22.06.2014, 04:28
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 22.06.2014, 04:36 uživatelem Elevea. Edited 1 time in total.)
Jistě, že sem můžeš napsat, že se ti to nelíbí. To nezpochybňuji.
Drobná poznámka ke Stoličkovi (Stoličce? ): Tyhle diskuze vždycky rozproudí vášně. Předpokládám, že s tím počítáš.
A nyní k Bluestormovým argumentům...
Komunismus je uměle vytvořená myšlenka organizace utopického beztřídního státu. Vznikla jako reakce na tehdy vzniknuvší (a dodnes v měkké formě trvající) kapitalistickou formu ekonomiky ve státech, jež jsou dnes nazývány západem. Během průmyslové revoluce totiž došlo k v té době neznámým jevům, se kterými se tehdejší společnost nedokázala vyrovnat.
Mezi tyto jevy patří především sociální nejistota. Zatímco za feudalismu bylo obyvatelstvo nějakým způsobem vázáno k půdě a jiným statkům, protože feudálové se o něj nějakým způsobem starali (samozřejmě, neplatilo to úplně), setkali se v nové době lidé s faktem, že jsou prakticky bez majetku a možnosti, jak se zaopatřit v případě, že se stanou nezaměstnanými. Dnes je tento problém řešen sociálním polštářem, který vzniknul jako reakce právě na rozvoj socialistických ekonomik. Kdyby neexistovala alternativa v komunistické myšlence, je pravděpodobné, že by sociální systém nikdy nevzniknul. Typickým příkladem je právě Čína, kde se sociální systém teprve buduje. Výsledkem jsou milionové bouře, o kterých se v televizi nemluví a v novinách nepíše, protože jsou tak časté a vůči velikosti Číny tak zanedbatelné.
Pokud jde o zřízení, která se nazývají komunistická, KLDR se může nazývat jak chce. Jde o vojenskou rodinou juntu. Co se Kuby týče, jde o velmi specifickou záležitost. Ten stát je pod embargem půlky světa a ještě nějaký pátek bude. USA jej považuje za zlobivý periferní stát stejně, jako Čína považuje za zlobivý Taiwan.
Obecně se socialismus s cílem komunistického zřízení prosadil ve státech, které si prošly diktátorským režimem nebo nějakým sociálním šokem. Takže zatímco například v Británii se o komunismu mluvilo a výsledkem byl sociální stát, v Rusku, na Kubě, ve Vietnamu a v dalších státech došlo přímo k revolucím. Dle mě k revolucím oprávněným. Romantické filmy od Disneyho nemohou zakrýt fakt, že carské Rusko prostě svoje obyvatelstvo terorizovalo. Miliony lidí byly zotročeny a často žily jako zvířata a otroci. Běžně se s nimi obchodovalo. Tohle měla revoluce změnit a změnila.
Lenin se samozřejmě do Ruska nedostal jen tak náhodou. Byl tam propuštěn z vězení tehdejšími mocnostmi osy, aby provedl revoluci a uzavřel na východní frontě příměří, což se nakonec stalo.
Obecně u komunismu je problém ten, že se nelíbí lidem, u nichž by došlo v případě stáního převratu ke ztrátě postavení. Tito lidé drží banky (britští invetoři v Rusku přišli o neskutečné peníze, které nový stát odmítl vyplatit), média a velké množství majetku (a tím se myslí především výrobní prostředky). Takoví lidé proti komunismu budou vždycky brojit a démonizovat ho. Je jedno, jestli ke svému přišli vlastními schopnostmi nebo dědictvím. Jenom blbec nebo fanatik by se vzdal svého společenského statusu. Tedy dnes. V dobách vzniku myšlenky komunismu se stávalo, že se majetní lidé dobrovolně svého majetku v rámci komun vzdávali. Především v Británii a Francii.
Komunismus je postaven na demokracii. Je ale jiného typu, než ji známe dnes. V komunistickém zřízení je řízení státu řešeno skrz několik vrstev zástupců. Je postaveno na dělnických svazech, které své zástupce delegují na orgány místní moci, jež delegují své zástupce výše. Princip tohoto systému je vymyšlen tak, aby bylo možné v případě chyby zastupitele nebo jeho zneužití moci jej bezodkladně odvolat. Žádné nové volby. Prostě okamžitá výměna zástupce. Paradoxní je to, že vliv na moc mají v tomto systému vlády jen pracující lidé. Je to docela vtipné, když poslouchám lidi, jak nadávají na takzvaná nemakačenka a zároveň na komunismus. Přitom komunismus tento problém řeší a docela efektivně (alespoň dle teorie).
