12.09.2014, 14:37
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 12.09.2014, 14:38 uživatelem Elevea. Edited 1 time in total.)
To je právě ono. Není to paprsek. Paprsek je něco jako shluk částic letících stejným směrem. Stále si je představuješ jako něco, co můžeš chytit do ruky a to je špatně.
Foton je zároveň částicí a zároveň vlnou. Pojem vlna znáš. Je to hybnost, která se přenáší mezi částicemi. Stejně tak foton. Je hybností, která se přenáší mezi částicemi.
Psal jsi, že rozumíš elektrice. Zkusíme to z jiného soudku... Foton, respektive elektromagnetické záření může vzniknout i jinak, než přechodem mezi orbitaly elektronu. Akorát je potom méně vnímán jako částice, protože v tomto případě se jako částice projevuje málo. Ale částicí pořád je.
Vezmi si třeba rádio. Tam používáš jako zářič kus drátu, který vybíjíš a nabíjíš, popřípadě na něm vedeš střídavě proud sem a tam. To děláš pomocí přesunu eletronů. Při přesunu eletronů vzniká samozřejmě teplo, ale zároveň se uvolňují fotony (vlny). Vezmeš elektron, posuneš ho do strany a zpět a tím změníš v prostoru rozložení náboje. Energie spotřebovaná na tuto akci se promítne jako záření a vznikne foton. Úplně stejně, jako když se elektron přesune mezi dvěma orbitaly. Akorát v případě drátu jsi spotřeboval méně energie na překonání delší vzdálenosti. Proto vzniklý foton má menší energii a delší vlnu.
Pozor, nevím jak to přesně funguje! Klidně ať se přidá nějaký rejpal a dovysvětlí to. Délka vlny je pevně svázaná s energií fotonu. Vím akorát, že souvisí s délkou antény (a jejími díly) a amplituda (tedy množství vyzářených fotonů) potom s výkonem, který do toho pustíš.
Jde mi ale hlavně o to, že foton je spíš změnou nečeho v prostoru. Porucha, jež vznikla přesunem náboje. Ty v tom hledáš částici a to je dobře jen z půlky.
Představa pohlcení fotonu atomem je složitější. Ten fígl s teplem ano, ale daný proces probíhá jinak. Vem si třeba mikrovlnné záření v mikrovlnce. Foton (víc fotonů najednou) nebo lépe vlna projde molekulou vody a otočí ji. Tím dojde k uvolnění tepla, protože to otočení je teplo. Hybnost molekuly.
A teď dopplerův efekt... Co se vlastně děje?
Šíření vlny není o tom, že se šíří něco od něčeho něčím. Prostředí nemůžeš vnímat jako objekt. Je to prostředí. Ty vidíš na hladině vody vlnu když do ní plácneš a u břehu dojde k nárazu vlny. A hladina se zvedá a klesá v nějakém rytmu, jak plácáš do hladiny vodou. Pro tebe ale není důležitá ta voda. Ta je jen prostředí. Tebe zajímá především "změna stavu", tedy vlna samotná. To, že je vlna tvořená vodou je naprosto nepodstatné.
Foton je to samé. Je to vlna v prostoru. Veze se na něčem, ale nechává to tam, kde to je. Důležitá je ona energie, kterou přenáší. Ta energií je interakcí mezi předmětem A, který tu interakci vyslal a předmětem B, který ji přijímá.
Když se předměty A a B vůči sobě nepohybují, vnímá B stejnou frekvenci vlny jako A, který ji vyslal. Ale pokud se vzdalují nebo přibližují, pak B nedostane stejnou informaci, jakou A vyslalo.
Je to úplně stejné, jako když se tě někdo pokusí praštit. Pěst mířící na tvoji bradu je informace. Když bradu posuneš proti pěsti, bolí to víc, když uhýbáš, bolí to míň. A koho zajímá vzduch, ve kterém se pěst pohybuje (je to fakt hodně, hodně upravené). Tebe vlastně nezajímá ani ta pěst. Tebe zajímá především hybnost té pěsti. A stejně je to u fotonu.
Když objekt B se vzdaluje od objektu A, který vyslal foton, tak ten na objekt B dopadne s menší energií, protože podstata fotonu sice zůstala stejná, ale jeho hybnost je menší - B před ním utíká. Dopadne na B tedy s menší frekvencí vlny, kterou pozorovatel na B vnímá jako červenější barvu. Stejně tak jako kdyby se vzdaloval břeh od tvého plácání ve vodě. Budeš vnímat menší frekvenci.
Uff, to jsem se rozepsal... Dám si na víkend pauzu. Du chlastat. Tak čau. Jestli jsem něco přehlédnul, tak mi to napiš. Ale věř, že podstata fotonu se vysvětluje blbě i studovanýmu fyzikovi.
