Broníci zahradničí

[Martin]

Už aby bylo zase jaro a nevedl jsem si tady monolog


SKLIZEŇ

Oloupali jsme letošní sklizeň kukuřice (zatím se sušila na zemi v budce u koček, protože jsme na ní zapomněli). Ta by se sice dala koupit, nebo (protizákonně) zpaběrkovat po sklizni z pole, které máme hned přes ulici (doslova), ale toto je fakt naše vlastní úroda z asi 1 metru čtverečního (možná jí někdy začnu pěstovat na severní straně pozemku jako "živý plot" před tújemi, takže bude alespoň trochu esteticky z venčí krytá a bude to 30 metrový pruh). Zatím jí dáme sušit, a použije se do polévek a na vánoce z ní zkusíme upéct kukuřičné placky.

Slupky se stejně jako usušené klasy pak spálí a použijí jako hnojivo (kompostovat kukuřici nám jde dost špatně).

Protože už zřejmě nic neudělá, sklidili jsme majoránku. A dá se sušit.

Růžičkovou kapustu zatím ještě necháváme, kam až dojde (ale stále ještě zvětšuje objem růžiček).

Jahody se zastavily (sice ještě jsou květy, ale dozrávání plodů trvá hrozně dlouho - poslední asi dvě jsou zatím červené jen z 30. Divná doba brzy prosinec a jeden bude nadávat, že už nejsou jahody

Sousedka teď teprve rušila fóliovník a sklidila poslední okurky (a ne zrovna malé, i když chuťově budou spíš pro slepice).

Obalili jsme stromky na zimu proti promrznutí (jsou ještě mladé), a zakryli leknín polystyrenem (je ve v hloubce asi půl metru, to by měl přežít - minulou zimu, kdy byl poprvé venku (dřív v garáži) zimoval na dně zamrzlého sudu na vodu).

SKLENÍK V ZIMĚ

Při mrazech se teplota ve skleníku drží zatím relativně blízko nuly (čím je nižší venkovní teplota, tím paradoxně větší rozdíl je proti teplotě ve skleníku - např. ráno jsem naměřil venku cca. 0, ale ve skleníku byly tři nad nulou).

Zdá se, že minimálně šalvěji a petrželce to nevadí a rostou dál, byť pomalu. Ostatní rostliny jsou zatím alespoň ještě zelené.

Samozřejmě, i trocha sluníčka dělá zázraky, takže venku se teplota zvedne tak max. na +4, za to ve skleníku na 10 až 15 (a pak tam hezky prší).

Saláty se ve skleníku zatím drží (chuťově už jsou ale trochu horší).

VYUŽITÍ VODY

Počasí sice moc nepřeje pěstování rostlin (venkovní mrkev už začíná upadat, stejně tak brambor ve skleníku svěsil listy, ale mám podezření, že jsme zapomněli zalévat, tak jsem to napravil a uvidíme, co to udělá), ale když už je dostatek vody, tak se to hodí zase v jiné oblasti.

Cca. od září už jedeme při splachování WC plně na dešťovou vodu. Totiž, v létě většinou používám systém půl na půl z vodovodu (dva přívody), protože sluneční energii z baterií je třeba někam vysát, a ani vody není zrovna tolik, aby nádrž vystačila déle než na měsíc, ale teď je vody tolik, že jsme přívod z vodovodu vypnuli úplně. A zatím se kapacita nádrže stále stíhá doplňovat na 90% (IBC kontejner).

A propo, takové ty čistící tablety, které se normálně dávají do nádržek splachovadel a vydrží tam možná tak 2 týdny, je lepší hodit právě do takové nádrže. Nejen, že tam vydrží nesrovnatelně déle (řádově měsíce), ale zároveň čistí potrubí, čerpadlo a přitékají do obou WC, takže nejsou třeba tablety dvě. A taková více zředěná voda je méně toxická pro bakterie v ČOVce.

S vodou souvisí vlhkost. Ve spoustě novostaveb jsou trochu problémy s vlhkostí, tedy nutnost větrat, ale kdo používáte ještě k tomu např. tablety Ceresit a jim podobné, tak v těchto mrazech je doporučuji vysadit (už jsme udělali před měsícem a je to pozdě). Zvláště pokud používáte řízené větrání s rekuperací. Venku je totiž vlhkost vzduchu okolo 40%, a pokud mrzne a vy ho ve výměníku ohřejete na 20 stupňů, tak to bude skoro jak na poušti (zatímco v létě máme v koupelně vlhkost okolo 60-65%, když se zrovna nekoupeme, teď tam je 45%, a v obýváku klesla vlhkost na 33%, což není moc dobré - v létě klasicky 50-60.

STUDIUM

Našel jsem v knihovně knížku po dědovi s názvem PŘÍRUČKA PRO SVÉPOMOCNÉ PRÁCE z roku 1984 (vydalo SNTL), kdy tomu ještě lidi rozumněli (bez urážky, ale z některých návodů na netu se dozvím všechno, jen ne to, co potřebuji přesně vědět - informace, že pro určité rostliny musím skleník vytápět mi je bez informace, na kolik stupňů a jaké jsou tepelné ztráty absolutně k ničemu; komunisti to vydali "pro nejširší okruh čtenářů" a jen u vodní elektrárny jsou vzorce a tabulky na 4 stranách, a technickým výkresům rozumím naštěstí díky průmyslovce ještě relativně slušně), protože museli (spoustu toho ale určitě najdete při troše snahy na Google, protože doporučovat si sehnat tuto knihu asi nemá moc cenu, leda byste měli štěstí v nějakém online bazaru či antikvariátu). Takže je načase začít po částicové fyzice studovat i "od spodu".

https://www.google.cz/?gws_rd=ssl#q=P%C5...%81CE+SNTL

Ať chcete chovat ryby, pěstovat stromy, zeleninu, betonovat, čalounět křeslo, stavět skleník, bazén, akvárium, dům, udírnu, gril s motorkem z autostěrače, plachetnici nebo vodní elektrárnu, filmovat, vyrobit si nástroje do dílny nebo elektrickou pilu a sekačku, kalit ocel, zakládat okrasnou zahradu, malovat či tapetovat pokoj, grilovat, vařit, destilovat a kvasit, pájet a já nevím co ještě, všechno tu je.

Nutno říct, že spousta věcí se týká právě zahradničení (např. řez či roubování stromků, hnojení, výsadba a sklizeň) a kupodivu se zde již počítá s broskvemi a meruňkami, takže pro mne to bude velmi záživné a užitečné čtení na zimu (stejně přečtu všech 600 stran, ať tam bude cokoliv).

OT: btw. pro zasmání: Pokud jste si vyrobili doma vodní elektrárnu a ONV vám ji povolil, tak jste si hlavně museli dát pozor, abyste do sítě nedodali víc než 200 MWh ročně! (mě to teda alespoň přijde úsměvné, když my spotřebujeme 6 MWh; mít pozemek u řeky, tak to je jasná investice).