby se člověk měl dobře, musí hodně vydělávat? Takový člověk buď vědomě lže a nebo je hlupák (nemá platná fakta).
Tak jsem vám tak přemýšlel.. (a to bolí)
V době, kdy maminka ještě měla půjčku, tak s penězi nedokázala vyjít, přitom životní styl jsme měli stejný. Jak je tedy možné, že najednou, když půjčku předčasně splatila, tak nejen, že vychází, ale je i hodně v plusu?
Že by nebyla tak nějak pravda, jak se nám TV reklamy od firem nabízející půjčky snaží tvrdit, že "peníze vás udělají svobodné", resp. "když si vezmete půjčku od nás, budete svobodnější a šéf vás povýší"?
Problém v reklamě je ten, že zákon umožňuje jisté přikrášlování. Tedy není v rozporu s etikou, když zpracováváte mléko z intenzivních velkochovů a přitom si dáte na obal obrázek kraviček pasoucích se venku na trávě. Podobně asi můžete dál na obal obrázek řemeslníka, který něco vyrábí, ale přitom nakupujete výrobky z dětských manufaktur.
Já nevím jak vy, ale já tomu říkám klamání spotřebitele nehledě na to, co si o tom myslí Rada pro reklamu. Co se týče těch reklam na půjčky, jsou více méně dvě možnosti: buď je firma tak hloupá, že tomu, co tvrdí, skutečně věří, a nebo manipuluje záměrně, a tedy se jedná o lež. Tak jako tak, komu chcete věřit? Lháři nebo blbci?
Naštěstí nežijeme na planetě dualit, jak se mnozí domnívají (Doleva, nebo s Klausem? Bílá nebo černá. Socialismus nebo Kapitalismus), a můžeme si vybrat svou vlastní cestu, a ne se nechávat usměrňovat https://www.youtube.com/watch?v=mZ6CtODuA_o takže nemusíme věřit ani jednomu z nich.
Na základě posledního vývoje jsem vyhotovil graf osvobození se ze systému (platný pro mě):
Byť některé položky tam jsou možná zbytečně nadhodnocené (například odvlhčovače, maso).
Už mě ta hra "peníze za práci" nebaví Pro mnohé je to blbost, pro mne matematika.
Jen tak ze srandy spočítáno, že připravím pak ekonomiku - za předpokladu, že si kromě zdravotního budu platit i sociální a nepřijdu si pro příspěvek na bydlení (nejspíš si ho ale vezmu, ve stylu "blbý kdo dává, blbější kdo nebere") - asi o 504 tisíc Kč ročně. A to pokud nepočítám (sice možná ne úplně pravděpodobný, ale ne nevyloučitelný) výpadek z nečinnosti naší firmy a na ní navázaných subdodavatelů, protože stále "hrozí" situace, že v momentě, kdy se na to vykašlu já, vedení taky (a já pochopitelně nejsem proti, však si také zaslouží odpočinek jako já - tak nějak se držíme vzájemně na vodou, a to i psychicky), protože pak by to šlo do miliónů ročně.
Pokud jde o realističnost, není to až tak krátkozraké, jak se může zdát. 20 let závislosti na důchodci není v naší rodině až takový problém vzhledem k tomu, že poslední generace se běžně dožily k 90.letům, a je hlavně v mém zájmu, aby maminka žila co nejdéle spokojeným a zdravým životem
Je to jen uvedení mé teorie "inteligentní sobeckosti" do praxe. Konám se svém vlastním zájmu, ovšem se znalostí vazeb, co mi skutečně uškodí a co pomůže. Podle logiky dnešní společnosti, aneb co je v módě, bych měl maminku asi strčit v 60. letech do domova důchodců, krátkozrace schrábnout těch pár korun za její auto kvůli zisku, a připravit se tím ale o doživotní rentu, protože celý její důchod sežere nějaký DD.
Vzhledem k tomu, že tedy budu pracovat jen asi 21 let namísto 47 let, je to jako kdybych celý život pracoval jen asi 2 dny v týdnu. A o důchod, pokud ještě tehdy bude vůbec existovat, se nějak nebojím, protože díky inflaci, která je téměř 100% jistota, budou mít mé dnešní odvody v té době dost slušnou cenu jako vyměřovací základ.
Honit se do konce života za penězi, vstávat kvůli práci abych měl v garáži luxusní auto, o které se budu bát, že mi ho někdo ukradne, a budu ho muset servisovat a platit za něj poplatky na pojištění, nebo se každý den vzbudit v poledne a po dvou hodinkách práce na záhradce jít malovat, učit se jazyk, něco si programovat nebo se procházet po krásách naší vlasti? Jasná volba. Pro někoho.
Mnozí na to šli ještě jednodušeji, a žijí ze sociálních dávek (byť jen ze životního minima). Já se nedokáži ale tolik uskromnit, a třeba takovou televizi nebo internet prostě k životu chci.
A to jsme ještě počítali, že kdybychom se uskrovnili, a já si neplatil sociální, a neměli jsme auto, a přitom stát by nám nedal příspěvek na bydlení, stačilo by přibližně 8000 Kč pro dva lidi (samozřejmě elektřina, internet, mobil, počítač, vše zachováno). A kdyby byl člověk sám a nebral důchod, ve vlastním domě se zahrádkou bez auta a sociálního by mu stačilo asi 5000-6000 Kč měsíčně, což je životní minimum a zbytek musí stát doplatit příspěvkem na bydlení. Na důchod bude mít nárok, pokud v životě odpracoval alespoň 20 let (nebo si zaplatil příslušnou částku na sociálním, což je pro OBZP dnes cca. 1485 x 12 x 20 = 356.400 Kč; aneb 13.5% z minimální mzdy - pochopitelně, i důchod tomu bude odpovídat, čili v tomto případě půjde o 20x1.5=30% z 11.000 Kč, což je 3300 Kč + valorizace + sociální podpora/příspěvek na bydlení + 2550 Kč základní výměra, která je 9% z průměrné mzdy).
Ještě čekám na to, až klesnou fotovoltaické panely v ceně, a nainstaluji si tak tři po 250 Wp (ale svépomocí, dotačním montérům platit nehodlám). Mohly by se zaplatit za 15 let (byť jsou výkupní ceny směšné (zaplatí mi to ostatní účastníci ČEZu a spol., muhehe), budu v létě přebytky dodávat do sítě - je to jednodušší než řešit oddělený okruh nebo pokuty), a pokud se bude větrné počasí zhoršovat, zvážím instalaci větrné turbíny (ta teda cenově bude stát asi až 2x tolik, co ty panely, ale třeba za ty 2 dny, co tady bylo, by udělala 72 Kč, resp. prodejem 26 Kč - to je návratnost asi 800 resp. 2700 větrných dnů) - celkově by to mělo snížit závislosti na síti, a zvýšit soběstačnost (i finančně). Možná, že na tom člověk nevydělá, ale jde o to, že teď ty peníze může postrádat, a později mu to pomůže.
Update: Listopad
- Blíží se zima, je čas přezout. Když za něco nemusím nikomu platit, tak to neplatím. Za dobu, co mám toto auto, mi tato metoda už zaplatila nové zimní gumy i s disky, a část nových letních (btw, poklice na kolech pod šrouby přes STK normálně prošly). Vyklidili jsme zase garáž, ať mám na zimu kde stát (pravidelně v ní totiž přes léto naděláme binec, většino u se tam skladuje stavební materiál na právě probíhající práce).
- zkusil jsem veganský sýr (náhrada mozzarelly), a chutná stejně blbě jako kterýkoliv tvrdý sýr z mléka Ale jíst se dá.
- takže sklizeno máme, ČOVka se vyčerpala (trvalo to asi 2 hodiny, a navzdory mýtům žádný zápach, a pokud jde o choroboplodné zárodky, žádný efekt na nás to nemá - neděláme to prvně), hnůj navozen (ještě dva dny potom jsem málem lezl po čtyřech), a minerální hnojivo (sopečný popel, atd.) aplikováno.
Jestli si mám vybrat, zda do 65-70 let řešit peníze v práci a nebo jednou za pár let zpracovat pár výkalů, volím rozhodně lejna
Mimochodem:
Čerstvý hnůj: 120Kč/100kg x 650 kg = 780 Kč (za 2 hodiny práce)
Kal z ČOV: min. 5% roztok & 2500l = 125 kg
Složení odpovídá cca. něčemu mezi Cereritem a Krystalonem, včetně živé hmoty
Cererit 10 kg za 268 Kč, Krystalon cca. 0.5 kg za 73 Kč, humát 250 ml za 76 Kč
400 Kč/10 kg x 125 kg = cca. 5000 Kč
- 3. brambory jsme nakonec nechali v zemi, třeba z nich něco bude na jaře.
- získali jsme ještě další hromadu listí, a to od souseda (ještě pro nás nachystal další trávu s listím, jen to odvézt). Taky pár slušných hromádek (s kompresí do pytlů se to dalo odvézt na jednom kolečku, ale zabralo to celý kompostér). Stejně, jakožto dítě jsem hrabání listí nesnášel (protože jsem musel), teď to dělám dobrovolně ještě u cizích lidí A k tomu s radostí, protože tu hodinku ročně tomu člověk rád obětuje, když nemusí dělat dokola to samé (takové zpestření). Tímto zdravím pana Kapala a jeho omezené myšlení o dobrovolnosti.
- skoro veganská strava nemá prakticky vliv na činnost nebo nemocnost (alespoň v našem případě, už si ani nepamatuji, kdy jsem naposledy měl nějakou nemoc, nebo rýmu delší než 2-3 dny - chřipku jsem měl možná tak před 5-8 lety). Během léta jsem přibral na 69.5 kg (56% voda, 43% svaly, 15% kosti, 17% tuk) a to i přes to, že doporučených 2620 kcal ani zdaleka nepřijímám. Přes zimu hádám, že tak 3-5 kg shodím. Diety nebo složení jídelníčku neřeším.
- zkoušíme listy vitánie přidávat v malém do čajů. Zatím žijeme.
- Opět jsme byli svědky vzdělanosti našeho národa. Kolegyně u mámy v práci, co má vlastní dům, více méně spíš na venkově než ve velkoměstě, NEVÍ, kde se bere hlína a půda obecně, a nechápe, že to je například zetlené listí. Si snad paní myslí, že se vyrání v továrnách a pak sype všude z pytlů skrze hobby markety, ne? Jako vážně, a tohle má mít možnost ve všeobecném referendu rozhodovat o všem? Včetně odborných oblastí? Ale budiž, jen ať rozhoduje! Ať to někdo populisticky protlačí, a hned se projeví demence našeho systému - to bude taková sranda, že ani nebudeme potřebovat estrády v televizi.
Si asi říkáte "no bože, tak neví nic o hlíně", ale (co zatím víme) ona neví ani o fázích Měsíce, natož o násobilce prvního stupně základní školy.
- v souvislosti s tím zažila maminka takovou vtipnou historku (já byl v práci). Soused nám ještě shrbal další listí vedle pošty, tak to šla vozit jako další vrstvu nad hnůj. Cestou jí potkala paní starostka a nabídla jí, že jí to chlapi odvezou. Maminka původně nechápala, proč a kam, a vyšlo najevo, že se původně domnívala, že to chtěla vyhodit (jako skoro každý tady) do kontejneru na bio odpad, a že byl plný. Naštěstí se vše vysvětlilo, takže jsme o listí "nepřišli" Každopádně ale, pokud někdo ve vesnici do té doby pochyboval, jestli náhodou nejsme blázni, tak teď už to budou vědět na jisto
Cena 30 tisíc, zisk cca. 40 kWh/měsíc, minimální udáváná životnost 25 let
Tedy teoretická úspora za elektřinu (při spotřebě a ne při prodeji):
12 x 20 x 40 = 9600 kWh x 2.5 kč = 24.000 Kč
Výsledek: při současných cenách elektřiny se zatím nezaplatí.
Pochopitelně po 25 letech stačí většinou vyměnit jen nějaké součástky, není třeba kupovat znovu celou sestavu, tzn. že jako dlouhodobá investice například na 50 let s tím, že generálka bude stát 1/2 pořizovací ceny, tj. 15 tisíc, by se už jakžtakž vyplatila i pokud se nebude elektřina zdražovat:
24 tisíc x 2 = 48 tisíc Kč zisk
cena: 30 + 15 tisíc = 45 tisíc
Pochopitelně další přínos je v nezávislosti na energetické soustavě (výpadky, možné zdražování) a ekologický dopad (energie z větru vs. energie z uhlí).
Kdo má pochybnosti o využívání ČOV při zahradničení, doporučuji přečíst:
- o konkurenci bakterií na kompostu a v půdě (likvidace patogenů)
- oxidativní funkce ČOV (likvidace patogenů)
- zákon/vyhláška o nakládání s odpady
- zákon/vyhláška o nakládání s aktivovaným kalem a jeho kompostování
- zákon/vyhláška o využití předčištěné vody k zalévání
- o pravidlech aplikace hnojiva na užitkový záhon
V Koření byla teď nedávno reportáž, jak lidé staví ještě domy z ručně dělaných cihel, a světe se div se - tyto cihly jsou dělané mj. i z hnoje, kdy se lidé bez ochranných pomůcek brodí a rukami zpracovávají zvířecí výkaly. Jaký je záměr TV reklam, které brojí proti sebemenšímu množství mikrobů v domácnosti či článků (ať už od lajků či specialistů) zavrhující přírodní hnojiva nebo vlastní pěstování zeleniny jako nehygienické a tedy hrozně nebezpečné?
Pochopitelně jisté zásady je třeba dodržovat, ale otázka zní: nepřeháníme to už? Imunitní systém byl navržen, aby nás chránil před vnějšímu okolí, a co se stane, když ho necháme nečinný? Nepřijdeme o něj (podobně jako o kosti, svaly či mozek, pokud je nebudete zatěžovat)? Či hůř, nezačne se "nudit"? Co když si pak najde nějakou práci a začně škodit nám samým? Mj. jedním z vinikům autoimunity bývá dnes stres. Tedy se ptám: kde je onen pokrok v civilizaci trvajícící už min. tisíce let proti zvířatům?
Pak se dočtete v časopisech děsně geniální rady, jakože si během dne máte jít lehnout nebo se vystavit sluníčku. Kdo to napsal? Kde proboha žije? Jak to má realizovat třeba taková obsluha metra či dělník v dole? Nebo burzovní makléř? Chirurg v nemocnici při krizovce? Nebo skladník? Či pokladní v supermarketu? Spousta kuchařů, co jede od rána pomalu do večera? Kdo tady vlastně žije v utopii?
Ekologie a spol.
Jak někdo kdysi správně napsal, to bychom opravdu nemohli jíst nic
Spíš se ptám, proč se všechno dneska dělá tak prasácky a uměle? Když to přeženu, nejen Česká republika je odpadem potravin z Polska či Německa, ale prakticky všichni lidé na západě se živí odpadky
pozn. k omega-3: získávají se NEJEN z ryb, a ani ty ryby je samy v sobě nevytvářejí (žerou mořské řasy - což je mimochodem běžná strava východních přímořských národů, třeba Japonci).
Nevadí vám, že se vás některé reklamy či články snaží nenápadně zmanipulovat, či vám snad lžou? Pokud vám to nevadí, bude vám vadit, když vám budou lhát všichni ostatní?
Mimochodem, s tím posledním bodem u špatných zpráv nijak nemám problém, a myslím, že ani většina veganů, co platí pomocí karty Také nějak nerozumím tomu, jak souvisí odmítnutí používání peněz s odmítnutím všech materiálních statků? A opravdu musí být člověk komunista, aby bojoval proti kapitalismu, a nebo se nám tady pisatel (klidně i nevědomě) pokouší podsouvat myšlení v dualitách?
A v diskuzi se člověk zase jednou pobavil (mikrobi jsou maso? )
Mimochodem, byť tento článek může být ironický, je v naprostém souladu s tím, čemu věřím: http://g.cz/podporujme-vegany-alespon-zb...sa-na-nas/ Jenže spousta lidí si neuvědomuje, že pokud jí maso, a zároveň se snaží ostatním lidem svými řečmi zabránit, aby jej nejedli, že tím vlastně nesnižují poptávku po něm, a tedy sami sobě zvyšují cenu, ergo škodí sami sobě (na druhou stranu, když to přeženou, nízká poptávka zabije nabídku a cena vyletí nahoru tak jako tak).
Jen s tím staráním se o nemocné nesouhlasím. Správně to říkají příznivci kapitalismu: jsem sobec a o jiné se starat nebudu Podle logiky: čím víc masožravců umře na nemoci, tím víc % bude ve zbývající populaci veganů (a tím masožravci prospějí sami sobě, protože opět bude větší nabídka než poptávka, což údajně zlevní ceny).
Všimněte si jedné věci. Chudí lidé mají pocit, že prostě něco musí mít, i když na to nemají, a jsou ochotni si snížit i svůj standard pomalu až k žumpě. Přitom jak se chovají ti, ke kterým tak rádi vzhlíží a představují si sami sebe na jejich místě, tedy bohatí? Ti si nesníží svůj standard. Nebo si myslíte, že když by náhodou nějaký miliardář, co si hypoteticky kupuje každý týden nové Ferrari, náhodou byl chvíli bez peněz, že by snížil svůj standard a projednou si koupil místo Ferrari třeba Trabanta? No nekoupil. Prostě si počká, až bude mít zase na Ferrari a koupí si Ferrari. Mnozí chudí si ale raději každý den koupí trabanta, než aby si obden kupovali Oktávie a jednou do týdne ono Ferrari. A není to otázka přežití, v západním světě je to otázka volby.
Ještě, že já nemám žádné (natož uvědomělé) děti, které by mi možná mohly vystavit účet za můj neukázněný pobyt na jejich planetě..
(opět, berte s rezervou: já třeba nevěřím na Ilumináty nebo NWO, protože k vysvětlení současného stavu stačí jednoduché věci: definice kapitalismu a lidská blbost; nicméně ten zbytek je rozhodně zajímavý - minimálně stojí za pročtení, pak ať si každý věří, čemu chce; i pokud Ilumináti existují a mají skutečně svou moc postavenou na penězích, proč s nimi vůbec ztrácet čas? S pádem kapitalismu padnou i oni).
REPORT ze zahradničení - Listopad 2017:
- mám objednaná CRI97 LED světla, tak do vánoc snad rozjedeme vánoční stromeček (nejsou bohužel všechna skladem) Většina jsou studené bílé, část je denní bílá a ještě menší část je UV. Každá rostlina dostane ve stejném poměru všechny tři. Vzhledem k tomu, že pro stejný tok zelené je třeba nejmenšího výkonu, rostliny často pro zdravý vývoj potřebují celé spektrum, a budou u toho žít i lidé, je zbytečné se omezovat jen na červenomodrá růstová světla. Nebudu dodávat IR, které bude obsaženo jen z vyzařování stěn a stropu místnosti. Nepotřebuji, aby se rostliny táhly, ale aby tvořili spíš o něco větší listy.
V oblasti FAR se doporučuje 26-60W jako minimum pro vnitřní prostory (100W pro nejlepší výsledky). Já odhaduji průměrný výkon bílého světla 310W/11m=28W/m (360W zdroj, světla asi 330-340W). V přepočtu na m2 přibližně 84W s tím, že v některých místech se část zdrojů bude překrývat, tedy možná i více. Vzdálenost světel bude přibližně 50cm od rostlin. Dává to asi 26 tisíc lumenů (cca. 20 tisíc v kuchyni a 6 tisíc v koupelně, pro srovnání, běžná 12W LED bílá žárovka dává cca. 1050 lm). Což by mělo rovněž zlepšit pohodu pro lidi (světlo jak na Sněžce v poledne ). Bude to jako kdybychom měli v bytě 10 aut s rozsvícenými čelními světly.
