02.01.2015, 18:23
Pár osobních postřehů a dojmů...
Když poprvé padla otázka, zda si vezmeme MLP cosplaye nebo ne, řekl jsem, že si vezmu jen tričko CZ/SK bronies - nemá cenu se tlačit všude tak viditelně no ne? Dvě noci před akci se mi o tom zdálo skoro pořád - neklamné znamení, že se nemůžu dočkat. A taky obvykle známka toho, že se věci vyvinou zcela jinak než čekám - na klidu to moc nepřidalo, anžto mě tenhle instinkt ještě nikdy nezklamal...
Ráno dojedeme na místo, bronies téměř hodinu před akcí, hned za organizátory. Jedna z prvních, které nás uvítá je Blanka (uváděla panel otázek/odpovědí, překládala...) oblečená v kapitánské uniformě ze Star Treku... přes kterou měla cosplay Nightmare Moon, včetně křídel. Kouká na mě a povídá: "Tys mě zradil, kde máš cosplay?". Snažím se vymluvit, že doma, že nechci dělat žádný rozruch. "Když my jsme to slíbili..."
Chvíli mám pocit, že se mi to pořád zdá *facepalm hard* ... okej, to trochu bolelo, takže nezdá - jen zase jedeme na nepravděpodobnostní pohon. Po krátkém přemlouvání sedám na tramvaj a s pocitem toho, že tohle se prostě musí stát pokaždý, jedu domu pro cosplay.
Vrátím se tak akorát na čas začátku, převleču se do cosplaye a kráčím dolů k sálu. Zbývá mi posledních pár schodů a zespoda se ozve zpívaný Imperial March ze Star Wars. Nestihnu se zamyslet nad tím, co se může stát a sejdu posledních pár schodů - tam stojí zpívající bronies do půlkruhu a uprostřed nich de Lancie, všichni upřený pohled na mě.... dalších pár vteřin si připadám jako ten největší blbec na celé téhle planetě
aneb další z řady situací, jež se dají popsat větou "první dojem nemusí být nutně pozitivní a podle plánu, hlavně když je nezapomenutelný".
Panel otázek/odpovědí byl skvělý - angličtina mi problém nedělala, ale i tak hodně oceňuji překlad do češtiny. Po tom, co všechno John de Lancie řekl, dávají některé věci mnohem větší smysl (hlavně co se BronyDocu týče), plus mě přesvědčil o tom, že si můj obdiv skutečně právem zaslouží - nejen jako herec, ale i jako člověk a osobnost. Ostatně... jeho charisma na mě působilo tak, že když jsem vedle něj stál, připadal jsem si, že mu nesahám ani po kotníky.
Podpisová akce - klasika fronta, nečekal jsem žádný "dějový zvrat"... co se taky může stát, že? (... na jaký pohon, že to Srdce ze zlata létá?) Long story short: nevím, proč se tak děje, ale pokaždé, když potkám podobnou osobnost a máme spolu na rozhovor jen jednu větu, dají si záležet, aby člověku řekli, co si myslí. Bylo tomu nejinak i tentokrát a ty dvě věty, které mi John tehdy adresoval mě hrozně moc překvapily, zahřály u srdce a přiměly k zamyšlení. To, o čem jsem nikdy nemluvil, on poznal během pár minut... možná už nebudu mít možnost mu za to hodnocení poděkovat. Můžu jen říct, že je to pro mě obrovská motivace pokračovat dál - Díky!
Jsem rád, že se povedlo s organizátory domluvit společné focení a že se všichni přítomní bronies zúčastnili
chvilku předtím, než se tak stalo, mě čekal ještě jeden úkol: měli jsme pro něj připravený dárek: dvě trička CZ/SK bronies (anžto jsme si nebyli jistí jeho velikostí) a tohle byla příležitost jej předat. Stalo se 
moc nám za ně poděkoval. Doufám, že si je i užije - alespoň tak, jak jsme si užili my setkání s ním.
Společná večeře a pak ještě posezení s ostatními byla moc pěkná tečka za tímhle dnem.
Tímto chci moc poděkovat všem organizátorům WARP 04 a všem, kteří přispěli k tomu, aby se tohle setkání uskutečnilo! Díky za skvělou práci!
Ono se to přece nevylučuje - třeba BlueStorm, xsoft nebo já jsme taky příznivci Star Treku a určitě by se našli i další ale je fakt, že prostoru v té reportáži zabrali bronies víc, než by podle mě měli (důvod: neznámý).