Foton je zároveň částicí a zároveň vlnou. Pojem vlna znáš. Je to hybnost, která se přenáší mezi částicemi. Stejně tak foton. Je hybností, která se přenáší mezi částicemi.
Psal jsi, že rozumíš elektrice. Zkusíme to z jiného soudku... Foton, respektive elektromagnetické záření může vzniknout i jinak, než přechodem mezi orbitaly elektronu. Akorát je potom méně vnímán jako částice, protože v tomto případě se jako částice projevuje málo. Ale částicí pořád je.
Vezmi si třeba rádio. Tam používáš jako zářič kus drátu, který vybíjíš a nabíjíš, popřípadě na něm vedeš střídavě proud sem a tam. To děláš pomocí přesunu eletronů. Při přesunu eletronů vzniká samozřejmě teplo, ale zároveň se uvolňují fotony (vlny). Vezmeš elektron, posuneš ho do strany a zpět a tím změníš v prostoru rozložení náboje. Energie spotřebovaná na tuto akci se promítne jako záření a vznikne foton. Úplně stejně, jako když se elektron přesune mezi dvěma orbitaly. Akorát v případě drátu jsi spotřeboval méně energie na překonání delší vzdálenosti. Proto vzniklý foton má menší energii a delší vlnu.
Pozor, nevím jak to přesně funguje! Klidně ať se přidá nějaký rejpal a dovysvětlí to. Délka vlny je pevně svázaná s energií fotonu. Vím akorát, že souvisí s délkou antény (a jejími díly) a amplituda (tedy množství vyzářených fotonů) potom s výkonem, který do toho pustíš.
Jde mi ale hlavně o to, že foton je spíš změnou nečeho v prostoru. Porucha, jež vznikla přesunem náboje. Ty v tom hledáš částici a to je dobře jen z půlky.
Představa pohlcení fotonu atomem je složitější. Ten fígl s teplem ano, ale daný proces probíhá jinak. Vem si třeba mikrovlnné záření v mikrovlnce. Foton (víc fotonů najednou) nebo lépe vlna projde molekulou vody a otočí ji. Tím dojde k uvolnění tepla, protože to otočení je teplo. Hybnost molekuly.
A teď dopplerův efekt... Co se vlastně děje?
Šíření vlny není o tom, že se šíří něco od něčeho něčím. Prostředí nemůžeš vnímat jako objekt. Je to prostředí. Ty vidíš na hladině vody vlnu když do ní plácneš a u břehu dojde k nárazu vlny. A hladina se zvedá a klesá v nějakém rytmu, jak plácáš do hladiny vodou. Pro tebe ale není důležitá ta voda. Ta je jen prostředí. Tebe zajímá především "změna stavu", tedy vlna samotná. To, že je vlna tvořená vodou je naprosto nepodstatné.
Foton je to samé. Je to vlna v prostoru. Veze se na něčem, ale nechává to tam, kde to je. Důležitá je ona energie, kterou přenáší. Ta energií je interakcí mezi předmětem A, který tu interakci vyslal a předmětem B, který ji přijímá.
Když se předměty A a B vůči sobě nepohybují, vnímá B stejnou frekvenci vlny jako A, který ji vyslal. Ale pokud se vzdalují nebo přibližují, pak B nedostane stejnou informaci, jakou A vyslalo.
Je to úplně stejné, jako když se tě někdo pokusí praštit. Pěst mířící na tvoji bradu je informace. Když bradu posuneš proti pěsti, bolí to víc, když uhýbáš, bolí to míň. A koho zajímá vzduch, ve kterém se pěst pohybuje (je to fakt hodně, hodně upravené). Tebe vlastně nezajímá ani ta pěst. Tebe zajímá především hybnost té pěsti. A stejně je to u fotonu.
Když objekt B se vzdaluje od objektu A, který vyslal foton, tak ten na objekt B dopadne s menší energií, protože podstata fotonu sice zůstala stejná, ale jeho hybnost je menší - B před ním utíká. Dopadne na B tedy s menší frekvencí vlny, kterou pozorovatel na B vnímá jako červenější barvu. Stejně tak jako kdyby se vzdaloval břeh od tvého plácání ve vodě. Budeš vnímat menší frekvenci.
Uff, to jsem se rozepsal... Dám si na víkend pauzu. Du chlastat. Tak čau. Jestli jsem něco přehlédnul, tak mi to napiš. Ale věř, že podstata fotonu se vysvětluje blbě i studovanýmu fyzikovi.
Elevea zdejší, Elevea webový
Ten, kdo historii nezná, je nucen ji opakovat. Ten, kdo historii nemaže, je nucen ji vysvětlovat.
Sborník, sborník, sborník!
Ten, kdo historii nezná, je nucen ji opakovat. Ten, kdo historii nemaže, je nucen ji vysvětlovat.
Sborník, sborník, sborník!