@Iluzon: Dík za info. Čili jsem to asi nepochopil zrovna správně. Asi tedy nebudu HSP, ale spíš blázen (ne že bych si nevšímal, co se kde šustne, to spíš tou rychlostí; OT: Zabít na silnici mě může kdokoliv jiný, i když já sám pojedu 30km/h).
@Claymon: vtip? Já ještě od roku 1997 žádnou klávesnici neměnil Podle mne by taková přednáška byla naprosto nezajímavá, a aby obsáhla všechny, tak by se ke každé řeklo jen pár vět, a nemyslím, že by na ní šli vůbec sami přednášející, natož někdo jiný. Byla by to jen náhražka té od Jamise, a ještě k tomu horší.
Další dvě přednášky mají společného jmenovatele, a tím je jeden z přednášejích + téma. Poznámka na úvod: nejde o obecná fakta, ale o subjektivní názor. Už jen z podstaty gramatiky fráze "je to fakt" a "asi si myslím" nejdou dohromady
Osobně si myslím, že jeden z autorů má velký potenciál, co se týče hlasu. Je to takové zajímavé zabarvení, ale chtělo by si více vyhrát s přednesem (k tomu se ještě dostanu). Navíc, podle hlasu danou osobu Krajkhoura odněkud znám, ale za boha si nemohu vzpomenout kde (na tváře paměť nemám) Nesetkali jsme se někdy na srazu?
První přednáška je o BronyScotu. Skoro se až stydím, že k ní mám víc než dost připomínek, co se týče kvality. Asi by bylo nejlépe, kdyby to nikdo nečetl. Proč?
Ne vždy jsem našel i nějaké doporučení (a když už, tak je to jen, jak by se to líbilo víc mě a nemusí jít o univerzální vyřešení, které zlepší kvalitu; a někomu se určitě přednáška líbila tak, jak je), tak snad na něj autor/autoři/ přijde sám, když bude chtít Přepisoval jsem to asi 2x a vždycky mi z toho vyšel kulomet
Nevím, zda to je tím, že jsem se namlsal u Jamisových přednášek, či zda jsem toho o Conech obecně už četl viděl hromadu a už mě to nezajímá, protože dřív by mě takové informace bavily, a nebo zda se skutečně jedná o nižší kvalitu. Nebudu brát v potaz, zda je to tvá první přednáška či ne, protože to nevím, ale prostě jen zhodnotím, jak na mě působila (pokud je první, tak je to pochopitelné, ale i kdyby nebyla, ne každý máme schopnosti dokonalého řečníka).
Raději ani nebudu citovat matčiny komenátáře k tomu (na spoustu má vyhraněnější názory typu LÍBÍ/NELÍBÍ, takže jí občas beru jako referenční měřítko).
Předem se omlouvám, pokud něco bude znít drsně, ale mám takový zlozvyk, že pokud mne něco nebaví (a je jedno, zda jde o získávání informací, nebo komedii), a to třeba ne tím, že by to nebylo vtipné, ale že mne to prostě emočně nijak nezasáhlo, začnu si více všímat nedostatků.
Ono totiž přibližně od druhé půlky jsme u televize spíš víc doma předváděli pro sebe, jak bychom danou přednášku naimprovizovali my, což mě sice mrzí, ale trochu to ukazuje, jaká to pro nás byla zábava, a kdybychom tam byli osobně, zase by to dopadlo trapně, neboť bychom se tam nejspíš křenili pod vousy jako posledně.
Samotné rádoby hodnocení:
Na začátku přednášky jsi podle mne tak trochu nevěděl, čím začít, a ztrácel tím čas. Byť některé obavy byly oprávěné. Zkrátka, první 4 minuty na začátku byly velmi pomalé, nezáživné (klidně můžeš prohlásit "chtěl bych vidět tebe", a možná by jsi měl pravdu). Asi by chtělo si věty v duchu skládat tak 2 dopředu než zrovna mluvím, aby nedocházalo k výpadkům (podtečení bufferu), nebo kdy máš slova tak nějak bez ladu a skladu.
