26.03.2014, 15:21
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 26.03.2014, 15:45 uživatelem Elevea. Edited 2 times in total.)
Vesmír nemusí mít hranice a přitom může být omezený. Už jenom z matematického principu uzavřených číselných řad. Běžný uživatel to zná jako přetečení u počítačových proměnných. Příklad - 9+1=0. Žádné omezení nám nehrozí. Můžeme přičítat do nekonečna.
Ale z jiného soudku - řekněme, že struny vibrují v jedenácti prostorových dimenzích. Pokud přijmeme fakt, že by toto byl základní set rozměrů vesmíru, pak něco, řekněme vesmír nultého řádu, má jedenáct prostorových rozměrů. Za použití singularit se můžeme dostat na vesmír sedmé derivace prostoru - trojrozměrný vesmír, což je ten náš. Přesto nejzákladnější částice si zachovají vlastnosti částic z nultého vesmíru, akorát jejich vibraci v dalších rozměrech nevidíme.
A to mi učitelka matiky na gymplu říkala, že reálný svět nezná vyšší, jak druhou derivaci. Amatérka
.
Ale z jiného soudku - řekněme, že struny vibrují v jedenácti prostorových dimenzích. Pokud přijmeme fakt, že by toto byl základní set rozměrů vesmíru, pak něco, řekněme vesmír nultého řádu, má jedenáct prostorových rozměrů. Za použití singularit se můžeme dostat na vesmír sedmé derivace prostoru - trojrozměrný vesmír, což je ten náš. Přesto nejzákladnější částice si zachovají vlastnosti částic z nultého vesmíru, akorát jejich vibraci v dalších rozměrech nevidíme.
A to mi učitelka matiky na gymplu říkala, že reálný svět nezná vyšší, jak druhou derivaci. Amatérka
.
Elevea zdejší, Elevea webový
Ten, kdo historii nezná, je nucen ji opakovat. Ten, kdo historii nemaže, je nucen ji vysvětlovat.
Sborník, sborník, sborník!
Ten, kdo historii nezná, je nucen ji opakovat. Ten, kdo historii nemaže, je nucen ji vysvětlovat.
Sborník, sborník, sborník!