27.05.2015, 17:22
Já fakt doporučuji díla přečíst, audioknihy jsou sice fajnový vynález, ale patřím k těm, co se po čase začnou koncentrovat na hlas předčítače než na obsah sdělení, takže nic pro mne.
Ze svých maturitních knih jsem přečetla všechny, poslední jsem přečetla asi měsíc před maturitou.
Navíc jsem k tomu za těch x let na škole měla přečtené cca dalších 5-15 knih, které se mi tématicky hodili ke knihám v mém kánonu.
Aby to nevyznělo, tak já sama jsem čtení knih pěknou řádku let neměla ráda. Bavilo mne to na základce, ale s přestupem na gympl a nástupem povinné četby mě to velmi rychle opustilo. Znovu jsem k tomu přivoněla až před pár lety.
Moje štěstí bylo hlavně v tom, že naše češtinářka byla nakloněná tomu, ať si dáme do kánonu prakticky cokoliv. Takže jsem si zvolila jen samé své oblíbené knihy, při čemž jsem si u maturity vytáhla dokonce jednu ze svých nejoblíbenějších - Pokání od Iana McEwana. (A to mi dost zatrnulo, když jsem si to vytáhla, protože jsem to četla už dávno.)
Pokud tedy mohu něco doporučit, tak:
1) Brát víc děl od jednoho autora. Nejenom, že si není potřeba zapamatovat tolik reálií, navíc působí velmi pozitivně, když dokážete mezi sebou porovnat autorovu tvorbu, popřípadě ji srovnat s nějakým podobným autorem.
2) Brát si oblíbené knížky.
Zní to jako derp rada, ale fakt si nevybírejte knížky, které v životě číst nebudete a váš vztah k nim je, že jste jednou zaslechli jejich jméno. Pokud k dané knize máte dobrý vztah, tak se maturuje fakt jedna klobáseň, ačkoliv vás daná knížka může na první pohled vyděsit, než vám mozek začne poskytovat tunu informací, co o dané knížce víte.
3) Říkat vlastní názory.
Opět: působí to zatraceně dobře. Can't win them with your knowledge? Buffle them with your bullsh*t! U své maturity jsem vyprávěla, jak po antikvariátech sháním McEwanovu prvotnější tvorbu (smutná pravda, stále jsem nesehnala) a prý jsem tím všechny úplně dostala.
4) Šťastnou ruku a pevné nervy!
5) Pokud nejsi lajdák, dáš to v pohodě.
Odesláno z mého Potatophonu pomocí Tapatalk 2
Ze svých maturitních knih jsem přečetla všechny, poslední jsem přečetla asi měsíc před maturitou.
Navíc jsem k tomu za těch x let na škole měla přečtené cca dalších 5-15 knih, které se mi tématicky hodili ke knihám v mém kánonu.
Aby to nevyznělo, tak já sama jsem čtení knih pěknou řádku let neměla ráda. Bavilo mne to na základce, ale s přestupem na gympl a nástupem povinné četby mě to velmi rychle opustilo. Znovu jsem k tomu přivoněla až před pár lety.
Moje štěstí bylo hlavně v tom, že naše češtinářka byla nakloněná tomu, ať si dáme do kánonu prakticky cokoliv. Takže jsem si zvolila jen samé své oblíbené knihy, při čemž jsem si u maturity vytáhla dokonce jednu ze svých nejoblíbenějších - Pokání od Iana McEwana. (A to mi dost zatrnulo, když jsem si to vytáhla, protože jsem to četla už dávno.)
Pokud tedy mohu něco doporučit, tak:
1) Brát víc děl od jednoho autora. Nejenom, že si není potřeba zapamatovat tolik reálií, navíc působí velmi pozitivně, když dokážete mezi sebou porovnat autorovu tvorbu, popřípadě ji srovnat s nějakým podobným autorem.
2) Brát si oblíbené knížky.
Zní to jako derp rada, ale fakt si nevybírejte knížky, které v životě číst nebudete a váš vztah k nim je, že jste jednou zaslechli jejich jméno. Pokud k dané knize máte dobrý vztah, tak se maturuje fakt jedna klobáseň, ačkoliv vás daná knížka může na první pohled vyděsit, než vám mozek začne poskytovat tunu informací, co o dané knížce víte.
3) Říkat vlastní názory.
Opět: působí to zatraceně dobře. Can't win them with your knowledge? Buffle them with your bullsh*t! U své maturity jsem vyprávěla, jak po antikvariátech sháním McEwanovu prvotnější tvorbu (smutná pravda, stále jsem nesehnala) a prý jsem tím všechny úplně dostala.
4) Šťastnou ruku a pevné nervy!
5) Pokud nejsi lajdák, dáš to v pohodě.
Odesláno z mého Potatophonu pomocí Tapatalk 2