S tím souvisí dost časté "éééééééé" (před časem jsem ohledně toho strhal jiného přednášejícího, jehož přezdívka začíná na iks, snad mi už odpustil), když nevíš, jak dál. Zkus improvizovat a vkládat tam nějaké vedlejší děje, byť třeba nesouvisející. Můžeš tím získat čas rozmyslet se, co dál. Někdy to diváky i pobaví, a nemusíš ani luskat prsty. Třeba když bych teoreticky mluvil [spoiler: o tom, jak jsme vtrhli jako banditi v pokladně k paní, a neuměli jazyk, a zapomněl jak dál, klidně tam vložím třeba úplně nic neříkající obecnou frázi "Chápete, že si asi o nás musela myslet, že tam vlezli úplní idioti ". I kdybych si nevzpomněl, co jsem chtěl říct, můžu pokračovat dál o tomto či jiném, nebo se třeba ozve někdo z publika, a chytím se toho. ]
Také přeskakujete/přeskakuješ (nemůžu ty poznámky po sobě přečíst ) v ději, neustále se vracíte k věcem, které už zazněly, i uprostřed věty, nebo byly zapomenuty a nabourává to tok myšlenek. Když už se pak jako divák chytnu a vezu se, tak mi to rozbouráte A mám pak více práce si poskládat vše k sobě.
Trochu tam panoval nepoměr mezi oběma přednášejícími - jeden byl výrazně živější (opět, nesoudím to, mohlo jít o záměr podržet kolegu, který to dělal prvně). Navíc jste se poněkud prali o mikrofonový čas (skákání do řeči, nebo naopak opožděné navázání na druhého).
Některé informace by bylo dobré rozvést. Například, proč třeba nedoporučuješ autobusy? Jiné byly zase ale obsáhlé, obsahovaly zajímavosti. Někdy možná až moc. Jen podané stylem, jako kdyby někdo psal už 20 let o porodech a byla to rutina "dneska se narodily 4 další děti. Tečka".
Zkus si třeba osvojit styl komentátora fotbalového utkání nebo něčeho podobného "a co se nestalo! Máme nejen 4 další přírůstky, ale dokonce 2 blondýnky. No nejsou k sežrání? A navzory všem pověrám, určitě jejich IQ bude jednou vyšší než moje, že Franto... to až budu po smrti.. ale to jsem trochu odbočil, snad mě rodiče za ten trapný fórek nezlinčují". Je to zbytečné natahování, ale kdyby jsi tím zaplnil všechna tichá místa, nepotřebuješ ani minutu času navíc, a alespoň mě by ten čas u přednášky ubíhal lépe. Prostě mám pocit, že přednáška tohoto typu by měla lidi nadchnout pro danou věc nebo to přiblížit těm, co tam nebyli, atd.
Tempo se nicméně časem zlepšovalo. Hlavně od 15. minuty. Tipuji asi trému na začátku. Pokud byla, tak od cca. 19. minuty už byla téměř pryč, zlepšila se i vaše spolupráce, ubíhalo to a to se myslím přeneslo i na diváky.
Ale občas by chtělo mluvit trochu pomaleji (nebo víc nahlas) a zlepšit výslovnost (mě to nedělá problémy, sám také mluvím někdy rychle, takže to dovedu odposlouchat, ale občas jsi i hodně slov tzv. polykal - nechci říct přímo huhňal, protože dané slovo zní asi už moc negativně).
Trochu mě nudila ta část o kartičkách, protože nejsem sběratel ani hráč. Takže jsem ani nevěděl, vo co de, a nechytal jsem se na některé výrazy. Ti, kteří ale vědí, to asi bavilo (chápu, že sdělovat např. zážitky z hraní Dooma své babičce by také nesklidilo přílišný ohlas). Možná by pomohl to odvyprávět víc ve stylu nějakého příběhu, a nejen jako popis. Třeba bych pak i tak nevěděl nic, ale mohlo by mne to bavit.
