12.07.2013, 20:02
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 12.07.2013, 20:08 uživatelem Honzdir. Edited 5 times in total.)
Takže Feedback Time!
tl;dr: Pink Fluffy Unicorn Dancing On Rainbow
Můj druhý con (první byl Pragáč, kde jsem se s bronies poprvé naživo setkal) dopadl úplně jinak, než jsem čekal... Bylo to tak o 200% cooler, než jsem si to představoval
Potkal jsem nové úžasné lidi, poznal jsem, kdo že se to skrývá za některými těmi přezdívkami na fóru a IRC. Dokonce mě někteří překvapili tím, jak se nakonec vyjevili a to jak kladně, tak i negativně.
Být na conu už od začátku bylo velmi vyčerpávající a ještě více vyčerpávající bylo být celou tu dobu až do poslední přednášky v cosplayi. Ale o cosplayi až později. Přijel jsem na con už docela nachlazený, což byla škoda, protože to mě také docela obíralo o energii, ale nezabránilo mi to v tom užít si celý festival naplno.
(A snad nejsem ten, kdo roznesl právě hromadně probíhající KriplCon)
K mému vlastnímu překvapení jsem před PoníConem na přednášky příliš nechodil, protože jsem nechtěl promeškat jedinou chvíli, kterou bych jinak mohl strávit s přáteli.
Ale to v menší míře bylo i na PoníConu. Rozhodně bych potřeboval, aby FFko trvalo ještě tak týden navíc, protože času bylo vážně málo
Naštěstí ale bylo dost času na cosplay. Cosplay jsem měl už od prvního večera, kdy jsme přijeli na con. Bylo to pro mě i poprvé, co jsem na sebe vůbec nějaký cosplay vzal a hrozně mě potěšily všechny pozitivní reakce a překvapivě si nepamatuju žádnou vysloveně negativní reakci. Rozhodně mě bavila pozornost, kterou jsem na sebe přitahoval a bavilo mě mluvit o tom s lidmi a taky si s nimi případně hrát, což bylo ale nejvíc s ostatními cosplayery
Přispěl jsem tím duhovým vzezřením však asi i k tomu, že se vyhlásil Lov na poníky, což byla mimochodem úžasná akce, jejíž vznik mě hodně překvapil, když to i Vašek Pravda schválil
První dny trvaly vždy úplnou věčnost, ale čím víc se blížil PoníCon, tím se čas zrychloval. Ani jsem nestačil říct: "In 10 seconds flat" a věšel jsem vlaječky v místnosti pro Galavečer. Uteklo to hrozně rychle, ale na samotný večer pro mě šel čas zase úplně jinak. Kdo mě tam viděl, nebo se se mnou bavil, tak ví....
Skok na další den ráno - věc, kterou s pobavením budu asi ještě dlouho vyprávět. Chtěl jsem pomáhat s přípravou místnosti, takže s vylepováním pony plakátů a podobně a řekl jsem Jamisovi, ať mě probudí až se půjde ta místnost někdy kolem 7, nebo 8 ráno připravovat. Jenže jsem si trošku protáhl Gala afterparty a šel jsem spát kolem 5. ráno... Najednou v 9:30 cítím lehké šťouchnutí do ruky od Jamise se slovy: "Honzdire, vstávej, za půl hodiny přednášíš"
Byly to i moje první přednášky na jakémkoliv conu, tak doufám, že jsem se příliš nezadrhával a že se vám, kteří jste na ně dorazily, líbily
Co musím zmínit - Jamisova přednáška o 'Bronies napříč Evropou' a hlavně její závěr a to předání Friendship ticket na Gala. Nikdy bych nečekal, že se v životě (a to dokonce ani mezi bronies) setkám s tím, že někdo udělá něco tak dechberoucího z naprosto nezištných důvodů, a to z důvodu přátelství. Veškerý potlesk Jamisovi! Zasloužíš si mít své jméno vytesané na seznamu těch nejlepších lidí
Thank you for being different
PoníCon uběhl jako voda, KriplCon se rozjel na plné obrátky, spánkový deficit na pár dní dopředu a ani jsem se nenadál a byl čas jet domů... Vůbec se mi nechtělo, bylo to nepříjemné loučení. Odjezd ze světa, kde mi každý rozuměl do světa, kde se denně střetávám s nepochopením. Nakonec jsme se dohodli, že zaženeme DepCon a půjdeme ještě na FF After-party do hospody a ač jsem tam čtvrtinu doby spal, protože mě nedostatek energie prostě přemohl, tak to bylo super. Jen mě mrzelo, že jsem nemohl zůstat v Praze na další After-after party a after-after-after party a after-after-after-after....
Tento týden v Chotěboři pro mě byl obrovský zážitek a nemůžu se dočkat, až se s vámi všemi znovu uvidím a snad příště stihnu věci, které jsem nestihl letos
Fotky dodám asi až mi skončí DepCon, protože teď celé dny jen neproduktivně polehávám u počítače a čumím do zdi a nemám sílu tu složku s fotkami ani otevřít... [spoiler: Už aby bylo Gala]
Edit: A jak to teď čtu, tak jsem ještě stále nevyjádřil veškeré své pocity... Asi společně s třídením fotek sepíšu něco delšího
tl;dr: Pink Fluffy Unicorn Dancing On Rainbow
Můj druhý con (první byl Pragáč, kde jsem se s bronies poprvé naživo setkal) dopadl úplně jinak, než jsem čekal... Bylo to tak o 200% cooler, než jsem si to představoval
Potkal jsem nové úžasné lidi, poznal jsem, kdo že se to skrývá za některými těmi přezdívkami na fóru a IRC. Dokonce mě někteří překvapili tím, jak se nakonec vyjevili a to jak kladně, tak i negativně.