Zatím plánujeme pěstovat zeleninu (počínaje od bylinek, přes špenát, pórek, cibuli až po květák či mrkev) + to použijeme jako udržovací světlo pro citrusy, když se zrovna nebudou letnit (nechám některé pevně ve skleníku, ale jiné budou jako přenosné), a na zkoušku zkusíme rajčata a okurky (protože ty kvetou a vyžadují opylení).
Modré světlo zajišťuje více vitamínů nebo antioxidantů v rostlinách, a zvlášť u listové zeleniny nepotřebujeme, aby nám rostliny rostly do výšky (červené světlo). Vzhledem k tomu, že moc plodit nebudou, tak by dané spektrum mělo být vyhovující. Máme vyzkoušeno, že třeba salát v zastíněném skleníku roste rychleji, ale uboze, zatímco na přímém slunci roste sice pomaleji, ale zato košatě.
Zatím zkusíme pěstování v půdě, byť je údajně 2x pomalejší než při hydroponii.
Toto by, pokud se to povede, mohlo být zajímavé pro lidi, co nemají zahradu, ale jen byt, a chtěli by třeba také vlastní zeleninu, pokud možno bez práce a velké investice (250 kč/m pásku + trafo; existují i pásky přímo na 230V, někdy i za poloviční cenu, ale není tam uvedeno CRI, tak nevím, jak moc dobře by pod nimy rostliny rostly - často jde jen o CRI>80).
Bílé pásky totiž nevyžadují vyčlenění části bytu pro fialovou komoru pro rostliny a při troše umu se dobře včlení i do obýváku, kde nahradí hlavní (často nevyhovující nebo neúsporné) osvětlení.
- natřeli jsme pergolu, takže se mohly stáhnout konečně ty fólie a bude tu víc světla (na léto tam stejně bude krycí 40% plachta kvůli stínu)
- dostavěli jsme západní stranu u rajčatového skleníku. Sice to nebude plně uzavřené, ale mělo by to bránit proti větru a proti mrazíkům (je vyzkoušené, že pokud strčíte auto napůl pod střechu, tak pokud není přímo -40, polovina oken bude zamrzlá, ale ty pod střechou budou normálně čistá).
- v rámci využití se tam napíchají jahodníky (množíme skrze odnože, takže zdarma), a jako rezerva další kiwi, možná i akébie, zimolez, klanospraška a další (budou určitě méně náchylné než ty venku pod širým nebem). Prozatím jsem si připravil prostor a zasypal jej lepší zeminou (část je rašelina).
- blíží se nám mrazy, tak je čas garážovat auto. Má to dvě výhody: ráno lépe startuje (menší spotřeba), protože byť garáž vytápěná není, je v ní +5 až +15 dle počasí venku, a když večer auto přijede, vytápí garáž (dokáže zvednout až na několik hodin teplotu o 5 a někdy i víc stupňů). Jelikož je garáž přistavěná k celé jedné stěně domu, snižuje tím jeho tepelné ztráty (pokud je v garáži +10 a venku -20, rozdíl na 20m2 plochy je 20 x 30 x 0.3 = 180W za hodinu, které se ušetří - to je v nejlepším denně až 4 kWh).
Pro ty, co teprve plánují dům nebo přístavbu a mají zájem o zahradničení, by možná stálo za zvážení:
- na jednu stranu domu přistavět garáž (budete jí pasivně vytápět a zároveň snížíte tepelné ztráty domy - čím větší plochu zdi zaberete, tím lépe)
- k východní, jižní a západní zdi přistavět skleník nebo zimní zahradu (opět, snížíte tím ztráty domu a zároveň alespoň trochu budete vytápět skleník: kategorie "B" se ztrátou 0.3W/(m2K) vám při ploše zdi 7x3 metry = 21m2 dodá na každých 10stupňů rozdílu mezi domem a skleníkem přibližně 63W tepla za hodinu, tj. za den 1.5 kWh - 150kWh nebo-li 400 Kč za zimu taky dobrých, ne? A nebudete muset chodit pro ovoce a zeleninu ve sněhu)
- ČOV se soustavou nádrží pro přečerpání (klidně zakopaných do země) umístěte co nejblíže skleníku (jednak kvůli zalévání, ale také pro využití odpadního tepla - kompostování odpadu vytváří dost slušné teplo, a pokud byste například nějakým oběhovým čerpadlem pouštěli uzavřený okruh skrze trubku s fridexem, která by byla pod zemí, a ponořená v ČOV až na dno a zase zpět, tak za cenu proudu čerpadla - většinou okolo 20Wh, tj. 480Wh za den - získáte takové primitivní tepelné čerpadlo voda-voda-vzduch).
Využití ČOV sice nedává takové teplo, ale zase je trvalejší (prakticky do nekonečna, pokud ovšem nebudete chtít skleník vytápět neustále bez dalšího zdroje tepla i v těch největších mrazech, to by vám taky mohla ČOVka v nejhorším případě i zamrznout ) a nemusíte neustále dodávat nový materiál.
Teplota vody v ČOV je obvykle 10-15 stupňů celoročně (přitékající voda z domu má pak 5 až 50 stupňů) - teoreticky by se s ní dalo i skleník chladit (čerpadlo pohánět pomocí fotovoltaiky, protože v létě je sluníčka dost - zase ale pozor, teplota vody by se neměla ani blížit 40st., jinak zabijete enzymy).
Rovněž dmychadlo je vhodné v takovém případě umístit do skleníku, protože byť malé, má určité odpadní teplo při svém provozu.
To není jen o ekologii, ale také o penězích. Přitom cenově je jedno, zda postavíte garáž, skleník, dům a ČOV 10 metrů od sebe nebo u sebe, ale při správném plánování můžete pak hodně ušetřit na jejich provozu (což se v mém případě u skleníků už nepovede). Spíš dokonce ušetříte, když lepíte stavby na sebe (nepotřebujete 4.zeď).
- skleník dostal horkovzdušný ventilátor. Sehnal jsem takový, co má termostat od +/- 0C, takže je nastavený na 1000W a minimum. Zatím dělá to, co má (tj. nic). Cena 300 Kč.
- v únoru jdu na kontrolu k zubaři, tak si ověřím svou teorii, že žvýkat žvýkačky bez cukru po každém jídle je zbytečné (přestal jsem je používat asi před půl rokem). Leze to do peněz, a byť to nejspíš má přínos, pokud se stravujete nevhodně, pokud za stejné peníze začnu jíst přirozeně (neříkám nutně zdravě, protože "co to je zdravě?"), proč bych vyhazoval peníze ještě za žvýkačky?
- pergola dostala elektroinstalaci
- plánuji, že příští rok přistavím i východní stranu pyramidového "skleníku". Nebude sice uzavřen, ale bude více chráněn. A v rámci větší izolace druhého skleníku k němu přistavím dřevěno-polykarbonátovou "předsíňku". Přibližně dalších 2m2 (4m3) jednak trochu pomůže uchovat teplo při vstupu do skleníku (taková přestupní komora), byť nebude už mít tentokrát dvojitý plášť, a jednak získáme prostor pro vnitřní sud na vodu (akumulace tepla) a zahrádku pro další kiwi (ochrana před jarním mrazem - taková rezerva, kdyby ta venkovní eskadra někdy zase promrzla; když bude nadúroda, tak to buď rozdáme, uděláme džemy a nebo tím nakríme slepice). Kromě toho jsou to další 2m2 na lapání dešťové vody.
Vlastně jsem už částečně začal budovat i skleník číslo 3.
Což také částečně odpovídá na otázku, kde na všechno to zahradničení brát čas. V důchodu budeme dělat prostě to samé, co děláme teď, jen ušetříme nějaký čas tím, že už nebudeme nic dalšího stavět, a hlavně nám oběma denně zbyde navíc 10 volných hodin, které teď trávíme v zaměstnání nebo na cestě do něj/z něj. Kdo může říct, že po odečtení času na spaní mu denně zbyde min. 10 volných hodin, až se vrátí z práce? A musím říct, že kdyby mi v takové situaci někdo nabídl, zda bych dobrovolně nešel třeba 1 den v roce orat traktorem veřejné pole, nejspíš bych to v rámci zpestření jako zábavu rád přijal i zadarmo, jen abych se doma nezbláznil.
- od sousedů jsme zjistili, že stačí zajít asi 100 metrů "na poštu", a tam se dá objednat zrní pro drůbež v ceně 400-450 kg/metrák, a to včetně rozvozu.
Vzhledem k tomu, že cena vajec již nyní v supermarketu stojí okolo 4-5 Kč za kus u kategorie 2/3, tak pokud 2 slepice snesou byť jen 150 vajec ročně ***, a denně sezobou každá 150g zrní*, tak se během 2 let zaplatí i včetně pořizovací ceny (2x100 Kč + 2x450 Kč = 1100 Kč - (2 x 150 x 4 Kč) = +100 Kč A kdybychom počítali nulky, tak to máme 2x150x10 - 1100 = 1900 Kč zisk/úspora za dva roky; pokud budou žít 8 let ale dobře snášet jen 3 **, vychází bilance na 2x100+8x450=3800 vs. 3x150x10=4500 Kč, čili stále 700 Kč v plusu, kromě toho jsme měli v původním domově slepici, která snášela ještě pár vajec ročně ještě v rok své smrti, a to bylo hodně přes 5 let). Pochopitelně, kurník není také zadarmo, ale pokud se dá postavit z pórobetonu do 3000+ Kč (+výběh) a jeho životnost je cca. 100 let, nemá cenu ani těch 30+ Kč ročně rozpočívat do nákladů. To dřevěné, neizolované "něco", čemu hobbymarkety říkají kurník, ani nestojí za řeč. Ze zásady už nestavím pro zvířata nic, v čem bych nebyl ochoten trávit zimu sám. Slepice pochopitelně, jako každý živý tvor, vyžaduje kulturu prostředí, tj. dobře zateplenou budovu a také dostatek světla ve dne (i kdybych jim měl svítit v zimě 8 hodin denně, tak při 10W LED žárovce mne to bude stát 4 měsíce x 30 dnů x 8 x 10 x 2.5 / 1000 = 24 Kč). Kdo ví, třeba zkusíme i plakáty se zelenou loukou. Alespoň budeme mít v důchodě nějakou zábavu
*) Norma je 30-60g/den na kus
**) Není výjimkou i věk přes 10 let, a údajně max. je 25 let! A snášet mohou i více než 10 let
***) Dle plemene až 300 vajec ročně na slepici
Kromě zrní budou dostávat zbytky jídla nebo dýně a zřídí se jim malý prostor pro kompost. Protože ten bude plný červů, a slepice je rády zobou (a zahrabou si). A u toho jej i obohatí o kvalitní složku takže budou generovat peníze i vytvářením kvalitní černozemě. Část výběhu bude pletivem pokrytá země, aby měly vždy čerstvou trávu, ale nerozhrabali si ji. Kdo chce kam, pomozme mu tam. Zdražováním kapitalisté nevytvoří větší zisk, pouze zvýší nejen mou motivaci se od nich odpoutat ale také návratnost investice. A jak se říká, účet platí poslední (ten, kdo bude kupovat vejce jako poslední, bude logicky platit nejvyšší cenu, aby pokryl náklady výrobce při stále klesajícím odběru - je to stejné jako u ČEZu a spol., jejich věrní zákazníci budou platit příspěvky těm, kteří od nich utekli a jedou na fotovoltaice atp., kterou prodávají do sítě). O choroby zájem nejevím, protože jako děti jsme stejně byli večně zalezlí u slepic nebo v králíkárnách s morčaty a králíky, pokud už ne ve chlívě u krávy a kozy, a odnesl jsem to jen zánětem mozkových blan, takže tady si smrt už nic navíc nevezme Kočky v posteli byl u nás doma standard. Někdo nahoře i dole se očividně hodně snaží, abych k nim ještě nemusel
Vlastimil Brandejs · Manager ve společnosti ZZN Svitavy a.s.
Tůma klame, farmáři v Německu dostávají za vejce postatně více, naši čeští farmáři opět dostávají o 60 - 80 hal./ks méně než němečtí. Ceny navyšují supermarkety svojí marží.
Ale nám je u zadku, co si zemědělci a producenti v současném systému dojednají. Dokud to platíme, budeme požadovat kvalitu za levné peníze. A je nám celkem jedno, jestli si jí vyprosíte od Boha jako zázrak, vycucáte z prstu, budete dotovat ze svého, nebo jí zajistíte technologickým pokrokem. Pokud tedy chcete, abychom to kupovali. A pokud utečete do zahraničí a tady vejce nebudou vůbec nebo budou ještě draží? No, alespoň se ukáže, jak současný kapitalistický systém zajistí Čechům konečně ten slibovaný blahobyt..
- test dalších veganských potravin: pomazánka ze sójy má takovou divnou chuť, ale jíst se dá. Naproti tomu náhražka šunky je výborná (byť je tedy vegetariánská a ne veganská, ale jen to potvrzuje slova veganů: samotné maso, byť tepelně upravené, málokomu chutná a tak ho marinuje, solí nebo koření, jenže s daným kořením pak chutná jako "maso" cokoliv). Jen ten čoko nesmysl chutnal divně. Tofu, byť uzené, jsme smažili a jako, jíst se to dá, ale že bych to musel mít každý den, to nikoliv. Nicméně to bude nejspíš otázka zvyku. Tak jako tak, alespoň to není tlusté, jako většina masa, co se pro naši kastu dalo v příměřené ceně sehnat z velkochovů.
https://www.stream.cz/adost/10019906-che...i-rakovinu Když nám to nevadí, neřešíme to, přehlížíme, tak proč bychom se měli divit, že? Takové zprávy každého jen otravují. Já bych všechny ty kontroly a internety zakázala..
Zajímavý příspěvek z diskuze: Nevím. Nevedu si statistiky toho co kupuji k jidlu a kolik za to dám. Ale držím se zásady, že je lepší lžička medu, než kýbl hov*n. Jinak BIO jsem nikdy nekupoval a kupovat nehodlam. Někdo si jak vidno raději inteligentně kupuje Ferrari než Trabanta, protože ne vždy platí, že kvantita je víc než kvalita prostě přirozený predátor člověka je člověk sám - tak sme šikovní!! kdo chce žít ať se snaží - komu to za To nestojí - nemusi
Jen zajímavá věc k zamyšlení: tomu se říká pokrok a civilizace, že když nechceme jíst blafy, tak musíme trávit čas studiem toho, co nám společnost vnucuje? Nemělo by být samozřejmé, že by společnost měla být lidem prospěšná bez toho, aby jí muselo stát 50 kontrol za zády?
- už mě docela štvalo, jak si Kaufland mastí kapsy na himalájské soli 100g za 70 kč (protože tolik peněz za sklo nedám a jinou nenabízeli), tak jsem šel na net a koupil několik kg po 60 kč (a k tomu třtinový cukr, který rovněž vyšel levněji a stejně ho často ani v supermarketu nemají). A když už jsem byl v tom, vzal jsem i velkobalení semínek (chia, len - do pečiva, do jogurtu) a mouky. Takže máme zásoby víc jak na rok, a nazdar bazar. Poštovné jen 75 Kč, tzn. že v přepočtu na kg to vyšlo asi jen o pár kč víc než normálně (ani tomu nemůže market konkurovat - jen tak bokem, třeba brumík nebo mléko je levnější v našem místním vesnickém obchodě než v supermarketu v okresním městě, tak kde to jako jsme?). Sůl jinak kupujeme už minimálně mořskou (protože nejsme socky a můžeme si to dovolit) https://cs.wikipedia.org/wiki/Mo%C5%99sk%C3%A1_s%C5%AFl
Fun zážitek od maminky z práce - kolegyně: "chjo, já bych teda peníze za zvěřinu nedala, kde bych to vzala" a hrábne do regálu pro dvě krabičky cigaret za 70 Kč/kus (a to denně)
Spotřeba pro 2 lidi ročně: 365 x 0.5g x 2 = cca. 400g (pro běžně solené lidi spíš tak 1-2 kg, což znamená výdej 60-120 Kč za rok, fakt hrůza, že? Ano, kuchyňská sůl vás přijde tak na 1/10 toho, ale kolik zaplatíte za ty minerály a stopové prvky navíc, které tak jako tak vaše tělo potřebuje a v normální rafinované soli nejsou? A zdravotní přínos?).
My teď sypeme do všeho hromadu vlastních bylinek, takže se solí méně a méně..
- Pokud jde o zdraví, já mám kupodivu tlak v pohodě (120/80 - meřeno u doktorky před měsícem), maminka má vyšší (dle jejích slov celý život, což je podezřelé), tak schválně, jestli se ho podaří snížit lepší stravou. Že by to byla dědičnost? Pozor, geny určují reakce organismu na prostředí a podněty. Stejně jako gen geniality pro hudbu vám bude k ničemu, když se jí nebudete věnovat, tak ne každý, kdo má sklon k rakovině nebo vysokému tlaku ho musí vůbec mít, a medicínské řešení cpát do člověka desítky let prášky je očividně k ničemu (nevyléčí ho to).
Prohlásit "za to mohou genu, s tím nic nesvedu" prakticky znamená "jsem moc líný se zajímat o své zdraví a měnit svůj životní styl, tak raději umřu".
btw. v TV zprávách byla docela zajímavá ukázka kapitalismu ve zdravotnictví: pojišťovna odmítla proplácet cílenou léčbu jedné pacientce, u které očividně lépe zabírala. První nesmysl je už to, že ty léky stojí údajně sto tisíc měsíčně! Za kus prášku (cena nezohledňuje zdroje). Za druhé: vaše zdraví je dnes každému u zadku. Za třetí: vtipnější je, když TV vypočítala, že chemoterapie, kterou by pojišťovna chtěla uhradit, protože se jim vejde do kolonek, by sama o sobě stála 60 tisíc, plus je nutné započíst čas personálu v nemocnici, převozy sanitkou a doprovod, takže nula od nuly pojde. Tedy finančně. Protože zdravotně na tom ta paní bude hůř. Ale asi to bude, dle příznivců kapitalismu, nutné pro blahobyt lidstva a pokrok.
Odborníci přitom upozorňují, že lékařská věda se sice rychle rozvíjí, v Česku však byrokracie může za to, že značně trvá, než pojišťovny nové léky začnou hradit.
= peníze/byrokracie nezpůsobují pokrok, ale naopak brzdí jeho aplikaci, a tím zabíjejí lidi (upozornění. ten lék už byl schválen). A to není ještě jisté, že ho vůbec kdy začnou hradit.
z diskuze pod článkem:
Jouda od stolu má tu moc rozhodnout, jestli člověk přežije.. Bože chraň abych tohle někdy musel řešit.
Argument jednoho odpůrce (z jiného fóra) světa bez peněz: nechci žít ve světě, kde o mě budou rozhodovat jiní lidé nebo stroje ( ??? )
Koukám, že v současném šlendriánském podání dostala nejspíš zase demokracie pěkně na frak: https://www.seznam.cz/zpravy/clanek/az-s...&source=hp (kam až vede víra: odhlasujeme, věříme že všechno se správně vypočítá, nezajímáme se, a pak se tomu podvolíme. Boží..) A kde je záruka, že tento šlendrián nebude stejný i při výrobě potravin?
- protože zatím nechci kvůli nedostatku světla dávat citrusy domů, zvýšil jsem trochu výkon přímotopu ve skleníku, a umístil zde asi 10 kbelíků po 5 litrech s vodou. Zatím se zde drží v noci teplota nad +7C a ve dne mezi 10-15 podle toho, zda alespoň na chvíli vysvitne Slunce (zatím jsem neměl možnost posoudit, na kolik se ohřeje, když svítí Slunce celý den). Uvidíme, na kolik se to promítne do vyúčtování (test dvojité izolace).