Co se týče toho, co Bluestorm napsal... Popsal normalizaci. Nic víc, nic míň. To už nešlo ani o socialismus jako takový, ale o fašizaci našeho státu pod dohledem ze zahraničí. Rok 1968 byl z hlediska SSSR katastrofou na všech úrovních politické moci. Ani my jsme neztratili tolik, jako Sovětský svaz tím, že nás obsadil. Celosvětově drtivá většina sympatizantů komunizmu odhodila červené trikoty a zařadila se do svého chlívečku ve svém malém státě. Nejen voliči, ale i většina aktivních politiků i tajných agentů tehdy přestala s Ruskem komunikovat a výsledkem bylo to, že se revoluce zastavila. Rok 1968 je přelomový tím, že od té doby nedošlo k žádnému významnému rozvoji myšlenek a systém začal upadat ve většině zemí východního bloku.
Je paradoxem, že Pražské jaro bylo původně jen kulturní akcí, která měla účel upozornit vládnoucí garnituru na chyby ve vládě a prosadit změny v přístupu k právům a svobodám. O nějaké ekonomice se tehdy nejednalo. Systém řízení ekonomiky měl být stále centrální. Lidem to vyhovovalo. Chtěli si jen svobodně pokecat a mít možnost podívat se ven. Stejně jako v roce 1989.
Nedávno jsem četl o tom, že během pádu Berlínské zdi volala Thatcherová Gorbačovi, aby si udělal v Berlíně pořádek. Obávala se obřích přílivových vln uprchlíků. Stejně jako dnes necháváme potápět desítky lodí uprchlíků ročně ve středozemním moři, aby se nedostali do Evropy, i tehdy západní mocnosti nestály o naši volnost pohybu. Západní pohled na svobodu lidí je jen omezen na svobodu jejich vlastních občanů. Jediný rozdíl je v tom, že teď stavíme ostnatý drát na delší hranici EU proti přistěhovalcům. Toliko ke svobodě pohybu.
Co se týče přístupu k západním věcem... Tam byl jiný problém. Systém obchodutehdejšího zřízení byl založen na vyrovnaném zahraničním obchodě. Tedy ne schodek dovozu nebo vývozu. Ne, že bychom nechtěli vyvážet více, ale byl pevně určen vnitřní kurs měny. Bylo to samozřejmě z politického důvodu, abychom ukázali, jak máme silnou ekonomiku. Jen si vzpomeňte na pád Klausovy vlády. Došlo k tomu z důvodu fiskálního uvolnění kursu koruny. Výsledek byl pád jak brno. Omezený přísun valut tedy byl zase omezeně vydáván. Ale pozor. Pokud jste chtěli do zahraničí, zažádali jste si o devizový příslib a ty peníze jste dostali zdarma. Vaše korunky zůstaly doma a vy jste měli v ruce marky, které jste mohli (vlastně museli, protože po návratu jste byli povinni vrátit, co vám zbylo) utratit. Zbylé peníze se používaly přednostně na nákup v národohospodářském zájmu. Tedy když bylo třeba koupit ze zahraničí počítač pro škodovku, třeba, tak dostal přednost před barevnou televizí značky sony pro dělníka.
No, ale samozřejmě můžou tu být i jiné argumenty. Běžte si do obchodu koupit xbox one a uvidíme, jak pochodíte. V lepším případě máte strejčka v emerice nebo v německu a ten vám to koupí a pošle. To, že nám ze západu prodávají zboží, které už u nich nechtějí, je vám doufám jasné. O nějakém volném trhu se taky mluvit nedá.
Uf, to jsem se rozepsal. No nic, du spát. Těším se na tvou polemiku, Bluestorme.
Doufám, že nenapíšeš, že jsem demagogem. Snažím se rozumně diskutovat...
