24.05.2013, 16:32
someone: Dokud zůstává u našich představ, tak si navzájem "nelezeme do zelí", alespoň myslím. Klidně může milion lidí milovat jednoho poníka.
Mě se Xenophilia líbila, bylo to tam hezky popsané a souhlasí to s mými představami. Já už jsem mnohokrát uvažoval o tom, jaké by to bylo, kdybych se mohl procházet po Equestrii. Dřív jsem měl pro vztahy jasnou hranici - jako člověk nanejvýš objímání poníků, drbání za uchem a tak podobně (prostě jen to, co bych dělal jako pouhý kamarád a teď nemám na mysli přátelství s výhodami), něco víc až po mé ponyfikaci. Pohrával jsem si samozřejmě i s myšlenkou humanizace poníků a vždycky jsem dospěl ke stejnému závěru - bylo by hezké, kdyby mě nějaký poník miloval natolik, že by se chtěl kvůli mně stát člověkem (a líbil by se mi zajisté i po přeměně), ale NE NE a NE! Poníci by měli zůstat poníky a pokud se někdo bude měnit, pak já.
No ale zpět ke vztahu člověk + poník. Přibližně v srpnu jsem si pro svou vlastní potřebu stvořil několik OC. Rozvíjel jsem fantazii, že se dostanu do nějakého neznámého města / vesnice v Equestrii bez bitu v kapse a tudíž tam budu muset na několik měsíců zůstat, než si vydělám třeba na jízdenku do Ponyvillu. A jedna pegaska z těch OC mě velice zaujala. Je to taková pohodářka, co si s ničím nedělá starosti, je chytrá a přátelská, a když je něco potřeba udělat, tak to udělá. Ale aby to nebyla úplná Mary Sue, dal jsem si záležet i na negativních vlastnostech, zlozvycích a nedokonalostech. A tak nějak jsem si uvědomil, že kdyby se někdy nějaký poník objevil tady ve světě lidí, tak právě ona by to snášela velice dobře, dokonce bez pomoci ostatních. A zamiloval jsem se do ní - možná i proto, že je díky té své nedokonalosti tak "dokonalá"; dokonce jsem jí i začal vymýšlet životní příběh a sledovat vývoj jejího charakteru, což obvykle nedělám, protože to ke svým fantaziím nepotřebuji. Miluju samozřejmě i další poníky (Fluttershy, Twilight, Celestii, Lunu, Lyru, ...) a těžko si vybrat, ale možná právě proto, že je tahle OC moje, jsem s představami vztahu člověk + poník nejvíc pokročil právě u ní.
Od té doby, co jsem se do ní zamiloval, pořád tak nějak čekám, že ji skutečně někdy potkám, a rozvíjím fantazie o našem skutečném životě. Včetně milostného vztahu, ale nejenom - v mých představách spolu jezdíme na výlety, pobývá s mou rodinou a přáteli, nebo třeba zůstane doma a čte si - prostě plnohodnotný vztah, kde jsou si partneři rovni. Já ji miluji hlavně pro její povahu, nicméně i její vzhled se mi líbí. A proč by se do mě zamilovala? Možná proto, že bych pro ni udělal první poslední, tak nějak je nám spolu dobře a tak podobně. Ve svým představách jsem dospěl tak daleko, že když chci, dokážu si představit její hebkou srst na těle a ještě hebčí na uších, dokonce i teplo jejího těla, když se ke mně v noci přitulí - je to velice příjemný pocit. (Zřejmě autosugesce - podvědomě při té představě roztáhnu povrchové cévy na místech, kde si myslím, že by se mě dotýkala; to prohřeje prostor pod peřinou rychleji než obvykle, neztrácím pak teplo vyzařováním a roztažené cévy prohřívají tkáň stejně, jako by se ohřívala od těla jiného teplokrevného tvora.)
Dlouhý příspěvek? Nejdůležitější odstavec:
Jako odlišný živočišný druh stále beru pohlavní styk za něco zakázaného, ale u téhle milé pegasky jsem svolil k láskyplným dotekům na hlavě, končetinách, zádech, hřívě a ocasu / vlasech a křídlech, což je zcela normální, ale dřív jsem si zakazoval jakékoliv, tedy i tyhle "nevinné" projevy lásky. Svolil jsem dokonce i k polibkům. A jsou to velice krásné polibky. Ostatně, po přečtení té přeložené kapitoly Xenophilie jsou ještě krásnější (dovedu si je živěji představit). Ale to je z fyzické roviny našeho vztahu všechno. Nicméně to by mi nebránilo zvát ji svou životní družkou a považovat se za zadaného. A co na tom že by úřady náš sňatek neuznaly? My bychom si ho uznali mezi sebou a na tom by záleželo.
Asi bych měl docela problém, kdybych byl někdy postaven před rozhodnutí vybrat si mezi ní a Fluttershy. Možná bych se zamiloval i do dalších poníků, kdybych měl možnost je poznat lépe než jen z obrazovky. Ale přesto bych radši řešil takovéhle dilema než vůbec žádného poníka nepotkat. Ale to už je mimo téma...
A ještě jedna věc... rád odpočívám v podobné poloze, jako je tahle: http://spittfireart.deviantart.com/art/C...-356593236 Je to velice příjemné a dělám to už kolik let, jenom ten poník mi k tomu pořád nějak chybí.