- maminka napekla cukroví. Tady je úspora značná. Jednak nepoužíváme máslo, takže nám celá ta hysterie okolo něj je ukradná, a jednak cena surovin je několikanásobně nižší než cena za stejné množství cukroví z obchodu. Náplň prakticky můžeme zanedbat (je to asi 10-20 Kč) a proud se nepočítá, protože v zimě co vypustí do kuchyně trouba, o to méně topí pak přímotopy, takže nula od nuly pojde. Ořechy máme posbírané z aleje, takže zdarma, a ještě jejich popel poslouží jako hnojivo (skořápky). No, nekupte to: 3 kg cukroví za necelé 200 Kč a asi půl hodinky práce + výplň (koukám na netu, a průměrně 300-350 Kč/kg).
- sklidili jsme majoránku ze skleníku (čerstvá v prosinci). Byla to mnohem větší úroda než z venkovního záhonu. Zatím máme ještě kustovnici (čerstvé plody, vitamín C), ale přál bych si toho víc (budu si muset počkat).
- necháváme naklíčit brambory ze sklizně. Část dáme do skleníku do kbelíků se zeminou (aby se trochu vrátily náklady na vytápění) a část dáme domů pod LED světla. Uvidíme, které porostou lépe.
- ještě budu muset asi vymyslet nějakou gumovou izolaci do oken: výrobce skleníku "do zimy" asi nějak nepočítal, že bude unikat vzduch nebo co; větrání zajišťují otevírače oken, které nyní pracují tak 1x 2x do měsíce, když opravdu svítí slunce. Přidám ještě zakrytí obou oken z igelitu s drážkou pro pohyb otevírače, takže se sice dál bude moci větrat, ale nebude tak rychle utíkat teplo, a na léto se to sundá (nejspíš vyřeším kolíčky).
- k nakoupeným solím a cukrům nám eshop poslal jako dárek kuskus. Jako, 100g je porce možná tak pro 4 lidi našeho typu, a chutná to stejně blbě jako co si pamatuji z Olomouce před několika lety. Ano, sníst se to dá (s cukrem), ale budu rád, když už to nikdy neuvidím, natož na něčem podobném přežít jako vegan To naštěstí nevylučuje přežít jako vegan na něčem jiném..
Vtipná vsuvka: Doba trvanlivosti na balení himalájské soli Tak ono to leží miliony let v zemi, a najednou se to má za 2-3 roky zkazit? Ale no tak..
- LED pásky zatím nikde (část není skladem). Takhle to dopadá, když chcete po kapitalismu uspokojit vaše svobodně-individuální potřeby. Jeden aby se kvůli tomu ještě reinkarnoval, aby se toho dočkal
Dostal jsem prakticky na výběr: snížit standard nebo si počkat. Proč bych měl ale koupit něco horšího (CRI 90 a menší) nebo něco, co nechci (24V místo 12V)?
Co se nám zatím podařilo prokázat:
- časová nenáročnost zahradničení pro nižší a střední třídu
- výhodnost ignorace supermarketů a nakupování potravin ve velkém na internetu
- relativní finanční výhodnost pěstování vlastních potravin
- růst rostlin ve skleníku během zimy
- levné zajištění vody zdarma na zalévání a splachování (déšť)
- že lze žít z 90% jako vegan a přitom vést bohatý a zdravý život
- že maso z volných chovů (zvěřina) není finančně likvidační ani pro chudý lid
- že vejce z volných (eko/farma) chovů jsou cenově dostupná
- dostupnost ekologických a lokálních zdrojů (maso, vejce, mléko, zrní)
- že si běžný člověk může dovolit hnědý cukr a himalájskou sůl, tedy nepoužívá rafinované
- nezávislost etického a morálního (=udržitelného) myšlení na výši mzdy
- schopnost kdejakého blbce postavit nejen skleníky či záhon, ale i garáž a pergolu
- že není časový problém se celoživotně vzdělávat i při 10-12h práci denně
- že chudina si může vytěžovat kočky ve vytápěném venkovním domku, aniž by zchudla
- že člověk pracuje i bez finanční motivace a často dobrovolně jen pro zábavu
Co se chystáme prokázat:
- energetická nenáročnost celoročního pěstování venku a v domě
- finanční výhodnost pěstování zeleniny v bytě přes zimu
- možnost dlouhodobého zdravého života na (skoro) veganské (spíš vegetariánské) stravě
- že lze skloubit moderní standard se životem na vesnici včetně chovu drůbeže
- 50-80% soběstačnost v rostlinné výrobě na malém prostoru (do 150m2 na 2 osoby)
- že teorie "nutné povinnosti pracovat pro peníze" je jen směšná báchorka chudiny
Dnešní téma, byť to tak nemusí vypadat, bude z velké části o odpadech (energii), částečně o zdraví (ne)závadnosti. To, když už jsme v vlákně o velkochovech nakousli to plýtvání.
A co souvisí v současné době s plýtváním víc než PET lahve?
"Dobří" kuchaři umí spálit i vodu na čaj, kapitalismus jak se zdá umí pohnojit i obyčejnou vodu (a to doslova) (pro zjednodušení používám slovo kapitalismus pro veškeré výrobní podniky a podnikatele v něm působící, protože svým způsobem to jsou oni, kdo jej vytváří a udržuje)
Hlavně ta diskuze o "vím co jím" etiketě je zajímavá:
skončí to u http://www.mozaikapotravin.cz/2016/07/kd...-pije.html - je to, jak jsem psal: pokud nějaká rada pro lepší životní styl vyžaduje utrácet, i když zní ve stylu "tuky z masa jsou škodlivé, jezte margaríny", už je tu prostor pro podvod či alespoň manipulaci, protože logicky - i margaríny, soju, vegan produkty někdo vyrábí za účelem zisku.
Eko, CzechŠmejd, MadeInX.. je to jako s otcovstvím: dokud si neuděláte sami testy, nevíte nic. A protože běžný spotřebitel na ně nemá čas ani peníze, a stát nemůže stíhat testovat každou šarži na trhu, co motivuje výrobce, aby produkovali kvalitu? No nic, protože vypustit testy a různé čistící filtry z procesu jim zvyšuje zisk. A když se to provalí? No tak přelepí etiketu, změní název a jede se dál.
Super je pak následná diskuze plná dualismů. Jé, teď mi řekli, že balená voda je fuj, začnu pít vodu z kohoutků. Jé, teď mi řekli, že voda z kohoutků je fuj, začnu pít balenou vodu. Jé, teď mi řekli, že balená voda je fuj..
Zlí Ilumináti otravují vodu, aby zredukovali populaci? Nikoliv. To se jen projevuje mechanismus tržního hospodářství. Menší výdaje = vyšší zisk. Matematika základní školy. A je to ve spolupráci se spotřebiteli, kterým je to všechno jedno. Ono, pokud skutečně Ilumináti otravují lidstvo, tak jsme Ilumináti my všichni, protože ty skládky nezaložil ani satan, ani vládnoucí elita
Davy jásají, že došlo k plýtvání zdroji (poničení auta), a v rámci konkurenčního boje přejí cizímu jen to špatné pro svou divnou radost, jako kdyby se snad kvůli tomu nějak záhadně zvedne jejich vlastní blahobyt a standard.
Vlastně je nám plýtvání fuk, je to k smíchu. Jeden příspěvek v diskuzi píše: Redaktor to pěkně dramatizuje. Nikomuse nic nestalo, pokud jde jen o plechy tak to k smíchu je.
Pochopitelně, aby se video lépe "prodalo" bude plné nadsázek a "šokujících" odhalení. Sice možná dělá z komára velbouda, ale nepotřebuji mít doma zrovna velblouda, aby mě otravoval svou přítomností i ten malinkatý komár
Z diskuze: Agresivní marketing proti velkochovum. Vim co se zvířatům deje, je mi jich líto ale masa se vazné nevzdam a velkochovy stejné jako továrny považuji za nutnost na planetě se 7 miliardami lidi. Takže si nad kravickami brecte, taky se mi to nelíbí ale nevyřeší se to.
Příklad: tvrzení "stroje nemohou pracovat za lidi" - do 5 vteřin mám důkaz, že toto tvrzení není pravda, stačí si do Google zadat třeba "autonomní traktor". To je ten samý případ.
Když už jsme u těch plastových lahví. Chcete zachránit svět? Chystáte se opásat bombami a jít vyhodit do vzduchu senát či vládu, nebo alespoň svrhnout režim pomocí revoluce? Hodláte vychodit do vzduchu chemičku či vypustit všechny zvířata z farem? Plánujete zastřelit vládce světa z řad Iluminátů, ačkoliv nikdo neví, kdo by to jako měl být? To všechno je na nic.
A co tahle udělat úplně jednoduchou věc: namísto balené vody/limonády používat tekoucí vodu, kde je dostupná kvalitní (nebo dešťovou), případně s filtry, a nápoje si doma vyrábět?
Asi takhle, každý kdo má průmysl, bude bučet, když se mu na něj sáhne, i kdyby šlo o ekofarmu nebo pole s čistou sójou. Já, kdybych vyráběl bomby, a dařilo by se mi dezinformovat veřejnost, budu taky propagovat heslo "bombu do každé rodiny", protože mi to logicky zvýší zisk a tedy mou životní úroveň. A co teprve, kdyby někdo hlásal, že bomby jsou nebezpečné. To by ohrozilo mé kšefty, taky bych začal bučet. Rovněž bych bučel, když bych vyráběl předražené veganské výrobky. Kapitalista není padlý na hlavu: ať už je dobrý nebo "špatný", logicky si bude stěžovat, když mu budeme ničit jeho podnikání. A to, že se ozve, neznamená automaticky, že cosi skrývá.
Jaroslav Vonka
Pravdou na tom je že závadné některé vody jsou,ale to by jsme za chvíli nemohli VŮBEC NIC PÍT ani i tu zmiňovanou kohoutkovou vodu a pochybuji že si někdo dělá znás rozbory napřkl. v panelákách cca 40 let starých i po výměně stoupaček to nepomůže protože venku jsou třeba i starší potrubí ! Na škodu určitě tyto pořady tohoto typu nejsou.Může to být zas jen reklama pro nějaké značky balených vod ale i pro vetší spotřebu kohoutkové vody.Vim že to sem nepatří ale podobné to tu bylo i z potravinami ! Takže nakonec budeme muset něco pít a jíst jinak by jsme vlastně asi umřeli a na výběr moc není...!
Ano, to je ta neomezená SVOBODA volby, kterou propagují zastánci kapitalismu
OT: svět nedostatku nebo blahobytu?
Pavel Kolařík - informatik, Mnichov
"Svět dostatku a veřejného blahobytu"? Úterý, 28.Listopadu 2017, 03:47:18
Na co budu mít v takovém světě nárok? Na jaký počítač? Na jaké programy do něj? Na jaký televizní přístroj? Na jaké bydlení? Na jaké brýle? Na jaké auto? Na jaké pobyty v lázních nebo dovolené? Kolikrát za rok? Budu mít nárok na polopenzi v hotelu, nebo na plnou penzi? Na jaký standard cestování budu mít nárok?
Kdo bude určovat, jaké jsou moje potřeby, abych mohl dostat všechno "podle svých potřeb"? Nebo bude za moji potřebu uznáno všechno, co za ni sám prohlásím?
Ach, tihle komunisti ...
Ach, my informatici Byť zrovna pan Kolařík má později pod článkem velmi dobré příspěvky.
Počítač: ten nejlepší, jaký půjde masově vyrábět. Tedy stejně jako dnes. A jestli bude mít kryt růžový nebo černý, to už nehraje v tomto případě roli a je to otázka volby. Stejně jako dnes.
Na jaké programy? Na všechny, které budou k dispozici. Tedy dnes jako kdyby všechno byl kvalitní warez.
Na jakou televizi? Na ten model, který bude zrovna momentálně na trhu, který logicky bude mít všechny dostupné technologie (není efektivní vyrobit televizi, které něco chybí a přitom je to dostupné a pro televizi žádoucí: např. jaký má smysl vyrobit auta bez airbagů, když technologie existuje. Jen proto, aby bylo levnější?)
Tedy není nutné si "vybírat z více modelů". Proč bych si vybíral mezi modelem s 2 GB RAM a 4 GB RAM? Není vo čem, vezmu si ten 4 GB RAM. Pak proč tedy vyrábět model s 2 GB RAM? A kdyby to bylo žádoucí, tak modulový systém. Když nebudu potřebovat ty 2 GB RAM navíc, daný modul vyndám jako dneska flashku, a ušetřím baterie (nebudu ho muset napájet - nebo jej vypneme softwarově).
Brýle budou splňovat nejmodernější standardy. O tom, jaký budou mít tvar si už každý sám rozhodne v eshopu (buď si vybere z již předvytvořených triček, tedy pardon brýlí, a nebo si navrhne nějaký tvar sám). Je rozhodně výhodnější brýle získávat než vlastnit.
Protože v momentě, kdy začnu věc vlastnit, stává se zastaralou. Za chvíli bude vynalezena lepší, takže musím koupit novou. Ale co s tou starou? Investoval jsem do ní peníze, tedy svou práci. Není lepší jí jednoduše vrátit (nebo hodit do "popelnice", kde jí svezou auta buď k přepracování, dalšímu použití nebo k recyklaci) a zajít si pro modernější (nebo si jí nechat poslat)?
Dovolené nebo lázně? Stejně jako dnes. Jediný ukazatel bude volná kapacita (tedy stejně jako dnes, kromě ceny). Kolikrát za rok? Bez nutnosti pracovat je dovolená prakticky 365 dní v roce.
Auto je zatěžující přežitek. Nechci se starat o kupu šrotu, která se mi válí v garáži. Nechci s ní jezdit na STK, kupovat a měnit olej. Chci jen jezdit! Vlastnictví věci je primitivnost. Potřebuji její účel, ne ji vlastnit. Ať se o auto starají stroje. A nebo automobiloví nadšenci (a takových se najde všude hromada - koho to baví, proč by to musel dělat za peníze?).
Kdo bude určovat, jaké jsou lidské potřeby? Že by vědci, stejně jako dnes (kalorické tabulky jako příklad minima)? Že by kapacita, stejně jako dnes? Jen to nebudou určovat peníze, jako dnes. Bude vám někdo bránit se přežrat? No nebude, protože s využitím nejmodernějších technologií (a ne tím, co máme dneska) bude na světě tolik potravin, že nebude třeba je omezovat. A co za kreténa by se přežíralo? Aby ho pak bolelo břicho? Aby dostal cukrovku? Aby se nemohl hýbat? Aby ho bolely klouby?
Standard cestování? Stejný jako dnes. Nebo myslíte, že kdyby nebyly peníze, tak všechny vlaky, autobusy a letadla vezmeme a hodíme do šrotu?
Kvalita bydlení? Stejná jako dnes. Zpočátku. Pak pochopitelně postupně co nejlepší je technicky možná (vyrábět podřadnou kvalitu je neefektivní, stejně jako je neefektivní provozovat zastaralé domy).
Nic z toho, co jsem teď vypsal, není hudba ani vzdálené, ani blízké budoucnosti. Používá se to už dnes a to běžně. Jen to není dostupné chudině a lůze, protože jí v tom brání peníze (a vlastní omezenost a zaslepenost).
To vše je velmi ekologické, udržitelné, a přitom to nevyžaduje uskromnění se. Divné, co?
a nebo...
necháme to tak, jak to je, svět se bude oteplovat, už tak mizerné zemědělství se stane ještě víc nefunkční (sucha, záplavy, hurikány, vichřice, nepředvídané mrazy), protože si řekneme:
"my chudáci, ó, s tím nic nezmůžeme, raději tedy budeme líní něco měnit a dál plýtvat, jen abychom si nemuseli snížit standard, necháme planetu, aby nám ho snížila za nás"
Kromě toho, řešit jaké budu mít auto v současném světě, kde bude aut nejspíš ještě víc než dneska? Tedy kolabující infrastruktura, hlavně ve větších městech (kde budete víc stát v koloně než pojedete) - pak bude vlastnictví takového auta spíš prokletí než nějaká výhoda.
Nebo vymyslíme blbost typu "uhlíková daň".
A co teprve zavést opatření jako v některých východoasijských městech, kde vás pořízení SPZ na "ropné" auto stojí víc, než to auto samotné.
Je to řešení hodné dnešnímu systému: omezení, zákazy, příkazy, vytváření poptávky a nedostatku..
Údajně se za balenou vodu u nás utratí 7 miliard Kč ročně. Co to znamená? Je v tom byznys, a omezovat ho bude jako šlápnout do vosího hnízda. Podobně jako "nemůžete" zakázat kouření a prodej cigaret - bez ohledu na zdravotní rizika je v tom prostě moc peněz a pracovních míst.
A dobrý argument v diskuzi: skleněné vs. plastové lahve. Těch prvních uveze kamion méně (resp. víc % zabere samotné sklo než voda v něm), tudíž pro převoz stejného množství vody musí jet vícekrát - sice ušetříte na plastech, ale v současné době projedete víc na palivu, a víc kamiónů na silnici bude znamenat hustější dopravu, zácpy.
Někteří svět zachránit nechtějí. Je jim u zadku. Rozlišují svůj obývák a zbytek planety. Doma by si ropu, olej, těžké kovy či plasty naházet všude nenechali, ale jakmile je to kousek dál, už to neřeší. Jen si neuvědomují, že celá planeta je náš obývák, a cokoliv se někde vyhodí, stejně se to časem dostane až k Vám.
Že nežijete na pláži? A myslíte, že planetu zajímají nějaké naše státní hranice? Politici jsou malí páni. Že je prezident USA nejmocnější muž světa? *nahlédneme do výrobní továrny na hurikány na planetě Zemi a položíme dotaz, dostaneme odpověď* "Trump? Kdo? Kim? Měl by mě zajímat? Lidi? A co? Nezdržujte, vypouštím další hurikán."
Jak se nás to tedy dotkne? No, řekněme, že pokud vláda nějaké země bude muset vynakládat zbytečně peníze na sanaci pobřeží, protože jinak jim to buď ničí rybolov nebo odhání turisty, což je špatné, bude třeba o to méně vynakládat na stabilizaci svého regionu (zločinost), a pokud je to země, ze které něco dovážíme, nebo je tranzitní, může se to projevit na cenách pro nás (vyšší riziko, menší úroda).
Ty pláže jsou docela hezký příklad myšlení, kdy si někdo může myslet, že když on se chová dobře, že se ho to nedotkne, nebo dokonce, kdy si bohatí lidé myslí, že jich se problémy způsobené chudobou a neefektivitou netýkají. No, jak vidno, už týkají.
Jakou to má souvislost? Prozatím třeba žádnou, ale pokud se jev bude opakovat nebo dokonce zhoršovat, může být na vině současná situace na planetě. Ať už je příčinou kdokoliv, výsledek bude stejný - Kanáry se budou moci s plážovými turisty, alespoň v určitých týdnech, rozloučit.
A když jsme u toho odpadu: https://www.youtube.com/watch?v=J95hE5cjNJ8 (jak dlouho potrvá, než se v USA opět vzhlédneme, a přivezeme si tyto metody i k nám? Podobně jako plastové lahve, GMO, hamburgery, Coca Colu - a teď neřeším škodlivost nebo prospěšnost)
Někteří diskutující mají ale něco do sebe:
Ano, prasečák ("překvapivě") skutečně smrdí, ale otázka je: je to nezbytné? A otázka použití dronu: asi takhle, pokud jsem já cílový konzument, mám plné právo vědět, jak bylo dané maso vyprodukováno. Otázka soukromého vlastnicví tu nemá žádné místo: to jako, že když si budu něco chtít koupit, tak budu muset tolerovat černou krabici, ve které se bude dít bůh ví co? Klidně tam může být otrocká práce, ale co, nemůžete to vědět, máme přeci soukromé vlastnictví, ne?).
Ale i když video neohaluje žádné doteď nevídané konspirace, pro mne bylo rozhodně užitečné: byť se to může zdát divné, já neměl doteď potuchy, v jakém rozměru je nutné se u prasečáků zbavovat odpadu.
Zajímavost: pod videi s prasečáky budou lidé psát, že je absolutně neškodné stříkat výkaly jako hnojivo do okolí, nicméně o kousek dál budou lidé u domácích ČOV vykřikovat, že kvůli patogenům se za žádou cenu nesmí kal používat na hnojení záhonu, jinak vás to zabije. Tak jak to tedy je, hm?
