10.12.2014, 21:57
(ti, kteří slyšeli mé vyprávění na srazech, nebo se přímo účastnili číst nemusí - už to znáte)
Galacon (první, druhý i letošní třetí ročník) s mým životem zamával tak, jako máloco předtím - k pozitivnímu. Když se někdo diví, že pro mě MLP:FiM tolik znamená, možná by se nedivil, kdyby kvůli tomu zažil totéž a potkal se s tolika stejně naladěnými lidmi. Nemá smysl tu vykládat, co všechno se stalo - bylo toho hrozně moc (jen po prvním Gala trvalo vyprávění na srazu cca 2 hodiny a ani tak to nebylo všechno), tak jen krátce ty věci, co byly nejvíce vidět... i tak: za ty dva a půl roku, mi to obrátilo život zcela naruby...
Po necelém měsíci na fóru (znaje poníky měsíc a půl, ještě více shy než Fluttershy) jsem se s vědomím, že je to naprosto šílené přihlásil na první Galacon, ale zvědavost byla silnější. Aby toho nebylo málo, usmyslel jsem si, že si vyrobím cosplay Gala Fluttershy, i když mi všichni bronies okolo tvrdili skálopevně, že to prostě nejde! Mno... rozhodl jsem se jít proti proudu a neměl jsem sebemenší tušení, co mě čeká
kdybych to věděl, možná bych rozhodl jinak - v tom okamžiku, kdy jsem právě shlédl Canterlot Wedding stál v předsíni svého starého bytu, přede mnou taška s cosplayem a hlavou mi proběhlo:
"Jako uvědomuješ si, co se teď chystáš udělat? Ty ses před měsícem a půl zbláznil do kreslenýho seriálu o ponících pro malý holky, vyrobil sis kostým jednoho z nich, který si navlečeš přes ty svoje špeky a vyrazíš se sedmi dalšíma magorama, který v podstatě neznáš na sraz do jiný země, kde se sleze dalších 500 podobných šílenců z celé Evropy???"
Naštěstí tenhle poslední pokus mého starého já, udržet mě v nudném životě průměrného člena průměrné společnosti nevyšel. Na tomhle místě se hodí citovat jednu hlášku z Avatara: "Sometimes, your whole life depends on one insnane move". A tak se taky stalo
První Gala mi ukázalo, co bronies pohromadě dovedou. Tehdy nebylo ještě tolik fanoušků ani merche, jako teď, o to víc jsme na srazech drželi při sobě. Neměl jsem tušení, že prvnímu člověku, co mě v cosplay uvidí, spadne čelist a pak o mě napíše na Twitter "I just saw the worst Fluttershy cosplay ever!" a že lidi, které tam potkám, nevidím naposledy, protože míra souznění byla neuvěřitelná. A říkal jsem si, že tenhle zážitek nemůže nic trumfnout - mýlil jsem se. A to i přesto, že jsem tam tehdy potkal svou přítelkyni - též jako Fluttershy 
Druhý Galacon - vtipkovali jsme při návratu z prvního (zatímco se Zmok za volantem snažil, ale stejně se zdálo, že tahle cesta je naše poslední ), že na příští Gala pojedeme autobusem. Ha, ha! Mno... jelo nás přes třicet - pronajatým autobusem
Účast - cca 1200 bronies a opět palba zážitků, setkání s rok neviděnými bronies - na pre-party čirou náhodu s tím, co byl ze mě vloni tak v šoku chodil jsem celou dobu tak tři metry nad zemí a myslel jsem si, že už se nic nemůže stát. A opět jsem se spletl, protože přišla aukce - a stejně jako vloni se to všechno zdálo šílené, ale Perry z toho stejně jako vloni (kdy si švýcarští bronies odnesli sošku Luny za 1650 €) udělala úžasnou show. Long story short: Peter New, který dabuje Big Maca přišel bez varování v průběhu aukce se střelenou nabídkou, které se prostě nedal odolat. Ani v nejdivočejších snech by mě nenapadlo, že budu přihazovat v aukci na něco takového a do takové výšky... A takhle to dopadlo:
Jak jsem se po prvním Galaconu bál o to, že mě v cosplay uvidí kamarádi, rodina, nebo kolegové z práce, teď už byl s anonymitou nadobro konec
a nebyl jsem jediný: Pidi se tehdy taky rozhodl, že vystoupí z davu, když bylo potřeba. Prostě jako jediný z 1200 bronies vylezl na pódium, sedl si za piáno a odehrál Heart's Warming Eve, kterou jsme si sborově zazpívali - od té doby je znám mezi Evropskými bronies jako Piano Zecora btw. jeho avatar je podepsaný vpravo dole...