Být na conu už od začátku bylo velmi vyčerpávající a ještě více vyčerpávající bylo být celou tu dobu až do poslední přednášky v cosplayi. Ale o cosplayi až později. Přijel jsem na con už docela nachlazený, což byla škoda, protože to mě také docela obíralo o energii, ale nezabránilo mi to v tom užít si celý festival naplno.
(A snad nejsem ten, kdo roznesl právě hromadně probíhající KriplCon) K mému vlastnímu překvapení jsem před PoníConem na přednášky příliš nechodil, protože jsem nechtěl promeškat jedinou chvíli, kterou bych jinak mohl strávit s přáteli.
Ale to v menší míře bylo i na PoníConu. Rozhodně bych potřeboval, aby FFko trvalo ještě tak týden navíc, protože času bylo vážně málo Naštěstí ale bylo dost času na cosplay. Cosplay jsem měl už od prvního večera, kdy jsme přijeli na con. Bylo to pro mě i poprvé, co jsem na sebe vůbec nějaký cosplay vzal a hrozně mě potěšily všechny pozitivní reakce a překvapivě si nepamatuju žádnou vysloveně negativní reakci. Rozhodně mě bavila pozornost, kterou jsem na sebe přitahoval a bavilo mě mluvit o tom s lidmi a taky si s nimi případně hrát, což bylo ale nejvíc s ostatními cosplayery
Přispěl jsem tím duhovým vzezřením však asi i k tomu, že se vyhlásil Lov na poníky, což byla mimochodem úžasná akce, jejíž vznik mě hodně překvapil, když to i Vašek Pravda schválil
První dny trvaly vždy úplnou věčnost, ale čím víc se blížil PoníCon, tím se čas zrychloval. Ani jsem nestačil říct: "In 10 seconds flat" a věšel jsem vlaječky v místnosti pro Galavečer. Uteklo to hrozně rychle, ale na samotný večer pro mě šel čas zase úplně jinak. Kdo mě tam viděl, nebo se se mnou bavil, tak ví....
Skok na další den ráno - věc, kterou s pobavením budu asi ještě dlouho vyprávět. Chtěl jsem pomáhat s přípravou místnosti, takže s vylepováním pony plakátů a podobně a řekl jsem Jamisovi, ať mě probudí až se půjde ta místnost někdy kolem 7, nebo 8 ráno připravovat. Jenže jsem si trošku protáhl Gala afterparty a šel jsem spát kolem 5. ráno... Najednou v 9:30 cítím lehké šťouchnutí do ruky od Jamise se slovy: "Honzdire, vstávej, za půl hodiny přednášíš"
Byly to i moje první přednášky na jakémkoliv conu, tak doufám, že jsem se příliš nezadrhával a že se vám, kteří jste na ně dorazily, líbily
Co musím zmínit - Jamisova přednáška o 'Bronies napříč Evropou' a hlavně její závěr a to předání Friendship ticket na Gala. Nikdy bych nečekal, že se v životě (a to dokonce ani mezi bronies) setkám s tím, že někdo udělá něco tak dechberoucího z naprosto nezištných důvodů, a to z důvodu přátelství. Veškerý potlesk Jamisovi! Zasloužíš si mít své jméno vytesané na seznamu těch nejlepších lidí
Thank you for being different PoníCon uběhl jako voda, KriplCon se rozjel na plné obrátky, spánkový deficit na pár dní dopředu a ani jsem se nenadál a byl čas jet domů... Vůbec se mi nechtělo, bylo to nepříjemné loučení. Odjezd ze světa, kde mi každý rozuměl do světa, kde se denně střetávám s nepochopením. Nakonec jsme se dohodli, že zaženeme DepCon a půjdeme ještě na FF After-party do hospody a ač jsem tam čtvrtinu doby spal, protože mě nedostatek energie prostě přemohl, tak to bylo super. Jen mě mrzelo, že jsem nemohl zůstat v Praze na další After-after party a after-after-after party a after-after-after-after....
Tento týden v Chotěboři pro mě byl obrovský zážitek a nemůžu se dočkat, až se s vámi všemi znovu uvidím a snad příště stihnu věci, které jsem nestihl letos
Fotky dodám asi až mi skončí DepCon, protože teď celé dny jen neproduktivně polehávám u počítače a čumím do zdi a nemám sílu tu složku s fotkami ani otevřít... [spoiler: Už aby bylo Gala]
Edit: A jak to teď čtu, tak jsem ještě stále nevyjádřil veškeré své pocity... Asi společně s třídením fotek sepíšu něco delšího
It takes a long time to realize how truly miserable you are, even longer to see it doesn't have to be that way.
Only after you give up everything can you begin to find a way to be happy.
Only after you give up everything can you begin to find a way to be happy.