K tomu k hnojení: přehnojit záhon/pole jednostranně dusíkem není až takový problém i v malém, a většina zahrádkářů vám potvrdí, že to není dobré.
Byť mohlo jít o divný kus, a šlo o trochu jiný výkon (reálný hádám 18W, někde uváděné 30W), tak postupně odcházejí jednotlivé sekce. Nechám jí dožít, reklamace nemá smysl (poštovné by stálo víc, byť jsem jí kupoval v ČR).
Spíš doporučuji zaměřit se na podobné bílé žárovky s CRI97:
Vznikající minipivary jsou doklad, že je tu místo už i pro malovýrobu, aneb velkovýroba není očividně všechno: https://www.seznam.cz/zpravy/clanek/boj-...&source=hp (zvláštní, jak to video skončilo u problému peněz a udržitelnosti)
Testy zateplení venkovního skleníku ukazují, že některé předpoklady byly v pořádku, ale stále to celé funguje jen tak nějak na půl.
Mám teď vysledováno, že když svítí Slunce alespoň tak nějak na 50%, teplota vzduchu ve skleníku vyšplhá až na +22. Pokud Slunce svítit přestane, klesne teplota skokově během hodiny asi na +13 (v prázdném skleníku bez zateplení to bylo na 3-6), a tam se drží, což ukazuje, že jistý kompenzační vliv voda, rostliny a vlhkost ve skleníku určitě má (termostaty spínají a vypínají totiž zatím jen okolo +5 až 7 stupňů). Venkovní teplota byla celou dobu -1 až +1.
Protože už nám dávno došly PET flašky a já je potřebuji na udržování klima ve skleníku, zase jsem šel proti kapitalistické přirozenosti honby za ziskem v zaměstnání a prolezl příkopy na cestě od nás k rybníku. Našel jsem 2 odhozené PET lahve, co tam ležely už podle všeho min. 2 týdny (prošly si i mrazem, takže snad čisté). Tak jsem je naplnil vodou a přidal do sbírky. Nějak už mi to ani nepřijde, že čistím přírodu a vybírám smeťák Ostatně, jsou i lidé, co bez jediné koruny v kapse procestovali svět, tak proč by se bez peněz nedal alespoň částečně "zateplit" skleník - http://hobby.instory.cz/dilna/1214-touzi...lahvi.html
Zatím nejsem ale spokojen, protože při současné situaci, i když bych nechal skleník jen na udržovací teplotu +1 až +5 (jen co vyndám ty rostliny určené pro dům), vycházelo by to při průměrné zimě -5 až -10 za sezónu asi na 2200 Kč. Nejspíš by se to dalo vykompenzovat výpěstky, ale je to zbytečně neefektivní.
Napadlo mne tedy, když už budu přistavovat čumák skleníku, proč ne i zadek? Jednak bych tím snížil ztráty u dvou stran (o kolik nevím, nejspíš o 1W/(K*m2) max. a týkalo by se to asi 6m2 plochy obálky - čili za zimu možná úspora tak 300 Kč ročně, případně víc; předpokládaná cena přístavby 2000 Kč, takže návratnost asi 7 let)
a také získal nějakou další plochu pro ne tak moc náročné plodiny (ochrana před mrazíky), ale zároveň krytí 1000l nádrže s vodou (tu klidně může zarůst břečťan - díky množení ho máme zdarma až až). Sice je částečně zakopaná, ale jen po úroveň asi 200l (úroveň 300l je z jedné strany nekrytá), takže by se možná ani nemusela pak vypouštět a ještě by sloužila jako jakýsi další zásobník tepla (pokud by ho stihla ve dne nashromáždit ze slunce - třeba dneska je sice pod mrakem, ale podle http://meteo-jirkalina.com/wx38.php to vypadá na 100W/m2, tedy pokud to můžeme počítat od 10:00 do 16:00, nachytá skleník po přístavbě přibližně 8kWh energie - 20 Kč za den taky dobrých, ne? To by se investice vrátila přibližně za 1-2 sezóny po 3 měsících).
Takže nakonec ze skleníku 3.9x1.9 bude asi 7x2m
To je stejné, jako u našeho domu. Původní stavba má 7.2x7.2 metrů, ale už teď stojí na pozemku (když nepočítám skleníky) celkem 99m2 staveb. Pochopitelně to není ve stejném standardu, ale pokud jde plochu, povedlo se mi jí zdvojnásobit a přitom navýšení v ceně je pouze 8% nákladů na hlavní dům (vtipné bylo pojišťování garáže: kolik stojí? já nevím, stála mě 70 tisíc. Paní vyjede tabulky podle metráže - tak tržní cena 250 tisíc.. pojistíme na 300. já O-o Mimochodem, stavební firma co nám dělala dům, tehdy nejlevnější v republice, co jsem našel, odhadla cenu garáže od ní právě také na 300 tisíc).
A co jsem si tak všiml, u jedné sekce skleníku, kde mi zbyla jedna deska, jsem na přídavné opláštění použil 2 místo 1 vrstvy, a v tomto místě se vnitřní strana vůbec nepotí (nekondenzuje tam.voda). Je také citelně teplejší. Tedy zřejmě, byť mezi nimi není moc velká vzduchová mezera (pár mm), 3 desky o síle 4 mm z polykarbonátu už mají dost slušnou izolaci, abychom byli nad rosným bodem, a to i když venku mrzne (rozhodně to funguje lépe než dvousklo).
online kalkulačka: http://www.rosnybod.klusik.cz/ (pro skleník s vnitřní teplotou +10 a vlhkostí 90% to vychází 8.4C, pro vlhkost 60% to je pak 2.5C; pro skleník s teplotou +5 a vlhkostí 75% vychází 0.9C - z toho vyplývá, že byť venku mrzlo, teplota na vnitřní straně desek se pohybovala alespoň v té jedné části nad touto teplotou; každopádně zatím, na rozdíl od minulé zimy, nikde zkondenzovaná vlhkost nezamrzá)
LED pásky stále nikde.. měly být k dispozici během prosince. Kdybych nevěděl, že jsme v blahobytném kapitalismu, myslel bych si, že čekám přes pořadník na nedostatkovou škodovku nebo sekačku
Jak se zdá, tak režim v současnosti se od režimu před rokem 1989 prakticky nijak neliší. Ano, i za "komunistů" byli bezdomovci*, politici a lidé kradli či zabíjeli. A v obou režimech platí, že poskytnou blahobyt, ovšem jen tehdy, pokud se vzdáte svobody osobní volby a přijmete to, co vám vnutí společnost. Jediný podstatný rozdíl (a to ještě ne na 100 je svoboda projevu a možná ještě tak cestování (ovšem často omezená vaším příjmem, takže jakápak svoboda?), ale tu nepřináší kapitalismus, nýbrž demokracie. Lepší zboží rovněž ne vždy souvisí s kapitalismem, ale spíš s vědeckotechnickým pokrokem, a pochopitelně formou vlády (pokud je v čele státu idiot, nezachrání to žádný -ismus).
*) Stát se o ně "stará" více méně pořád stejně, ale přiznejme si, že jsou prostě jedinci, pro které je přijít střízlivý a dát pár kaček za noční ubytovnu nepřekonatelný problém a tak danou částku raději někde v zimě pod mostem propije. Nicméně, byť by se měla řešit příčina a ne následek, pro posuzování škodlivosti je právě důležitý ten následek, protože pokud člověk v jakékoliv situaci někoho zabije nebo zraní, protože ho chce okrást nebo si své jednání ani neuvědomuje, je celkem jedno, jestli se do této situace dostal vlastní vinou nebo vinou společnosti.
Práci se často dalo vyhnout, a tím i jakémus příjmu, a z toho vyplývají důsledky. O kvalitě ubytování tenkrát a tehdy se můžeme hádat, protože ani dnes nežije 100% obyvatel této země v růžové utopii.. a bezdomovec, který nepracuje, je "příživník", a protože u propagandistických režimů jde hlavně o image, není takový problém vyčlenit část policie pro represi a sbírání "příživníků" z ulice (místo aby skutečně pomáhala lidem), aby naoko vypadalo všechno v cajku. To je jednoduchá úvaha. A dnešní stav? Systém rád poukazuje na to, že dřív to bylo horší. Copak si ale musíme vybírat mezi menším a větším zlem?
Zatím to vypadá, že budou skladem 20.12., takže při troše štěstí je budu mít během Vánoc, nicméně prodejce předpokládá expedici spíš až po novém roce.
Menší rada pro ty, co by si je chtěli také nainstalovat. U 230V vedení většina z nás moc věcí neřeší, koupí kabel, píchne do zásuvky a jede. Ale u 12 či 24V už jsou věci složitější.
Pár informací pro neznalé:
Na zapojení si elektro obvodu nemusíte mít vyhlášku, stačí mít mozek (a používat ho)
Výkon = proud * napětí
Pokud snížíte napětí, musíte zvýšit proud.
Laicky řečeno, proud je to, co zahřívá vodič přes napěťové ztráty (v horším případě výboje), tzn. že zatímco 350W má při 230V jen 1.5A, při 12V už tam jede téměř 30A. Pokud použijete z blbosti slabší kabel, bude se chovat jako pojistka: přetaví se. Problém je, že před tím může začít hořet jeho izolace!
Čím větší proud, tím větší průřez vodiče potřebujete (nebo rozdělit rovnou u zdroje vedení na víc větví).
Rovněž ale platí, že čím delší kabel a čím menší napětí máte, tím větší ztráty (úbytek napětí na konci) ve formě tepla dostanete (i kabel-meď má svůj odpor, a co má odpor, to topí) (to je třeba důvod, proč vám 3x nastavená USB prodlužovačka "záhadně" nefunguje ).
Ztráty snížíte opět menší vzdáleností a nebo tlustčím kabelem. Úbytek napětí (pokud vám nevadí ztráty ve formě tepla) můžete také kompenzovat vyšším napětím na začátku kabelu. V opačném případě budou LED v závislosti na typu svítit méně nebo taky vůbec.
Meď má měrný el. odpor p=0.0178 uOhmm (někde se udává méně - https://cs.wikipedia.org/wiki/Rezistivit...ady_hodnot ). Potřebujeme znát průřez a délku. Pokud použijete vodič o průřezu S=1mm2 (S=pí*r*r) a délce l=5 metrů, vyjde nám:
Čili U=I*R = 13*0.09= 1.17V úbytek, pokud jsem neudělal někde chybu. Pokud máte zdroj 12.4V (jako já), dostanou pásky 11.2V. Je to ztráta 9.6%.
Pokud použijete 2mm2 (lepší), vychází poloviční ztráta (0.6V, 5. Nebo použijte poloviční vzdálenost. Z tohoto důvodu se také třeba nedoporučuje zapojovat delší pásky než 5 metrů, protože i tam vzniká logicky úbytek napětí a tedy svítivosti (řešení je také napájet pásek z obou stran, pokud propojovací drát má lepší vlastnosti než sám pásek).
V mém případě jsou použity čipy SMD5050: https://www.tweaking4all.com/wp-content/...050LED.pdf https://sirs-e.com/general/5050-led-datasheet/ (přibližná ztráta napětí 1m=7%, 5m=16% při jednostranném napájení) Životnost 50 tisíc hodin (75 tisíc, pokud nevadí že budou svítit už jen na 50 není zlá (máme v domě jednu 230V modrou bludičku, něco jako noční lampička, která v plném stavu bere 1W, ale díky indukci paralelně položeného kabelu pro schodišťák (a to dělal elektrikář s vyhláškou) svítí trochu i vypnutá - sice už pár diod v "žárovce" odešlo, ale také je nutné vzít v potaz, že takto svítí 24 hodin denně už 7+ let, čili přes 62 tisíc hodin - na to, že tehdy stála asi necelou stovku, docela úspěch - stojí to asi 4 Kč ročně, ale vzhledem k dispozici domu nemusíme nikde pak v noci svítit, když jdeme třeba na záchod; taková koncepce "koukáme na televizi v ložnici, obýváku i kuchyni a přitom máme jen jeden spotřebič" aneb "jednou žárovkou vysvítíme celý barák" )
Řešení je také po délce kabelu dělat odbočky. Pro ty LED zapojené dřív to bude znamenat kratší vzdálenost (menší ztráty odporem), zatímco pro ty dál zase menší ztrátu proudem (protože tam nepoteče už tolik proudu).
Mě například vyšlo s použitím zde uvedené online kalkulačky, že pro 15A a 1V bych potřeboval 1.8mm drát v mědi (2.7mm2). Pro 10A (víc větví) by stačil 1.5mm (1.8mm2). Problém je, že většina LED eshopů prodává tak max. 0.75mm (čili nutnost min. čtyři vedle sebe - průměr je je sice jen 2x menší, ale máme tu druhou mocninu), což by samo o sobě nestačilo ani na 2 metrovou odbočku (nehledě na nutnost kvalitně provedených spojů - přeci jen 10 ampérů není sranda - u mezi svorkovic je budu raději cínovat). Nicméně se nabízí řešení tahat ke každé další odbočce o to silnější drát, čili k první křižovatce klidně tlusťocha, když to bude do pár metrů, to peněženka nepozná.
Takže navštívíme nejbližší elektro. Lepší totiž vypláznout víc peněz za drát než pak do konce života platit víc za elektřinu (resp. mít méně lumenů než by šlo).
Taková 3.5mm potvora (10mm2) by na 5 metrech měla úbytek jen 0.3V (byť je výpočet s určitou chybou) a přitom stojí jen cca. 30 Kč za metr. Je to sice jen za 1 vodič, ale na rozdíl od 230V se nemusí tahat 3 ale jen 2.
Mám v krabičce se zbytky (G3.5 SweetieBelle by tomu řekla "stuffy stuff" ) tři skříňové vypínače s parametry 250V/3A a 125V/6A, tudíž je mohu použít na 12V/6A. Pokud máme 320W pásky (zdroj má 360W a nechci jet "nadoraz"), vychází mi, že mohu udělat 4 větve, z toho 3 jsou vypínatelné nezávisle na zdroji, a to v rozdělení 72-72-72-104W.
24V instalace je v tomto ohledu lepší (menší proudy, menší ztráty, menší průřez vodičů, někdy lepší svítivost, bohužel často ale vyšší pořizovací cena, případně problém s napojením na 12V FV, atd.).
Vzhledem k tomu, že ani jedno elektro v okresním městě nemělo běžný kabel tlustčí než d=0.75 mm (kdyby to nebylo v obytných/přístupných prostorách, bylo by snažší a možná i levnější to vést po roxorové tyči), zvolil jsem jiné řešení: vzal jsem venkovní kabel s pevným jádrem (ne pleteným) CYKY 3x1.5, který mi tu zbyl od minule (S=1.76mm2).
Napájecí zdroj má 3 pozice pro každý pól, ale jak jsem si přeměřil, všechny jsou spojeny natvrdo k jednomu sekundáru (ono by to teoreticky nevadilo, ani kdyby nebyly - zdroje se připojují na jeden kabel běžně pro zvýšení výkonu - stejné zdroje pro to navržené, příp. s diodami/rozšiřovacími bloky, FV panely, příp. s mikroinvertory, aj.). A potvrzuje to i schéma zapojení: http://imajeenyus.com/electronics/201510...ndex.shtml
Protože máme třížilový kabel, rovnou se to hodí. Abych si byl jistý malými ztrátami, byť samotný 1 kabel by nejspíš stačil, použil jsem k nejbližšímu "rozvaděči" pro každý pól dva kabely paralelně, čili 6 žil pro plus a 6 pro mínus. Dohromady to dává 6x1.76 = 10.56 mm2. To by mělo stačit bohatě pro přenos 50-80A, a já potřebuji jen 27. Kdybyste byl cvok, a zbyla vám hromada ethernetového kabelu, tak můžete použít i ten (pro dané napětí je zkoušený), ale za prvé je to prasárna a za druhé se upletete, než dáte dohromady dostatečné množství žil
Přeměřil jsem si napětí na konci po cca. 3 metrech, a ukazuje to 12.3 ž 12.4V, čili ztráty téměř 0% (zatím). Jen pro info, samotná jedna žíla má změřený odpor 0.4 Ohmu při délce 40 metrů. Tzn. že kdybychom takový kabel použili třeba na 12.4V vedení s 10A, na konci bychom měli něco málo přes 6V Teoreticky. Na druhou stranu, byl by z toho docela slušný topný kabel (navíc s izolací proti vodě, což většina topných do skleníku nemá) - 60W přímotop Pro srovnání: 9 cm hřebík má 0.2 Ohmu (záleží samozřejmě na materiálu).
Schválně jsem si přeměřil jednu takovou delší instalaci, co tu mám. Jen je nízkovýkonová. Jedná se o 12V čerpadlo, které je napájené po klasickém CYKY 2x1 (možná CYKY 2x1.5) pleteném, a ve vzdálenosti asi 15 metrů je úbytek napětí z FV při puštěném čerpadlu jen asi 0.1-0.2V, což není tak hrozné. Pravda ale, čerpadlo má 18W příkon, takže tam teče jen 1.5A.
Zdroj mám umístěný v garáži, protože v ní je přes zimu teplota +5 až +10, takže se lépe chladí (zatím nepoužívá ani vestavěný ventilátor).
Testujeme další veganské nebo vegetariánské pokrmy, a musím říct, že zatím jsou docela přijatelé. Tofu se nakonec ukázalo být nejvíc poživatelné naprosto "syrové", například jako místo sýra nebo pomazánky na chlebu. Tentokrát jsme využili pro nákup supermarket Tesco. Tam se mimochodem dají sehnat i dost levná vejce 0 a 1 (paradoxně díky lidské hysterii dnes stojí jen asi o 2-3 Kč víc než vejce kategorie 3 a kolikrát ani to ne; zatímco jedničku pořídíte při troše štěstí něco málo přes 7 Kč, trojka stojí 4-6 Kč, a s Omega přídavkem dokonce ještě víc)
Rozhodně mohu potvrdit, že po veganské nebo vegetariánské stravě se z vás vychrtliny nestanou To spíš naopak. Nikdy v životě jsem ještě nevážil uprostřed zimy 70 kg (což je mimochodem podle jisté kalkulačky přesně moje ideální váha).. spíš je problém najít něco, v čem není palmový olej (ale dá se). Za chvíli si člověk půjde koupit destilku, a najde tam glutamát a palmák, protože.. prostě protoč
Mohlo by se zdát, že žít zdravě leze do peněženky, ale je to spíš naopak - neschopnost super/marketů nabídnout přijatelné výrobky vede jen k tomu, že u nich méně utrácíme. Ostatně, když už McDonald bude zavádět veganský burger, tak tržní mechanismy fungují (navzdory zarytých odprůrců změn - tak to dopadá, když pro kapitalismus a jeho projevy nejvíc křičí ti, co o něm nevědí téměř nic, takže jak mohou bojovat proti informovaným soupeřům?).
Pokud jde o hořkost - http://www.goji-kustovnice-cinska.cz/kva...ustovnice/ , stačí nechat plody přezrát a co zůstane, přebije spolehlivě citron či kyselina citrónová (citron je silnější, a taky zdravější). Pak teprve dávat cukr.
Ale sama nestačí. Pro to, aby se ten skleník vyplatil tam budu muset kromě kiwi nasadit snad ještě akébii a klanoprašku, možná i borůvky (pro celoroční sklizeň), které jsou zatím jen venkovní. Stále je v něm dost místa, takže džungli zdar!
Jahody tam sice tak nějak rostou, ale děsně pomalu (paradoxně mnohem lépe rostou jahody co jsou venku na záhoně - normálně vykvetou, udělají 2 cm plod, ale ten uhnije bílý a nestihne dozrát, ale co chtít od jahod v prosinci, že? mimochodem i venkovní břečťany udělaly teď nové čerstvé lístky).