Smát se vlastním vtipům není vyloženě špatně (zdravím pana Novotného), ale měla by tomu odpovídat i náležitá reakce z publika (ale vím, že i některé věci, které sám považuji za vtipné, nebo se jimi smějeme s bratrancem jak hovada, jsou mimo naše okolí nepochopitelné a nikdo se jim nesměje). Nemohu hodnotit, zda se publikum neusmívalo, ale nebylo to slyšet.
Abych jen nehanil:
Líbily se mi příklady improvizace - jako to dělali hoši u trabantů - naše dovolené dopadají často také tak.
Mimochodem, 2.5 dne je ještě v pohodě, pokud si dovedeš užít i samotnou cestu jako součást dovolené.
Nejvtipnější moment přednášky: "Ta malá fotka je ta velká"
Konec byl asi nejlepší, protože tam byla více volnější atmosféra.
Myslím, že téma jako takové by mohlo být zajímavé, ale chtělo by to jen zlepšit přednes, tj. být trochu živější, třeba se i víc pohybovat po místnosti, někdy to pomáhá rozproudit tok myšlenek, a nebo si jednoduše představit, že nemluvím k nějakému publiku, ale vykládám zážitky nějakému svému kamarádovi v hospodě "ty vole, si představ, jsme byli támhle a stalo se tohle, a tak dále a tak dále".
Učíme se vlastními chybami (někdy i cizími), možná by bylo fajn se na ten záznam podívat třeba s kamarády nebo s rodinou.
Máš super hlas, a je docela škoda, že není doplněn ještě chytlavějším přednesem. To mluvím hlavně o Krajkhourovi, druhému přednášejímu Starfootyovi se omlouvám, jeho kvalita přednesu byla lepší (do té míry, že k němu nemám nějaké podrobné připomínky - mluvil čistě, jen s občasnými zádrhy, kdy ho zaskočil Krajkhour, srozumitelně, se zabarvením), ale hlasově ho Krajhour zastínil. Hlas asi neokopírujeme, ale kdybyste se naučili vzájemně své přednosti, tak by to byla pecka
Následuje "Jak na cony levně" a hned na začátku musím říct, že je to proti té předchozí téměř jako nebe a dudy. Neřeším teď, která z nich šla na PGF jako první. Podle nízkého počtu poznámek lze usoudit, že nás to bavilo mnohem víc.
Klasický problém, technika No co, stává se to (letos nějak často).
Už ale od prvního okamžiku je vidět, že je něco jinak. A to je dobře. Je to ten samý člověk? Samozřejmě, že je. Že by to bylo tématem nebo tím, že přednáší sám?
Je tu živější a lepší přednes, častější reakce publika, méně časté zadrhávání, méně ticha, bohatší výrazivo i zabarvení/intonace hlasu. Zkrátka, to vše si zaslouží pochvalu.
Je to sice stále trochu pomalejší, s občasnými místy, kdy se jen zarytě mlčí. Ale to je asi jedna z mála věcí, co bych vytkl.
Líbilo se mi čtení zpráv z projektoru. Sice diváci v sále to asi nepotřebovali, ale pro diváky záznamu to bylo více než užitečné.
Chválím popisy ze života, ať už přímo z Conů, nebo z fóra. To zaujalo i matku, která se chodila občas z kuchyně dívat.
Mělo to tentokrát hlavu a patu, tím myslím, že vyprávění děje šlo chronologicky správně, čímž se člověk neztrácel a měl více možností vychutnat si skutečně zábavné momenty, kterých bylo tentokrát dost, a zvláště v posledních 10 minutách.
Nějaké ty špatně napsané informace na slideshow vzal čert, pokud jsi na ně dokázal adekvátně zareagovat.
Jen jedna poslední poznámka: když mluví host vedle tebe "na pódiu", půjč mu mikrofon (nejen občas, ale vždycky)
Zahrnuté byly i informace o předchozí přednášce, a byť to bylo kratší, dalo mi to mnohem víc.
Tato přednáška mě bavila. Dozvěděl jsem se zajímavé informace a mělo to i dobrou formu. Teď ještě zjistit, proč se ty dvě přednášky tak liší.