Drobná poznámka ke Stoličkovi (Stoličce? ): Tyhle diskuze vždycky rozproudí vášně. Předpokládám, že s tím počítáš.
A nyní k Bluestormovým argumentům...
Komunismus je uměle vytvořená myšlenka organizace utopického beztřídního státu. Vznikla jako reakce na tehdy vzniknuvší (a dodnes v měkké formě trvající) kapitalistickou formu ekonomiky ve státech, jež jsou dnes nazývány západem. Během průmyslové revoluce totiž došlo k v té době neznámým jevům, se kterými se tehdejší společnost nedokázala vyrovnat.
Mezi tyto jevy patří především sociální nejistota. Zatímco za feudalismu bylo obyvatelstvo nějakým způsobem vázáno k půdě a jiným statkům, protože feudálové se o něj nějakým způsobem starali (samozřejmě, neplatilo to úplně), setkali se v nové době lidé s faktem, že jsou prakticky bez majetku a možnosti, jak se zaopatřit v případě, že se stanou nezaměstnanými. Dnes je tento problém řešen sociálním polštářem, který vzniknul jako reakce právě na rozvoj socialistických ekonomik. Kdyby neexistovala alternativa v komunistické myšlence, je pravděpodobné, že by sociální systém nikdy nevzniknul. Typickým příkladem je právě Čína, kde se sociální systém teprve buduje. Výsledkem jsou milionové bouře, o kterých se v televizi nemluví a v novinách nepíše, protože jsou tak časté a vůči velikosti Číny tak zanedbatelné.
Pokud jde o zřízení, která se nazývají komunistická, KLDR se může nazývat jak chce. Jde o vojenskou rodinou juntu. Co se Kuby týče, jde o velmi specifickou záležitost. Ten stát je pod embargem půlky světa a ještě nějaký pátek bude. USA jej považuje za zlobivý periferní stát stejně, jako Čína považuje za zlobivý Taiwan.
Obecně se socialismus s cílem komunistického zřízení prosadil ve státech, které si prošly diktátorským režimem nebo nějakým sociálním šokem. Takže zatímco například v Británii se o komunismu mluvilo a výsledkem byl sociální stát, v Rusku, na Kubě, ve Vietnamu a v dalších státech došlo přímo k revolucím. Dle mě k revolucím oprávněným. Romantické filmy od Disneyho nemohou zakrýt fakt, že carské Rusko prostě svoje obyvatelstvo terorizovalo. Miliony lidí byly zotročeny a často žily jako zvířata a otroci. Běžně se s nimi obchodovalo. Tohle měla revoluce změnit a změnila.
Lenin se samozřejmě do Ruska nedostal jen tak náhodou. Byl tam propuštěn z vězení tehdejšími mocnostmi osy, aby provedl revoluci a uzavřel na východní frontě příměří, což se nakonec stalo.
Obecně u komunismu je problém ten, že se nelíbí lidem, u nichž by došlo v případě stáního převratu ke ztrátě postavení. Tito lidé drží banky (britští invetoři v Rusku přišli o neskutečné peníze, které nový stát odmítl vyplatit), média a velké množství majetku (a tím se myslí především výrobní prostředky). Takoví lidé proti komunismu budou vždycky brojit a démonizovat ho. Je jedno, jestli ke svému přišli vlastními schopnostmi nebo dědictvím. Jenom blbec nebo fanatik by se vzdal svého společenského statusu. Tedy dnes. V dobách vzniku myšlenky komunismu se stávalo, že se majetní lidé dobrovolně svého majetku v rámci komun vzdávali. Především v Británii a Francii.
Komunismus je postaven na demokracii. Je ale jiného typu, než ji známe dnes. V komunistickém zřízení je řízení státu řešeno skrz několik vrstev zástupců. Je postaveno na dělnických svazech, které své zástupce delegují na orgány místní moci, jež delegují své zástupce výše. Princip tohoto systému je vymyšlen tak, aby bylo možné v případě chyby zastupitele nebo jeho zneužití moci jej bezodkladně odvolat. Žádné nové volby. Prostě okamžitá výměna zástupce. Paradoxní je to, že vliv na moc mají v tomto systému vlády jen pracující lidé. Je to docela vtipné, když poslouchám lidi, jak nadávají na takzvaná nemakačenka a zároveň na komunismus. Přitom komunismus tento problém řeší a docela efektivně (alespoň dle teorie).