Už nám ale klíčí testovací semena (hádám ředkvičky, naseli jsme totiž všechno do sebe), a česneky (už začaly totiž vyrážet ty naše vypěstované, tak je rovnou využijeme na další množení). To není špatné po týdnu venku v prosinci. Uvidíme, za jak dlouho se chytnou brambory a jestli něco udělají (každá 1 cm pidi brambora má asi 4l kbelík hlíny).
Hlavně jsem zvědavý, jestli a jak vyrostou mrkve v 5 cm hlíny Ano vím, už teoreticky je to nesmysl, ale pokud nám plodil meloun v truhlíku 30x10x5 cm a doporučuje se jako optimum krychle 2x2x2 metry, nemůžeme vyloučit zázrak (nehledáme ani tak optimum, což by u nás byla hydroponie, ale spíš minimum - totiž, pokud mrkev vyroste v malém truhlíku, dá se logicky pěstovat třeba po jedné či dvou v klasických vyšších květináčcích o průměru 5-10 cm na poličce, a není třeba s ní zabírat volnou půdu například bramborům - http://permazahrada.cz/pestovani-mrkve/ ; naproti tomu toto https://prazelenina.files.wordpress.com/...n36131.jpg považuji za velmi neefektivní).
Rosliny sice zvyšují v domě vlhkost, ale pokud je v létě v bytě 55-70%, tak v zimě to díky mrazivému vzduchu (rekuperace) klesá někdy až k 30% (byť průměr je 40-50, takže pokud se to nebude přehánět s teplotou (žijeme běžně v 20-22C) a zaléváním (keramzit), měly by to udržovat v přijatelné hodnotě okolo 60%.
K pěstování jsem pořídil ty nejlevnější truhlíky, co byly k dispozici. Pro nízké rostliny (cibule, ředkvičky, atd.) stačí i podkladové misky. Pro celý dům stály pod 1000 Kč, a vydrží věčně (kdyby 30 let, tak ročně 30 Kč). Zbytek zatím zaplníme obaly od polárkových dortů, jogurtů atp. než vymyslíme něco inteligentnějšího.
Toto vypadá na poslední letošní report, takže přeji Veselé Vánoce, pokud je tedy vůbec slavíte a nevyužíváte je jen jako další konzumní příležitost pro utrácení a zadlužování se
26.01.2018, 11:45 (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 26.01.2018, 12:03 uživatelem Martin. Edited 2 times in total.)
První letošní report začnu asi tím, co zrovna aktivně dělám, a to je instalace LED světel a testování pěstování rostlin pod nimi. To bude nejdelší kapitola. Nicméně se prakticky bude jednat pouze o první díl. V druhém, doufejme, už nebudu prezentovat "jak se to stavělo", ale už "jak to funguje" Pokud se o to někdo bude pokoušet taky, alespoň bude vědět, čeho se má vyvarovat, resp. na co se připravit.
Další dva oddíly se týkají jen obecných eko věcí nebo našich pokusů "jak žít bez supermarketů". Nutno říct, že ve všech případech vše zatím funguje tak nějak na půl.
Pozn.: histogramem se pochopitelně nedá měřit spektrum jako takové, maximálně vám může sloužit jako jakési hrubé vodítko, pokud např. budete fotit objekt určité barvy, získáte intenzitu v dané části spektra.. ale pro přesnější výsledky je to pochopitelně k ničemu
LED, který topí
- během vánoc jsem dokončil základní rozvody pro 12V instalaci (estetické hledisko doladím později), a ukotvení hliníkových profilů pro nalepení LED pásků (pokud výrobce čipů mluví pravdu a výrobce pásků něco nezvoral, bude jejich životnost při našem používání asi 60-69 let, tedy do mých 100, a ani tehdy by nemělo hrozit, že nebudou fungovat vůbec, ale dalších 30 let by mohly svítit na 50% jasu; to spíš dříve odumře zdroj, záleží na kvalitě; nevím, jak jsou na tom ty dnešní, ale u mých starých počítačů jsou stále použitelné, přitom kolikrát datum jejich výroby je rok 1990-1996). Je třeba také počítat s maximálním počtem cyklů vypnutí a zapnutí LED pásků, který ale většinou stačí na 150 zim, takže "no problemo". V případě, že budu svítit denně 10 hodin místo 8 a 4 měsíce místo 3, bude životnost 42 let.
- konečně v lednu přišly ty LED pásky. Sice jsem čekal, že budou větší (ostatně i svítit mohly trochu víc, ale i tak se budete muset smířit s tím, že zbytek domu opticky "zhasne") - pokud je v zimě poledne a nesvítí Slunce, je v místnosti víc světla než venku, a to jsem zatím v kuchyni nainstaloval jen asi 2/3. Každopádně pokud jde o civění do těch světel i z větší vzdálenosti, má to podobný efekt jako civění do Slunce, tedy se moc nedoporučuje (je to asi tak příjemné, jako civět do 20W 230V LED žárovky z půl metru - a na to stačí i 22 cm pásek). Uvidím, co na to řeknou kytičky (v kuchyni udržujeme nižší teplotu cca. o 2 stupně než v obýváku, i kvůli ledničce, takže 20C by mělo snad vyhovovat i při nižší intenzitě světla - Slunce to holt není).
- udělal jsem dobře, že jsem zdroj dal do garáže (nejen kvůli chlazení). Jeho ventilátor se nedá nazvat zrovna tichým, pokud pracuje na vyšší výkon. Napětí měřené zatím na konci jednoho pásku, který jsem pospojoval pájením ze zbytků (protože jsem buď zapomněl a nebo mi bylo líto koupit si spojky), je 11.8V při zatížení 180W cca. 3-4 metry od zdroje. Uvidím, kolik naměřím v koupelně (je na konci trasy). Teplota kabelů je v pohodě (nízká, neznatelné zahřívání), zato instalace hliníkových profilů se zřejmě vyplatila - jejich teplota je znatelně vyšší (v pohodě udržím prst, ale přes 30C to bude určitě). Alespoň nahradí chybějící IR LED (skrze vyzařování) a pásky se nebudou tolik přehřívat. Pokud ale na 1 profil dám pásky dva, byť jeden je pouze 4.8W UV, teplota profilu je odhadem přes 50C (ještě tak tak udržím prst).
- dále jsem u LED pásků pokračoval v instalaci kuchyně. Když to nemáte s čím srovnat, zdá se to později málo osvětlené, ale pokud pak přijdete do místnosti, kde jste byl dřív zvyklý na normální světlo, připadá vám tam najednou tma. Přitom, když si zvyknete, a pak se vrátíte do kuchyně, nepřipadá vám, že by vás to nějak oslňovalo. Je to zkrátka takové přirozené denní světlo. Každopádně, kdyby se přišlo na to, že by to nesplňovalo mé představy, vždycky je možnost dokoupit další pásky, přidělat je na kolmou část Al profilu, a místo 360W zdroje dát třeba 600W (zatím budu odebírat asi do 320W +/-), až doslouží ten stávající. Pokud jde o vedení, to je normované na min. 70-90A, alespoň k první odbočce (ta další má kapacitu 35-45A), což by dávalo 840W a víc, čili zatím bohatě rezerva. Mimochodem, ztráty měřené až za další 4 metrovou odbočkou jsou opět minimální - ukazuje to 11.69V na konci pásku.
- po dokončení koupelny jsem zkušebně nahodil všechny větve, a měřil napětí. U zdroje 12.3V, na první odbočce 12.2V, u prvního pásku 11.9V, ale na konci vedení, což je odhadem tak do 9 metrů kabeláže jsem už jen cca. na 11.2V (11.4V má druhá větev, která je o něco kratší, ale má zase větší odběr - 6A vs. <4A). Své dělají i ty spojky (pod 0.3 Ohmu se prostě nemůžu dostat ani pájením). Pásky svítí, a nezdá se, že by nějak méně, ale vyřešil jsem to zanedbatelným poštelováním zdroje, kdy jsem zvedl napětí o 0.1V, takže na prvním pásku je rovných 12V, a v koupelně to je 11.3-11.4V a víc. Výrobce uvádí, že by napětí mělo být 11.4V až 12.6V, takže bych to měl splňovat.
- už se mi nedaří opticky hodnotit, zda to svítí moc nebo málo, asi jsem si zvykl. Čekal jsem, až se venku vyjde Slunce, a bohužel je zrovna sníh, který to zkresluje, ale venku je prostě světla víc (a kvůli sněhu to není nijak moc příjemné) Nemám k dispozici přesný luxmetr, tak jsem zatím zkusil test se solárním větráčkem. Slunce ho roztočí venku (konec ledna) i odrazem od sněhu při správném úhlu. UFO růstové světlo (cca. 60W) ho zvládá točit ještě ve zdálenosti do cca. 30-40 cm, a pásky.. vůbec. Nicméně, je otázka, na jaké spektrum tyto levné FV panýlky zrovna reagují, protože pokud jde o klasickou LED žárovku, aby ho roztočila 20W teplá, musíte ho prakticky nalepit na "sklo" baňky (u 12W studené max. 1-2 cm od ní; testováno za dne). A skrze 2 vrstvy polykarbonátu se ve skleníku neroztočí ani při pohledu do Slunce (uvidíme v létě). Laicky bych si tipl, že to může mít něco dočinění s IR nebo UV částí spektra (pásky IR nemají, žárovky LED sice topí, ale pár cm od nich už to nepoznáte, a polykarbonát UV blokuje - UV pásky sice mám, ale slabé, a navíc jen v horní části UVA). UFO světlo tedy Slunce emuluje asi i co se týče výkonu dobře, ale upřímně: 60-90W mrcha, co svítí fialově, a hučí u toho, by se asi v obýváku moc dobře nevyjímala
- Abych rostlinám ještě víc navodil atmosféru, že nejsou stíněné, je v plánu doplnit hlavní části, kde bude spíš zelenina, také růstovým páskem SMD5630 R:B 3:1 (aby tam nebylo tolik červené např. proti 5:1). Protože tyto čipy jsou sice účinné, ale také relativně dost žerou, a už mi nezbyla kapacita u hlavního zdroje, tak jsem jejich větší část, co zbyla, připojil na samostatný asi 100W adaptér, co mi tu zbyl od něčeho už ani nevím ze kdy (být sysel je někdy dost velká výhoda). Spínaný je přes stejný mechanický časovač jako hlavní zdroj, jen k němu nevede 12V vedení, ale 230V kabel (nemusí se totiž aktivně chladit, tak jsem ho nechal v kuchyni, kde "topí" a rovněž daný kabel tahá jen asi 0.5A, takže naprostá zívačka). Zatím ale čekám na jejich dodání.
- Ze zdroje (resp. z jeho ventilátoru) proudí trochu teplejší vzduch (do 20-25C), ale jinak je jeho konstrukce ledová i bez chladící podložky (teplota vzduchu v garáži je běžně teď v zimě 8-12C).
- Protože nemám ani měřič spektra (a ani nějak nemám zájem si ho kvůli chvilce pořizovat), využil jsem primitivní histogram* na fotoaparátu. Pro srovnání jsou zde "spektra" zářivky, LED žárovek (teplá, studená), LED pásků, svíčky, UFO růstového světla ve skleníku. Samotné slunce jsem teď ještě neměl možnost otestovat, protože tuto zimu svítí u nás tak možná pár hodin jeden den v měsíci. Pochopitelně nečekám, že by histogram byl nějak směrodaný pro měření spektra, ale dává alespoň jistou představu o tom, jaké barvy se v něm vyskytují na základě znalosti barvy objektu, který se snažíte fotit.
*) většina histogramů funguje jen pro odstíny šedé, takže je prakticky nepoužitelná
- podle této tabulky se světlo podílí co se týče důležitosti na růstu rostlin jen z asi 13%. Tzn., že když bude správné spektrum a správná intenzita, ale všechno ostatní bude stát za dred, rostlina sice možná poroste opticky dobře, ale zdravá moc nebude: http://aspeckt.unitbv.ro/jspui/bitstream...an%201.pdf
Prozatím svítím jen 8 hodin denně, fotky rostlinek jsou cca. po týdnu a pak po druhém týdnu.
Jelikož jsem dost nedočkavý, část rostlin se už pěstuje, zatímco se teprve dodělávají všechna další opatření a přidavají chybějící světla. Některé rostlinky tedy nemusí vypadat zrovna ideálně (a je otázka, zda se ještě spraví). Je tedy jasné, že se rostlinky budou chovat dle očekávání - porostou mizerně a spíš do výšky. Můžete si o tom číst na internetu, ale někteří lidé prostě potřebují dostat přes hubu, resp. si vše na sobě vyzkoušet. Ono se někdy (výjimečně) ukáže, že ne všechno, co se píše na netu, je pravda
Možná si rozdělím pěstování podle výšky rostlin, tedy klíčení budeme provádět blíž ke stropu (20 cm), zatímco vyšší rostliny už mohou být od něj dál (cca. těch 40 cm). Což je i u pěstování se světly běžné (jen pohyblivá jsou světla a nikoliv rostliny, resp. výběr sektoru v mém případě).
Podle jistých zdrojů na netu by mělo pro pěstování třeba salátu stačit na prostor 30x30 cm asi 25-35W LED světlo. Předpokládám, že jde o výšku 20-40 cm se zajištěným odrazem světla od stěn. Některé sekce by toto měly rozhodně splňovat (jedna sekce má asi těch 20x50 cm, a bude tam asi 36+W), u jiných bude instalován daný výkon jen asi z poloviny (v přepočtu na 1 metr délky v pruhu o šíři 30 cm to dává 83-116W, a bílé LED pásky dávají zatím 40W; celkem bych měl mít na 1.6m2 příkon cca. 442-619W, aby to k něčemu podle všeho bylo* a to nemá ani samotný hlavní zdroj), ale horší to bude s odrazem.
*) Nicméně pokud jde o již vyrostlé citrusy, ty se zdá se chovají normálně. Možná to je tím, že již mají mnoho listů, kdo ví..
Mimochodem, kdyby vás napadlo místo 12V pásků dát 24V s tím, že na stejném vedení a stejným počtem pásků byste získali 2x tolik světla (pochopitelně s 2x tak vyšší spotřebou), asi to nebude tak růžové, protože pokud se dá prodejci věřit, i 24V pásky CRI97 s čipy 2835 dosahují stále jen do 1100lm/m I cena je stejná. Jediné, na čem byste tedy získali, by byla úspora na síle kabelů (2x nižší proud).
Na fotkách zatím můžete vidět, že i když venku slunce nesvítí, tak i s tou trochou světel, co ve skleníku jsou, rostou rostliny ve skleníku zatím lépe než doma (kdo máte zimní zahradu a chcete pěstovat zeleninu či ovoce, máte dobrou startovní pozici). Citrusy budou stagnovat, u nich je ideální alespoň "neumírání", ale třeba česneky či brambory rostou (možná pomaleji než doma nebo než v létě, ale jsou zatím na pohled zdravé a netáhnou se). Už se olistilo i první kiwi, které jsem sázel na konci podzimu. Řekvičky sice zatím nedělají boule, ale na rozdíl od těch doma se tolik netáhnou, mají větší listy a červený stonek (mám i podezření, že se snaží vytáhnout hlavně přes okraj truhlíku - kde je málo hlíny - protože se pak zastavily - a to i ty doma).
Vyřešení odrazu světla
Rovněž jsem trochu pořešil odraz světla od stěn: na vhodná místa jsem dávám buď odraznou fólii či roletu, nebo rovnou malá dekorativní zrcadla (jsme přeci jen v interiéru). Ta rozhodně, co jsem zkoušel, odrážejí mnohem víc světla než omítka, takže se víc dostane k samotným rostlinám.
Nejdřív jsem chtěl pravé zrcadlo v celku, ale jejich cena u nás je enormní, a sehnat samotné desky pro nějaký menší rozměr je prakticky nemožné (byť třeba Ikea nabízí např. zrcadlo 40x120 cm za tři stovky + 600 Kč za dopravu, ale když potřebujete 100x19 cm, co máte dělat, že?). Nakonec jsem váhal mezi odrazivou fólií (Mylar) nebo nalepovacími dlaždicemi. Zvolil jsem dlaždice, protože slabá fólie se často krabatí nebo jinak pokazí.
Obchod z Číny se mi nejevil jako moc vhodný, protože někteří zákazníci si stěžovali, že dostali menší dlaždice než bylo uvedeno (jako 15x15 a 4x4 cm je fakt rozdíl), tak jsem si nakonec rezervoval pár balení v Hornbachu, který mám co by embéčkem dohodil, rovnou jsem se i podíval, jak to vypadá, a i s cestou mě to nakonec vyšlo ještě levněji a ještě by mělo jít o český výrobek (cena za 12 ks byla 175 Kč, zatímco v Číně chtěli za 15 ks asi 350 Kč. Některé další obchody v ČR to mají také, ale za 290 Kč 12 ks). Zde je výhoda, že se jedná o pasivní řešení: tj. koupíte a dost, nemusíte dál řešit náklady na provoz.
Obecně preferuji nákup v ČR, pokud je levnější nebo kvalitnější, ale pokud se to samé dá koupit v Číně mnohem levněji, zvlášť, když výrobek prodaný u nás má na sobě stejně Made In China, není důvod ho kupovat tady.
A to je ještě taková vtipná historka, že když jsem pro to jel, zjistil jsem, že se nejedná o nalepovací ohebné fólie, které většinou nabízí Čína, ale o skutečné dlaždičky se zrcadlem. Prakticky jsem tedy koupil něco lepšího, než jsem sám čekal. Vznikl ale pak nový problém: dlaždička váží přeci jen o něco víc než fólie, a dodané 2x2 cm pásky pro nalepení nevzbuzovaly moc velkou důvěru. Což o to, na plastu by to možná drželo, ale na omítce (byť uhlazené)? I kdybych jí něčím napustil, stejně bych se bál, že to někdy časem spadne a rozbije se.
Naštěstí mi ze stavby skleníku zbyla hromada bílých plastových lišt, které se jako náhodou hodí zrovna tloušťkou na dané dlaždičky, takže lišty se přivrtají do zdi, do nich nasadí zrcadlo, a přilepí se pro zajištění těmi pásky, aby nebylo nakřivo. Hezčí by možná bylo, kdyby byla lišta i nahoře, ale tolik jich už nemám, kupovat se mi je nechce, a navíc by to znamenalo přijít o další odraznou plochu (byť jde jen o pár mm, část zrcadla prostě není vidět - zasazená v liště). Musím uznat, že to nevypadá úplně blbě, a to ještě chybí rohové lišty (polystyren). Na druhou stranu, jak často se díváme na strop, že? takže že tam něco takového je stejně nikoho nezajímá, ani kdyby to bylo ultrakrásné.
- světelná odrazivost hliníku je 50-85% (omítka od 30-40% až k 85% ), alobalu až 90%. Pro srovnání, sníh má 93-100%, zrcadlo 70-90%, bílý papír 80%. Tedy by se světlo mohlo v místnosti alespoň trochu rozptylovat, i když zrovna rostlinu mine (pásky mají 120 stupňů vyzařovací úhel).
- roletu, která zakryje solární vodotechniku jsem sehnal u nás na webu, kde i s poštovným vyšla na cca. 300 Kč, což není tak moc (možná bych sehnal něco levnějšího v Číně, ale když je ta možnost, preferuji ČR).
Nakonec jsem se rozhodl pro nalepovací dlaždice také, ale vzal jsem si tenčí, protože rozdíl mezi 1 mm a 0.2 mm je několika násobek ceny, tudíž mě 32 kusů přišlo na necelé tři stovky. Nejspíš by s tím nebyl problém od začátku, ale nechtěl jsem riskovat to dávat na zeď (kvůli případným nerovnostem, byť na omak se zdá být stěna rovná), ale bude se to hodit na vnitřní strany "vitrín", ve kterých mám umístěné některé rostliny (ty jsou navíc hnědé, tudíž LRV je mezi 10% až 20%, takže tady si pomohu docela dost - přes 80% - každý lumen, který neskončí jako vyzářené teplo znamená, že nemusím instalovat tolik světel).
