27.02.2016, 21:58
Člověk si tak sedí sám v baráku, všude prázdno a ticho že jde slyšet sedat prach na police a co by mě asi tak mohlo napadnout? Vyjedu si přespat ke kámošovi abych nebyl doma sám!
Tak jdu na vlak, všechno v pohodě jakoby se nic nstalo a pak, když přijedu na místo a čekám na vlak, rozhodnu se já, blbec, že si zajdu do hospody na jedno jen tak jakože můžu. No tak si sednu a koukám.... jak mi odjíždí autobus. A je sobota, byl to jeden z posledních a vlak zpátky jede až za dvě hodiny, co teď? Možná na mě zapůsobilo (Už druhé) pivo, nebo ten jeden škopek mezi nimi (ano, jsem prase opilé), inu rozhodl sem se že ty tři kilometry dojdu pěšky a ve tmě.
Cesta byla překvapivě v pohodě, cyklista co jel proti mě se mě zeptal jestli nejsem debil a dva hodní páni policajti mě hezky upozornili že jsem celý v černým bez vesty a tudíž porušuji zákon, ale po krátké domluvě (a upozornění že bych mohl zaplatit až 2000Kč) mě vzali zbylé 2Km až do města. (To sem dobrý stopař, co?) Tady ale mé dobrodružství neskončilo.. s trochu větší postavou a černou mikinou sem si sedl uprostřed města na šíleně studenou lavičku abych zavolal mý tetě jestli je doma, že bych si vzal tablet který chce opravit a udělal to přes noc no bohužel... telefon mi nebrala. O to ale nejde, kolem mě šla asi matka s dcerou, mohlo ji být tak 35 a dceři tak 8, nu vedli překrásného bílého psa... tuším že to byl Slovenský Čuvač? Nádherné plemeno, opravdu sem si ho prohlížel a až prošli tak sem se zvedl a rozešel se za nimi no a co by se asi mohlo stát? Zaslechl sem "Už jde za náma" z úst té malé holky.... řekl sem si že "no ok?", asi sem v tý mikině vypadal divně já, člověk hodný a pořádný se srdcem na dlani a někdo se mě bojí? Ale tak došel sem v pořádku a jsem rád.
Tak jdu na vlak, všechno v pohodě jakoby se nic nstalo a pak, když přijedu na místo a čekám na vlak, rozhodnu se já, blbec, že si zajdu do hospody na jedno jen tak jakože můžu. No tak si sednu a koukám.... jak mi odjíždí autobus. A je sobota, byl to jeden z posledních a vlak zpátky jede až za dvě hodiny, co teď? Možná na mě zapůsobilo (Už druhé) pivo, nebo ten jeden škopek mezi nimi (ano, jsem prase opilé), inu rozhodl sem se že ty tři kilometry dojdu pěšky a ve tmě.
Cesta byla překvapivě v pohodě, cyklista co jel proti mě se mě zeptal jestli nejsem debil a dva hodní páni policajti mě hezky upozornili že jsem celý v černým bez vesty a tudíž porušuji zákon, ale po krátké domluvě (a upozornění že bych mohl zaplatit až 2000Kč) mě vzali zbylé 2Km až do města. (To sem dobrý stopař, co?) Tady ale mé dobrodružství neskončilo.. s trochu větší postavou a černou mikinou sem si sedl uprostřed města na šíleně studenou lavičku abych zavolal mý tetě jestli je doma, že bych si vzal tablet který chce opravit a udělal to přes noc no bohužel... telefon mi nebrala. O to ale nejde, kolem mě šla asi matka s dcerou, mohlo ji být tak 35 a dceři tak 8, nu vedli překrásného bílého psa... tuším že to byl Slovenský Čuvač? Nádherné plemeno, opravdu sem si ho prohlížel a až prošli tak sem se zvedl a rozešel se za nimi no a co by se asi mohlo stát? Zaslechl sem "Už jde za náma" z úst té malé holky.... řekl sem si že "no ok?", asi sem v tý mikině vypadal divně já, člověk hodný a pořádný se srdcem na dlani a někdo se mě bojí? Ale tak došel sem v pořádku a jsem rád.