Mě se Xenophilia líbila, bylo to tam hezky popsané a souhlasí to s mými představami. Já už jsem mnohokrát uvažoval o tom, jaké by to bylo, kdybych se mohl procházet po Equestrii. Dřív jsem měl pro vztahy jasnou hranici - jako člověk nanejvýš objímání poníků, drbání za uchem a tak podobně (prostě jen to, co bych dělal jako pouhý kamarád a teď nemám na mysli přátelství s výhodami), něco víc až po mé ponyfikaci. Pohrával jsem si samozřejmě i s myšlenkou humanizace poníků a vždycky jsem dospěl ke stejnému závěru - bylo by hezké, kdyby mě nějaký poník miloval natolik, že by se chtěl kvůli mně stát člověkem (a líbil by se mi zajisté i po přeměně), ale NE NE a NE! Poníci by měli zůstat poníky a pokud se někdo bude měnit, pak já.
No ale zpět ke vztahu člověk + poník. Přibližně v srpnu jsem si pro svou vlastní potřebu stvořil několik OC. Rozvíjel jsem fantazii, že se dostanu do nějakého neznámého města / vesnice v Equestrii bez bitu v kapse a tudíž tam budu muset na několik měsíců zůstat, než si vydělám třeba na jízdenku do Ponyvillu. A jedna pegaska z těch OC mě velice zaujala. Je to taková pohodářka, co si s ničím nedělá starosti, je chytrá a přátelská, a když je něco potřeba udělat, tak to udělá. Ale aby to nebyla úplná Mary Sue, dal jsem si záležet i na negativních vlastnostech, zlozvycích a nedokonalostech. A tak nějak jsem si uvědomil, že kdyby se někdy nějaký poník objevil tady ve světě lidí, tak právě ona by to snášela velice dobře, dokonce bez pomoci ostatních. A zamiloval jsem se do ní - možná i proto, že je díky té své nedokonalosti tak "dokonalá"; dokonce jsem jí i začal vymýšlet životní příběh a sledovat vývoj jejího charakteru, což obvykle nedělám, protože to ke svým fantaziím nepotřebuji. Miluju samozřejmě i další poníky (Fluttershy, Twilight, Celestii, Lunu, Lyru, ...) a těžko si vybrat, ale možná právě proto, že je tahle OC moje, jsem s představami vztahu člověk + poník nejvíc pokročil právě u ní.
Od té doby, co jsem se do ní zamiloval, pořád tak nějak čekám, že ji skutečně někdy potkám, a rozvíjím fantazie o našem skutečném životě. Včetně milostného vztahu, ale nejenom - v mých představách spolu jezdíme na výlety, pobývá s mou rodinou a přáteli, nebo třeba zůstane doma a čte si - prostě plnohodnotný vztah, kde jsou si partneři rovni. Já ji miluji hlavně pro její povahu, nicméně i její vzhled se mi líbí. A proč by se do mě zamilovala? Možná proto, že bych pro ni udělal první poslední, tak nějak je nám spolu dobře a tak podobně. Ve svým představách jsem dospěl tak daleko, že když chci, dokážu si představit její hebkou srst na těle a ještě hebčí na uších, dokonce i teplo jejího těla, když se ke mně v noci přitulí - je to velice příjemný pocit. (Zřejmě autosugesce - podvědomě při té představě roztáhnu povrchové cévy na místech, kde si myslím, že by se mě dotýkala; to prohřeje prostor pod peřinou rychleji než obvykle, neztrácím pak teplo vyzařováním a roztažené cévy prohřívají tkáň stejně, jako by se ohřívala od těla jiného teplokrevného tvora.)
Dlouhý příspěvek? Nejdůležitější odstavec:
Jako odlišný živočišný druh stále beru pohlavní styk za něco zakázaného, ale u téhle milé pegasky jsem svolil k láskyplným dotekům na hlavě, končetinách, zádech, hřívě a ocasu / vlasech a křídlech, což je zcela normální, ale dřív jsem si zakazoval jakékoliv, tedy i tyhle "nevinné" projevy lásky. Svolil jsem dokonce i k polibkům. A jsou to velice krásné polibky. Ostatně, po přečtení té přeložené kapitoly Xenophilie jsou ještě krásnější (dovedu si je živěji představit). Ale to je z fyzické roviny našeho vztahu všechno. Nicméně to by mi nebránilo zvát ji svou životní družkou a považovat se za zadaného. A co na tom že by úřady náš sňatek neuznaly? My bychom si ho uznali mezi sebou a na tom by záleželo.
Asi bych měl docela problém, kdybych byl někdy postaven před rozhodnutí vybrat si mezi ní a Fluttershy. Možná bych se zamiloval i do dalších poníků, kdybych měl možnost je poznat lépe než jen z obrazovky. Ale přesto bych radši řešil takovéhle dilema než vůbec žádného poníka nepotkat. Ale to už je mimo téma...
A ještě jedna věc... rád odpočívám v podobné poloze, jako je tahle: http://spittfireart.deviantart.com/art/C...-356593236 Je to velice příjemné a dělám to už kolik let, jenom ten poník mi k tomu pořád nějak chybí.
In Equestria and Jamis we trust. Yay!
♫ Life in Czequestria shimmers... ♫
♫ Life in Czequestria shimmers... ♫