Pochopitelně, pokud máte rostliny někde ve zvláštním boxu, a nebudou vám vadit případné "puky", můžete na stěny dát alobal nebo mylar fólii ( http://www.nejgrow.cz/mylar-stribrna-odr...1m-x-1-2m/ ), protože při troše umu se i tady dá docílit hladké plochy a může vás to vyjít levněji (a údajně odráží o něco víc světla a nezpůsobují ohniska, což ale u slabých LED nehrozí). Pamatujte, že cokoliv bílého rozhodně odráží světlo lépe než cokoliv tmavšího, a třeba i jen obložení stěn polystyrenem na půdě znamená, že byť žárovka zůstala ta samá, najednou je 2x lépe vidět i vzadu 6 metrů od ní. A polystyren (nebo v našem případě fólie) má tu výhodu, že ačkoliv zvyšuje množství světla, nespotřebovává na to už žádnou energii Ekonomicky, Halík! Myslete ekologicky!
Ostatně, už na testech (viz. mé fotky) je vidět, že bílá omítka proti zrcadlu odráží nula nula nic. Naproti tomu hliníková fólie odráží to samé, možná o ždibec víc, ale pokud není dokonale hladká, střílí to všemi směry. Ano, to je vhodné, když máte uzavřenou komoru alespoň ze 3 stran (+strop a podlaha), ale ne, pokud to máte volně v místnosti, kde naopak potřebujute cíleně odrazit světlo pod úhlem dopadu
Nicméně, co bych to byl za experimentátora, kdybych přeci jen nedal mylaru šanci. Sehnal jsem si trochu té fólie, a až budou nalepené všechny zrcadla, pokusím se vyrobit zrcadlo z mylaru v atypickém tvaru (obdélník dle volného místa), nejspíš se bude jednat o fólii vypnutou na kartónové podložce https://www.youtube.com/watch?v=66btZfa3sYU
Nejlepší by byla "zrcadlová" (z difůzní fólie) komora, ale tady by byl pak velký problém, jak odvádět teplo bez hluku ventilátoru (každé světlo se časem celé změní na teplo, neexistuje smrtelníkům dostupný 100% účinný odrazivý prvek a i kdyby byl, změní se na teplo v rostlině).
"Prokletá" zrcadla
Spousta lidí bude zrcadla odsuzovat, že jsou horší než bílá barva. Že pohlcují světlo. Ano, možná, že některá jsou méně účinná než reflexní bílá barva z plechovky. Ostatně ale všechna média pohlcují světlo, i čisté sklo nebo "vzduch".
Rozhodně se ale nedá říct, že by byla méně účinná než bílá omítka, v tom je ten fór, a raději budu mít v interiéru zrcadla, která ho pomáhají dotvářet, než bílý řekněme kus rovného plechu natřený na bílo nebo zmuchlanou fólii, byť i to je samozřejmě řešení a netvrdím, že musí nutně působit esteticky špatně.
Zrcadlo se rovněž hodí, když potřebujete v určitém místě nasměrovat paprsky přesně v úhlu lomu a ne difúzně - jde o to, že třeba zeď vám světlo odrazí od stropního světla klidně zpátky trochu do stropu, a než se po odrazu dostane zpátky k rostlině, je to tak 10-30% původního. Pochopitelně je třeba zařídit, aby největší zdroj světla šel z jedné strany (z vrchu), nikoliv ze všech.
Bohužel, spousta informací na netu je buď ve stylu "špatně položená otázka, tečka" a nebo odpověď typu "Ano vždy/Ne nikdy" např. na otázku typu "Je auto výhodný způsob cestování?" bez upřesnění, což je k ničemu. Mnozí lidé dokonce tvrdí, že zrcadlo odráží obraz, zatímco mylar světlo/fotony, a tedy že to jsou naprosto dvě různé věci. No, i takový blbec jako já nad tím musí kroutit očima..
Přitom dobré zrcadlo by naopak mělo zachovávat vlastnosti světla (vlnovou délku, pouze některé fotony pohltí) a mít ztráty jen do 5%, a pochopitelně to závisí také na oné vlnové délce, např. UV záření má se sklem problémy - čím silnější, tím méně projde, resp. je víc náchylné než viditelné světlo.
Pochopitelně jiná věc je, když máte uzavřenou komoru, kde je 1000W světla, tam bych zrcadla taky všude nedával. Každopádně, pokud jde o odraznost, je i bílá barva podle některých zdrojů lepší než alobal (90% vs. 75%, byť od každého člověka se dozvíte úplně jiná čísla).
Pokud bychom se bavili o Mylaru, tak ten rozhodně poráží zrcadla*, protože absorbuje třeba jen 1-2%, a je to právě vrstva skla, která se podílí na absorbci světla u zrcadel a která pochopitelně u fólií chybí.
*) Na druhou stranu, zrcadlo odrážející sluneční záření do místnosti s rostlinami bude mít vždy navrch proti mylaru, ať už do něj budete pouštět cokoliv
U mých zrcadel je vrstva asi tak 1 mm (u dlaždiček z PVC o síle 0.2 mm logicky chybí), a pokud víme, že na absorbci 99% světla potřebujeme několik metrů skla, asi není co řešit, i když tím musí světlo projít 2x. U běžných oken se udává propustnost světla 85% (dvojsklo) resp. 75-58% (trojsklo), přitom se zde ale používají tabule skla cca. půl centimetru tlusté.
Většina zrcadel je stříbrná, tzn. že odráží dobře od nějakých 360 nm (+/- autobus), a hliníku se vyrovnává u 500nm (s tím, že u 400nm je to rozdíl tak 5-10% ). Řekněme, že zrcadlo je použitelné tak od 380-400 nm (80% ), když máte na výběr např. mezi dřevem a jím. No a protože PAR se často udává mezi 400-700 nm, prakticky není moc co řešit.
Ano, když pracujete s výkony stovek a tisíců Wattů, tak 5% je už dost, ale v mém případě je totiž záruka, že zrcadla budou vypadat esteticky lépe (bůh ví, jak bych sprasil fólii na viditelných místech) a těch 5% rozdílu z odraženého světla z kraje kuželu jsou v daném místě jednotky lumenů (které se tím pádem změní na IR, což také není zrovna ke škodě v tomto množství, když IR světla jako taková nemám).
Nevím přesně, od kolika nm mají ty mé bílé čipy spektrum, ale myslím, že budou rády za 400-420 nm. K tomu dodávám UV v rozsahu 395-405 nm. A i spousta tzv. Full Spectrum LED růstových světel na eBayi má spektrum cca. v rozsahu 440-660 nm s trochou UV (380nm)*.
Řekněme, že máte třeba 1000 lm (cca. 12W) světlo na 1 metru (mělo by jít o metr čtvereční, ale my nemáme bodový zdroj, nicméně snažíme se ho odrážet zpět od stěn, atd. - pásek má 1000 lm na metru délky, takže pokud plocha pod ním má cca. 35 cm, dáme vedle sebe tři, a tím pádem dostáváme 1000 lm na metru čtverečním bez odrazu). To nám ze vzdálenosti 40 cm dává asi 2000 lx (pro vzdálenost 20 cm je to 8000 lx).
Platí pro úhel 120st ( http://www.uspornaziarovka.sk/pages/L%C3...ertor.html ). Protože v tomto případě jde téměř o sluneční spektrum, můžeme se vykašlat na nějaké moly a PAR/FAR, protože v podstatě jde o to samé (jen je zde navíc zelená, a v mém případě ještě trochu UVA; +IR vyzařované z hliníkových profilů, které ohřívají ony LEDky).
Jen pro info, 100 až 800 umolů pro spektrum 5800K odpovídá údajně přibližně 5800 až 46000 lx, a s touto hodnotou se dá už pracovat i bez znalosti molů a jiného hmyzu.
V tomto případě stačí vědět, že rostliny potřebují řekněme 12 molů denně ( http://www.greenhousemag.com/article/gm0...light-dli/ ), takže v podstatě pokud budete alespoň nad minimální intenzitou světla ve správném spektru, budete buď svítit déle méně a nebo kratší dobu více (do určité meze). Mikromoly se udávají na m2 a vteřinu, takže když já svítím 8 hodin denně, vychází to na 12/8=1.5 molu za hodinu na metr čtvereční, děleno 3600x (60 minut x 60 vteřin) a jsem na 416umol (1umol=58lm, čili 24200 lm). V případě 10 hodin denně 333 umol (19400 lm). Je řešení svítit i třeba 16 hodin denně (208umol, 12100 lm v místě dopadu, resp. tedy 12000 lx - neznamená to nutně mít instalován zdroj o svítivosti 12 tisíc lumenů, stačí ho dát blíž), ale pochopitelně totálně slabé světlo tím nenahradíte.
Pokud zajistíme, že se alespoň 75% světla odrazí od krajů světelného kužele zpět k jeho středu, znamená to, že snížíme vyzařovací úhel (o něco málo). V tomto ohledu je výhodné mít delší plochu, protože alespoň v jednom směru nemusíte řešit odrazy (kužely světla se překrývají).
Pro hypotetický úhel 100 stupňů (místo 120) už dostáváme 11 tisíc luxů při 20 cm, a 2.800 lx při 40 cm. A pokud snížíme úhel ještě víc, např. pomocí alespoň tří celých stran (nebo dvou u delšího prostoru), můžeme se dostat třeba i na tyto hodnoty:
(navíc je zde výhoda v tom, že sice dostáváme více světla do středu k rostlinám, ale zároveň to nejde jen seshora - úzce směrové bodové světlo totiž bude svítit jen na vrch rostliny, a skrze její horní listy už k těm dolním moc neprojde, zatímco odražené světlo se dostane z boku i k těm spodním, byť v menší intenzitě než k horním, ale to je normální stav i venku v přírodě, a rostliny nejsou blbé - natočí příslušně listy).
Pochopitelně to, že máte světlo 40 cm nad rostlinou není problém, pokud tuto oblast využijete pro již vyrostlé rostliny (i takový blbý salát, pokud má alespoň 10 cm výšku, už logicky nenasává ze 40 cm, ale jen ze 30 cm, což mu i při úhlu 120st. dodává 3500lx namísto 2000lx.
Tady je krásně vidět, že i když operujeme stále s tím samým zdrojem světla (tedy stejnou spotřebou proudu), pouhou změnou prostředí dostáváme vyšší zisky (byť nemusí být tak velké, jaké tady vycházejí).
Pokud víme, že letní slunečný den dává až 100.000lx (v ČR 70.000 lx), dostáváme se na docela zajímavé hodnoty, protože 20.000lx je třeba světlo dopadající do stínu při jasné obloze (tedy rozptýlené/odražené světlo), a při zatažené obloze v poledne je to jen 1-2 tisíce lx (a rostliny se s tím nějak vyrovnat musí). (jiná tabulka praví, že 20 tisíc je zamračeno v létě a 10 tisíc je v létě ve stínu).
Protože používám Natural a Cool White, jsem přibližně ve spektru 4000K až 6000K (lumenově 1050 až 1100 na 1 metr délky). Pro srovnání, Slunce v poledne má 6000K, a běžné denní světlo je 5000K, zatímco večer a ráno je to 2800K.
Spektrum mám tedy ideální (na 97% ). A můžeme se ještě podívat, zda splňujeme podmínky pro růst rostlin (malým sazeničkám by ale chtělo svítit mnohem víc, aby se netáhly; rovněž kvetoucí rostliny potřebují asi 2x víc světla než jen zelené).
Protože máme sluneční spektrum, můžeme prostě brát kolik lumenů rostliny potřebují (protože lx je defakto jen lumen/m2). Mnozí budou říkat, že s lumeny operovat nemůžu, když pěstuji rostliny. Já říkám, že pokud se sluneční záření dá měřit v lumenech, tak můžu. Moly ať se zabývají hospodyňky v šatníku a ti, co nedávají rostlinám plné sluneční spektrum
Narazil jsem na poučku, že minimum je 2000lm/sqft (sq ft = čtvereční stopa, ft2), střední je 5000 a optimální 7000. Protože čtvereční stopa je přibližně 0.093m2, dostaneme tyto hodnoty v lumenech/m2 (nebo lx): 21500, 53800 a 75300. Dost vysoká čísla. U pěstitelů konopí jsem zjistil, že by rostliny měly růst (pomalu) i při 4000-10000 lm, což je intenzita, kterou často dostávají spodní listy.
Doplnění o modré a červené světlo
V mém případě jsou zatím ativní jen bílé LED (UV bude nejspíš nula nula nic), protože "růstové" světlo zatím nedorazilo (jaké překvapení - neřeknu, kdybych to objednával z Japonska přes celnici, ale když ta bílá šla z EU asi skoro dva měsíce?). Navíc prodejce u nich neudává ani příkon. Mohu jen hádat podle watáže čipů, že v místě, kde mám nyní 1000lm, budu schopen dodat asi 2000+lm dohromady.
Pásek má 50 cm a je na něm 36 čipů - pokud by každý žral těch 0.5W, znamenalo by to 36W/m, což je 3x tolik, co žerou ty bílé, o něco méně efektivní čipy, a dávají přes 1000lm/m, nicméně zde se "neplýtvá" nějakým tím "nic" na zelenou složku, takže by se mělo jednat teoreticky o nejméně 2000-3000 lm/m, ale musím to nejprve přeměřit:
Např. u teplé bílé jiný prodejce píše, že čipy 5630 berou max. 24W/m, a jsou tam dost nahusto - cenově to je podobné jako u 2835, tj. 245Kč/m, přitom ale neznám CRI - svítivost se udává 20lm/LED, což při počtu 120ks/m je 2400 lm - pravda, víc než u 2835, ale zase také 2x tolik žere, takže normalizovaně tu máme 1050-1100 lm vs. 1200 lm/m, s nutností logicky také ale odvádět z jednoho pásku 2x tolik tepla.
Mohl bych si ale díky tomu spočítat, že pokud 24W/m je pro 120 diod, měla by jedna mít příkon 0.2W, tedy v případě růstového světla bychom se dostali na 14.4W na metr, tedy 72W na 5 metrů a tím (zdroj mám 96W) pádem zvládneme 360 diod krát 20 lm = 7200 lm, což je méně, než jsem čekal. Pokud to tak bude, mohu zbylých 24W doplnit ještě čistým modrým světlem.
Teoreticky čipy 5630 mají mít nejméně 2x větší svítivost než 5050, až 120lm/W (v mém případě mám 5050 na UV, zatímco na bílých se jedná o lepší 2835, kde to je podobně - 110lm/W; každopádně ale ty mé bílé pásky mají 1100 lm při 60 diodách, což dává jednak mizerných 18lm/diodu a zároveň také 0.2W/diodu, tedy reálných 90lm/W).
Což by znamenalo, že pokud zdroj dokáže utáhnout větev s 8A (necelých 100W), měl bych tam dostat až 11.000 lm navíc (hádám ale, že to bude méně - záleží, kolik ampér do každé z těch LED půjde).
Snad jsem to počítal správně, aby to bylo jen přibarvení světla a ne fialová kuchyň (v současné době je jen nad linkou asi 15000 lm bílého světla + 5-7000 lm naproti). Hypoteticky, kdybych těch asi 25000 lm dokázal všechny poslat do pěstebního prostoru, tj. na plochu asi 1.6m2, dávalo by to zdroj 15.800 lm na každý m2. Což vychází ze vzdálenosti 40 cm podle úhlu od 31.500 lx až po 117.000 lx.
O takových hodnotách si pochopitelně mohu nechat jen zdát, nicméně zdroje tu očividně jsou, jen ty fotony správně nasměrovat (budu rád alespoň za těch 20 tisíc). Světlo, co přijde ze zbytku kuchyně odražené od stěn je sice také fajn, ale prozatím s ním nebudeme operovat (nejspíš bude malé).
V prostoru určeném pro vývoj sazeniček, tj. vzdálenost 20 cm, bude nejspíš nejméně 2000 lm včetně růstového světla (lépe řečeno RB světla), což by mělo dávat od 16000 do 60000 lx podle toho, kolik světla se mi podaří odrazit správným směrem (tady bude dosažení těch 20000 ještě relativně snadné).
Chtěl bych totiž zkusit metodu, kdy mladé sazeničky budou růst pod světlem velké intenzity v menším prostoru, ale dospělejší rostliny s už hotovými listy pak přesunout do většího prostoru, ale s méně intenzivním světlem.
- kdo by měl zájem o kefír, vyrobí celkem snadno. Teda za předpokladu, že máte čerstvé, nepasterizované mléko (jde to i z krabicového, ale proč si přidělávat práci). Prostě ho necháte pár dnů při pokojové teplotě (kdy prostě jen pomalu kysne či kvasí), popř. tam kápnete trochu kefíru z obchodu. Pokud přidáte ještě trochu kakaa, máte pocit, jako kdybyste pili termix. Ovšem za nesrovnatelně nižší cenu (pokud teda neplatíte horentní sumy nějakému rádoby BIO prodejci). Pokud jde o zdraví, většina hospodářských zvířat je pečlivě sledována, o těch domácích ani nemluvě, takže takovou TBC spíš chytíte od někoho v nemocnici než od kozy souseda Pokud jde o čerstvost, v ledničce vydrží samotné mléko i týden. Pokud to vaše zrovna ne, změnil bych dodavatele (a nebo ho tam dáváte teplé).
- o vánocích jsme pekli rohlíky a chleba, a musíme se pochválit - je to čím dál tím lepší. A ještě nemáme ani domácí pekárnu, takže očividně to zvládne i blbec. Chleba sice nechutná moc jako klasický chleba ze supermarketu, ale vzhledem k tomu, že připomíná spíš kombinaci chleba-makovce-bábovky-vánočky či něčeho, a nechutná úplně špatně, není moc co řešit. Spíše se pokusíme zaměřit na typ mouky (teď do byl mix bílé s kukuřičnou nebo pohankovou) a dobu kynutí (prakticky teď v 11:00 zaděláme na těsto a ve 13:00 už jíme hotový výrobek). Kvasnice jsme tentokrát použili vážené, nikoliv balené kostky. Cenově jsme ani ne na polovině ceny v obchodě, jelikož ani elektřinu nemusíme počítat (v zimě je jedno, zda topíte troubou nebo přímotopem).
- dokončil jsem východní stranu přístřešku. Mám ale spíš pochybnosti, zda pro tuto stavbu najdeme 100% využití, protože přistavěná pergola se rázem hodí nejen pro kiwi a jiné plazivé užitkové rostliny, ale rovněž třeba pro papriky v kbelících. Každopádně kiwi, akébie, klanopraška, rajčata, jahody, víno, borůvka a zimolez tam své místo stále najdou. Rozhodně je tam pocitově o dost tepleji než pod otevřeným nebem (samotná pergola, protože není chráněna z boku, je tak někde mezi).
- zkusili jsme "kávu" z upražených semínek lnu. Do chleba jsou výborné (jím je i jen tak z pytlíku), ale "melta" prý nestojí moc za pití (já to neposoudím, nepiju ani kávu ani náhražku).
- začali jsme jíst vlastní marmeládu, kterou jsme udělali z kustovnice. Ale jo, malinko to chtělo dát ještě víc citronu, ale v menším množství např. do piškotů v pudingu a vůbec nic nepoznáte. Cenově vyšla méně než klasická z jahod nebo čehokoliv jiného z obchodu, a přidaná hodnota je v tom, že víte, co tam je a co naopak není. Spíš se budeme spoléhat na přebytky jahod, kiwi, borůvek a dalších plodů.
