02.03.2017, 11:59
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 02.03.2017, 12:09 uživatelem Elevea. Edited 1 time in total.)
@Martin:
Na oběžnou dráhu se nedostaneš z rychlosti 1300 km/h. První kosmická rychlost je 28 800 km/h (8 km/s, abychom se dostali mimo atmosféru, potřebujeme 11,2 km/s, tedy ještě o třetinu vyšší rychlost). To znamená, že potřebuješ teoreticky získat na rychlosti vzhledem k povrchu Země dalších 33 000 km/h. Spíš bych to přirovnal k tomu, že nahradíš první stupeň rakety, který je nejobjemnější. Z tubusu tedy vyskočí celá raketa, která se zažehne a požene modul dál.
K té stíhačce - důvěřuj mi. Odpor vzduchu skutečně není v této výšce a s touto rychlostí tak strašlivý, aby zanechal na vesmírném plavidle nějaké následky, ani na lidech. Trochu to drcne, ale hned to bude kompenzované raketovými motory, které se vzápětí zažehnou.
EDIT: Pamatuješ si na toho Rakušáka Felixe Baumgartnera, co dělal stratojumping? Ten jenom ve skafandru vyskočil z výšky 40 km a dosáhnul rychlosti 1300 km/h, přičemž po celou dráhu letu na něj působil odpor atmosféry stejně, jako na tu hypotetickou stíhačku. Dosáhnul machu 1,25 a stejně se mu nic nestalo. Takže vlastně pohodička
.
Jak dostat do výšky dělo? Ideální by bylo postavit jej na rovníku na nějaké hoře. Jenom rotací Země se tím získá 2400 km/h. V Andách je 1° od rovníku vyhaslý stratovulkán Chiborazo, který se pne do výšky 6300 metrů nad mořem. Díky poloze na rovníku je to planetárně nejvyšší hora na světě, protože je od středu Země vzdálena o tři kilometry dále, než Everest. Další část urychlovacího zažízení pak bude tubus, který bude zvedán pomocí elektromagnetických sil. Jak to funguje, to je otázka na nějakýho matfyzáka, ještě jsem si to nenastudoval.
Na oběžnou dráhu se nedostaneš z rychlosti 1300 km/h. První kosmická rychlost je 28 800 km/h (8 km/s, abychom se dostali mimo atmosféru, potřebujeme 11,2 km/s, tedy ještě o třetinu vyšší rychlost). To znamená, že potřebuješ teoreticky získat na rychlosti vzhledem k povrchu Země dalších 33 000 km/h. Spíš bych to přirovnal k tomu, že nahradíš první stupeň rakety, který je nejobjemnější. Z tubusu tedy vyskočí celá raketa, která se zažehne a požene modul dál.
K té stíhačce - důvěřuj mi. Odpor vzduchu skutečně není v této výšce a s touto rychlostí tak strašlivý, aby zanechal na vesmírném plavidle nějaké následky, ani na lidech. Trochu to drcne, ale hned to bude kompenzované raketovými motory, které se vzápětí zažehnou.
EDIT: Pamatuješ si na toho Rakušáka Felixe Baumgartnera, co dělal stratojumping? Ten jenom ve skafandru vyskočil z výšky 40 km a dosáhnul rychlosti 1300 km/h, přičemž po celou dráhu letu na něj působil odpor atmosféry stejně, jako na tu hypotetickou stíhačku. Dosáhnul machu 1,25 a stejně se mu nic nestalo. Takže vlastně pohodička
.Jak dostat do výšky dělo? Ideální by bylo postavit jej na rovníku na nějaké hoře. Jenom rotací Země se tím získá 2400 km/h. V Andách je 1° od rovníku vyhaslý stratovulkán Chiborazo, který se pne do výšky 6300 metrů nad mořem. Díky poloze na rovníku je to planetárně nejvyšší hora na světě, protože je od středu Země vzdálena o tři kilometry dále, než Everest. Další část urychlovacího zažízení pak bude tubus, který bude zvedán pomocí elektromagnetických sil. Jak to funguje, to je otázka na nějakýho matfyzáka, ještě jsem si to nenastudoval.
Elevea zdejší, Elevea webový
Ten, kdo historii nezná, je nucen ji opakovat. Ten, kdo historii nemaže, je nucen ji vysvětlovat.
Sborník, sborník, sborník!
Ten, kdo historii nezná, je nucen ji opakovat. Ten, kdo historii nemaže, je nucen ji vysvětlovat.
Sborník, sborník, sborník!