Komunismus

[Elevea]

2Discordian: Předpokládám, že Herbert to spíš napsal jako varování, kam až to musí zajít, aby komunismus principielně fungoval. Myslím, že tím dost komunistů zaskočil. Když si představíš, že ve svých knížkách (mám teda zatím jenom přečtenou ságu Duny a tohle) víceméně demokracii nepropaguje, vlastně ani nezmiňuje, uděláš si o něm rychle názor. Henlein třeba operoval s myšlenkou transformace demokracie do vojenské diktatury s demokratickými prvky (Hvězdná pěchota), ale stejně jako Marx, tak i on se snažil svoje pohnutky vyložit. Není to tedy bezbřehá směsice propagandy a krve, jak byl natočený film, ale politický rozbor teoretického zřízení. Nejblíž k tomu jsou v tento okamžik asi Egypťani .
Když si zajdeš do hospody a dáš hovor s lidma, často stačí i kámoši (důležité je, aby se nebáli mluvit), tak zjistíš, že většina by z fleku udělala puč a zařídila by to jinak. Netušíš, kolik v České republice po hospodách vysedává skvělých diktátorů. Ty lidi netuší, co je to republika a jakými principy se řídí. Naštěstí to vědí aspoň naši poslanci (fakt si myslíte, že byste aktivní pobyt ve sněmovně zvládli vy sami?).
Vidím to i tady na fóru. Spousta zde přítomných nemá ani šajna, v čem vlastně žijí, jak to funguje, co se od nich očekává a podobně. Kdyby byl daný člověk zvolený, půlka by se snažila vést stát jako firmu, zatímco druhá by z toho udělala nějakou formu diktatury. Vy jste si nevšimnuli, jak Babiš zvadnul po zvolení do sněmovny? To je přesně ten šok člověka, který si mohl dovolit vynadat každému, koho potkal, a najednou mu nějaký poslanec něco vpálí do ksichtu a prostě on s tím nic nenadělá. Najednou se v člověku ukáže i nějaká pokora a hlavně myslí na to, co říká .
Kdysi jsem četl rozhovor jednoho politologa o tom, proč lidé inklinují k diktaturám. Ohlédněme teď od toho, že demokracie je vlastně diktatura většiny. Ten maník to řekl jasně - ta babka v Itálii, co si pamatuje Mussoliniho, ví, že je zatáhnul do války, a že kvůli němu zemřelo moc lidí, ale byl tehdy pořádek. Stejně tak to bylo ve Španělsku a Portugalsku, které si udržovaly dlouho po druhé světové válce status neutrality a stejně tak to bylo i dlouhou dobu u nás. Lidi prostě chtějí mít především klid (což znamená, že policajti mají moc buzerovat ty, kteří porušují zákony). Tohle se v demokracii nestane, protože pořád máte možnost desetkrát se odvolat a nakonec potrestají policajta, protože udělal chybu a někde se nechoval podle demokratického protokolu.

Pamatuju se na stížnost jednoho Slováka v mé bývalé práci, že máme všude v obci padesát. To si jako stěžoval na to, že nemůže mít delší brzdnou dráhu a zpožděné reakce? Já vím, že jezdit pomalu je otrava, ale má to důvod. Buďme na českou padesátku hrdí. Koneckonců chrání především nás. Tuhle jsem vezl jednu postarší maminu a ta říkala, že její syn jezdí brzda-plyn a že prý to dělá kvůli adrenalinu. Přesně z toho důvodu bych dal policajtům vyšší pravomoce.

2Santa: To se ti nepovede. Musel bys je úplně oddělit od společnosti a nechat je bez kontroly a stejně by to dopadlo jak Pán much.
Jediný rozumný způsob, jak transformovat společnost, je dát jí čas, aby se postupem času sama transformovala. Najít lidem zaměstnání podle jejich schopností a tím jim dát smysl života (kromě rozmnožování, samozřejmě). Když ti dobrej manažer tvrdne v armádě, protože nenašel pracovní místo a nějakou organizaci ti vede voják, nedělá to dobrotu. Lepší je lidi s agresivními sklony dát do armádních a pořádkových složek, stejně jako makáče k lince (nevěřili byste, že jsou lidi, kteří v tomhle nacházejí uspokojení, ale jsou takoví) a dobré manažery na vedoucí pozice. Tohle je logické a přirozené.
Musíme si uvědomit, že když člověk dělá to, co chce dělat, nemusí být automaticky šťastný. Pokud agresivního vojáka vyběháš na cvičení, tak ti večer usne s úsměvem na tváři, i když nikomu nenakopal řiť, zatímco talentovaný manažer ti bude brečet do polštáře a přemýšlet nad tím, jak to změní, až bude mít frčky, a přitom celý život snil o tom, jak je skvělé být vojákem.
Když bys udělal společnost z děcek, vrátily by se nejdřív k faraonům, pak po padesáti generacích by třeba přišly na to, že se můžou dohodnout na tom, kdo bude vládnout, a udělají si nějakou demokracii a teprve po pár dalších stoletích by někdo z nich vymyslel, že se budou mít dobře, když každý z nich bude sám od sebe vědět, co má dělat (tedy ne co by chtěl, jak je to dneska; schválně, kolik lidí tady chce být spisovatelem nebo vystudovat filosofickou fakultu... Já teda rád píšu, ale vím, že musím vykazovat i nějakou přidanou hodnotu).

No, to sem se zase rozepsal...Oplaťte mi to dvakrát delší odpovědí .