- přikoupím ještě větší množství rostlin (zimolezy, kiwi, borůvky, akébie, atd.) které umístím v různých podmínkách, nově teď převážně do krytých prostor (pergola, otevřený "skleník", uzavřený skleník). Mělo by to zajistit větší jistotu výnosů v případě nepříznivého počasí (i když letos je to zatím výborné). Vtip je v tom, že to sice stojí nějaké peníze, ale ty si v dnešní době stejně nemůžete (pokud nemáte nějaký účet s vysokým úrokem) schovat. Pokud budu mít 100.000 Kč a namísto nákupu rostlin nebo stavebního materiálu za 10.000 Kč si je nechám, při inflaci 1% ročně o ně do 10 let prostě stejně přijdu (zdraží se mezitím zboží). Naproti tomu samotné rostliny či již hotové stavby hodnotu neztrácí, spíš naopak (a nemyslím tím finanční hodnotu - dům se nestaví pro spekulaci, ale pro bydlení, a dokud slouží, je jedno, jestli na trhu má cenu 0 nebo 5 miliónů).
- tak batáty se navzdory mnoha výhonkům a listům neurodily žádné. Příští sezónu je zkusíme v létě pěstovat venku. Podobně jako jakon. U něj se nám podařilo sklidit 2 hlízy o hmotnosti 0.5 kg (dohromady), ale píchnuli jsme ho pak zpátky, třeba poroste dál. Chuťově, no, taková normálka.. asi jako dochucená ovesná kaše. Jíst se to dá, ale že bych to musel mít každý týden, to rovna ne (já se prakticky spokojím s květákovou polévkou s vlastními brambory, kterou mohu jíst až do zblbnutí).
- pro zúrodnění zahrady jako celku jsem se rozhodl investovat něco okolo 2000 Kč za minerální prvky (popel, horčík, železo, síra, humát, skalice..) které rozsypu do zeminy po pozemku (tak 2 metry od krajů, nehodlám sponzorovat sousedy) pro účely zásobárny živin. V dané koncentraci by to mohlo přímo rostlinám uškodit, ale trávě to bude jedno, a časem se to rozmělní deštěm. Rostliny se k tomu pak dostanou samy přes delší kořeny nebo to k nim doletí v posekané trávě. Jedná se přibližně o 60 kg. NPK+mikroprvky budeme pak dál dodávat skrze ČOV zadarmo. Záhony a jednotlivé rostliny už své dostaly, ale cítím, že nebude stačit zúrodnit 200 děr o ploše 1m2, ale že to chce zúrodnit všech dostupných 600m2, a nejlepší bezpracný (pokud nemusím, tak neryji) způsob je zajistit úrodnou zem alespoň pro trávu, ve které mohou žít bakterie a žížaly, a postupným tlením vytvoří dostatek živin i pro expandující kořeny stromů, kterým určitě dané díry do smrti stačit nebudou, a okolo je to prostě všude hnus hnus, bohužel ne humus. Mrtvý hnědý jíl 1 cm pod povrchem. http://www.ekozahrady.com/hnojeni2.htm a http://www.ekozahrady.com/hnojeni.htm
- po svátcích vyšel v novinách zajímavý článek o útulcích, a vypadá to, že lidé už i hospodářská zvířata berou za něco víc než jen kus žvance (tak je to každopádně pokrok.. byť si je teda nemuseli pořizovat vůbec a doufám, že pokud už někdo zvažuje živý dárek, že dá přednost těm z útulku před nákupem nových).
- řetězec Kaufland už konečně i u nás v zapadákově rozšířil nabídku bezmasých výrobků, řekněme za ještě relativně slušné ceny. Budu mít radost? No, asi takhle.. jako přechodná fáze dobré, ale z celkového hlediska je to k ničemu, když stejně nemám záruku, co v tom je a jak to vzniklo. Už jen ta řeřicha z dovozu z Německa to zabíjí
- "teď" okolo Vánoc byla reportáž, že v Praze spotřebuje 4 člená rodina 425l/den, tj. 38 kubíků za čtvrtletí vody. V přepočtu na nás by to mělo být 19. My máme 10 (v létě 12). Někde asi "soudruzi" dělají chybu. Ono to asi bude stejné jako s tou útratou za jídlo (přitom stačí kupovat jen zboží v těch největších obalech, co jsou k dispozici - pomůžete tím i ekologii (přeprava a výroba obalů); musíte si ale dát pozor na ceny - někteří výrobci totiž paradoxně prodávají větší množství dráž, asi spoléhají na snahu lidí ušetřit a to, že si cenu nepřepočítají nebo nepřečtou její převod na 1kg).
(30.12. byla na TV Barandov rovněž reportáž o tom, co všechno lidé u nás vyhodí do popelnic, včetně zvířat nebo nepoužitých potravin, elektroniky a pár blbců i šperky či peníze. Chvályhodné je snad jen předeprané oblečení připravené vyloženě pro bezdomovce. Nicméně i tak to vypadá, že právě oni bezdomovci jsou mnohem více chvályhodní lidé, než ti, co bydlí v oněc zdrojových domech. Zajišťují totiž daným věcem buď prodloužení životnosti a nebo obnovují jejich koloběh)
- část země (národní parky) se letos musela obejít bez ohňostrojů (hluk/odpad). Podle mne to je správné. My sice psy nemáme, ale nic dobrého to pro ně není (byť hluk byl jen jeden z důvodů - a nejspíš jste zaznamenali v TV těch pár pitomců, co šli s pejskem na vycházku na Václavák, nebo je nechali venku na balkóně, a jak pak někteří dopadli). Kromě toho, nevím, proč by nám neměla stačit jen světlená šou, bez těch hlasitých prdů k tomu.
26.01.2018, 12:41 (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 26.01.2018, 12:50 uživatelem Martin. Edited 1 time in total.)
ad Měření spektra světla pro chudé
Jednou z možností, jak využít histogram k měření spektra, je použití bílého objektu (v mém případě papír). Pokud Váš fotoaparát neumí RGB histogram (často měří jen zelenou složku a zbylé dopočítává), stačí papír vyfotit pod zdrojem světla, načíst do počítače a nechat si zobrazit histogram v nějakém programu (zde například Paint Shop Pro).
Pochopitelně, kdo čeká přesné změření spektra, nebo nedejbože hodnotu FAR, bude zklamán. Ale pro hrubou představu to stačí. Nás ani tak nebude zajímat výška křivky (amplituda), ale její pozice. Čím víc vpravo, tím větší zastoupení v obrázku (tedy i ve světle) je.
Zářivka svítí nejvíc v červené části spektra (pochopitelně nemohu vyloučit pronikání bílého denního světla oknem, fotil jsem to jen tak halabala), LED blesk má všechny složky téměř stejné. Naproti tomu zapalovač svítí logicky opět víc v červené, a denní světlo, byť teda teď zrovna Slunce nesvítí (a hádám, že asi dneska ani nebude), ukazuje víc modré.
Obyčejný (luminance) histogram lze ale použít ke zjištění, jak moc absorbuje plocha pod světly světlo. Protože i rostliny se často lesknou, je ideální, aby v histogramu byly co nejméně zastoupeny tmavé odstíny (protože to značí buď málo světla a nebo jeho pohlcování něčím).. Všimněte si listů na vrchu rostliny:
Zde jen pro ukázku, jaké výsledky přes histogram dávají různá světla, co zatím používám (zatím nepřišla žádná nová, jen jsem dokončil zrcadla a teď se chystám ještě aplikaci mylaru - je to relativně pevná PVC fólie, rozhodně hladší než alobal, takže na určitá hladká místa, ne tolik na očích, se bude hodit - použiji buď oboustrannou lepící pásku a nebo "odvětrávací" lepidlo na textil ve spreji - zkoušel jsem to na igelit a ten držel docela dobře).
Růstové světlo není moc dobře zpracované, tak zde trochu lepší histogram:
Stručně: něco se povedlo, něco ne, ale takový je život V podstatě bude téma na tento měsíc následující:
- dokončil jsem instalaci světel nejen pro rostliny
- oddělal jsem proudovou špičkou jeden menší zdroj
- pořídil jsem si měřící přístroje
- přesunuji se ven a zahajuji stavbu dalších skleníků
- trocha povídání o elektřině, osvětlení (nejen rostlin), hnojení a hygieně
Kvalitnější fotky budou, až bude co ukazovat.. zatím se mohou lidé poučit, jak spoustu věcí nedělat.
- tak mylar nevypadá zrovna esteticky dobře na větší ploše (každý puk nebo ďubka je vidět). Ano, tam kde dané místo není vidět z místnosti, tam ještě dejme tomu, ale jinak jen max. jako menší plochy například okolo zrcadel. Co se týče odrazu, víc rozptyluje, i když je plochý (a pokud jde o "hot spoty", jedno rovné zrcadlo jich myslím udělá méně než skoro rovný mylar na víc místech). Naproti tomu odrazy zvládá slušně (tak stejný úhel dopadu a odrazu bude fungovat u rovné plochy vždy, ať už mylar nebo zrcadlo), ale těch 10%, o které by-voko odráží víc světla, nasměruje zase trochu jiným směrem než je třeba. Rozhodně jsem pro něj ale nějaké využití našel. Nakonec i nalepovací zrcadla (fólie) nejsou až tak špatná. Možná čistě podle oka odrážejí o pár % méně světla než mylar (měřidlo nemám), ale pokud jde o estetiku, rozhodně vedou. Možná tedy neodrážejí tolik světla jako mylar, ale vypadají lépe než mylar, a odrážejí určitě víc než omítka nebo hnědé "dřevo". Nejde ani tak o to, co použijete za "zařízení", ale o materiál v něm použitý (hliník a stříbro mají jinou charakteristiku) a jeho tvar (zmačkaný vs. rovný hladký; vrstva skla vs. žádná krycí vrstva).
- letošní zima byla taková sladkobolná. Sice jsme Slunce skoro vůbec neviděli, takže skleník spíš více méně kopíroval teplotu okolí (k tomu ve dne +5C navíc), ale díky teplotám, které málokdy klesaly pod nulu jsme mohli udržovat sudy na vodu alespoň poloprázdné (jsou částečně zapuštěné v zemi - zatím všechny mrazy přežily, i když voda v nich nahoře zmzla na kost), takže na jaře nezačneme na nule. Rovněž bylo možné prakticky neustále (přes plovákový spínač) vyčerpávat ČOV přes kalovou nádrž do středu zahrady. Když nepočítám vodu a život, který se tím do půdy dostal (bakterie a enzymy), jen za 3 měsíce jde asi o ekvivalent 110 kg organického hnojiva + mikroprvky (cca. v hodnotě 3000 Kč). Víc organické hmoty znamená víc potravy pro žížaly (a další havěť), které se mohou množit nebo zvětšovat, což znamená rychlejší recyklaci mrtvé hmoty (listy) a lepší provzdušňování půdy (lepší zavlažování, odpadá nutnost okopávat, atd.), přitom ani pro jedno nemusím hnout prstem nebo za to platit. Stačí se na to vy....t
Ostatně nejen, že ještě za celou dobu nemáme ani vlastní popelnici, už skoro rok nemám ani směsný odpad z kanceláře v práci (co není plast, to si beru domů, a jednou měsíčně se to spálí na záhoně na uhlík - často jde o papíry, slupky od banánů, obaly od svačiny, karton, atd.). Nejde mi ani tak o ekologii, ale přeci to nenechám popelářům, když v tom jsou prachy!
V přepočtu na celý rok, kdyby se dařilo nic nepouštět do kanálu, by to vycházelo tak na 40 kubíků, při 1% to je asi 400 kg hnojiva. Kdyby bylo v kvalitě 25 Kč/kg, tak to máme 10.000 Kč ročně. To nejen, že prakticky za 5 let zaplatí pořizovací cenu ČOV, ale v dalších letech bohatě pokryje její provoz včetně čerpadla, zaplatí všechny ty hadice a nádrže, a ještě mě zbaví nutnosti kupovat jakákoliv hnojiva až do konce života. A ani nemám představu, co to udělá s úrodností půdy, když se tam během každých 10 let objeví 4 tuny organického hnojiva s trochou minerálů (ostatně, co si budeme povídat, i toaletní papír obsahuje třeba uhlík ).
Nicméně byly i výjimky: pár dnů v lednu svítilo Slunce dost dlouho na to, aby se teplota uvnitř (ačkoliv venku byla blízká nule) zvedla téměř ke 30°C a to i při otevřených oknech. A zvlášť na konci února, kdy promrzla zem tak dokonale, že nešlo ani čerpat vodu do zahrady (-11 až -15). Škoda, ale naštěstí to byl výpadek asi jen 21 dnů (14 dnů mrzlo a týden rozmrzal led pod zemí) - i tak ale počítám "ztrátu" na hnojivu nejméně na 600 Kč - takto to dopadá, když nemyslíte dopředu; teď už nenechám bagr, aby mi kvůli zapuštění potrubí do nezámrzné hloubky rozjezdil trávu (na druhou stranu díky jasné obloze měly rostliny ve skleníku od 8:30 do 16:30 pořádnou dávku Slunce, a dokonce vyrostly i ředkvičky - myšleno, že udělaly boule; ve skleníku se držela teplota +20 až +26; v půlce března i s otevřenými dveřmi). Pokud Slunce nesvítí vůbec (ať už je noci či den pod mrakem), tak i přes venkovní teplotu pod -10, si udržuje skleník teplotu +3 až +6 (podle toho, kdy naposledy sepnulo topení, které má pochopitelně jistou hysterezi). Bez ohledu na to, jak moc se nedařilo, proti tomu, co je mimo skleník, je jeho vnitřek zelená džungle. Rovněž krytý přístřešek, byť je z jedné strany otevřený, má pocitově tak o 10°C vyšší teplotu než venku (a nefouká tam), což je vidět na rostlinách (zatím tam letním citrusy atd. z domu).
- tak nějak nervózně čekám, jaká bude letos spotřeba elektřiny. Pochopitelně zatím bez kompenzace, nejdřív se vše musíme naučit pěstovat. Nicméně, něco málo bychom časem mohli ušetřit díky letní kuchyni. Tam se bude vařit, pokud už vůbec, na solárním vařiči. A když nebude slunce svítit? Asi takhle, všichni ti kuchaři, co v TV vezmou hrášek, uvaří, pak vezmou mixér, rozmašírují to na kaši, a pak propasírují skrze cedník, aby dostali polévku (takže výživnost vlastně zabili asi 3x) to dělají všechno složitě.. nejjednodušší je prostě jít na záhon, utrhnout si lusky a sežrat. Ale zpět: no a protože se bude vařit venku, nebude se zároveň v domě zbytečně vytvářet teplo (v zimě je to naopak přínos), takže v těch největších vedrech nebude nutné ani pouštět klimošku. I kdybychom takto ušetřili za 4 měsíce jen 300 Kč (1 kWh denně), můžeme to v zimě protopit kvůli rostlinám a nula od nuly pojde.
Spíš mi jde o skleník (topení) než o svícení. Totiž, i když je LED nepochybně zatím jeden z nejúčinějších zdrojů (spolu s výbojkami) https://cs.wikipedia.org/wiki/Sv%C4%9Bte...4%8Dinnost tak přeci jen není dokonalé. Počítá se vůči monochromatické barvě, v tomto případě zelené 683 lm/W a dosahuje tedy jen max. 21%. U čipů v mém případě, kdy je na 1m příkon 12W a svítivost 1100 lm to vychází na 92lm/W, čili 13.5% účinnosti (hrubě spočítáno). Pokud bychom to počítali dle maxima pro viditelné barevné světlo (které je 251 lm/W), šlo by o 36.6% (pro srovnání, Slunce má 93 lm/W, takže jsme na tom podobně). Každopádně ale to znamená, že víc jak 50% dodané energie se ztratí ještě na pásku ve formě tepla. Další teplo se ztratí absorbováním světla na různých površích nebo v rostlinách, a jen malá část unikne oknem (přičemž část světla se od okna odráží zpátky do místnosti - zvlášť, když je venku tma). Kdybychom počítali, že 25% dodané energie nám vyletí do luftu, nejsou to vůbec špatné počty, pokud svícení provozujete v zimě. Zbytkovým teplem vytápíte dům. A kdybyste nevěřili výpočtům, stačí si na to sáhnout prstem..
Čili, pokud budete mít třeba příkon 500W, ve skutečnosti vás jen zajímá, kolik bude stát 25%, tedy 125W (a je dost možné, že v reálu to bude ještě méně - část energie se jako teplo ztratí u zdroje, další trocha v kabelech, atd. byť jde řádově o jednotky % ). Takže, pokud za zimu prosvítíme 720-960 hodin, bude to spotřeba 90-120 kWh (odhadem tak 225-300 Kč). U skleníku je to horší, protože ten je mimo dům, ale i tak můžeme brát, že cca. 80% z těch světel, co v něm jsou, se přemění na teplo (a to uniká přes polykarbonát hůře než světlo). I když započítáme nákupní cenu světel, zdroje, kabelů, profilů, zrcadel atd., tak rozloženo do 50 let nám vychází provoz v domě na cca. 600 Kč (max.). Pokud platíte ročně 20 tisíc za energie (přes 6 MWh), tato částka není nějak závratná (3% ), a pochopitelně se dá snížit, pokud si něco vypěstujete (i když třeba nedosáhnete 100% návratnost vůči supermarketovým slevám, stále vás může těšit, že to máte v BIO kvalitě (kde jsou ceny vyšší), pokud už neřešíte dopad na planetu* - el. energie vyrobená byť spálením uhlí je stále ekologičtější, než kdyby kolem těch plodin ještě musely jezdit traktory na poli a pak se ještě vezly kamionem po všech čertech. Ostatně i vy ušetříte čas tím, že nebudete muset pro dané potraviny do obchodu).
*) Na vše (ostatní) je tu Mastercard. Pocit, že jste vyběhli s kapitalisty? K nezaplacení!
- dočasně máme další zdroj domácích vajec: z jisté gastro firmy přineseme zbytky kostí s masem, nakrmíme tím vesnické kočky, a pak okousané kosti předáváme sousedům pro krmení slepic, no a semtam dostaneme "pár" vajíček (byť to není obchod něco za něco, ale prostě my už tolik kostí nepotřebujeme, tak proč je nedat jiným?). Je to takové FreeFood, co má mnohdy nižší ekologickou stopu, než neznalý vegan.
OT:
Z tohoto titulu bych se mohl zeptat, proč někdo, kdo si stěžuje na drahé bydlení a jídlo (zvláště lidé v důchodu, tedy hledisko zaměstnání je nepodstatné), a bydlí třeba v Praze, se nepřestěhuje na venkov, aneb co má Praha a my ne? (v době internetu a dovozu) Smog nepočítám I o kultuře bych pochyboval (dost možná se autem dostanu do divadla v krajském Hradci Králové dřív než obyvatel Prahy do národního metrem - otočku do Hornbachu zvládám i s nákupem za hodinku, a to je pár desítek kilometrů včetně 2x průjezdu městem). Nebo zdravotní péče? Do 5 minut jsem v okresní nemocnici autem. Za 15 minut jsem u zubaře. Inu, je to každého volba, ale pokud něco někomu vadí, a nic s tím nedělá.... ono je dneska v módě si jen stěžovat, jakoby se zapomínalo, že máme stále ještě možnost volby. Bral bych v potaz blízkost přátel, což je jediný důvod, který nemůžu brát jako výmluvu, ale pak musí dotyčný počítat s tím, že prostě obětuje peníze kvůli přátelům. Přitom kolikrát se za cenu apartmánu v centru Prahy dá pořídit ne jeden dům, ale celá menší vesnice Dost místa i pro kamarády...
Při návštěvě pražské Ikea jsme mimochodem narazili na takový hezký příklad malého bytu (případně i domu), který obsahoval koupelnu a k tomu jednu místnost, která byla současně kuchyní, obývákem i ložnicí (postel byla jako 2. úroveň). Roztomilé a pěkné bydlení na 25m2. V takových chvílích si uvědomíte, že vašich 43m2 je vlastně ještě celkem zbytečné plýtvání... Ale upřímně, 25m2 je možná tak pro novomanžele nebo mladý pár, ale těžko už tam vejdete nějaké starší dítě, a rovněž to také není zrovna ideální pro dvougenerační soužití nebo pro člověka, jehož technika se neomezuje jen na tablet. Nicméně, kdo máte větší byt a stěžujete si na nedostatek místa, doporučuji navštívit danou expozici v 1. patře (nábytek) pro inspiraci (takový byteček by se dal od nuly vybavit prakticky za 100 tisíc včetně Audio-videa). Říkám to proto, že známe pár případů důchodců, kteří jsou dle jejich slov nuceni z "nuzného" 13 tisícového důchodu živit 3+1 až 4+1, ve kterém žijí sami.
