09.10.2016, 20:50
Na včerejším holomóckém sraze se nás pár bavilo taky o tomto tématu (ještě někdo musí založit téma o počasí a dílo zkázy bude dokonáno 
), tak mě napadlo pokračovat v diskuzi i tady.
Já su do jazyků bezmezně zamilovaný. Nejraději bysem se naučil všech 8000 (nebo kolik jich je) na světě, ale na to mi bohužel nestačí mozková kapacita. Proto se snažím soustředit jen na pár no.
Pokud nepočítám rodnou češtinu, tak nejlépe mi jde angličtina a němčina, ale teď nevím, který z těch dvou lépe (možná AJ vzhledem k tomu, že ju užívám déle než NJ). V NJ mluvím skoro bez žádného přízvuku, v AJ mám takový "mezinářeční" přízvuk, vzhledem k tomu, že často konzumuju filmy/seriály, kde i třeba v jednom díle je několik anglických dialektů najednou (třeba MLP, kde se můžete klidně v jednom díle setkat s kanadským, jižansko-americkým, středo-americkým, atd) Pak se ještě domluvím polsky a když su v kontaktu s jinýma Slovanama, tak mluvím tak všelijak mezislovanskou hatlamatilkou. Momentálně mě však čeština, angličtina, němčina a polština nudí, tak uvažuju o dalším jazyce. Jenže já si pořádně neumím vybrat, jaký jazyk bysem chtěl (určitě však nějaký neindoevropského původu)
Výhoda a nevýhoda toho mít rád jazyky je to, že mě lidi často chtě-nechtě zneužívají jako překladatela. Což někdy znamená, že se projedete do cizí země za naprosto levný peníz. Ale zase někdy si chcete odpočinout od mluvení, přičemž však musíte volat do německého autoservisu naprosto neznalí jakékoli automobilové terminologie (a to i v češtině
)
Tož, jak to máte vy s jazykama? Mučíte se je? Jdou vám? Učíte se spíše z povinnosti, nebo ze zábavy? A bonus otázka pro polygloty jako já: učíte se spíše několik málo jazyků do hloubky, anebo hodně jazyků spíše jen tak na povrch? Oboje má své pro i proti, ale já rozhodně preferuju málo jazyků do hloubky.
), tak mě napadlo pokračovat v diskuzi i tady.Já su do jazyků bezmezně zamilovaný. Nejraději bysem se naučil všech 8000 (nebo kolik jich je) na světě, ale na to mi bohužel nestačí mozková kapacita. Proto se snažím soustředit jen na pár no.
Pokud nepočítám rodnou češtinu, tak nejlépe mi jde angličtina a němčina, ale teď nevím, který z těch dvou lépe (možná AJ vzhledem k tomu, že ju užívám déle než NJ). V NJ mluvím skoro bez žádného přízvuku, v AJ mám takový "mezinářeční" přízvuk, vzhledem k tomu, že často konzumuju filmy/seriály, kde i třeba v jednom díle je několik anglických dialektů najednou (třeba MLP, kde se můžete klidně v jednom díle setkat s kanadským, jižansko-americkým, středo-americkým, atd) Pak se ještě domluvím polsky a když su v kontaktu s jinýma Slovanama, tak mluvím tak všelijak mezislovanskou hatlamatilkou.
Momentálně mě však čeština, angličtina, němčina a polština nudí, tak uvažuju o dalším jazyce. Jenže já si pořádně neumím vybrat, jaký jazyk bysem chtěl (určitě však nějaký neindoevropského původu)Výhoda a nevýhoda toho mít rád jazyky je to, že mě lidi často chtě-nechtě zneužívají jako překladatela. Což někdy znamená, že se projedete do cizí země za naprosto levný peníz. Ale zase někdy si chcete odpočinout od mluvení, přičemž však musíte volat do německého autoservisu naprosto neznalí jakékoli automobilové terminologie (a to i v češtině
)Tož, jak to máte vy s jazykama? Mučíte se je? Jdou vám? Učíte se spíše z povinnosti, nebo ze zábavy? A bonus otázka pro polygloty jako já: učíte se spíše několik málo jazyků do hloubky, anebo hodně jazyků spíše jen tak na povrch? Oboje má své pro i proti, ale já rozhodně preferuju málo jazyků do hloubky.