Třetí Galacon - ne, tentokrát už se prostě nemůže nic většího stát. Vždyť už teď toho bylo víc než dost. A přece... nikdy neříkej nikdy jenže jako vždycky, prostě jsem ani já, ani nikdo jiný netušil... první con s přítelkyní a kamarády, zase jeden zážitek na druhý. Jako třeba:
Sedíme si na obědě. Tu se odkudsi zjeví M. A. Larson (jeden ze scénáristů MLP:FiM), kterého jsme potkali předtím na BronyDays v Paříži, projde restaurací, zastaví se u nás a povídá mi "Hello my friend, how are you? Give me a hug!" Jasný... normálka ne? a pak povídá: "So... are you planning brony convention in Prague?" (anžto mu Melgarh - nevěda, co nás všechny vlastně čeká, ale díky mu za to - v Paříži slíbil, že uděláme MLP con v Praze). Když jsem mu odvětil, že už se připravuje odpověděl vítězoslavným "YES!"...
Kdyby mi v tu chvíli někdo řekl, že to nebyl ten den poslední hug, co jsme si my dva dali, myslel bych si, že spadl z Marsu... a jak už to tak při podobných úvahách bývá, zase jsem se přepočítal. Takže opět nakonec aukce a opět ta těžce naivní myšlenka, že se nemůže přece nic stát... ha, ha ha...
"Obrázek Derpy, vyvolávací cena 40 € !" Jasný, nezajímavé... během pár vteřin je cena na 210 € a Nicole Oliver (jež dává hlas právě princezně Celestii) prohlásí: "What if I give you a kiss?" ... nnnnn... ne, ne.... ne. DAMN!!! Ohlédnu se vlevo, kde sedí většina CZ/SK výpravy, kouká na mě a každý má v očích výraz: "Tak na co čekáš, přihazuj, ne?" dochází mi slova, hladina šílenství v mojí hlavě dosahuje nedohledných výšin, nicméně se zdá, že všichni moji kamarádi, včetně Perry, která aukci uvádí, už přesně ví co se stane. Jen já tomu pořád odmítám uvěřit a uvažovat nad tím, že by to všechno mohlo být ještě bláznivější, by bylo to poslední, co mě napadne. Jenže zapomínám, že možnosti tu jsou... a stojí blíž, než se zdá. Kdyby si tohle někdo vymyslel, byl by jen odbyt slovy, že je to zcela nepravděpodobné, jenže realita často napíše daleko střelenější a méně uvěřitelné příběhy, než si fantazie dokáže vymyslet...
Cena se zvedne na 250 € a z pódia zazní: "What if Mitchel Larson also give you a kiss?" ... hlavou mi jenom bleskne, že Larson se tu před chvílí objevil v kostýmu princezny Luny... Cena se zvedna na 300 € a byť mi to připadne všechno totálně absurdní a šílené, nemůžu přehlížet ty desítky pohledů, které se třesou, až CZ/SK bronies zase trochu pobaví celý Galacon (a dalších X bronies sledující aukci přes livestream). Moje trapná výmluva, že mi došly peníze je rázem smetena ze stolu balíkem bankovek, které mi připutovaly do rukou od dalších členů CZ/SK výpravy - a pak, že Přátelství není Magické
Že se k tomu nedá ještě přihodit navrch? Ne, v takových situacích je už skoro nebezpečné si tohle myslet. Když přihodím na 310 €, ukáže Perry z pódia do davu na mě a povídá "Ou ou ou... wait, wait, wait... I know you! You're not the one who got the Peter New's hug last time?"...