- v souvislosti s LEDkami jsem narazil na zajímavé články o barvě světla a jejich vlivu na lidské zdraví. Něco málo jsem o tom už věděl, ale zatím jsem se tomu nevěnoval až do takové hloubky (a pochopitelně mám teď zájem to aplikovat na sebe, abych si zlepšil kvalitu života - třeba to nemusím pochopit úplně do hloubky, ale člověk není robot, aby se naučil jednu věc a to neustále opakoval do zblbnutí, a všechno, co namáhá trochu mozeček, mu nesmírně prospívá - https://www.novinky.cz/zena/vztahy-a-sex...oroby.html - i kdyby se to nakonec ukázalo jako ne moc spolehlivé, škodit to nemůže).
Shodou okolností o škodlivém vlivu nedostatku světla psal už Karl Marx (v tomto případě šlo o děti na nočních směnách* ). Jeden by řekl, že delší pokrok přinese lepší výsledky, ale stačí se podívat do mnohých domácností, a většina lidí nejen, že neřeší barvu světla, ale často nemá ani dostatečnou intenzitu (či opačně, v noci nemají pořádnou tmu).
O nočních směnách dnes nemluvě (na druhou stranu, pokud někdo skutečně chce pracovat v noci, ať si klidně pracuje, jeho věc - já to nikomu neberu. Když se někdo nechce cítit jako socka a nejí jídlo, které jiní vyhazují ještě nerozbalené, opět jeho věc.. já si za ušetřené peníze koupím něco zajímavější než jídlo, to je celé). Lidé se nemají dobře, protože se nezajímají o to, jak by se skutečně mohli mít dobře, a když se podíváme na celou naší historii, v každé době byla kasta lidí, která si prostě nechávala kálet na hlavu. Proč by současnost měla být výjimkou?
*) Z dnešního pohledu musí jeden až litovat ty ctihodné pány v parlamentu, jak s velkým přemáháním prosazovali snížení práce dětí na 12-8 hodin denně..
Pochopitelně si na sobě těžko budu diagnostikovat vyšší riziko rakoviny ale případný účinek na kvalitu spánku bych snad poznat mohl. To nejjednodušší co lze udělat, je nahradit světlo s dominantní modrou složkou na noc za světlo s dominantní červenou složkou (pokud už vůbec ne celé červené).
Nicméně by mne zajímalo, jestli přeci jen nemá organismus nějakou adaptaci na noční světlo - co třeba Měsíc v úplňku? Dřív lidé přeci spali venku pod širým nebem.
Každopádně jsem se snažil elimovat všechno umělé světlo, které má původ v domě a zasahuje nějak do spací části (včetně LED diod na přístrojích). Modré starší LED světlo, které indukcí svítilo i vypnuté, jsem nahradil za výkonější LEDku s novějšími čipy, a těm už malý indukovaný proud pro aktivaci nestačí (jak jsem zjistil, i tak se dá v noci po přivyknutí tmě pohybovat v bytě celkem v pohodě, takže jsem o nic nepřišel, spíš získal).
Na upravená domovní světla (resp. tmu v noci) zatím pozitivně zareagovala maminka, která se podle jejích slov, přestala v noci (nebo časně z rána) probouzet. Takže smůla, prášky na spaní ve stáří kupovat nebudeme
- sehnal jsem konečně levný měřič vlhkosti půdy a světla (jinak jsou buď vyprodané a nebo drahé), protože jak jsem zjistil, jsem prostě blbec a stále rostliny přelévám. Přístroj jako takový není digitální, takže ho třeba brát s rezervou (třeba u půdy bych rozhodně nehádal, že je na plné dardě, ale když to tvrdí přístroj a rostlině se to nelíbí - padající listy - tak na tom asi něco bude bez ohledu na to, co si myslím já). Na suché půdě se ale shodneme.
Měřák funguje relativně dobře: správně ukazuje, že čistá voda vede elektřinu hůř než zemina nebo špinavá voda (ostatně, destilka je skutečně špatný vodič - asi 10.000x horší než mořská voda a asi 1.000x než voda z kohoutku, pokud jde o vodivost - jde o příměsi ve vodě, resp. o přítomnost vodivých iontů).
Rovnou jsem si mohl i orientačně vyzkoušet, jakou intenzitu moje nedokončená světla zatím mají. Údajně by stupnice měla být v lumenech, resp. lx, a možná by to tak nějak i odpovídalo (zkoušel jsem venku při zatažené obloze, a bylo to někde mezi 500-1000; pokud svítilo slunce, tak to bylo mimo stupnici, i ve skleníku; mimochodem, docela překvapilo UFO světlo).
Dle očekávání mám zatím nedostatečné světlo. Nebo lépe řečeno, nižší než bych chtěl (je zvláštní, že třeba narančile nebo psidiu to nijak nevadí, a dokonce ani třeba kedlubny se netáhnou tolik jako ředkvičky a citrus limetky dělá květy/plody - otázka je, zda neopadají).
Funkci světel jsem zatím posunul o hodinu dopředu, aby se víc kryla se světlem venku (možná posunu ještě víc, od 9:00 do 18:00, byť jen část z toho je v NT - 11:00 až 16/17:00), i když podle měřáku nemá celkově na intenzitu světla v pokoji vliv, jestli venku slunce svítí nebo ne, pokud nesvítí dovnitř přímo.
Moje verze má vytištěný pouze seznam rostlin a jak se mají zalévat podle stupnice, nicméně některé jiné verze toho samého přístroje (jiný výrobce, jiný plast, jinak to samé) tam mají i lumeny*, a překvapilo mne, že u spousty rostlin se doporučené světlo pohybuje od pouhých 100 do 1000 (někde i od 50, byť jde asi o 16 hodin denně). Stejně jako v mém případě se ale jedná spíš o okrasné rostliny.
*)Někdy mám pochybnosti o tom, zda ta stupnice je opravdu v lumenech/lx, a nejde třeba spíš o mikromoly, protože by dávalo smysl počítat s 50-200 mikromoly než s 50-200 lumeny pro optimální růst některých typů rostlin
Nejpodobnější by citrusům mohl být tak možná ten kávovník (pokud je to on), takže pokud by skutečně stačilo alespoň na přezimování v teplejším bytě (víc jak 10-15 stupňů) 100 lumenů (?) (mám víc), tak v pohodě.
Zkoušel jsem ho ještě venku, když na konci února svítilo Slunce, a ukazoval mimo stupnici dokonce i pod krytou částí přístřešku (krytina, dřevo, polystyren, naprosto ve stínu). Jo, slunce je fakt machr
Jak jsou na tom funkční řešení ostatních lidí z Netu?
Například zde měřák ukazuje 20.000 (lx ? ) (tj. 20.000 lm na čtvereční metr) (u konopí vedle 45.000) https://www.youtube.com/watch?v=TBU5IvSEYKA Byť slečna (paní) to přečetla jako 2000, což by mělo být asi dost málo Ale co když to stačí? Jestli si pamatujete, počítal jsem s mnohem vyššími čísly. Udělat 2000 by neměl být v určitých místech vůbec problém (ale chci mnohem víc).. V diskuzi se píše, že pro LED tyto měřáky nejsou moc vhodné. Proč, to jsem si našel zde: https://www.slideshare.net/theilp/pls-20...r-accurate
Je tedy možné, že by můj (byť jiný) měřák ukazoval méně, než kolik LED skutečně dává? To by mohlo vysvětlovat, proč ty některé rostliny rostou Ale u UFO světla (LED) to cca. fungovalo. Jestli to funguje u mých pásků to nevím; vím jen, že udávané lumeny u světel značí, kolik fotonů (resp. světelný tok) se vyzáří o svítivosti 1 candely (svíčky) do prostorového úhlu 1 steradián https://cs.wikipedia.org/wiki/Steradi%C3%A1n Ale pokud by šlo o chybu měření 10-20%, to by vzal čert.
Vtip je tak trochu v tom, že podle výrobce by celý pásek měl mít 1100 lm (je dlouhý 1 metr), ale když dám měřák blízko (1-4 cm), naměřím od 1000 do 2000 (asi) lumenů, a přitom zabírám kolik, tak 3-5 diod maximálně? Což si zatím nedovedu moc vysvětlit (tak daleko jsem se ještě nedovzdělal), proč měřák ukazuje pod 3 pásky ve vzdálenosti necelého půlmetru jen pár set lumenů. Pochopitelně mít sice 2000 lm, ale jen na pár čtverečních centimetrech by moc nestačilo, že?
Zde máme pro příklad 50W LED, a podle měřidla to dává 3-4 tisíce lx: https://youtu.be/s1J_omJYz0g?t=182 a přitom vzdálenost také není bůhví jak malá (o prostoru ani nemluvě). A očividně to stačí.. že by?
No, bude sranda si s tím vyhrát bez potřebné měřící techniky..
Pro jistotu jsem provedl ještě porovnání toho měřáku světla co mám s nějakým "opravdovým" a zjistil jsem, že skutečně neměří lumeny. Resp. ukazuje přibližně 4x (možná až 5x) méně (lm/m2 nebo lx). Měřáku bych věřil, na sluníčku ukazoval teď v dubnu přes 80 tisíc lx. Stejně ale, když si uvědomíte, že mnozí doporučují pro rostliny 35 tisíc lx, a přitom podle autorů tohoto 3in1 měřáku by mělo pro určité druhy rostliny stačit jen 50-100 x5, tj. 250 až 500 lx ?
Mě to ukazuje v bytě pod obyčejnou LED žárovkou něco přes 100lx, ale když zapnu nová LED světla, tak je to 3x až 6x víc, což je docela pohoda. V pěstebních prostorách mi vychází min. okolo 2000 lx, což je očekávatelné. V těch lepších místech, na která jsem se zaměřil, se pohybuji mezi 5 až 7 tisíci (pochopitelně ne přímo u světel, to by bylo sice mnohem víc, ale informačně k ničemu). Teoreticky je to málo, ale rostlo to i pod nedokončenými světly, tak uvidíme
Vlhkost v bytě v zimě, díky suchému vzduchu zvenku a jeho ohřívání, není prakticky výskytem rostlin (zalévání, odpařování) nijak ovlivněna (stále je někdy dost nízká; sušení prádla jí zvyší o dost víc). Což je ale dobře (obava z nadměrné vlhkosti kvůli vlhké hlíně, atd.).
- Mimochodem, docela zajímavá informace je o tom, že rostliny ve skutečnosti tolik nerostou jen za dne, pouze akulumují energii z Slunce do formy cukrů, škrobů, atd. Zkrátka věnují všechnu zbylou energii pro co největší uložení energie na později. Teprve v noci se věnují růstu víc (protože jim nic jiného už na práci nezbývá). Měla by to být i příčina narovnávání listů ve dne či otáčení se za světlem (neosvětlená část listu/stonku roste o něco rychleji, aby se dostala víc na světlo).
Ne že by to bylo nějak důležité (za předpokladu, že dodržujete cyklus světlo-tma), byť si myslím, že rostou v obou denních dobách téměř shodně, ale mohlo by to ukolébat pěstitele v tom, že například světlo je dostačující (kytka roste, takže to bude OK, jenže ona může růst na "dluh" ze starých zásob). Prý je to častý mýtus - že rostliny rostou jen, když na ně dopadá světlo (a já si to myslel dřív taky).
Zatímco ve dne má rostlina dostatek energie nejen k "výrobě" zásob (vyrábí kyslík), ale i k růstu (tedy dýchání - spotřebovává kyslík), v noci energie z vnějšku pochopitelně chybí, takže dělá to, co my: spaluje kyslík a cukry (pouze dýchá). Pochopitelně nehrozí, že by rostliny spotřebovaly všechen kyslík v místnosti a třeba vás udusily (ostatně ani my nejsme zrovna "efektivní", pokud jde o spotřebu kyslíku - https://cs.wikipedia.org/wiki/Vydechov%C3%A1n%C3%AD - když to porovnáte s běžným složením atmosféry https://cs.wikipedia.org/wiki/Vzduch#Slo...AD_vzduchu až tak moc se neliší; a to jsme přeci jenom trochu jiný kalibr než rostliny, byť by šlo o strom, a tam sice může platit, že uvolňuje v noci CO2, který je těžší než kyslík, ale kdyby platily nejčernejší obavy - že nesmíte spát pod stromy - udusila by se během noci všechna zvířata v lesích, která rovněž dýchají Nezapomínejme, že tam třeba i hnije dřevo, které také uvolňuje CO2 a nic se neděje).
Fór je tedy v tomto: rostlina musí za dobu svitu (8-16h) o určité intenzitě vyrobit dost škrobů nebo cukrů, které stihne spotřebovat během 24h. Když ne (málo světla), je průšvih!
Četl jsem i o zalévání rostlin cukrem. Moc se to ale nedoporučuje: zatímco to může být užitečné pro řezané květiny, u těch zdravých (s kořeny) jim to spíš stíží přístup k vodě a ostatním živinám. Podobné to může být například se škrobem (rozhodně si nejsem jistý, jak by to mělo fungovat dlouhodobě, a určitě nemůžeme použít třeba vodu z vařených špaget, protože je v ní často i sůl, a ta, jak víme, není pro rostliny v půdě moc dobrá - http://www.rozhlas.cz/leonardo/zpravy/_z...n--1166243 ).
Všechno je mi to divné proto, že ačkoliv by zatím podle všeho rostliny neměly mít dost světla (což je vidět na malých sazeničkách zeleniny), z čeho rostou ty velké rostliny? Ze zásob? Protože psidium dělá už asi 4. nebo 5. řadu nových listů, které vždy dorostou do plné velikosti a i barevně nevypadají nějak divně, a limeta už dost dlouho nasazuje několik trsů plodů (vykvetla). Psidum chápu, to je teď už v zrcadlovém prostoru, ale třeba narančila je níž, a už udělala také dost nových velkých listů. A zimolez, který jsem přivezl jako holé větve, už po týdnu také vykvetl a teď vytváří plody - musel jsem ho opilovat ručně vatovou tyčinkou (ostatní rostliny jsem zatím přesunul do skleníku, aby si zvykaly na změny teplot). No a vedle toho se vám nepovede ani blbý salát
- čističky vzduchu. Uvažujete o nich? Nebo se kvůli ceně (a nižší spotřebě) spokojíte s nízkovýkonovým ionizátorem? Jak se říká, méně je někdy více:
Často je to o mnoha faktorech. Pokud máte zaizolovaný dům a nevětráte, může být silná či ozónová čistička nebo starý ionizátor problém. Pro ty ostatní lidi s novějšími modely, případně s řízeným větráním domu, by to mělo být jen přínosné.. (stejně, jak vám to zní? Vybudovali jsme si civilizaci, aby se nám žilo lépe, a přitom si "musíme" kupovat čistý vzduch, což třeba lidé v pralesích rozhodně zapotřebí nemají.. jsme v této jedné věci svobodnější než oni?).
Já měl doma jen ionizátor, ale nakonec jsem se rozhodl i pro čističku (ionizátor s příkonem asi 1-2W jsem dal do koupelny k časovanému odvlhčovači - cca. 10h za den, tj. asi 9 Kč za rok, mínus to, co se zužitkuje jako vytápění domu - všechno se nakonec změní na teplo: světlo, mechanický pohyb.. a teplo se nakonec změní v nižší formu energie, pro kterou už nic nenajde využití, a to bude ta tepelná smrt vesmíru ). Pro náš byt(dům) by měla mít spotřebu 7W, tedy asi 150 Kč ročně (z toho větší část se zužitkuje ve formě vytápění, takže vadit to bude až v letních měsícíh, kdy přidá denně do pokoje asi 168W tepla, tedy asi jako dva lidé za hodinu jen svým pobytem).
- mimochodem, test se žvýkačkami dopadl pozitivně: podle paní hygienistky i pana zubaře mám velké zlepšení (paradoxně), takže není třeba "žvýkat Orbit po každém jídle".. vlastně je nemusíte žvýkat vůbec (půl roční test). Pokud by člověk jedl 5x za den a opravdu by po každém jídle měl alespoň jedno dražé použít, znamenalo by to 10 Kč za dva dny, tedy 1800 Kč za žvýkačky ročně! Upřímně, i kdybych měl alespoň jednou ročně kvůli tomu jít na zubní hygienu si nechat důkladně odstranit tu trošku zubního kamene, i tak ušetřím 1100 Kč (pokud budete mít štěstí, a najdete někoho, kdo "operuje" po 30 minutách, tak 1400 Kč)!
- naše kočičky zřejmě potvrdily teorii, že lidé jsou natolik líní, že ve světě nadbytku zmizí násilí. Důvod je jednoduchý: každý normálně uvažující člověk půjde cestou nejmenšího odporu, a když si může vybrat, zda získat něco zdarma jen na požádání a nebo zda pro to něco muset něco udělat (pracovat nebo někam jít, někoho zabít, okrást a pak to jít prodat do frcu), zvolí si kvůli lenosti verzi A. Kočičky udělaly to samé. Dřív 2 ze 3 lovily ptáky. Netrestali jsme je za to, neutratili jsme je. Dostávali jen hromadu jídla. Nejdřív přestaly lovit myši (taková myš se pak může kolem nich procházet a ty jen znechuceně odejdou). A letos už přestaly lovit i ptáky. Máme tu jednoho kosáka s chromou nohou, co se chodí živit na kosti (maso) a granule. To, že je užírá kočkám pod nosem, když spí vedle, to chápu. Ale že už kolem nich skáče i v době, kdy jsou vzhůru a jen na něj líně čumí, to už je pokrok. A když to dokázaly kočky (predátoři, masožravci, oportunisté), proč by to nemohlo fungovat i u lidí? Kočky teď 16-20 hodin denně spí, a hromady jídla už v nich spíš vyvolávají znechucení. Nesnaží se ho všechno sežrat jen proto, že je nebo aby ho nedostal někdo jiný, spíš se na nás při další porci dívají takovým tím pohledem: "jako vážně?"
![[Obrázek: elfmanlist.jpg]](http://www.imagehosting.cz/?v=elfmanlist.jpg)
)
Tak snad příští rok budeme rychlejší, staroušku.![[Obrázek: matkafinan.jpg]](http://www.imagehosting.cz/?v=matkafinan.jpg)
A jak vidno, není to jen o tom hnát se za co nejvíce penězi.
![[Obrázek: elfmanygy.jpg]](http://www.imagehosting.cz/?v=elfmanygy.jpg)
![[Obrázek: elfmanara.jpg]](http://www.imagehosting.cz/?v=elfmanara.jpg)
je svoboda projevu a možná ještě tak cestování (ovšem často omezená vaším příjmem, takže jakápak svoboda?), ale tu nepřináší kapitalismus, nýbrž demokracie. Lepší zboží rovněž ne vždy souvisí s kapitalismem, ale spíš s vědeckotechnickým pokrokem, a pochopitelně formou vlády (pokud je v čele státu idiot, nezachrání to žádný -ismus).![[Obrázek: elfmaneie.jpg]](http://www.imagehosting.cz/?v=elfmaneie.jpg)
![[Obrázek: spektrumpa.jpg]](http://www.imagehosting.cz/?v=spektrumpa.jpg)
![[Obrázek: spektrasve.jpg]](http://www.imagehosting.cz/?v=spektrasve.jpg)
![[Obrázek: elfmanjuj.jpg]](http://www.imagehosting.cz/?v=elfmanjuj.jpg)
![[Obrázek: elfmanrhr.jpg]](http://www.imagehosting.cz/?v=elfmanrhr.jpg)