Co se týče toho, co Bluestorm napsal... Popsal normalizaci. Nic víc, nic míň. To už nešlo ani o socialismus jako takový, ale o fašizaci našeho státu pod dohledem ze zahraničí. Rok 1968 byl z hlediska SSSR katastrofou na všech úrovních politické moci. Ani my jsme neztratili tolik, jako Sovětský svaz tím, že nás obsadil. Celosvětově drtivá většina sympatizantů komunizmu odhodila červené trikoty a zařadila se do svého chlívečku ve svém malém státě. Nejen voliči, ale i většina aktivních politiků i tajných agentů tehdy přestala s Ruskem komunikovat a výsledkem bylo to, že se revoluce zastavila. Rok 1968 je přelomový tím, že od té doby nedošlo k žádnému významnému rozvoji myšlenek a systém začal upadat ve většině zemí východního bloku.
Je paradoxem, že Pražské jaro bylo původně jen kulturní akcí, která měla účel upozornit vládnoucí garnituru na chyby ve vládě a prosadit změny v přístupu k právům a svobodám. O nějaké ekonomice se tehdy nejednalo. Systém řízení ekonomiky měl být stále centrální. Lidem to vyhovovalo. Chtěli si jen svobodně pokecat a mít možnost podívat se ven. Stejně jako v roce 1989.
Nedávno jsem četl o tom, že během pádu Berlínské zdi volala Thatcherová Gorbačovi, aby si udělal v Berlíně pořádek. Obávala se obřích přílivových vln uprchlíků. Stejně jako dnes necháváme potápět desítky lodí uprchlíků ročně ve středozemním moři, aby se nedostali do Evropy, i tehdy západní mocnosti nestály o naši volnost pohybu. Západní pohled na svobodu lidí je jen omezen na svobodu jejich vlastních občanů. Jediný rozdíl je v tom, že teď stavíme ostnatý drát na delší hranici EU proti přistěhovalcům. Toliko ke svobodě pohybu.
Co se týče přístupu k západním věcem... Tam byl jiný problém. Systém obchodutehdejšího zřízení byl založen na vyrovnaném zahraničním obchodě. Tedy ne schodek dovozu nebo vývozu. Ne, že bychom nechtěli vyvážet více, ale byl pevně určen vnitřní kurs měny. Bylo to samozřejmě z politického důvodu, abychom ukázali, jak máme silnou ekonomiku. Jen si vzpomeňte na pád Klausovy vlády. Došlo k tomu z důvodu fiskálního uvolnění kursu koruny. Výsledek byl pád jak brno. Omezený přísun valut tedy byl zase omezeně vydáván. Ale pozor. Pokud jste chtěli do zahraničí, zažádali jste si o devizový příslib a ty peníze jste dostali zdarma. Vaše korunky zůstaly doma a vy jste měli v ruce marky, které jste mohli (vlastně museli, protože po návratu jste byli povinni vrátit, co vám zbylo) utratit. Zbylé peníze se používaly přednostně na nákup v národohospodářském zájmu. Tedy když bylo třeba koupit ze zahraničí počítač pro škodovku, třeba, tak dostal přednost před barevnou televizí značky sony pro dělníka.
No, ale samozřejmě můžou tu být i jiné argumenty. Běžte si do obchodu koupit xbox one a uvidíme, jak pochodíte. V lepším případě máte strejčka v emerice nebo v německu a ten vám to koupí a pošle. To, že nám ze západu prodávají zboží, které už u nich nechtějí, je vám doufám jasné. O nějakém volném trhu se taky mluvit nedá.
Uf, to jsem se rozepsal. No nic, du spát. Těším se na tvou polemiku, Bluestorme.
Doufám, že nenapíšeš, že jsem demagogem. Snažím se rozumně diskutovat...
Elevea zdejší, Elevea webový
Ten, kdo historii nezná, je nucen ji opakovat. Ten, kdo historii nemaže, je nucen ji vysvětlovat.
Sborník, sborník, sborník!
Ten, kdo historii nezná, je nucen ji opakovat. Ten, kdo historii nemaže, je nucen ji vysvětlovat.
Sborník, sborník, sborník!