And the rest... the rest is history (začátek po 20:00):
S tím, co se tam tehdy odehrálo se pojí jedno malé tajemství - když všechno ostatní selže, je ten malý okem neviditelný kousek, jež se nedá zapomenout, spolu s mými nejbližšími přáteli tím, co mě u všech aktivit kolem brony fandomu drží, přes všechny nepřízně, které mě v životě potkávají Keep Calm and Flutter On.
Takže tolik asi ve zkratce, co se mi stalo na Galaconu ne, rozhodně to není všechno (třeba naše Equestria Girls ouška, ocásky a zpívání Helping Twilight Win the Crown už je taky známé ve více zemích) a navštívili jsme s dalšími z CZ/SK komunity i další cony, jako BUCK v Anglii, nebo CrystalFair ve Finsku, kde si užíváme podobné zážitky
Takže... až se někdo zeptá proč jezdit a tyhle akce - kde jinde zažít spolu s MLP a bronies tolik, jako na conech/setkáních/srazech? Jen varování: kdo to jedou zkusil, už s tím nechce přestat
A jestli a jak MLP:FiM ovlivnilo můj život? Pokud jste dočetli až sem a máte tušení, co se kolem CZ/SK bronies děje, tak odpověď psát nemusím
dalo mi to víc příkladů k zamyšlení, dobrých přátel a úžasných zážitků, než cokoliv jiného. Při zpětném pohledu: ano, stojí to za všechna ta rizika a občasné kotrmelce, které díky tomu dělám, ale když je mi nejhůř, jsou to většinou mí přátelé z řad bronies, co mě tahají z bryndy, když už nemůžu (zdravím vás!). Můžu si přát něco víc?
Galacon (první, druhý i letošní třetí ročník) s mým životem zamával tak, jako máloco předtím - k pozitivnímu. Když se někdo diví, že pro mě MLP:FiM tolik znamená, možná by se nedivil, kdyby kvůli tomu zažil totéž a potkal se s tolika stejně naladěnými lidmi. Nemá smysl tu vykládat, co všechno se stalo - bylo toho hrozně moc (jen po prvním Gala trvalo vyprávění na srazu cca 2 hodiny a ani tak to nebylo všechno), tak jen krátce ty věci, co byly nejvíce vidět... i tak: za ty dva a půl roku, mi to obrátilo život zcela naruby...
Po necelém měsíci na fóru (znaje poníky měsíc a půl, ještě více shy než Fluttershy) jsem se s vědomím, že je to naprosto šílené přihlásil na první Galacon, ale zvědavost byla silnější. Aby toho nebylo málo, usmyslel jsem si, že si vyrobím cosplay Gala Fluttershy, i když mi všichni bronies okolo tvrdili skálopevně, že to prostě nejde! Mno... rozhodl jsem se jít proti proudu a neměl jsem sebemenší tušení, co mě čeká
kdybych to věděl, možná bych rozhodl jinak - v tom okamžiku, kdy jsem právě shlédl Canterlot Wedding stál v předsíni svého starého bytu, přede mnou taška s cosplayem a hlavou mi proběhlo:"Jako uvědomuješ si, co se teď chystáš udělat? Ty ses před měsícem a půl zbláznil do kreslenýho seriálu o ponících pro malý holky, vyrobil sis kostým jednoho z nich, který si navlečeš přes ty svoje špeky a vyrazíš se sedmi dalšíma magorama, který v podstatě neznáš na sraz do jiný země, kde se sleze dalších 500 podobných šílenců z celé Evropy???"