Když poprvé padla otázka, zda si vezmeme MLP cosplaye nebo ne, řekl jsem, že si vezmu jen tričko CZ/SK bronies - nemá cenu se tlačit všude tak viditelně no ne? Dvě noci před akci se mi o tom zdálo skoro pořád - neklamné znamení, že se nemůžu dočkat. A taky obvykle známka toho, že se věci vyvinou zcela jinak než čekám - na klidu to moc nepřidalo, anžto mě tenhle instinkt ještě nikdy nezklamal...
Ráno dojedeme na místo, bronies téměř hodinu před akcí, hned za organizátory. Jedna z prvních, které nás uvítá je Blanka (uváděla panel otázek/odpovědí, překládala...) oblečená v kapitánské uniformě ze Star Treku... přes kterou měla cosplay Nightmare Moon, včetně křídel. Kouká na mě a povídá: "Tys mě zradil, kde máš cosplay?". Snažím se vymluvit, že doma, že nechci dělat žádný rozruch. "Když my jsme to slíbili..."
Chvíli mám pocit, že se mi to pořád zdá *facepalm hard* ... okej, to trochu bolelo, takže nezdá - jen zase jedeme na nepravděpodobnostní pohon. Po krátkém přemlouvání sedám na tramvaj a s pocitem toho, že tohle se prostě musí stát pokaždý, jedu domu pro cosplay.
Vrátím se tak akorát na čas začátku, převleču se do cosplaye a kráčím dolů k sálu. Zbývá mi posledních pár schodů a zespoda se ozve zpívaný Imperial March ze Star Wars. Nestihnu se zamyslet nad tím, co se může stát a sejdu posledních pár schodů - tam stojí zpívající bronies do půlkruhu a uprostřed nich de Lancie, všichni upřený pohled na mě.... dalších pár vteřin si připadám jako ten největší blbec na celé téhle planetě
aneb další z řady situací, jež se dají popsat větou "první dojem nemusí být nutně pozitivní a podle plánu, hlavně když je nezapomenutelný".Panel otázek/odpovědí byl skvělý - angličtina mi problém nedělala, ale i tak hodně oceňuji překlad do češtiny. Po tom, co všechno John de Lancie řekl, dávají některé věci mnohem větší smysl (hlavně co se BronyDocu týče), plus mě přesvědčil o tom, že si můj obdiv skutečně právem zaslouží - nejen jako herec, ale i jako člověk a osobnost. Ostatně... jeho charisma na mě působilo tak, že když jsem vedle něj stál, připadal jsem si, že mu nesahám ani po kotníky.
Podpisová akce - klasika fronta, nečekal jsem žádný "dějový zvrat"... co se taky může stát, že? (... na jaký pohon, že to Srdce ze zlata létá?) Long story short: nevím, proč se tak děje, ale pokaždé, když potkám podobnou osobnost a máme spolu na rozhovor jen jednu větu, dají si záležet, aby člověku řekli, co si myslí. Bylo tomu nejinak i tentokrát a ty dvě věty, které mi John tehdy adresoval mě hrozně moc překvapily, zahřály u srdce a přiměly k zamyšlení. To, o čem jsem nikdy nemluvil, on poznal během pár minut... možná už nebudu mít možnost mu za to hodnocení poděkovat. Můžu jen říct, že je to pro mě obrovská motivace pokračovat dál - Díky!
Jsem rád, že se povedlo s organizátory domluvit společné focení a že se všichni přítomní bronies zúčastnili
chvilku předtím, než se tak stalo, mě čekal ještě jeden úkol: měli jsme pro něj připravený dárek: dvě trička CZ/SK bronies (anžto jsme si nebyli jistí jeho velikostí) a tohle byla příležitost jej předat. Stalo se moc nám za ně poděkoval. Doufám, že si je i užije - alespoň tak, jak jsme si užili my setkání s ním.Společná večeře a pak ještě posezení s ostatními byla moc pěkná tečka za tímhle dnem.
Tímto chci moc poděkovat všem organizátorům WARP 04 a všem, kteří přispěli k tomu, aby se tohle setkání uskutečnilo! Díky za skvělou práci!
(02.01.2015, 13:52)Intrix Napsal(a): Ve videu mluví o příznivcích Star Treku ale přitom tam jsou akorát bronies
Ono se to přece nevylučuje - třeba BlueStorm, xsoft nebo já jsme taky příznivci Star Treku a určitě by se našli i další
ale je fakt, že prostoru v té reportáži zabrali bronies víc, než by podle mě měli (důvod: neznámý).
Princess Luna: Everypony has fears, Scootaloo. Everypony must face them in their own way. But they must be faced, or the nightmares will continue.
Rainbow Dash: It feels good to help others get something they always wanted but never had. Almost as good as getting it yourself.
Rainbow Dash: It feels good to help others get something they always wanted but never had. Almost as good as getting it yourself.
The Last Rebel... still alive