Naštěstí tenhle poslední pokus mého starého já, udržet mě v nudném životě průměrného člena průměrné společnosti nevyšel. Na tomhle místě se hodí citovat jednu hlášku z Avatara: "Sometimes, your whole life depends on one insnane move". A tak se taky stalo
První Gala mi ukázalo, co bronies pohromadě dovedou. Tehdy nebylo ještě tolik fanoušků ani merche, jako teď, o to víc jsme na srazech drželi při sobě. Neměl jsem tušení, že prvnímu člověku, co mě v cosplay uvidí, spadne čelist a pak o mě napíše na Twitter "I just saw the worst Fluttershy cosplay ever!"
a že lidi, které tam potkám, nevidím naposledy, protože míra souznění byla neuvěřitelná. A říkal jsem si, že tenhle zážitek nemůže nic trumfnout - mýlil jsem se. A to i přesto, že jsem tam tehdy potkal svou přítelkyni - též jako Fluttershy Druhý Galacon - vtipkovali jsme při návratu z prvního (zatímco se Zmok za volantem snažil, ale stejně se zdálo, že tahle cesta je naše poslední
), že na příští Gala pojedeme autobusem. Ha, ha! Mno... jelo nás přes třicet - pronajatým autobusem Účast - cca 1200 bronies a opět palba zážitků, setkání s rok neviděnými bronies - na pre-party čirou náhodu s tím, co byl ze mě vloni tak v šoku
chodil jsem celou dobu tak tři metry nad zemí a myslel jsem si, že už se nic nemůže stát. A opět jsem se spletl, protože přišla aukce - a stejně jako vloni se to všechno zdálo šílené, ale Perry z toho stejně jako vloni (kdy si švýcarští bronies odnesli sošku Luny za 1650 €) udělala úžasnou show. Long story short: Peter New, který dabuje Big Maca přišel bez varování v průběhu aukce se střelenou nabídkou, které se prostě nedal odolat. Ani v nejdivočejších snech by mě nenapadlo, že budu přihazovat v aukci na něco takového a do takové výšky... A takhle to dopadlo:Jak jsem se po prvním Galaconu bál o to, že mě v cosplay uvidí kamarádi, rodina, nebo kolegové z práce, teď už byl s anonymitou nadobro konec
a nebyl jsem jediný: Pidi se tehdy taky rozhodl, že vystoupí z davu, když bylo potřeba. Prostě jako jediný z 1200 bronies vylezl na pódium, sedl si za piáno a odehrál Heart's Warming Eve, kterou jsme si sborově zazpívali - od té doby je znám mezi Evropskými bronies jako Piano Zecora btw. jeho avatar je podepsaný vpravo dole...Třetí Galacon - ne, tentokrát už se prostě nemůže nic většího stát. Vždyť už teď toho bylo víc než dost. A přece... nikdy neříkej nikdy
jenže jako vždycky, prostě jsem ani já, ani nikdo jiný netušil... první con s přítelkyní a kamarády, zase jeden zážitek na druhý. Jako třeba:Sedíme si na obědě. Tu se odkudsi zjeví M. A. Larson (jeden ze scénáristů MLP:FiM), kterého jsme potkali předtím na BronyDays v Paříži, projde restaurací, zastaví se u nás a povídá mi "Hello my friend, how are you? Give me a hug!" Jasný... normálka ne?
a pak povídá: "So... are you planning brony convention in Prague?" (anžto mu Melgarh - nevěda, co nás všechny vlastně čeká, ale díky mu za to - v Paříži slíbil, že uděláme MLP con v Praze). Když jsem mu odvětil, že už se připravuje odpověděl vítězoslavným "YES!"...Kdyby mi v tu chvíli někdo řekl, že to nebyl ten den poslední hug, co jsme si my dva dali, myslel bych si, že spadl z Marsu... a jak už to tak při podobných úvahách bývá, zase jsem se přepočítal. Takže opět nakonec aukce a opět ta těžce naivní myšlenka, že se nemůže přece nic stát... ha, ha ha...
"Obrázek Derpy, vyvolávací cena 40 € !" Jasný, nezajímavé... během pár vteřin je cena na 210 € a Nicole Oliver (jež dává hlas právě princezně Celestii) prohlásí: "What if I give you a kiss?" ... nnnnn... ne, ne.... ne. DAMN!!! Ohlédnu se vlevo, kde sedí většina CZ/SK výpravy, kouká na mě a každý má v očích výraz: "Tak na co čekáš, přihazuj, ne?" dochází mi slova, hladina šílenství v mojí hlavě dosahuje nedohledných výšin, nicméně se zdá, že všichni moji kamarádi, včetně Perry, která aukci uvádí, už přesně ví co se stane. Jen já tomu pořád odmítám uvěřit a uvažovat nad tím, že by to všechno mohlo být ještě bláznivější, by bylo to poslední, co mě napadne. Jenže zapomínám, že možnosti tu jsou... a stojí blíž, než se zdá. Kdyby si tohle někdo vymyslel, byl by jen odbyt slovy, že je to zcela nepravděpodobné, jenže realita často napíše daleko střelenější a méně uvěřitelné příběhy, než si fantazie dokáže vymyslet...
Cena se zvedne na 250 € a z pódia zazní: "What if Mitchel Larson also give you a kiss?" ... hlavou mi jenom bleskne, že Larson se tu před chvílí objevil v kostýmu princezny Luny... Cena se zvedna na 300 € a byť mi to připadne všechno totálně absurdní a šílené, nemůžu přehlížet ty desítky pohledů, které se třesou, až CZ/SK bronies zase trochu pobaví celý Galacon (a dalších X bronies sledující aukci přes livestream). Moje trapná výmluva, že mi došly peníze je rázem smetena ze stolu balíkem bankovek, které mi připutovaly do rukou od dalších členů CZ/SK výpravy - a pak, že Přátelství není Magické
Že se k tomu nedá ještě přihodit navrch? Ne, v takových situacích je už skoro nebezpečné si tohle myslet. Když přihodím na 310 €, ukáže Perry z pódia do davu na mě a povídá "Ou ou ou... wait, wait, wait... I know you! You're not the one who got the Peter New's hug last time?"...
And the rest... the rest is history (začátek po 20:00):
S tím, co se tam tehdy odehrálo se pojí jedno malé tajemství - když všechno ostatní selže, je ten malý okem neviditelný kousek, jež se nedá zapomenout, spolu s mými nejbližšími přáteli tím, co mě u všech aktivit kolem brony fandomu drží, přes všechny nepřízně, které mě v životě potkávají
Keep Calm and Flutter On.Takže tolik asi ve zkratce, co se mi stalo na Galaconu
ne, rozhodně to není všechno (třeba naše Equestria Girls ouška, ocásky a zpívání Helping Twilight Win the Crown už je taky známé ve více zemích) a navštívili jsme s dalšími z CZ/SK komunity i další cony, jako BUCK v Anglii, nebo CrystalFair ve Finsku, kde si užíváme podobné zážitky Takže... až se někdo zeptá proč jezdit a tyhle akce - kde jinde zažít spolu s MLP a bronies tolik, jako na conech/setkáních/srazech? Jen varování: kdo to jedou zkusil, už s tím nechce přestat
A jestli a jak MLP:FiM ovlivnilo můj život? Pokud jste dočetli až sem a máte tušení, co se kolem CZ/SK bronies děje, tak odpověď psát nemusím
dalo mi to víc příkladů k zamyšlení, dobrých přátel a úžasných zážitků, než cokoliv jiného. Při zpětném pohledu: ano, stojí to za všechna ta rizika a občasné kotrmelce, které díky tomu dělám, ale když je mi nejhůř, jsou to většinou mí přátelé z řad bronies, co mě tahají z bryndy, když už nemůžu (zdravím vás!). Můžu si přát něco víc?
Princess Luna: Everypony has fears, Scootaloo. Everypony must face them in their own way. But they must be faced, or the nightmares will continue.
Rainbow Dash: It feels good to help others get something they always wanted but never had. Almost as good as getting it yourself.
Rainbow Dash: It feels good to help others get something they always wanted but never had. Almost as good as getting it yourself.
The Last Rebel... still alive